Orbitka 6

Toto je 6 díl z 7 v seriálu Orbitka

Byl jsem domluvený s Janou, že mě vyzvedne z práce. Chtěla jít do kina a já byl rád, že ji zase uvidím. Pořád jsem si nebyl jistý, jak přijala to, co se stalo mezi mnou a Veronikou.
Zkontroloval jsem čas na hodinách a úprkem vyrazil ven.
Už na mě čekala,  v upnutých džínách se krásně rýsoval její zadeček a já měl co dělat, abych zamaskoval náhlou erekci.
Přivítala mě letmým polibkem, který byl ohodnocený hlasitým zapískáním z oken naší kanceláře.

„Ještě je to nepřešlo?“ zasmála se potěšeně.
„Nediv se jim, tajně po tobě všichni touží,“ ušklíbl jsem se.
„Hmm… doufám, že si ho u toho aspoň vyhoní,“ mrkla na mě s potutelným úsměvem.
„Jsi fakt hrozná, Veronika má pravdu.“
„Když už jsme u Verči, mluvil jsi s ní?“ zeptala se zvědavě.
„Zatím ne, nebere mi to,“ povzdechl jsem si.
Chtěl jsem si o tom, co se mezi námi odehrálo, se ségrou v klidu promluvit. Prozatím se mi ale vyhýbala a já nevěděl, jak si to mám vyložit.
Majetnicky jsem objal Orbitku kolem pasu, spokojeně se do mě zavěsila a já se rozplýval blahem.
Když jsem potom v kině zjistil, že nás čeká černobílý, umělecký film, zhrozil jsem se.
„Jano, já na tohle moc nejsem,“ zamumlal jsem rozhozeně.
„Neboj, bude se ti to líbit,“ políbila mě.

V sále bylo jen pár diváků. Usadili jsme se a začalo promítání. Musím přiznat, že mě film překvapil. Možná to bylo výběrem tématu, protože se jednalo o incestní příběh dvou sourozenců. Místy to hraničilo se soft pornem, naturalistické záběry nahých těl jsem hltal se zatajeným dechem.
„Stojí ti z toho?“ zeptala se Orbitka šeptem.
„Ani se neptej,“ povzdechl jsem si.
„Myslíš na Niku?“
„Trochu,“ přiznal jsem.

Bylo mi jasné, že tenhle film nevybrala náhodou. Odmlčela se a já se lekl, že se urazila. Potom mě ale ve tváři zalechtaly její dlouhé vlasy.
„Vyhoň se,“ zašeptala mi do ucha.
„Neblázni, někdo mě uvidí,“ bránil jsem se.
„Právě proto,“ zachichotala se.
Zrudlý rozpaky jsem vylovil z kalhot trčící ocas a s pohledem upřeným na plátno jsem začal onanovat.
„Má ji pěkně chlupatou,“ zhodnotila Jana mezitím hlavní hrdinku. „Jako Verča. To se ti líbí, viď?“
„Tobě se líbila taky,“ vyhrkl jsem v sebeobraně.
„Ale tobě víc.“

Neměl jsem náladu se s ní hádat. Ztopořený penis se hlásil o pozornost a já nedokázal řešit dvě věci najednou.
„Jestli chceš, abych se vyhonil, tak mě nech v klidu,“ zašeptal jsem.
„Určitě myslíš na Veroniku.“
Zdálo se mi to, nebo jsem zaslechl v jejím hlase žárlivost?
„Jano, co chceš slyšet?“ naklonil jsem se k ní. „Dobře víš, že jsem na ségru takhle myslel už dávno. Sama jsi to vyprovokovala a teď mi to vyčítáš?“
„Když já se bojím, že se na mě vykašleš, když to s tebou nechci dělat,“ zakňourala. „A  Veronika s tím problém neměla…“
„Má s tím problém očividně teď. A jenom jsem se do ní vystříkal, nešukal jsem s ní,“ upřesnil jsem.  
„To úplně stačí,“ zamumlala nešťastně.

Přitiskla se ke mně a pohladila naběhlý ocas trčící z poklopce.
„Když já to mám radši takhle,“ zašeptala.
Stiskla mi varlata a já zaúpěl bolestí spojenou se vzrušením.
„Posuň se trochu dopředu,“ zašeptala.
Nechápavě jsem ji poslechl.
Vzápětí přejela prstem hrázičku a zastavila se u svraštělého análního otvoru. Přitáhla si mou ruku k ocasu a já pochopil, co chce. Stiskl jsem ztopořence a začal onanovat. Jana prstem pomalu pronikala do mého zadku.
„Mám pokračovat?“ zarazila se v půli cesty. „Chceš ho tam strčit?“
„Já nevím,“ styděl jsem se přiznat své vzrušení.
„Takže toho mám nechat?“
„To ne,“ bránil jsem se.
„Takže to chceš,“ ušklíbla se.
Než jsem se vzpamatoval, zarazila prst celý dovnitř. Stačilo, aby bříškem prstu zatlačila na prostatu a vystříkl jsem záplavu lepkavé mrdky, která mi stékala mezi chlupy.

Jana klidně vytáhla prst z mého zadku a uvelebila se v křesle.
„Chtěl bys tam mít něco jiného?“ zeptala se po chvíli zvědavě.
„Jak to myslíš?“ ošil jsem se.
„Třeba ocas,“ prohodila, jako by o nic nešlo. „Chtěl bys to?“
„Jano, já nejsem na kluky,“ upozornil jsem ji tiše.“
„Já taky nejsem na holky a vylízala jsem Niku,“ zasmála se svým nakřáplým hlasem, který mě tak fascinoval. „Šel bys do toho?“
„Já nevím,“ vyhrkl jsem rozčileně. „Na tohle jsem nikdy moc nebyl.“
„Prstem se ti to ale líbilo,“ nedala se odbýt.

