Sekretář 02

Toto je 2 díl z 5 v seriálu Sekretář

Naše první intimní setkání s mou Paní skončilo tam, kde skončil první příběh. I když jsem byl neskutečně nadržený a jak jsem viděl, ona na tom nebyla lépe, nechala mě opravdu jen pohlédnout na svou kundičku. Pak mi přikázala se obléct a vrátit se ke své práci. Sama se zamkla ve své kanceláři a co se tam odehrávalo si mohu jen domýšlet…

S napětím jsem šel druhý den do práce v očekávání, co se bude dít. Ale nedělo se nic. Ani nehnula brvou, jen stroze pozdravila a zavřela se ve své kanceláři. A dalších několik dnů probíhalo ve stejném duchu. Už jsem si začínal myslet, že šlo jen o náhlý výstřelek, když tu jednoho dne…

Před koncem směny zazvonil telefon. Na druhém konci byla Ona.
„Můžete přijít do mé kanceláře?“
Srdce se mi rozbušilo a za moment už jsem bral za kliku jejích dveří.
„Zamkni !“ poručila. „A kleknout !!!“ přešla do tykání.
Zvedla se ze své židle, ladným pohybem si urovnala svou upnutou sukni a popošla těsně ke mně. Nasával jsem její vůni a připadal si jako v nebi.
„Zítra spolu odjíždíme na dvoudenní služební cestu. Odjezd je 7 hodin, takže se sejdeme tady přesně v 5.00. Trochu si tě upravím, abys mi nedělal ostudu.. Dnes jdi už domů a pořádně se na zítra vyspi. Odchod!“

Bylo to strohé, jasné a překvapivé. Spolu jsme na služebce nikdy nebyli. Většinou jezdila sama. A jak si mne, proboha, chce upravit? Myšlenky se mi honily hlavou celý zbytek dne a ani večer mi nedaly spát.

Ráno jsem včas vstal, hladce se oholil, pečlivě upravil, sbalil pár osobních věcí a vyrazil. Už na mne čekala. Jako vždy, dokonale upravená, v decentním kostýmku, prostě dáma…
„Jsem ráda, že jsi tu včas. Svléknout!!! A úplně!!!“ poručila stroze. I když jsem čekal, že odjezd nebude jen tak, tohle mne zaskočilo. Ale zároveň také vzrušilo a tak jsem tam za chvilku před Ní stál tak, jak mne pánbůh stvořil.
„Hmm, není to špatné…“ řekla po chvilce, kdy si mne jen tak zamyšleně prohlížela. „Ale něco tomu chybí…“
Otevřela malý kufřík, co měla položený na stole. Měl jsem za to, že v něm má své osobní věci, ale překvapila mne.

„Tak pán má rád ženské prádlo, jak jsem si všimla… Tak mu uděláme radost…“ povídala si polohlasně, skoro jako pro sebe. Ale dobře věděla, že ji slyším.
Pak sáhla do kufříku a podala mi podvazkový pás. „Oblíkej se!!!“
Nevěděl jsem jak, protože tohle jsem na sobě nikdy neměl. Ona se náramně bavila tím, jak zkoumám, jak to patří. Ale nakonec se mně jí asi zželelo a trochu mi pomohla. Pak mi podala punčochy. Když jsem si je oblékal, měl jsem strach, abych tu jemnou nádheru nepotrhal.
Ale nakonec se povedlo a já tam stál před svou bohyní v jemných punčochách na podvazcích. Byl to vzrušující pocit a bylo to na mně i vidět. Chvilku si mne zase prohlížela a pak vyndala…korzet!!! Jemný, nízký, krajkový korzet, vyztužený kosticemi. Došlo mi, že si všechno dopředu promyslela a připravila. Tohle nebude jen tak nějaká služebka…

„Ruce nahoru a ani se nehni!!!“ přikázala a pak okolo mého těla obepnula tu podivnou, tuhou věc. A to jsem netušil, jaké to bude, až utáhne tu kopici tkaniček všude kolem. Sice jsem si dosud potají užíval kalhotky, ale nikdy jsem nenašel odvahu se do dámského prádla obléci takhle celý.
Bylo to neskutečně vzrušující. Nikdy jsem takový pocit nezažil, ale věděl jsem, že už bez toho nikdy nebudu moci být. A ani ve snu by mne nenapadlo, že to bude právě Ona, kdo mi to dopřeje…
„Korzet, podvazky, silonky…co ještě přijde?“ přemýšlel jsem.

