Láska v časech apokalypsy 3

Toto je 3 díl z 4 v seriálu Láska v časech apokalypsy

Seděl jsem v centru a popíjel zvětralé pivo. Z nudy jsem se zadíval na nástěnku, kde byly připnuté vzkazy. Zaujal mě zažloutlý lístek, který tam visel už léta. Zdálo se mi to, nebo s ním někdo pohnul?
Ve vzpomínkách jsem se zabral do příběhu, který jsem vám popsal v minulých dílech. Roky ubíhaly a já se vzdával naděje, že se dozvím, jak příběh zvláštní lásky v časech apokalypsy skončil. Pandemie sice pomalu ustupovala, nechávala však za sebou mrtvou krajinu bez obyvatel. Celé rodiny zmizely z paměti a vůbec bych se nedivil, kdybych nikdy nezjistil, co se stalo se zamilovanou dvojící dál.

Náhle si ke mně přisedla drobná dívka ve vytahané mikině.
„Zajímá vás, jak to dopadlo?“ zeptala se zvědavě.
„Ty o tom něco víš?“ přeměřil jsem si ji podezřívavě pohledem.
„Možná… Když mi objednáte něco k pití, tak bych si na něco mohla vzpomenout.“

Nedalo mi to a objednal jsem džbánek piva pro dva. Spokojeně upíjela a já na ni nespěchal. Každý příběh má svůj čas a já doufal, že její příběh bude stát za to čekání.
„Vážně vás zajímá, jak to s nimi bylo dál?“ zeptala se po chvíli.
„Ve své době jsem nad tím hodně přemýšlel,“ přiznal jsem se. „Takové věci se stávají v dnešní době pořád, ale tahle dvojice mi přirostla k srdci, ani nevím proč.“

Položila sklenici a zamyslela se.
„Vlastně to nebude moc veselé vyprávění. Pár roků bylo dobrých, ale potom se to zhoršovalo. Zásoby ubývaly a oni nevěděli, co se děje ve světě kolem. Z relativně klidného života se stal boj o přežití. Nakonec máma onemocněla a táta se vydal shánět doktora. Už se nikdy nevrátil…“ zaleskly se jí v očích slzy.
„Takže ty jsi jejich dcera?“ zeptal jsem se zvědavě. „Eva, jestli se nepletu,“ vybavilo se mi v paměti její jméno.
„Hmmm,“ přisvědčila a otřela si hřbetem dlaně zarudlé oči. „Máma před nějakou dobou umřela a já tam nechtěla zůstávat sama. Tak se potuluju po světě a dorazila jsem až sem. Víte, že tenhle příběh mých rodičů, který jste sepsal, znají všude, kde jsem byla?“

„To mě těší,“ usmál jsem se. „Ale není to moje zásluha, lidé chtějí příběhy z naší doby a hltají všechno, co se k nim dostane.“
„Bylo to zvláštní, poslouchat ty věci o svých rodičích. Oni se o tom nikdy moc nebavili,“ pousmála se zamyšleně. „Nikdy se netajili s tím, že jsou sourozenci, ale víc to nerozebírali. Že to není úplně normální vztah jsem zjistila až při dědově návštěvě, kdy se o tom společně bavili.“

Na jejich otce jsem téměř zapomněl. Matně jsem si vzpomínal, že k nim poslal svoji přítelkyni, která posléze odešla.
„Jemu to nevadilo?“ zajímal jsem se. „Přece jenom to byly jeho děti…“
„Jeho to spíš zajímalo trochu jinak,“ ušklíbla se. „Tenkrát už jsem spoustu věcí chápala a on nemyslel na nic jinýho než na ty dva, jak to spolu dělají. Pořád se jich na to vyptával, byl tím úplně posedlý.“
„Oni se o tom bavili před tebou?“
„Vždycky čekali, až usnu, a teprve potom to začali řešit.“
„A ty jsi je potají poslouchala…“ konstatoval jsem.
„Byla jsem zalezlá pod peřinou a občas jsem vykoukla. Tak, aby o mně nevěděli,“ zavzpomínala si.

