Chodila k nám do firmy doplňovat automat se žvýkačkami a dalšími cukrovinkami. Šmrncovní tmavovláska kolem třicítky, upnuté džíny obepínaly prdelku a ve svetříku se rýsovala nádherná ňadra. Jak suše konstatoval jeden kolega: „Taková šukézní.“ Toužili jsme po ní všichni, kdykoliv se u nás objevila, zvedl se výrazně zájem o sladkosti. Říkávali jsme jí Orbitka, podle žvýkaček, […]
Bylo zvláštní potkat se s Janou a tvářit se, jako by se mezi námi nic nestalo. „Co jste si s Orbitkou udělali?“ zeptal se kolega, který zpozoroval náhle ochlazení vztahů. „Já myslel, že ji sbalíš…“„To jsem si říkal taky,“ povzdechl jsem si. „Nějak to nevyšlo.“„Škoda, je fakt pěkná,“ politoval mě kolega. Musím přiznat, že jsem na Janu
Nemohl jsem se dočkat, až potkám Orbitku, abych jí mohl osobně říct o dohodě s Veronikou. Přišla k nám ve středu, jakmile jsem ji uviděl, ihned jsem si vzpomněl na její návštěvu. Tmavé vlasy měla stažené v culíku, pod tenkým svetříkem se rýsovala plná ňadra a zadeček v elastických džínách byl jedním slovem famózní. Než jsem ji stačil pozdravit,
Ráno jsem se probudil s Janinou hlavou zabořenou na mé hrudi. Opatrně jsem vstal, abych ji nevzbudil a šel jsem připravit snídani. „Vstávej, ospalče,“ vzbudil jsem ji a položil vedle ní tác s vánočkou a teplým čajem.„Ty jsi udělal snídani?“ promnula si nevěřícně oči. „To mi ještě žádný kluk neudělal,“ políbila mě. Pozoroval jsem, jak jí a
Když jsem mámě řekl, že si na grilování přivedu doprovod, začala ihned nadšeně zjišťovat, kdo to bude. „Zeptej se Verči, zná ji docela dobře,“ mrkl jsem na ségru, která nás poslouchala. Ta jenom zavrtěla hlavu nad mojí blbostí a sdělila mámě, že je Jana v pohodě. Jakmile máma odešla, přitočila se Veronika ke mně a vztekle
Byl jsem domluvený s Janou, že mě vyzvedne z práce. Chtěla jít do kina a já byl rád, že ji zase uvidím. Pořád jsem si nebyl jistý, jak přijala to, co se stalo mezi mnou a Veronikou.Zkontroloval jsem čas na hodinách a úprkem vyrazil ven. Už na mě čekala, v upnutých džínách se krásně rýsoval její zadeček a
Babí léto bylo nezvykle krátké, sychravé počasí připomnělo, že už je dávno podzim. Čekal jsem na Orbitku v nevlídné plískanici, promoklý, promrzlý a bez nálady. Zasmušile jsem pozoroval, jak se ke mně blíží a náladu mi nezlepšil ani kolega, který ji doprovázel.„Tváříš se jako vrah, co se ti stalo?“ políbila mě na přivítanou.„Nic, jenom je mi
Rozvaloval jsem se u našich na gauči a nechal se obskakovat mámou, která byla ráda, že jsem se u nich po delší době objevil. Neustále se vyptávala na Janu a já jí nechtěl zklamat tím, že náš vztah prochází krizí. V poslední době se Orbitka chovala zvláštně, jinak to neumím popsat. Utrhovala se na mě, byla
Nějak se to na mě poslední dobou hrnulo. Nestačil jsem se ani vzpamatovat ze zážitku s mámou a už se ozvala Orbitka, že by si chtěla promluvit. Zněla vážně a já se obával, že to znamená konec našeho vztahu. Uklidil jsem celý byt a teď netrpělivě čekal, až se ozve zvonek. Konečně se ozvalo známé zabzučení
Pod nohama mi křupal zmrzlý sníh, když jsem netrpělivě přešlapoval na chodníku před omšelou budovou a čekal na holku, kterou jsem miloval. Náhle se otevřely dveře a ven se vyhrnul houf rozesmátých dívek, z kterého se vynořila Lenka a vášnivě se ke mně přitiskla. „Ahoj,“ políbila mě na zmrzlé rty. Ptáte se, kam se ztratila Orbitka
Orbitka 10 – Epilog 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
on Paroháč 01Kdybych měl nějakou mladou šikovnou sousedku, tak…
on Paroháč 01Ajta krajta, tady to spíš než na vzplanutí srdce v… on Za záclonou 05Tady bude hukot ....
on Žárlivec 04Super! 😎 on Žena dvou mužůPovídka se mi líbila, Fred uměl. Svým názvem mi př…