Sto kilo krásy 01

Toto je 1 díl z 5 v seriálu Sto kilo krásy

Jmenovala se Jarmila Svatá a pracovala ve skladu v trubičkárně. Měla 20 let a byl to skutečně kus ženské k nepřehlédnutí. Výška 170 a hmotnost tak odhadem 120 kg. Dlouhé blond vlasy do půli zad ji prozrazovaly již na dálku 50 metrů v nejhustějším davu.Měla proto také trefnou přezdívku – ohnivá blondýna z trubičkárny. Těch přezdívek měla vlastně víc. Dále byla známá jako Jaruška s vlhkou povahou a nebo také jako Pupek. Její obličej vypadal jak z Mládkovy písničky:
„Má milovaná, ta chodí stále tak zmalovaná…“
Měla totiž obrovskou vášeň pro líčení a kosmetiku. Jejím neštěstím však bylo, že neměla vůbec vkus a soudnost, takže se vždy na veřejnosti objevovala zmalovaná jako Marfuša z oblíbené legendární ruské filmové pohádky Mrazík.   Mezi lidmi ze svého okolí se dobré pověsti netěšila. Měla pověst všemdalky, poněkud nezaslouženě, protože v podstatě dělala totéž co všechny ostatní ženské. Akorát, že ty byla většinou vdané a ne tak pod lupou, jako ona. Ženské ji odsuzovaly a chlapi se jí za zády posmívali. Žádnou vážnou známost nikdy neměla. Ne, že by byla nedobytná, naopak. Kundička ji svrběla, jako každou jinou a ona se jen snažila ji vyhovět.

Před pár lety ji odblanil jeden zoufalec, který neměl do čeho píchnout a na ochotné Jarušce se zbavil svého cejchu panice. Bylo to téměř směšné šukání dvou lidí, kteří to oba dělali poprvé. Jaruška tehdy ještě neměla ani celý metrák a tak se dalo říci s klasikem, že když šla, tak něco šlo. Tedy ta si nesla, co k ní patřilo. Takže, když ona šla tady a vy jste se dívali támhle a byla mlha a stmívalo se, tak by se dalo říci, že tady někde by mohla bejt docela pěkná ženská. (ať mi to Čochtan a pan Werich v jedné osobě promine)

Při jejich prvním (a mimochodem i posledním) šukání do ní pochopitelně nezkušený prcíř pustil plný zásobník a jen náhodou ji nepřivedl do jináče. Po vystřízlivění z momentálního zblbnutí se strašně styděl, že polehl jejím vnadám a dál se k ní nehodlal hlásit. Jenže Jaruška, jak jednou ochutnala ptáka, se stala najednou nymfomankou. Kundička ji nedala pokoj a tak se stala lehkou kořistí každého, kdo projevil jen minimální zájem. Protože však byla neforemná, moc se přízni chlapců svého věku netěšila. Tak se stala objektem, o kterém se říkalo, že takovou lze pouze ošustit a opustit.

Jaruška, věčně nadržená, toho tedy moc nenašukala. Nedostatek kvalitního sexu proto  nahrazovala masturbací. Doma i v práci trávila dlouhé časy ve sprše. Proud příjemně teplé vody a hbité prstíky, ji nahrazovaly to, co jí tak chybělo. Skutečný sex si však opatřovala jinak. Nechyběla na žádné sobotní taneční zábavě v místní hospodě, kam se sjížděla zlatá mládež z okolních vesnic a vojáci z místní posádky.   Moc toho nenatančila, přestože byla zdaleka k rozeznání. Zářivý blonďatý přeliv a její přehnaně nanesený makeup nemohl nikdo přehlédnout. Jestliže se říkal vtip o tom, jak si některé ženské musí na ksicht namalovat obličej, tak u Jarušky to bylo obráceně. Ta si prostě namalovala na obličej ksicht.

Přesto se ji téměř vždy podařilo ulovit nějakého opilce, který zcela ztratil soudnost a nechal se od ní, po několika tanečcích odvléci, na čerstvý vzduch. Pokud to byl někdo z místních, upadl pak ve všeobecné opovržení, že se nechal ojet. Měl z toho pak několik dní pěknou ostudu po celé vesnici i ve fabrice, kde na něm drbny nenechaly jedinou nitku suchou.   Pokud na udičce uvízl někdo z přespolních pak stačilo, když několik zábav vynechal, dokud se na jeho uklouznutí poněkud nezapomnělo.

