Silvestrovský hluboký kouř

Na silvestra se v jedné hospůdce sešla trojice dobrých přátel, aby jednak oslavili příchod dalšího roku a taky aby trošku rozptýlili smutek jednoho z nich, který jako nehezký vánoční dárek dostal parohy od souseda. Večer se teprve rozbíhal a do půlnoci bylo ještě daleko. Halasně probírali vše od politiky přes sport až po práci. Vzhledem k tomu, že všichni byli singl, tak samozřejmě pokukovali i po ženské části osazenstva. K jejich smůle bylo vidět všude jen hloučky dobře se bavících partiček nebo do sebe zahleděných párů, kromě jediné osamocené ženy u vedlejšího stolku pro dva.

Oblečená byla provokativně v krátké kožené minisukni a růžové blůzce s velkým výstřihem. Načesané vlasy rámovaly celkem hezký obličej, ale i přes vyzývavé líčení vypadala jako postarší dáma, co se marně snaží zuby nehty udržet krok s mladší konkurencí. Buď to byla v lepším případě nadržená panička na lovu zajíčka, nebo v horším takzvaná sociální pracovnice, neboli kurva.

Tři kámoši tedy dál jen v klídku popíjeli, a protože jim i postupně vyhládlo, objednali si místní specialitku – obří klobásu.
Když před každého číšník položil prkénko s téměř půlmetrovou podkovou klobásy, tak samozřejmě došlo na různé poznámky ohledně velikosti.
„Ty vole, to je kláda!“ hulákal ramenatý Balty.
„To je jinej macek, než máš v kalhotách, že jo Kašpy,“ dloubl si do něho škodolibě Meli.
„Ty vole, tohle bych ani nechtěl. Vždyť by každá zdrhla, sotva bych si stáhnul gatě,“ zavrtěl Balty hlavou.

„Pánové, nezlobte se, že ruším,“ oslovila je znenadání žena od vedlejšího stolu a vyčkala, až jí vezmou na vědomí. Hlas a intonace naznačovaly, že už tento večer něco málo vypila.
„Když mi objednáte flašku šampáňa, tak vám ukážu, že tohle, není zase až takový macek.“
„Jóóó?“ protáhl otázku Kašpy. „A jak nám to dokážeš?“ zeptal se drze.
„To je to překvapení fešáku,“ odbyla ho ledabyle s tajemným úsměvem.

 „Já bych do toho šel,“ zahlásil Balty a furiantsky plácnul peněženkou na stůl.
„Jasně, ať je nějaká sranda,“ přidal se Meli. „Hospodóó!“ zahulákal na pingla, aby upoutal jeho pozornost. „Tady pro dámu lahvičku šampusu.“

Pikolík se neznatelně ušklíbl, nicméně souhlasně přikývl, pohledem přejel láhev stojící na stole u ženy a odkráčel splnit objednávku.
„Pojď mezi nás. Stejně si tam taková vopuštěná,“ vyzval jí rozverně Kašpy.

Žena ponechala bez vysvětlení, proč je sama a rovnou přešla na vzájemné představení. Neobešlo se to bez spousty chechtání a nevěřícného kroutění hlavou, jako vždy, když se tahle trojička někde sešla s někým neznámým.

„To jako vážně se jmenujete takhle?“ přeskakovala pohledem Simona z jednoho na druhého. „Zrovna vy tři pohromadě?“
„No jistě! Moji rodiče jsou fakt dost zvláštní a Baltazar se u nás dědil několik pokolení, ale přísahám, že než abych syna pojmenoval tímhle jménem, tak si radši udělám na péru uzel,“ dušoval se mladík s dvěma prsty pozvednutými k přísaze.
„Já jsem Melichar skutečnej, ale příjmením. A on je Kašpar jenom přezdívkou, aby mezi nás zapadnul,“ řehtal se Meli.

To už se vracel číšník. Postavil láhev na stůl a hned zase kmital obsluhovat další hosty.
„Tak šampus je tu a je řada na tobě, Simono, zasloužit si ho,“ stáhl láhev k sobě Kašpar a přistrčil před ní své prkénko s klobásou.

Simona vzala klobásu do prstů a otřela z ní ubrouskem hořčici. Přiložila si jí ke rtům a vtiskla na špičku klobásy něžný polibek. Vycenila zoubky a lehce skousla.
Jeden z mužů tiše zaúpěl a všichni tři fascinovaně sledovali, jak hbitý jazyk obkroužil klobásu kolem dokola. Simona šelmovsky přimhouřila oči a sledovala jejich vzrušením napjaté obličeje. Otevřela pusu a pomalým pohybem si sunula klobásu dovnitř. Několikrát s ní projela kousek tam a zpět. Trošku zaklonila hlavu a úplně hladce si zasunula skoro polovinu klobásy až do krku.
  „No ty kokot!“ neudržel se Melichar.