Ona si mne prohlížela tím svým pohledem a pak vyndala něco, o čem jsem zatím jen četl. Kovová klícka…
„Aby sis nemyslel, že to budeš mít tak jednoduché, tak ti dám něco, co ti bude pořád připomínat, kdo je tvou Paní.„
Pak odkudsi vytáhla takové ty latexové rukavice, co používají uklízečky, nasadila si je a …
„Teď budeš mít poslední možnost se vystříkat, abychom toho tvého ptáčka mohli pěkně zavřít,“ řekla tichým hlasem a v rukavici mi začala honit ocas.
Bylo to neskutečné. Ona, rukavice, já v dámském luxusním prádle… chtěl jsem, aby to trvalo věčně. Ale vzrušení bylo natolik silné, že po pár tazích jsem už stříkal na koberec v její kanceláři.

„To uklidíš hned, jak se vrátíme. Teď se otři a dokončíme to!„
S těmito slovy mi podala papírové kapesníčky a já se očistil od zbytků semene, co mi zbyly na ptáku. Ten mezitím zvadl jak uschlá růže.
„Tak, teď už zbývají jen poslední dvě věci, zatím…“ prohlásila a otočila se ke mně s ocelovou klíckou v ruce. Nejdřív mi nasadila přes koule kroužek. Musela je jednu po druhé provléct. Vzhledem k průměru kroužku to nebylo tak jednoduché ale po chvilce jsem měl kroužek navlečený. Pomohla si trochou lubrikantu a nasadila mi na penis klícku. Pak vzala malinký zámek a kroužek s klíckou zamkla dohromady
Sundala si s krku zlatý řetízek a klíček na něj navlékla.
„Zapni mi to! Od teď budeš na slovo poslouchat a oslovovat mě budeš zásadně jen Madam!!„
„Ano, Madam“ odpověděl jsem a poslušně jí zapnul řetízek. Pak ještě jednou sáhla do kufříku a vyndala krásné krajkované kalhotky.

„Tohle ti, myslím, ještě chybí,“ řekla a podala mi je. „Mám tu ještě pár překvapení, ale ty si nechám na večer. Teď už budeme muset pomalu vyrazit. Obleč si ty kalhotky a pak si na sebe vem svoje normální oblečení! Čekám na tebe u auta.“
S těmito slovy popadla kufřík, kabelku a ladným a vznešeným krokem odešla z kanceláře.

Oblékl jsem si kalhotky, pak vzal své oblečení ve kterém jsem ráno odešel z domu a oblékl si je přes to nádherné prádlo od své Paní. Když jsem se ohýbal abych si zavázal tkaničky, naplno jsem pocítil sílu korzetu a bylo mi jasné, že pár věcí budu muset dělat jinak. Ještě jsem v zrcadle zkontroloval, jestli je poznat, co mám pod oblečením. Připadalo mi, že ne. Ale když jsem procházel firmou, kde se mezitím začaly scházet kolegyně, připadalo mi, že mne každá pozoruje a připadal jsem si jako nahý.

Sešel jsem do garáží, kde moje Paní už netrpělivě čekala.
„Řídit budu já,“ řekla Ona. Sedla si za volant a já se posadil na sedadlo spolujezdce. Korzet mne svíral, v rozkroku jsem cítil tvrdý kov, silonky mne příjemně hladily při každém pohybu…
Cítil jsem šílené vzrušení a nebýt pevné klece, tak by mi asi pták stál jako svíce. Takhle se jen krčil, ohnutý a pevně uvězněný v kleci, mezi stehny…

Pohlédl jsem na ni. V její tváři se zračila spokojenost a ještě něco, co jsem nedokázal odhadnout. Co má asi ještě za překvapení, pomyslel jsem si. Pak Madam nastartovala a my vyjeli. A já netrpělivě očekával věci příští…

Navigace v seriálu<< Sekretář 01Sekretář 03 >>
0 0 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x