Za svitu padajících hvězd

Venku panovala úmorná vedra a já měl zrovna teď náladu na bodu mrazu. Za všechno mohla jedna nečekaná věta, kterou mi šéf před chvílí řekl v kanceláři.
„Jste propuštěný,“ oznámil mi, sotva jsem předal podklady pro poslední zakázku.

Škodolibě se ušklíbal, když jsem na něj civěl a nemohl si to srovnat v makovici. Právě jsem mu předal papíry ke kšeftu, díky kterému firma vydělá solidní balík a místo odměny mě vyhodil. Vypotácel jsem se ven z jeho kanceláře a jako mátoha se dostal před mojí.
U dveří už čekal šéfův buldok, že si mám jen sbalit osobní věci a vypadnout.
Ještě jsem si nestihl vyndat věci ze šuplíků a do kanclu vpadl Josef. Hned se usadil na mojí židli a hodil nohy na stůl. Došlo mi, odkud vítr fouká. Josef, známý anální alpinista před pár dny zaslechl mojí debatu s kolegy, kde jsem se zrovna nedržel zpátky při kritizování. No, tady je výsledek.

Cestou domů se ozvaly zpod kapoty auta příšerný zvuky. Auto párkrát škytlo, poskočilo jako raněná antilopa a ztichlo.
Jak říkával můj děda: „Když pánbu sere, tak na jednu hromadu.“ Dostrkal jsem nepojízdný křáp ke krajnici a nasedl na městskou linku. Kymácel jsem se v nacpaném autobuse a přemítal, co se asi semele do třetice.

 

Dorazil jsem domů a potichu odemykal, abych neprobudil svojí přítelkyni Helenu, která spala po noční. Zarazilo mě její sténání. Že by si mrška přivstala a dělala si dobře? V tom jsem si všiml poházených kusů oblečení a ne všechny byly dámské.

Nahlédnul jsem do ložnice a strnul ve dveřích. Na posteli ležel nějaký chlap a Helena byla usazená v sedle. Její kůň do ní bušil, až jí kozy poskakovaly.
Držel její zadek přizvednutý ve velikých tlapách a kmital boky jako dobře seřízený stroj. Hlasitě hekal a funěl námahou, zatímco si Helena drandila klín rukou.
Stál jsem a jen čučel, jak si to ta nevěrná mrcha rozdává s cizákem v naší ložnici. Helena zakvílela a rozklepala se v silném orgasmu. Tohle jsem znal, ale nestávalo se jí to až tak často. Vždy jsem na sebe byl pyšný, když jsem jí dokázal odrovnat.

Náhle pootočila hlavu a podívala se přímo na mě. Příšerně zaječela, sklouzla z borce a horečně se snažila něčím přikrýt.
„Co tady děláš?“ zajektala.
„Já? Snad co ty tady děláš?“ obrátil jsem otázku.
„Máš bejt v práci,“ řekla, jakoby to byla moje chyba, že jsem jí přistihl.
„Dostal jsem padáka,“ zaskočila mě její drzost. „A ty máš spát po noční nebo snad je tohle práce přesčas?“

Nahatý svalouš se bez ostychu posadil, prohrábnul koule a klidným hlasem mi oznámil: „Tak to máš padáka i tady.“
Zíral jsem konsternovaně na jeho trčící obrovský penis a bezmocně zatínal pěsti. Ten chlap byl velký prostě všude.
Možná bych mu ve vzteku nějakou ubalil, ale on by mě zmuchlal jako žádost na byt.

„Helenka ti to chtěla oznámit nějak taktnějš, ale když už si tady, tak to nemá cenu oddalovat,“ sdělil mi, co považoval za nutné a rozhodl se dál věnovat Heleně. Rukou zašmátral pod dekou a ona vypískla. Nesouhlasně zavrtěla hlavou směrem ke mně.
Borec se na mě podíval, aniž by jí přestal rukou osahávat. „Seber si, co potřebuješ a přestaň očumovat nebo ti to vysvětlím ručně!“