Následovalo pár rychlých posunutí. Z pusy se vynořil jazyk a dalece vyplazený olizoval maso klobásy. Simona přidušená objemným soustem lehce zrudla a z koutků očí jí vytryskly drobné slzičky. Ještě několikrát vyjela ven a zajela klobásou hluboko do krku.
Udýchaná položila oslintanou klobásu na prkénko a otřela si dalším ubrouskem uslzené oči a umatlanou pusu.
„Mně z toho fakt houplo,“ zavrtěl se na židli Baltazar.
„Ty vole, to musí bejt skoro třicet cenťáků,“ žasl Kašpar, když poměřoval délku od špičky až po šmouhu od rtěnky. Byl do toho tak zabraný, že vůbec nevnímal Simonu.

„Naleješ mi konečně?“ zamávala mu netrpělivě sklenkou Simona před obličejem. „Musím trošku spláchnout tu mastnotu.“
„To je mazec! Tohle bych chtěl jednou zažít na vlastní koule!“ zafuněl Kašpar s vykulenýma očima při představě polknutého čuráka až někam k mandlím a jazyka olizujícího mu zároveň koule.
„S tím by se třeba dalo něco udělat,“ pronesla jednoznačně Simona a pořádně si přihnula. Bublinky si rychle hledaly cestu zpátky a byla nucená si tlumeně říhnout.
„Fakt? Nekecáš?“ chytil se hned Kašpar dychtivě.
„Taky bych si dal říct,“ přidal se Baltazar.
„Ne že bych to nechtěl zkusit, ale co za to?“ nadhodil pragmaticky Melichar.
„No dovol!“ ohradila se rozhořčeně Simona. „Já nejsem žádná kurva.“ Navztekaným pohledem sjela nešťastníka a přidala: „Jen protože to mám ráda, nemusím hned být děvka za prachy.“
„Omlouvám se,“ zařadil pokorně zpátečku Melichar v obavě, aby snad nezůstal na ocet.
„Hele, co se přemístit k Baltymu,“ vmísil se do napjatého okamžiku Kašpar. „Má tady kousek bejvák,“ dodal s pohledem upřeným na Simonu.
„Fajn, proč ne,“ zavrkala nadšeně Simona a rázně dopila sklenku. „A ty kup šampáňo sebou, ať teda víš, za co,“ nařídila Melicharovi, ale už se na něho netvářila tak zle.

Chtivé osahávání, sotva se za nimi zavřely dveře bytu, zarazila Simona hned v počátku. Rázně jim nařídila nejdříve sprchu, jinak že nic nebude. Nakonec se osprchovala sama, zatímco je nechala nadržené čekat. Oni byli vysprchovaní coby dup, ale ona si vlažný proud vody dostatečně vychutnala s pomyšlením, jak na ní ti nadrženci netrpělivě čekají.

Seděli usazení vedle sebe na kraji širokého letiště a Simona si poklekla před ně. Každého chvíli kouřila, ale jen tak dlouho, aby je udržovala v plném vzrušení. Hlavou kývala jako loutka a rukama si pohrávala s varlaty. Její jazyk zkušeně tepal po napjaté uzdičce, kroužil po horkém žaludu nebo klouzal po délce tvrdého čuráka.
Pokaždé, když polkla péro až na doraz a zabořila nos do chlupů v podbřišku, tak špičkou jazyka přejela po šourku. Neměla žádný problém polknout každého z nich, protože ani zdaleka nedosahovali obřího rozměru klobásy. Když jela hlavou nahoru, vždy se jemně zachytila zuby za hranu žaludu a dráždivě za něj tahala. Po celou dobu zároveň usilovně ohon sála.

