Neznámé číslo 04 – První zkušební týden

Toto je 4 díl z 6 v seriálu Neznámé číslo

Když přišla v pondělí Marika do práce, vyrazila přesně podle instrukcí do Markovy kanceláře.
Rozepnula si horní knoflíčky halenky, předklonila se a roztáhla výstřih, aby viděl její bílou podprsenku.
Poté začala pomalu počítat: „Jedna, dva, tři, čtyři, pět,“ narovnala se, zapnula si knoflíčky a beze slova odešla.

Než došla do své kanceláře, přišla jí zpráva: „Bylo to dobré, ale příště se dívej na mě a ne do země.“
Marek musel napsat aspoň nějakou připomínku, protože sebejistota a elegance, se kterou se Marika zhostila svého úkolu ho ohromila.
„Zítra budeš mít krátkou sukni a černé punčochy, sedneš si naproti mě, sundáš si boty a dáš nohy na stůl, opět napočítáš do pěti a odejdeš.“
„A samozřejmě, zákaz masturbace dokud ti to nedovolím,“ doplnil ještě.
Marice to ani nevadilo, když si vzpomněla na včerejší banánové odpoledne, tak věděla, že bez něj by to stejně nebylo ono.

V úterý ráno si Marika nezvykle dlouho vybírala oblečení. Nechtěla být kritizována za roztrhané punčochy nebo špinavé boty, nebo kdo ví, co by si mohl vymyslet.
Když přišla do práce, opět ihned vyrazila do Markovy kanceláře, sedla si na židli, sundala lodičky a položila nohy na jeho stůl, nezapomněla se na něho přitom dívat.
Opět napočítala do pěti, dokonce o něco pomaleji než včera, pak si nazula boty a odešla za svou prací.

Tentokrát si dával Marek se zprávou na čas, stejně jako včera byl ohromen.
Nakonec napsal: „Moc pěkné, ale mohla sis nalakovat nehty,“ aby měl aspoň nějakou připomínku.
A po chvíli pokračoval s úkolem na další den: „Zítra si vyhrneš halenku ke krku a stáhneš si podprsenku, abych viděl celá prsa, zase počítej do pěti.“

I ve středu ráno si Marika přivstala a po hodně dlouhé době si nalakovala nehty na rukou a snad poprvé v životě i na nohou.
Sice to po ní nechtěl, ale včerejší výtka ji mrzela i inspirovala a tak dokonce sama od sebe použila rtěnku.
Přišla do práce a jako vždy ihned vyrazila do Markovy kanceláře, kde si vyhrnula halenku pod bradu, stáhla podprsenku a přitom se dívala na Marka.
Opět napočítala do pěti a poté odešla. Dnes se dočkala samé chvály, protože Marek byl nadšen, ale ještě se zeptal: „Jak se u toho cítíš?“
Marika se musela zamyslet, tak snadno svoje pocity nedokázala popsat.
„Je to zvláštní. Trochu se stydím. Trochu chci splnit úkol. Sama nevím, zatím je to ale docela zábavné,“ připustila.
„Dobře, zítra si vyhrneš sukni a ukážeš mi kalhotky, tentokrát napočítáš do deseti.“

Přípravu na čtvrteční úkol zahájila Marika ještě večer, důkladně si oholila nohy i rozkrok. Dobře si totiž pamatovala, jak ji zpražil po první fotce za porost.
Ráno přišla do jeho kanceláře, podle pokynu si vykasala sukni nad pás a mírně rozkročila nohy, aby dobře viděl.
Podívala se na něj a začala počítat, pěkně pomalu do desíti, poté spustila sukni zpátky a odešla.
I dnes ji přišla velmi rychle pochvalná zpráva, opět s dotazem na pocity.
Dnes už to bylo jednodušší, cítila mnohem větší ponížení a stud, přesto se na to vlastně těšila a chtěla, aby s ní byl Marek spokojen.
Šlo o prohloubení včerejších pocitů, začínalo to být intimnější a tak na závěr ještě napsala: „Pořád se trochu stydím ale docela mě to baví.“
Na pátek dostala za úkol otočit se zády k němu, ohnout se a vyhrnout si sukni, poté stáhnout kalhotky tak, aby viděl její zadek.