Na jeho další nabídku jsem nehodlal čekat. Posbíral jsem nejnutnější věci, s tím, že pro zbytek se stavím později.
Do ložnice jsem už radši nelezl, protože mlaskavé zvuky přirážejících těl hovořily jasnou řečí. Klika byla, že svůj byt, který jsem běžně pronajímal, byl zrovna bez nájemníků a měl jsem se kam uklidit.
Než jsem vše provedl, tak bylo pozdě odpoledne.
Nakonec jsem si sbalil krosnu a vyrazil na výpadovku na stopa s cedulkou místa určení. Vyčistit si hlavu někde o samotě u vody a lesa. Důkazem, že smolné „do třetice“ mám za sebou, bylo to, že mi zastavilo auto sotva po dvaceti minutách stopování.
Z otevřeného okýnka duněla hutná muzika, div auto nenadskakovalo na silnici. Vpředu seděli dva šílení týpci. Řidič, i přestože byl tropický pařák, měl mikinu a naraženou kapuci přes kšiltovku.
Spolujezdec s plechovkou piva v ruce vypadal se svými rozježenými dredy jako bájná Gorgona.

„Sedej vole!“ oznámil mi bodře spolujezdec.
Nacpal jsem bágl do kufru k těm, co tam už byly, a nasedl na zadní sedačku. Až teď jsem si všiml drobné dívky, sedící za řidičem.
Ducduc duněl na plný výkon repráků, takže jsem si připadal jako na diskotéce.

Když dohrála skladba, tak řidič na okamžik ztlumil hlasitost a pochlubil se: „Moje voblíbená. Já sem ňákej Petr.“
„Mára, vole. Dáš si pivsona?“ obrátil se ke mně spolujezdec, a aniž čekal na odpověď, hned po mně jednu plechovku hodil.
Jen taktak jsem jí reflexivně chytil a než se znovu rozeřvala hudba naplno, stihl jsem říct: „Dík za pivo i za svezení. Já jsem Honza.“

Jediná, kdo nepromluvil, byla ta dívka. Jen lehce pokývla hlavou směrem ke mně. Na ty dva se dál tvářila jako kakabus a probodávala je pohledem.
V další pauze mezi skladbami, jsem se dozvěděl od Máry, že se jmenuje Darina a nemůže mluvit, protože drží bobříka mlčení. Oba se s Petrem řehtali tak hlasitě, že málem přehlušili muziku.
Darina se zakabonila jako bouřkový mrak a zašermovala před sebou rukama, což vyvolalo další salvu chechtání.

V krátké sukni a v tričku bez rukávů vypadala dívka hodně sexy. Nechtěl jsem vypadat jako šmírák, tak jsem radši sledoval ubíhající krajinu.
Ani jsem si nevšiml, že by Darina něco psala, ale podala mi malý papírek: „Nejsem Darina, ale Darja. Ti debilové jsou moji bráchové a ví, že to nesnáším. Nemluvím, protože jsem němá.“

Vyžádal jsem si od ní propisku a odepsal pár povzbudivých vět zpátky. Trošku se pousmála a tak jsme si dál hráli na tichou poštu.
Když se přestala mračit, tak vypadala fakt hezky.
Cesta nám rychle ubíhala a já se dozvěděl, že moji spolucestující mají skoro stejný cíl, protože poblíž kempu se koná nějaký koncert, kam se prý sjede pár stovek fanoušků techna.
V duchu jsem zabědoval, protože já byl hotový už jen z toho šíleného dunění v autě, natož jestli se to ponese v noci do kempu.
Darje jsem postupně sdělil, že si jedu jen tak odfrknout po všem, co mě potkalo. Na dotaz, co budu dělat a jestli nechci jet s nimi, jsem odpověděl, že by mě to nejspíš zabilo. To snad radši budu sledovat padající Perseidy.
Pár lístečků se stočilo na vysvětlování o padání hvězd.
Hlava mi už z ducání řádně třeštila, ale naštěstí jsme brzo dorazili na místo určení. Jako poslední zprávičku jsem Darje napsal moje číslo na mobil. Nikdy člověk neví, co se může stát.
Vysadili mě před branou a sami odfrčeli dál po silnici.