Vojákům to bylo celkem jedno, faktem však zůstávalo, že ani jeden z nich se neodvážil si tento cejch vysloužit ještě jednou.   Přesto měla Jaruška několik tajných ctitelů. Byli to učedníci z podnikového učiliště, kteří měli sprchy hned vedle dámských sprch ženských z trubičkárny. Tihle rošťáci brzy zjistili, že když trochu vydlabou maltu mezi lajdácky sesazenými panely, získají báječnou pozorovatelnu. Měli pak krásný výhled přímo do boxů koupelny, kde se koncem šichty sprchovaly ženy všech věkových i váhových kategorií.   Kluci učednický samozřejmě Jarušku znali od vidění a často se dohadovali, jak dlouho je těhotná. Její imposantní břicho skutečně mohlo nezkušené oko svést k tomuto omylu. Proto ji také říkali Pupek. Teprve, když někteří z nich zjistili, že Jaruška se chodí sprchovat o hodně dřív, než ostatní ženské, přišel jeden z nich s objevným zjištěním:
„Pánové, abyste věděli, tak Pupek vůbec není těhotná. Vona je prostě tak tlustá.“
Její fanklub měl asi 5 členů, kteří se střídali v čumendě a pak si vzájemně referovali. Většina z nich se shodovala v tvrzení, že kdyby nechodila tak příšerně zmalovaná a neměla takovou cejchu, tak že by to byla docela ucházející ženská. Zvlášť se jim líbila její prsa, která byla skutečně pěkně tvarovaná, s růžovými bradavkami. Jejich pozornosti neunikla ani její hustě zarostlá černá kundička, která však pod převisem jejího bachoru nebyla téměř vidět.
Naprosto nenápadně se však schylovalo k radikální změně. Základní vojenskou službu tam na palpost, umístěný za vesnicí, nastoupil nenápadný mladík jménem Viktor Bejček. Bylo to hrozné nemehlo, jak vzhledem, tak jednáním. Malá, vyhublá postava, na které uniforma nemožně visela. Nesmělý a zakřiknutý človíček, na kterém si každý z jeho okolí rád zgustnul. Na vojně obzvlášť trpěl, protože byl hromosvodem průšvihů. Neoblíbený jak u svých vrstevníků, tak i u velitelů. Jako zakřiknutý, nevzhledný mladík byl samozřejmě panic a moc jej to trápilo.   Tento problém řešil, jako každý jiný, onanií.

Měl však smůlu a byl při tom přistižen. Ostatní vojáci, kteří to samozřejmě dělali taky, ale nenechali se při tom chytit, jej zesměšnili a pomlouvali. Erotické představy vojína Viktora byly poněkud odlišné od tužeb jeho vrstevníků. Při honění ptáka si představoval rajcovní samici barokních tvarů, s velkými kozami silnými stehny, velkou prdelí a hustě zarostlou kundou. Tato představa však byla naprosto neurčitá a imaginární. Neskrývala se za ní žádná konkrétní žena, dokonce ani fotografie. Viktorek ani netušil, že v krátké době se jeho představa naplní mírou vrchovatou.

Najednou tady byla letní sobota jako vymalovaná. V Postřižíně byla, jako vždy, navečer taneční zábava, které se, kdoví proč, říkalo Podvečerní čaje. Na Čajích se samozřejmě pilo vše, co teklo, ale pokud by si někdo chtěl objednat čaj, tak by byl za idiota. Místní kapela se snažila a tak se občas blýskla i tehdy začínajícími rockenrollovými šlágry.
Průběh zábavy byl vždy celkem k zoufání stereotypní. Na parketu se ploužili a nebo zase svíjeli taneční páry všech věkových kategorií. U výčepního pultu se střídali různí žíznivci a násoskové. U jednoho stolu sedělo asi 8 vojáků, záklaďáků a mezi nimi byl i vojín Viktor, který čistě náhodou neměl v týdnu žádný průser a tak dostal vycházku.
Pil asi třetí pivo, což se u něj projevilo především tak, že každou chvíli musel odcházet na WC močit, neb nebyl zvyklý pít. Několikrát se pokusil nějakou dívku neúspěšně vyzvat k tanci. Většinou však tento váhavý střelec přišel pozdě a někdo mu ji před nosem na poslední chvíli vyfoukl. Častěji se však dívka nějak nejapně vymluvila, aby nemusela do kola s takovým týpkem. Jeho spolubojovníci se tím náramně bavili a čistě ze zlomyslnosti jej upozornili na nedaleko sedící Jarušku.