Připadalo mi, že chce pokračovat, ale stydí se.
„A jak to pokračovalo?“ zeptal jsem se opatrně, abych ji nevyděsil.

„Nejdřív se o tom jenom bavili. Ale potom se na ně chtěl při tom dívat.“
„A oni?“
„Naoko se zdráhali, nedalo mu ale moc práce je přemluvit,“ ušklíbla se. „Dokonce mu sami navrhli, ať u toho klidně onanuje.“

Když mi došlo, co řekla, zaskočeně jsem sebou trhl.
„On je poslechl?“ zeptal jsem se přiškrceně, hrdlo jsem měl stažené vzrušením. „Onanoval před nimi?“
„Hmmm,“ přikývla.

 Chtěla pokračovat dál, ale vyrušila nás barmanka.
„Budeme zavírat,“ řekla rázně. „Napíšu vám to na účet?“
„Samozřejmě, zaplatím při odjezdu jako vždycky,“ přikývl jsem. „Kde vůbec spíš?“ otočil jsem se k Evě, protože jsem si všiml odloženého batohu.
„Asi někde venku,“ pokrčila rameny. „Tady prý mají plno.“
„Chceš přespat u mě?“ nabídl jsem jí nocleh. „Venku už bývá docela zima.“
Zahlédl jsem její nedůvěřivý pohled.
„Docela by mě zajímalo, jak to pokračovalo,“ vysvětloval jsem rychle.
„Tak jo,“ přikývla.

Zvedli jsme se a já ji odvedl do mého pokoje.
„Není to žádný přepych,“ upozornil jsem jí před dveřmi.
Vešli jsme dovnitř a já uviděl, jak se podezřívavě zahleděla na manželskou postel.
„Můžeme je rozdělit, takhle to už tady  bylo,“ omlouval jsem se.
„Mně to nevadí,“ pokrčila rameny. „Ale budeme jenom spát, tak abyste nebyl zklamaný…“ upozornila mě.
„Nemyslíš, že už jsem na to trochu starý?“ pousmál jsem se. „Do téhle chvíle mě nic takového nenapadlo…“
„A teď?“
„Teď mě to napadlo jenom díky tvé podezíravosti,“ usmál jsem se. „Nezapomínej, že už nejsem nejmladší.“
„Zase tak starý nejste,“ přeměřila si mě zkoumavě. „Kolik vám vlastně je?“
„Zatím je to blíž k padesátce, ale brzy se to přehoupne,“ povzdechl jsem si.
„Podle vyprávění lidí jsem si vždycky myslela, že jste starší,“ konstatovala. „Můžu se vysprchovat?“ zeptala se nadšeně, když nahlédla do koupelny a uviděla sprchu.
„Klidně,“ přikývl jsem.

Přetáhla mikinu přes hlavu a bez rozpaků se svlékla do spodního prádla.
Užasle jsem pozoroval její plná ňadra uvězněná v podprsence. V té vytahané mikině jsem si jich nevšiml, zato teď jsem od nich nedokázal odtrhnout pohled.
Eva prohrabala batoh a s čistým prádlem  zmizela v koupelně.
Poslouchal jsem zurčení sprchy a přiznám se, že se mi při představě jejího mladého, nahého těla přihlásilo o pozornost mé přirození. Rychle jsem zamaskoval bouli v rozkroku a rozpačitě čekal na její příchod.

„Tohle byla paráda,“ vynořila se zabalená v osušce. Mokré vlasy jí spadaly na ramena a já nemohl odtrhnout pohled od křivky jejích ňader, která se rýsovala pod osuškou.
„Jestli ještě teče teplá voda, tak se taky osprchuju,“ zvedl jsem se tak, aby nepostřehla pozdvižení v mém rozkroku.
Ve sprše jsem se nezdržoval, protože jsem měl strach, aby to neskončilo potupným vyhoněním. Očistu jsem zakončil proudem studené vody, kterým jsem  přiměl ke slušnosti své ztopořené přirození.