 První se odhodlal Melichar. Přiklekl k vysazenému zadku a zajel ptákem do mokré kundičky.
Simona spokojeně vyhekla a přijímala jeho divoké přírazy. Nepřestala však kouřit vždy jednoho z ptáků. Chlapi se pravidelně střídali, ale vždy byl jeden plonkový.
Po nějaké době se uvelebil Baltazar na zádech a Simonu si usadil na klíně. Zatímco kouřila Kašpara, tak Meli k ní přiklekl a zkusil jí vrazit péro do análu.
„Tak na to zapomeň!“ vyjekla. „Jestli mi ho některej z vás nacpe do prdele, tak si ho může vykouřit leda tak sám,“ čertila se.
„Ach jo, abych zase jen koukal,“ zabědoval Meli.
„Tak nekoukej a vraž ho, kam patří,“ nařídila mu Simona udýchaně.
„Ale vždyť tam už je Balty,“ zavrtěl nevěřícně hlavou.
„No a? Štítíš se ho nebo co?“ loupla po něm pohledem naštvaná, že jí stále vyrušuje od hulení Kašparova péra.
„No je to fakt takový divný. Nejsem homokláda a taky bych ti nechtěl nějak ublížit,“ koktal Melichar.
„Neměj zbytečný obavy a přestaň blbě mlít pantem,“ umlčela ho Simona a sama hned zmlkla, když se přisála k trčícímu péru před obličejem.

Melichar tedy pomalu a s notnou dávkou studu přitiskl péro na žilnatý Baltazarův ocas a začal se tlačit podle něho do otvoru hladové kundy. Ta se poddajně rozvírala a po chvilce bez potíží pohltila oba tvrdé kolíky jako malinu.
Simona funěla, hekala a chvílemi i podivně chroptěla podle toho, jak zrovna měla zaraženého ptáka v krku. Dvěma ocasy pleněná kundička jí brzo vystřelila k mrákotám při orgasmu.

Kluci si užívali její neukojitelnou pusu a pravidelně se přitom střídali. Z podivné ješitnosti nebo snad soutěživosti se snažili, aby se neudělali dřív než ostatní. Byli skoro jako v transu a vybičováni nezvyklým zážitkem vysoce překonávali své obvyklé limity. Šest nenechavých rukou oblažovalo každičký kousek Simonina roztouženého těla a tři tvrdé kolíky jí držely permanentně na vrcholu blaha.
Zpočátku opatrné a nesmělé přirážení do pusy se po určité době změnilo v regulérní šukání až po mandle, kdy jí přidržovali hlavu přitisknutou do klína.

Zmožená četnými vyvrcholeními, příjemně fyzicky vyčerpaná a s čelistí na pokraji vykloubení se jim Simona vysmekla. Hodila na zem polštář a klekla si na něj před postel. Zhluboka oddychovala, až se jí povislé kozy vlnily. Hřbetem ruky si otřela pusu, potom oběma rukama stáhla rozcuchané vlasy dozadu a zamotala je do uzlu.
„Jsem úplně hotová,“ zavrněla unaveně. „Teď mě pořádně postříkejte!“

Borci se hbitě postavili okolo ní a pro změnu soutěžili, kdo jí dřív splní přání.
Divoké pumpování předloktím jako první ukončil Baltazar a skropil Simoně pořádnou dávkou nastavený obličej.
Sotva dostříkal, tak už svoji dávku mrdky téměř současně vypustili i Kašpar s Melicharem. Jejich hlasité hekání přehlušil divoký rachot dělobuchů a svištění světlic, ohlašujících příchod nového roku.

Najednou Simona vyskočila a hrnula se ke své kabelce. Vylovila z ní mobil a pomalu se otočila k těm třem vysmátým borcům.
„Hele, já se nechci fotit!“ protestoval Kašpar.
„Jo, co blbneš, kurvafix!“ přidal se i Melichar.
„Klídek pánové, nebudu fotit vás, ale udělám si selfíčko s vašima ptákama,“ uklidňovala je.
Visící proužek husté mrdky jí skápnul z brady na displej a ona ho bezmyšlenkovitě slízla.

„Divnej nápad,“ zachraptěl Baltazar. Na její ledový pohled dodal: „Myslím to selfíčko.“
„Je to pro toho debila, co mě nechal dřepět samotnou v té putyce,“ ozřejmila jim důvod a naaranžovala se mezi tři uvadající ohony. „Měla jsem s ním rande naslepo, ale zdrhnul, že prý čekal něco lepšího.“
„To je debil,“ konstatoval Melichar a ochotně pózoval před displejem.

Několikrát se zablesklo a po zkontrolování fotek Simona spokojeně vstala a popřála všem třem šťastný nový rok. Polibku se však od uhýbajících chlapů nedočkala, dokud se nevrátila opláchnutá z koupelny.

PF 2020

4 4 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
shock

hezky si to užila se třemi….. určitě líp, než by ji dopadlo to rande naslepo 🙂

Martin

Tomu se říká luxusní vstup do nového roku .

Tomas

Tak taku stretnut v podobnej nalade… 😛 vyborna predstava. super poviedka 🙂

Junior

Zajímavý vstup do nového roku. Ona si to nakonec užila i když ji borec z rande naslepo nechal sedět, že chce něco lepšího.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x