 

Ubytoval jsem se v jedné chatičce, dal večeři v místním hostinci a potom pozoroval cvrkot u vody. Bylo fakt na co koukat. Nepřeberné množství žen a dívek veškerého věku od těch v titěrných plavečkách vzbuzujících moje skryté touhy, až po metráčky, na nichž i ty velké plavky vypadaly jaksi drobně. Každému se zde nabízelo dle libosti.
Pomalu se začalo stmívat, když mi zabzučela zpráva z neznámého čísla. Byla to Darja, prý jestli bych neměl nic proti tomu, sledovat hvězdy společně, protože koncert je děsná nuda. Ve zprávě si stěžovala, že skoro všichni jsou ožralí nebo sjetí a nedorazila ani žádná z ohlášených hvězd.

Sbalil jsem deku a počkal na Darju před kempem. Sice jsem původně pozorování vůbec neměl v plánu, ale než se užírat sám v chatě mi tohle přišlo jako vysvobození.
Setmělo se a se psaním lístečků byl utrum. Mlčky jsme kráčeli dál od světel, abychom měli v rámci možností nerušený výhled.
Obešli jsme lesík a na louce rozložili deku. Uvelebili jsme se vedle sebe na zádech a sledovali temnou oblohu. První do mě dloubla loktem Darja a vytrčila ruku směrem, kde spatřila padající hvězdu.

„Něco si přej,“ promluvil jsem do nočního ticha.
Mlčky přikývla a vytasila mobil. Napadlo mě, co asi hodlá fotit, ale ona vyťukala na displeji text: „Přej si taky něco!“
„Což o to, já bych si přál, ale nevím, jestli se mi to splní,“ zašeptal jsem znovu, ale tentokrát Darje do ucha.
„A co si přeješ?“ objevil se další dotaz.
„To je tajný, jinak by se to nesplnilo,“ dělal jsem tajemného.

Darja se zavrtěla a přimáčkla ke mně bokem. Kousek jsem uhnul, abych jí udělal místo, ale ona se opět posunula za mnou. Dotýkající se těla příjemně hřála. Bylo to jiné teplo, než okolní tropické parno.
Stranou přes Darju se rozsvítil větší meteor. Nahnul jsem se a rukou ukazoval směr. Přitom jsem se k ní přitiskl a předloktím se otřel o kopečky poprsí.
Na okamžik jsme oba strnuli v očekávání, co bude dál. Stáhl jsem ruku, ale jen tak, abych mohl dlaní spočinout na jednom ňadru.
Darja zaklonila hlavu a odhalila bělostnou kůži krku. Přejel jsem špičkou jazyka po křivce hrdla, po bradě a zamířil k ústům. Tam proti mně vyrazil její jazyk.
Vzájemně jsme se mazlili, a když mi pronikla jazykem do pusy, lehce jsem ho stiskl mezi zuby. Sotva se vyprostila, hned mě na oplátku hryzla do rtu.

S rukou zasunutou pod tričkem jsem laskal tuhé špuntíky bradavek. Koleno jsem přesunul přes Darjino stehno a natlačil se s ním do rozkroku. Lehká minisukně se snadno odhrnula a vlhký dotek na koleni usvědčil Darju z nenošení kalhotek. Nač taky v tom hicu, co tohle léto panoval. Lehce jsem pohyboval kolenem a Darja roztančila svůj klín vstřícným kroužením.
Její ruka proklouzla pod látku kraťasů a pohladila tuhý ohon. Prsty po něm zvědavě přejely a na chvíli si zahrály kapesní kulečník.
Dráždivě mnula šourek a tiše vrněla. Ocas se jí otíral o předloktí a já byl nabuzený jako dynamo.
Rozepnul jsem prudce poklopec, div neulítaly knoflíky a stáhl kraťasy dolů. Darja široce rozevřela stehna a prsty si laskala klín.
Nedočkavě čekala těch pár vteřin, než jsem na ní nalehl a nasunul ptáka na kraj kundičky. Mokré závojíčky se k němu přilepily ještě dříve, než jsem pronikl dovnitř. Pomyslel jsem si, že musí být velké, a že je určitě budu chtít prozkoumat blíž.