Vrátil jsem se k Evě, která na mě čekala schovaná pod dekou.
„Jestli chceš, můžeš pokračovat ve vyprávění,“ posadil jsem se k ní na postel.
„Vás to nějak zajímá,“ ušklíbla se. „Párkrát už jsem potají rodiče sledovala, když to dělali, ale tohle bylo jiné,“ vrátila se k vyprávění. „Vysloveně si to užívali, viděla jsem úplně všechno. I dědu, který si u toho honil ocas.“
„Kolik ti v té době bylo?“ odvážil jsem se zeptat.
„To je jedno,“ mávla rukou. „Už jsem nebyla malá holka, prstila jsem se každý den. Ale tohle bylo něco jiného, vzduch byl úplně nabitý sexem. Jiskřilo to mezi nimi, bylo jenom otázkou času, kdy se k nim děda přidá.“
„A přidal se?“

Odhrnula si spadlý pramen vlasů z obličeje a přikývla.
„Byli jako zvířata. Dělali to spolu a bylo jim jedno, kdo s kým, hlavně že si užili. Ještě si z toho ráno dělali legraci a mysleli si, že nevím, o čem mluví.“
Náhle stočila zrak k mému rozkroku.
„Vás to vzrušilo?“ vyzvídala zvědavě.
Zahanbeně jsem polkl a zadíval se do země. „Nemůžeš se divit… tvoje vyprávění… asi by to vzrušilo každého…“ hledal jsem pracně slova.
„Tak si ho vyhoňte, mně to nevadí,“ navrhla klidně, jako by o nic nešlo.
„To přece nemůžu,“ zrudnul jsem vzápětí. „Tedy ne že by to nešlo, jenom… to prostě nejde,“ blekotal jsem rozpačitě.

Posadila se do tureckého sedu a nechala sklouznout deku na postel. Skrz bílé tílko prosvítaly tmavé prsní dvorce, od kterých jsem nedokázal odvrátit zrak.
„Myslíš, že jsem nikdy neviděla chlapa, jak si ho honí?“ začala mi znenadání tykat. „Když děda odjel, tak se naši na čas uklidnili. Ale potom jim neušlo, že mě až moc zajímá, co spolu dělají večer v posteli a začali to dělat i přes den. Věděli, že se u toho pod dekou prstím a jednoho dne mi řekli, abych jim to ukázala, že se přede mnou taky nestydí.“

Neodolal jsem a během jejího vyprávění jsem z volných trenýrek vytáhl ztopořený úd.
Spokojeně se pousmála a pokračovala.
„Líbilo se jim, když jsem si před nimi hrála s kundičkou a potom mi ukázali, jak si to dělají sami. Poprvé jsem zblízka viděla tátu ejakulovat, první výstřik byl tak silný, že jsem to měla až na lýtku,“ vzpomínala a v očích se jí objevilo vzrušení.

To už jsem bez zábran onanoval, s hekáním jsem se uspokojoval, zatímco si ona olízla vzrušením vyschlé rty a pokračovala ve vyprávění.
„Nikdy se mě ani jeden z nich nedotkl, ale to vůbec nevadilo, spíš naopak. Všichni jsme věděli, že to jednou uděláme, jenomže pak máma onemocněla a zbytek už víš,“ dokončila vyprávění.
Zamyšleně se podívala na můj naběhlý ocas a vklouzla rukou pod deku. Táhle zasténala a mně bylo jasné, co pod dekou dělá.
„Chtěl bych se na tebe taky podívat,“ řekl jsem prostě.

Skousla rty a po chvilce váhání se odkryla. Obyčejné, fialové kalhotky přitahovaly můj pohled jako magnet. „Nevadí ti, že už nejsem malá holka?“ zadívala se mi do očí.
„V mém věku jsi malá holka pořád,“ konstatoval jsem ochraptělým hlasem.
Jedním pohybem si přetáhla tílko přes hlavu a hrdě na mě vypnula svá pružná ňadra.
„Malé holčičky ale nemají takováhle prsa,“ vydechla vzrušeně. „Líbí se ti?“
„Moc,“ přiznal jsem a na zduřelém žaludu se mi objevila první lesklá kapka.
„A chtěl bys vidět mou kundičku?“ vyzvídala a pohladila se významně rukou v rozkroku.
„Chtěl,“ přeskočil mi hlas rozrušeně. Nebyl jsem schopný říct souvisle víc než jedno slovo.