Když přišla do jeho kanceláře, otočila se zády k němu, ohnula se, vyhrnula sukni nahoru a prsty chytila lem kalhotek.
V tu chvíli se zarazila.
Jedna její část křičela: „Co to děláš, jsi blbá, ukazovat mu zadek?“ Jiná část se zase tetelila blahem nad pochvalami a ještě jiná vzpomínala na těch pár orgasmů, které díky němu dosud prožila a těšila se na další.
Prsty střídavě zajížděly pod kalhotky a zase ven, podle toho jak bojovala sama se sebou a která část zrovna vyhrávala.
Marek její vnitřní boj napjatě pozoroval a po pravdě řečeno ho čekal už mnohem dřív, o to více ho zajímal výsledek.
A najednou, zničeho nic, stáhla kalhotky do půli stehen a začala roztřeseným hlasem počítat: „Jedna, dva, tři.“
V tu chvíli si uvědomila, že má koukat na něj, roztáhla proto nohy, co jí kalhotky dovolily, sklonila hlavu ke kotníkům a podívala se nahoru, očima hledala Marka.
Jejich oči se potkaly, tím získala jistotu a teď už naprosto suverénně dokončila počítání do deseti.
Narovnala se, natáhla si kalhotky, srovnala sukni a odešla z jeho kanceláře.
„To bylo skvělé, myslím, že první zkušební týden jsi zvládla perfektně. Chceš pokračovat dále?“ přišla jí brzy zpráva.

Musela se posadit a uklidnit se, byla rozrušená a zmatená, ponížená a přitom hrdá, dokonce i vzrušená.
„Ano, chci pokračovat,“ odpověděla, „dnes to bylo jiné, dokonce i vzrušující.“
„Hm, myslím, že si zasloužíš odměnu. Jestli chceš, tak si to udělej.“
„Děkuji, ale já bych raději… zase nějaké rady,“ napsala rozpačitě, což Marka překvapilo.
Na jednu straně příjemně, jenže co má teď v práci vymýšlet, zvlášť, když musí pracovat, protože práce se sama, na rozdíl od Mariky, neudělá.
„No dobře, uděláš se večer, ve vaně nebo sprše, proudem vody, podle toho, co máš a jak ti to půjde, zase napíšeš před začátkem, v průběhu a na konci, ale bacha, ať si neutopíš mobil. A kdyby to nešlo, tak použij prsty,“ tím ukončil konverzaci v práci.

„Chystám se do vany,“ napsala Marika večer a ponořila se do vody, pečlivě se umyla, poté vypustila vodu a přemýšlela, jak na to.
„Začínám se sprchovat,“ oznámila a nasměrovala proud vody do rozkroku.
Byla to sice příjemná masáž, ale ne vzrušující.
„Přepínám na silnější proud,“ pokračovala poté, co nastavila hlavici na prudší a soustředěnější proud.
Ani tato změna neplnila svůj účel a tak zkusila něco jiného.
„Lehám si pod kohoutek,“ oznámila a nastavila se tak, že tekoucí voda dopadala do jejího klína.
Chvíli experimentovala s teplotou a sílou vodního proudu i s vlastní pozicí, až voda dopadala přesně tam, kam měla.
„Ležím pod kohoutkem, voda mi dopadá mezi nohy a dělá mi strašně dobře, sama nemusím dělat vůbec nic.“
„To je tak nádherné,“ psala dál a vůbec jí nevadilo, že jí Marek neodpovídá.
„Já… už se to blíží, jde to samo…“ stihla ještě napsat a pak odložila mobil, zavřela oči a poddala se proudu vody, který dopadal na její poštěváček a příjemně ho masíroval.
Chvěl se v teplém proudu vody a vysílal do jejího těla jednu vlnu rozkoše za druhou, už už se blížilo vyvrcholení ale pořád balancovala na hraně, intuitivně do sebe vrazila dva prsty, vzepjala se proti nim a tím dosáhla vytouženého orgasmu.
Sotva se vydýchala, ihned napsala: „Nakonec jsem musela použít dva prsty, nešlo to vydržet, ale okamžitě to zabralo.“
„Krásně sis poradila, jsi šikovná. Příště to ale zkus vydržet,“ pochválil ji, a tím byl pro dnešek konec.

V sobotu dopoledne přišla Marice nečekaně zpráva: „Před dalším zkušebním týdnem bychom si měli trochu popovídat, proto spolu dnes půjdeme na oběd,“ pokračoval a poslal čas a místo.
Jak si Marika uvědomila, neptal se, ale oznamoval.