„Viktore, ty se nějak nechytáš. A víš proč? Protože se vůbec nesnažíš. Všechny holky nejsou tak vybíravé. Vidíš támhle tu blondýnu? To je holka se širokým srdcem, ta nikoho neodmítne. Seber odvahu a jdi pro ni. Uvidíš, že ráda půjde.“
Jedna dobrá rada stíhala druhou a tak nakonec Viktor podlehl. Byla právě pauza, tak se zastavil u výčepního pultu a dopřál si na kuráž jednu zelenou pepermintku. Kopnul ji do sebe a protože muzika začala právě hrát, vyrazil směrem k sedící Jarušce. Byla u stolu s několika ženskými a zprvu vůbec nezaregistrovala, že ten voják oslovil právě ji.
„Slečno, smím prosit?“ zamumlal Viktor nesměle a byl připraven vyslechnout nějakou výmluvu. K obrovskému překvapení se však Jaruška víc než ochotně zvedla a se slovy:
„Docela ráda,“ jej následovala na parket. Už když se zvedala, zatajil se mu dech. To byla přesně ona, žena jeho pubertálních představ. Sice o půl hlavy větší, než on, ale zato rajcovní postava se zřetelnými prsy, okrouhlým bříškem a výraznými boky.   Když mu spočinula v náručí a začali se pohybovat v rytmu hudby, vnímal, jak se k němu přitiskla a byl v sedmém nebi. Chvíli tančili mlčky a Viktorovi bylo jasné, že musí začít nějakou duchaplnou konverzaci. Rozpačitě prolomil mlčení tím, že se představil.
„Já jsem Viktor Bejček a jak mám říkat tobě?“
Sotva to vyslovil, strnul a čekal, jak neznámá slečna zareaguje na jeho drzý pokus o tykání. Slečna se však jen lehce uchichtla a rozverně odpověděla:
„Docela dobré jméno, jen jestlipak tě také dobře vystihuje? Ale z toho si nic nedělej, za jméno nikdo nemůže. Já se jmenuji Jarmila Svatá, ale neboj se, svatá určitě nejsem. A přátelé mi říkají Jaruška.“
Rozmluva se utěšeně rozběhla. Sdělili si navzájem základní informace a pak si docela obyčejně povídali, o všem a o ničem.   Z Viktora spadla tréma a začal přemýšlet, jak to udělat, aby po skončení série nemusel jen trapně poděkovat a doprovodit ji zpátky ke stolu. Třetí tanec se blížil ke konci a Viktor se osmělil:
„Jaruško, mohu tě pozvat na něco k pití? Je docela horko a tak bych si něco dal.“
K jeho obrovské radosti Jaruška souhlasila. Hudba dohrála a tak se spolu vydali k výčepnímu pultu. Šli vedle sebe a Jaruška si jej naprosto suverénně vedla za ruku. Zjistil, že se mu dlaň protivně potí, ale pak si uvědomil, že jí také, takže to zase takový trapas snad není.   Navíc mu to lehké držení dlaně bylo příjemné a jenom doufal, že je to vzájemné. Letmým pohledem oka se ujistil, zda jeho spolubojovníci vidí, že se vede s holkou k pultu a již se zase plně věnoval svoji společnici.