Nadzvedla se, aby si mohla stáhnout kalhotky a já napětím zadržel dech, když se přede mnou objevil venušin pahorek. Bez ostychu se z nich vyprostila a já se mohl pokochat pohledem na dívčí klín bujně zarostlý kudrnatými chloupky.
Rozhrnula chloupky a prodrala se prstem mezi stydké pysky. „Jsem úplně mokrá,“ zasténala. 
Zíral jsem na její roztaženou kundičku a brutálně onanoval.
Vychutnávala si moje vzrušení, prsty si roztahovala pysky, aby mi ukázala všechno, na co jsem pomyslel a pomalu začínala masturbovat.
„Takhle jsem si to dělala jako malá holka,“ svěřovala se mi, zatímco prstem objížděla zduřelý poštěváček. „Ještě jsem ani nebyla chlupatá, když jsem se poprvé vyprstila.“

To stačilo k tomu, abych začal ejakulovat. Gejzír semene dopadal na prostěradlo, zatímco ona upřeně pozorovala můj obličej stažený rozkoší.
„Všichni se u toho tváříte stejně,“ zachichotala se spokojeně  a usilovně pracovala i na svém vyvrcholení.
Přestala vnímat okolní svět a divoce masturbovala, dokud se nezhroutila s hlasitým výkřikem na polštář.
„Já… už… jéééé,“ ztuhla s prsty uvězněnými ve své kundičce.

Náhle vystřízlivěla a hmátla po zmuchlaných kalhotkách.
„Půjdeme radši spát,“ zamumlala a rychle se do nich nasoukala.
„Dobrou noc,“ zachumlala se do deky a já zklamaně poslouchal, jak tiše oddechuje.
Zhasl jsem a snažil se nemyslet na rozpálené, mladé tělo, které bylo tak svůdně blízko mě.

Navigace v seriálu<< Láska v časech apokalypsy 02Láska v časech apokalypsy 4 >>
4.8 71 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Tak se našla dcera a dozvěděli jsme se co se stalo s rodiči. Teď jen otázka jak to bude dál s dcerou a spisovatelem.

Harai

Pokračování jsem vlastně napsal díky tobě. Nebyl jsem si jistý, jestli to bude lidi zajímat, protože reakce u minulých dílů byly rozpolcené…

Junior

Jsem rád, že jsi ho napsal. I když moje představa jak bude vypadat byla jiná, ale tohle je možná lepší a je tam potenciál pro další díl.

Harai

Mimochodem, za tu jednu hvězdičku, co mi zase někdo napálil stejně u mých ostatních povidek, děkuji. Připomíná mi to, že já ani mé povídky nejsem dokonalý.

Pro info – kdysi jsem tady z lehké paranoii publikoval seriál pod cizím jménem. Nejsem na to hrdý ze spousty důvodů, ale jakmile tam nebylo uvedeno mé jméno, tak bylo hodnocení veskrze pozitivní a seriál oblíbený víc než u mých „pravých“ povídek…

Jo a i já dávám některým povídkám slabší hodnocení a nijak se tím netajím. Ale ta pravidelnost u mých je zábavná.

dedek.Jeff

Nejsi sám, kdo se z autorů dočkal jedné hvězdičky a palce dolů. I mne to potkává. Jsem si vědom svých chyb a kritiku přijímám. Nejsem ale spokojený pouhým oznámkováním své tvorby. Když někdo řekne A, měl by říci taté B. Myslím tím, že by napsal do komentáře pár poznámek o tom, co se mu nelíbí. Každému autorovi by to určitě pomohlo, aby napříště věděl, čemu se má vyvarovat. Takhle mi to připadá jako nepovedený koníček jakéhosi „kazišuka“, který se tímhle pouze baví. Jinak k samotné povídce. Jako vždy se mi velice dobře dělá korektura. Text je srozumitelný, bez chyb, děj… Číst vice »

Denis86

Pěkný závěr povídky

Juli

Pěkná práce, nemusí se líbit všem. Za mne 👍.

7
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x