Během oběda se bavili všeobecně, o počasí a práci, hovor však pomalu směroval k jejich hře, Marika se zeptala, jak se dali s Jitkou dohromady.
Marek začal vyprávět: „Pamatuješ si na vánoční večírek před dvěma lety?“
„Moc ne, vlastně jsem tam nebyla,“ přiznala se Marika, pak si však vzpomněla: „Nebyla tam nějaká ostuda s programem?“.
„Nojo, byla,“ smál se Marek, „sekretářka měla objednat nějaké tanečnice v kostýmech, jenže si nevšimla, že jde o Fetish/BDSM kostýmy.“
Když viděl její zmatený výraz, zeptal se: „Ty nevíš, co je to BDSM?“
Marika zavrtěla hlavou a tak začal Marek vysvětlovat: „To je zkratka pro bondage, tedy svazování, dominanci, submisivitu a masochismus.
Takže tam naběhli kluci a holky v kůži a latexu, měli plynové masky, pouta, biče a podobný rekvizity a rozjeli show.
Většina lidí byla šokovaných, co je to za extrém, mě to ale trochu zajímá, tak jsem v naší partičce vysvětloval, že je to jen takové divadýlko pro lidi a skutečnost je úplně jiná.“

Napil se a pokračoval: „že třeba bondage, neboli vázání a znehybňování může být nejen pouty nebo páskem ale i speciálními provazy, může být funkční nebo estetické, objektivizující nebo degradující, kombinované s roubíky a deprivací dalších smyslů, zejména zraku a sluchu.
Dominance, submisivita a masochismus nemusí být takhle okázalé, může jít o čistou poslušnost nebo ponižování, hraní scénářů nebo převýchovu otroka.
Vedou samozřejmě fyzické tresty, zejména v podobě spanku, neboli výprasku, používají se různé plácačky, důtky, bičíky a samozřejmě ruce.
Do fetiše patří nejen latexové a kožené oblečky a masky, jak měli oni, ale i převlékání se do kostýmů, tedy cosplay, zájem o prádlo nebo o nohy, boty atd.
Všechno lze samozřejmě kombinovat, realizovat v jemné i drsné a extrémní podobě jako je třeba piss, klinik a další aktivity.
A realita rozhodně není tak okázalá a esteticky přitažlivá jako v jejich show.
Vzhledem k pokročilé hodině jsem toho na večírku napovídal ještě více, ale většina lidí to měla naštěstí jedním uchem tam a druhým ven, přeci jen bylo pozdě, alkohol tekl proudem a nakonec je to vlastně ani nezajímalo.
Jenom Jitku to zaujalo a pak mi začala nadbíhat, až z ní vylezlo, že by to chtěla zkusit.“

Marika byla šokovaná. Doposud brala sex stylem „šup sem, šup tam,“ věděla o popularitě trojky nebo lesbiček, ale tohle?
„A to jste všechno s Jitkou dělali?“ vyhrkla.
„Ne, o většině jsme si povídali, plánovali, představovali, něco zkoušeli, ale… Každopádně něco z toho může čekat na tebe,“ dodal významně.
„Tedy pokud chceš v této, řekněme submisivní, hře pokračovat dále.“
„Ano chci,“ řekla Marika bez přemýšlení, ale Marek ji zarazil: „Ještě si to v klidu do zítřka promysli, a pokud chceš pokračovat, bude probíhat druhý zkušební týden.
Na něj si vybereš něco z toho, o čem jsem mluvil, pošlu ti ještě nějaké odkazy a na detaily se můžeš ptát.“

Marika se divila, že jí dává na výběr, když je to o submisivitě a ona má poslouchat.
Marek jí vysvětlil, že správná subinka sice udělá vše, co po ní její pán chce, ale na druhou stranu se o ni stará a nenutí ji proti jejím hranicím.
A proto musí mít domluvenou takzvanou stopku, slovo nebo gesto, které bez výjimky zastaví danou aktivitu, prosté „ne, nechci, neudělám,“ může být součástí hry.
Když ale zazní stopka, vše okamžitě končí, i když jsou i tací, kteří stopku neuznávají.

Marika odcházela domů a hlava se jí točila ze všeho, co slyšela, úplně se jí otevřel nový svět.
Jaký asi bude?

Autor

Navigace v seriálu<< Neznámé číslo 03 – Víkend s JitkouNeznámé číslo 5 – Druhý zkušební týden >>
4.6 29 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Hezké pokračování.Jsem zvědav na další týden.

věrný čtenář

Po čtvrtém díle pořád vlastně úvod ………. ale, jak by řekl soudruh poručík Mazurek: Tak to má být, protože tak je to správné, a tak to má být! 😀 Moc se těším na další pokračování.

Juli

Pěkně se to vyvíjí 👍.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x