Už během tance z jejího dechu zjistil, že má také něco upito a tak začal spekulovat, na co by ji měl pozvat.   Jako každý voják nikdy neměl dost peněz, ale naštěstí bral včera žold a tak měl v kapse celých 75 korun. Byl ochotný utratit tuto sumu do poslední korunky, jen aby si udržel přízeň té nádherné baculky, kterou mu sám osud hodil do náruče. Zeptal se tedy své nymfy, na co by měla chuť. Skromně si přála jenom Kofolu a jemu se ulevilo. Sám si chlapsky objednal velkou zelenou.   Stáli kousek stranou od pultu, zvolna popíjeli a docela dobře si povídali. Náhle Jaruška zahrabala v kabelce a zjistila, že ji dochází cigarety.
„Viki, vezmi ještě jedny ameriky, já tady na tebe počkám.“
Viktora zamrazilo. Sám nekouřil, ale věděl, že ameriky stojí hříšných 20 korun, zatímco krabička partyzánek 1,60. S obličejem hráče pokeru však její přání vyplnil a s lítostí sledoval, jak krabička zmizela v její kabelce.   Zvolna dopili a zabavili se skleniček. Viktor nervozně uvažoval, co bude dál. Dalo se očekávat, že jej Jaruška odvleče ke stolu plného ženských a bude jej tam představovat všem dokola. To však blonďatá krasavice rozhodně v úmyslu neměla. Nechtěla riskovat, že by některá z jejích kamarádek, čistě  z hecu po Viktorovi vyjela, jen aby ji udělala naschvál. Proto navrhla, aby si vyšli na čerstvý vzduch, což Viktor s nadšením přijal.

Vyšli ze sálu, i z hospody a Jaruška zamířila neomylně na svůj plac. Viktor šel kousek za ní a očima hltal všechnu tu krásu, která se mu zezadu nabízela. Pevná, souměrná lýtka přecházela do rajcovně tvarovaných stehen, z kterých bylo ale vidět jen málo, i když šaty nebyla nijak dlouhé. Zato perfektně zdůrazňovaly oblé boky a pěkně tvarovanou, i když dost širokou prdel.   Konečně byli na místě. Zadní trakt hospody měl nákladovou rampu opatřenou schůdky. Tady si Jaruška odbývala svoje příležitostné šťouchy. Nebyla zřejmě sama, protože všude po okolí se válely použité šprcky.   V nastávajícím šeru vyndala z kabelky připravené noviny a rozložila na betonové schody, aby si mohli sednout.

Viktor rozpačitě usedl vedle ní a váhavě ji objal kolem ramen. Zavrtěla se a za malou chvíli již byli v pevném objetí. Nesměle se pokusil ji políbit a byl radostně překvapen, jak dychtivě mu vyšla vstříc. Líbal ji nenasytně a dlouho, pokud jenom vystačil s dechem.   A Jaruška nejenom, že uměla líbat, ale také ji to líbání patřičně nažhavilo. Nenápadně mu ruku přesunula na svoje ňadro a když jej nesměle pohladil, jenom zasténala, v předtuše budoucí rozkoše. Okamžitě zjistila, že mládenec, kterého dnes ulovila je nezkušený a o to víc se těšila, jak jej bude pomalu zaučovat.
Viktor byl jak v Jiříkově vidění. Sice už se s pár děvčaty líbal, ale takhle plnohodnotně to ještě nezažil. Jaruška měla letní šaty se zapínáním vpředu po celé délce a teď začala knoflíčky pomalu, od shora rozepínat. Tak se začaly objevovat její imposantní kozy a pod nimi i její, víc než dost okrouhlé břicho. Viktor poprvé v životě viděl poloobnažené ženské tělo in natura.   A když mu Jaruška přitáhla hlavu na prsa, dosud uvězněná v těsné podprsence, začal je sice neobratně, ale víc než ochotně líbat.

„Počkej, dáme to pryč, stejně mne dost škrtí,“ řekla Jaruška a několika obratnými pohyby se podprsenky zbavila. Dobře věděla, že její kozy jsou to jediné hezké, co na ni je. Vše ostatní bylo nadrozměrné a neforemné. Skoro pro každého, ale rozhodně ne pro Viktora.   Ten byl na vrcholu blaha. Nenasytně sál a hnětl  kozy s pěknými a výhružně trčícími růžovými bradavkami. Zároveň ji hladil i cejchu a chvílemi zajížděl až k Venušinu pahorku. Dál si zatím netroufal. Nemohl věřit tomu, co se děje a co právě prožívá. Jaruška byla prohnutá dozadu a tím mu umožňovala, aby se co nejlíp popásal na jejích vnadách.   Radostně vnímal její tiché sténání a chvílemi i záškuby celého těla. Jaruška mu začala rozepínat bundokošili. Nenápadně při tom sklouzla až do rozkroku a zkusmo mu přejela po poklopci. Tady ji čekalo milé překvapení. Jak byl Viktor ve všem celkem průměrný, až podprůměrný, měl jednu skrytou přednost.   Jeho zatím nevyužívaný pěchovák byl vskutku výstavní kousek. Ztopořený měl skoro 20 cm délky a v průměru asi 5 cm.