To však byla na delší dobu poslední myšlenka, protože veškeré mozkové obvody se odpojily. Tělo ovládané chtíčem fungovalo ve svém režimu a mozek k tomu nepotřebovalo.
Přetočil jsem si Darju na sebe. Ležela přitisknutá prsy na mém hrudníku a nesmírně dráždivým způsobem vrtěla zadkem. Chvíli kroužila dokola, chvíli se šoupala dopředu a dozadu a hned to zase prostřídávala s krátkým rychlým nadzvedáváním.
Hladil jsem Darju po zmítajících se zádech. Její bradavky mě příjemně tlačily do hrudi a trávní drny pod dekou naopak nepříjemně do zad.

Překulili jsme se na bok. Darja zvedla jednu nohu, aby mi umožnila volný přístup do své svatyně. Zarážel jsem péro až po koule, které se třely o její stehno. Ona se toužebně narážela klínem a rukama mi jezdila po zádech. Cítil jsem, že v tomhle tempu brzo budu stříkat. Trošku jsem zpomalil a chtěl oddálit konec, ale Darje se to vůbec nezamlouvalo. Rukou mi popadla za zadek a zatnula ostré nehty do masa. Nespokojeně mě donutila rozpohybovat naplno.

„Už … budu!“ zachrčel jsem po chvíli.
Darja se bleskově odklonila a gestem ruky naznačila roztírání semene po prsou.
Poslušně jsem se zvedl a pár pohyby ruky se dostal na vrchol. V koulích mi krásně cukalo a žalud byl citlivý na sebemenší dotek. Stříkal jsem bohatou nadílku spermií nejen na vyšpulené kozičky, ale i na nedočkavé ruce, které kroužily po kůži a roztíraly nálož.
Darja hlasitě kňourala a svírala stehna k sobě. Zatímco já se třel uvadajícím ohonem o nalitou bradavku, ona si umatlanými prsty laskala poštěváček.
Shrnul jsem potem přilepený pramen vlasů z Darjiny tváře a přejel prstem po rozevřených rtech. Chňapla po něm jako dravá šelma. Sála mi ho tak vzrušivě, že jsem zalitoval, že nedošlo na kuřbu.
Celou dobu zuřivě kmitala rukou, dokud neodeznělo vrcholné vzrušení. Potom se už jen něžně hladila a přitulila ke mně.  Šeptal jsem jí něžnůstky do ouška a přidával polibky.

Po chvíli zašmátrala rukou a otřela si jí do pohozeného tílka. Chopila se mobilu. Pokusil jsem se zarazit její pohyb: „Vím, co chceš říct,“ zašeptal jsem.
Nespokojeně zavrtěla hlavou a napsala text: „Tohle jsem si přála!“
„Vážně? Tak to jsem moc rád, že se ti to splnilo.“
„Co sis přál ty?“ vyzvídal další text na displeji a vedle mobilu mě bedlivě sledovala Darjina tvář.
„To stejný,“ zalhal jsem, i když ne až tak moc.
Když jsem viděl její rozzářené oči odrážející světlo mobilu, neměl jsem sílu jí říct, že jsem si přál, aby na mě mohla promluvit, aby mi řekla roztouženým hlasem, že mě miluje a nemusela to vyťukávat na displeji.

5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Mooooc hezká povídka… děkuji..

Trysky

Taková milá něžná povídka. Dobrá práce.

Shock

I mě problémy s chybou 502 stále přetrvávají. I dnes při vkládání komentáře.

Tomáš

Byla zde chyba 502, která se projevovala zejména po načtení jiné, než úvodní stránky. Bohužel v okamžiku, kdy jsi mi to hlásil, tak mě osobně se vše načetlo ok. Během včerejšího dne mě na to znovu upozornil Shock a už jsem i já viděl problémy s načtením. Nakonec jsem odhalil problém v jednom pluginu, který měl optimalizovat velikost obrázků, aby se rychleji načítali. Plugin byl deaktivován a teď by to již mělo být funkční. Za potíže se omlouvám.

Martin

Krásné a velice milé čtení . Moc krásná i když trochu smutná povídka .

Junior

Pěkné čtení. Nebylo by nějaké volné pokračování, zůstalo to takové otevřené. Těším se na další tvé povídky.

Juli

Sice po roce, ale o to sladší, jako cukrátko 😆

8
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x