Činnost, kterou právě Viktor provozoval, samozřejmě nezůstala bez účinku a tak Jaruška při své sondáži jen vydechla překvapením. Zesílila své snažení, obratně vyprostila budoucího utěšitele ze zajetí a začala jej téměř profesionálně obhospodařovat.   Po malé chvíli se přesunula o schod níž a začala ten nenadálý dárek vášnivě kouřit. Nadržený Viktor téměř omdléval rozkoší a přestože si navečer před tím parádně ptáka vyhonil, během rekordně krátké doby Jarušce v ústech explodoval. Nebylo to pro ni nic nového, byla zkušená kuřačka polykačka, ale tak rychle to nečekala. Přebytek semene ji z koutků úst vytryskl a stekl na obnažená prsa.

Viktor se vzepnul a po výstřiku odpadl s hlasitým zasténáním. Jaruška dokončila očistu a vstala. Labužnicky si rozetřela cákance po prsech a pak se rychle zbavila kalhotek. Když je dávala do kabelky, vyhrábla ze dna krabičku šprcek a jednu z nich položila na schody, aby ji měla v dosahu.
Pak si sedla o schod výš a nabídla Viktorovi svoji hustě zarostlou, černou kundu na pohrání. Tady trochu narazila trochu kosa na kámen. Zpitomnělý vojáček v životě kundu neviděl a dost dobře ani nevěděl, co se od něj očekává. Poněkud překvapeně zjistil, že ohnivá plavá hříva jeho milenky je jenom chemická záležitost. Nezkušenou ruku položil na hustý porost a začal se tím houštím jemně probírat.

Okamžitě zjistil, že její chlácholinka je celá mokrá. Když mu po chvíli Jaruška přitiskla ruku a nasměrovala ji na poštěváček, nestačil se divit, co to s ní dělá. Prsty mu klouzaly mezi jejími závojíčky a nakonec hluboko dole zajel ukazováčkem na vstup  do její studánky. V té době již Jaruška měla jen jednu myšlenku : aby ho tam co nejdřív měla.   Věděla sice, že vystříkl teprve před několika minutami, ale Viktor nebyl první voják, kterého na tomto místě ojížděla.
Proto dobře věděla, že relaxace těchto mladých nadrženců je velmi rychlá. Vstala, přiměla jej, aby rovněž vstal a zatímco jej ve stoje líbala, zkušenou rukou jej uchopila za  ptáka. S potěšením vzala na vědomí, že již začíná zase spolehlivě tuhnout. Poklekla, začala jej znovu kouřit a rukou mezitím šmátrala po schodu, kam před tím položila připravenou šprcku.   Když ji nahmátla, přerušila na chvíli kouření a zuby natrhla obal. Gumu  vzala mezi rty a pak ji obratně ústy narolovala, na již patřičně tvrdého pyjonýra.

Potom vstala a otočila se k překvapenému Viktorovi zády. Opřela se rukama o zábradlí a nastavila mu v předklonu širokou prdel, když si předtím přehodila cípy rozepjatých šatů na záda.   Sice se už začalo stmívat, ale Viktor před sebou najednou jasně viděl krásně nastavenou zadnici, která jenom čekala, až do ní zezadu vlítne. Přistoupil, uchopil křečovitě trčící kopí a pokusil se zasunout. Jezdil ji ptákem mezi nohama a pořád ne a ne se trefit. Ta neobratnost jí rozpálila ještě víc a tak mu netrpělivě pomohla zaparkovat na správné místo. Stačilo trochu zatlačit a Viktor si uvědomil, že je poprvé v životě hluboko zapíchnutý v opravdové kundě.   Už jenom ten pocit mu přivodil neskutečnou slast. Začal se v ní pohyboval a jeho přírazy se stále zrychlovaly. Pronikal čím dál hlouběji a cítil příjemné teplo a svírání. Navíc se dostavily mlaskavé zvuky a to vše dohromady jej přivádělo ke hranici zlomu. Naštěstí při jednom dlouhém tahu zcela vyjel a než se mu podařilo opět nasadit, míra vzrušení trochu poklesla. Oboustranná rozkoš se tak o chvíli prodloužila. Brzy se však obnovila a sladká křeč se stupňovala, až se stala neovladatelnou. Viktor zamečel jak beran před podříznutím a s nevýslovnou rozkoší se do prcgumy vyprázdnil.

V té chvíli měl dojem, že se zahoupala zeměkoule a  hvězdy se utrhly z oblohy. Zběsilé pohyby ustaly a on zůstal hluboce zapíchnutý do zemdlené Jarunky. Do teď ji pevně držel za okrouhlé boky, ale nyní ji nalehl na záda u uchopil volně visící kozy. Radostně si s nimi pohrával, rozhoupal je jako zvony, hladil je a mačkal.   Radoval se z jejich hebkosti a pružnosti, prsty ji šimral bradavky a vychutnával si, spolu s ní, krásné doznívání. Náhle si uvědomil, že jeho změklý penis vyklouzl ze svého zajetí. Sáhl po něm a s leknutím zjistil, že na něm nemá šprcku. Bylo jasné, že zůstala v Jarušce.

Nevěděl co by měl dělat a bál se, že mu jeho prcnička za to vynadá. Ta se mezitím otočila a kapesníčkem si otírala mokrou buchtičku.
„A hele, ona zůstala ve mne, mrška,“ řekla a dvěma prsty vytáhla slizkou jitrnici ze svých útrob. Pak ji nafoukla a přidržela ji Viktorovi před očima. Uvnitř byly zřetelně znát chuchvalce semene.
„Podívej se na tu porci a to bylo podruhé. Děláš čest svému jménu. Jsi prostě správný Bejček.“
S těmito slovy přehodila již nepotřebnou gumu přes rameno a začala se oblékat. Háčky podprsenky si zapnula mezi kozami a pak ji přetočila dozadu a vlezla do ramínek. Když vyndala z kabelky kalhotky, Viktor se probral z netečnosti.
„Jaruško, mohu tě o něco poprosit?“ zeptal se nejistým hlasem.
„Ty můžeš všechno, ty můj Bejčku, copak by sis přál? Přece víš, že tobě dovolím všechno,“ odpověděla Jaruška, ještě v doznívajícím rauši.
„Dej mi ty kalhotky, na památku. Víš, já jsem to ještě nikdy nedělal a to by mi navždycky připomínalo tyhle krásné chvilky s tebou.“
Jarka se chvíli rozmýšlela. Tenhle požadavek občas od svých prcířů slyšela, ale nikdy nevyhověla. Pak se náhle rozhodla a kalhotky mu podala.
„Dám ti je, ale musíš mi slíbit, že příští sobotu zase přijdeš a budeš se věnovat jenom mně.“
Viktor neváhal ani okamžik. Vzal kalhotky, roztouženě si k nim čichl a pak je strčil je do kapsy.
„To ti slíbím rád a dám ti na to třeba čestný pionýrský. Tedy za předpokladu, že nebudu zavřený.“
Oba se mezi řečí oblékli a zvolna se vydali zpátky. Po cestě se však domluvili, že vlastně už o to nestojí, vracet se mezi lidi.   Místo toho se vydali po polní cestě směrem k palpostu, který ležel v polích, asi kilometr za vesnicí. Viktor sice protestoval, že správně by ji on měl doprovodit domů a pak mazat na ubikace, ale Jaruška si nechtěla nechat vzít to potěšení, že svého miláčka doprovodí. Zdůvodňovala to tím, že časově by to jinak nevyšlo, když má Viki vycházku jen do 22,00.

A tak se stalo, že pár minut před 22. hod. překvapený DVT spatřil před dveřmi ubikací, jak se tam to nemehlo Bejček objímá a líbá s nějakou blonďatou ženskou. Což samozřejmě hned druhý den rozkecal. Vojín Viktor Bejček si tím poněkud vylepšil reputaci, i když se svědkové jeho balicí akce pohrdavě  vyjádřili, že se nechal utrhnout známou všemdalkou. Nikdo netušil, že se právě líhla velká Love Story, kterou je potřeba popsat v pokračování této povídky.

Palpost = palebné postavení protiletadlového děla
DVT = Dozorčí vojskového tělesa

Navigace v seriáluSto kilo krásy 02 >>
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x