Náhle jsem zaslechl zvuk rozepínaného zipu.
„A nechal by ses aspoň vykouřit?“ vyzvídala s rukou zabořenou v kalhotkách.
„Jano, já se o tom fakt nechci bavit.“
„Třeba by se ti to líbilo,“vydechla. „Když jsem to poprvé dělala s holkou, tak jsem se taky styděla.“

Potom se odmlčela a já podle přerývaného oddechování pochopil, že se blíží k vyvrcholení. Stihla to na poslední chvíli. Film skončil a ona se rozpačitě upravovala.
„Málem všichni viděli, jak se prstím,“ povzdechla si. „Občas to trochu přeháním.“
„Neříkej, že by ti to vadilo.“
„Neprovokuj, nebo to příště udělám,“ vyhrožovala s úsměvem.

Vyšli jsme před kino, kde nás oslnilo prudké slunce. Orbitka se ke mně přitiskla a já se snažil ignorovat tlak jejích pružných ňader. „Kdy jsi to vlastně dělala prvně s holkou?“ zeptal jsem se zvědavě.   
„Radši se neptej. Ale bylo to hodně brzy.“
„V patnácti?“
„Trochu dřív. Byla o něco starší a krásně líbala,“ vyplázla na mě výsměšně jazyk. „Už ti stojí?“
„Vlastně jo,“ přiznal jsem.
„Takhle rychle?“ zasmála se.
„Hmmm… s Nikou vám to slušelo…“ zavzpomínal jsem se.

Jana mě chytla za ruku a přitáhla si mě k sobě. „Už zase myslíš na ségru?“ zeptala se roztrpčeně. „Ona doopravdy žárlí,“ došlo mi překvapeně.
„Na vás dvě spolu,“ upřesnil jsem.
„A na svýho ptáka v její kundě,“ zamračila se.
„Tak proč jsi chtěla, abych to udělal?“
„Protože mě to vzrušovalo,“ pokrčila nešťastně rameny. „Jenomže jsem netušila, že na vás budu žárlit.“
„Stejně bych to radši dělal s tebou.“
„Jenomže já to takhle nemusím,“ ušklíbla se.

Zastavili jsme se v kavárně, ale Orbitka byla náhle bez nálady.
„Přespíš u mně?“ odvážil jsem se zeptat, když jsme vyšli ven.
„Ale nebudeš zlobit,“ pronesla přísně.
Potom se jí ale na tváři objevil spokojený úsměv a já pochopil, že na moje pozvání čekala.

Jeli jsme až na konečnou, autobus se pomalu vyprázdnil a my zůstali osamoceni.
„Teď se můžu aspoň v klidu vyprstit,“ pronesla klidně a než jsem se vzpamatoval, už stahovala džíny i s kalhotkami do půli stehen. 
„Jak víš, že tě nevidí řidič?“ odvážil jsem se zeptat.
„To právě nevím. Ale vůbec by mi nevadilo, kdyby mě viděl,“ zahihňala se vzrušeně.
Tiše jsem si povzdechl, ale vlastně mě to nepřekvapovalo.
Jana rejdila spokojeně ve své kundičce, když náhle autobus zprudka zastavil. Se zasyčením se otevřely dveře a k nám přistoupil postarší muž.
Jana ztuhla s prstem uvězněným mezi stydkými pysky. Přehodil jsem přes její nahý klín mikinu, ale bylo pozdě. Muž se s vytřeštěným pohledem posadil v uličce vedle nás. Viděl jsem, jak pokradmu sleduje Orbitku, která zabořila hlavu do mého ramene.
„Co mám dělat?“ zašeptala. „Přece se teď nebudu oblékat…“
Hlavou mi bleskl šílený nápad. „Tak pokračuj,“ zašeptal jsem. „Nebo se najednou stydíš?“

Vrhla na mě pátravý pohled, a potom stáhla mikinu dolů. Muž sebou trhl, nesnažil se ani předstírat, že neví, co se vedle něho děje. Jana masturbovala s pohledem upřeným před sebe, z úst jí uniklo tiché zasténání, jako by chtěla ještě víc upozornit na své obnažené přirození.
Muž se náhle zavrtěl a já zaraženě pozoroval, jak z poklopce vytáhl ztopořený, tlustý ocas.

Jana se k muži natočila, aby mu ukázala ještě víc ze své nahoty. Lačně masturbovala s pohledem upřeným na mužovo naběhlý úd. Stačila chvilka a muž sebou cukl, z ocasu mu vystříkl proud lepkavé tekutiny, který dopadl na opěrku sedadla před ním.
Orbitka vyvrcholila o něco později, ztuhla s rukou zabořenou mezi stehny a zhluboka oddechovala.
Na příští zastávce muž vystoupil, pozdravil nás krátkým pokývnutím a beze slova zmizel.
„Tohle jsem ještě nikdy neudělala,“ zarděla se Jana. „Vyprstila jsem se před cizím chlapem. Vadí ti to?“
„U tebe mě to zase tolik nepřekvapuje,“ mrkl jsem na ni.
„Nepřeháněj,“ ohnala se po mě s úsměvem.
Zamyšleně pozorovala ubíhající krajinu a já se kochal pohledem na její tvář rámovanou tmavými vlasy.
„Vystupujeme,“ strčil jsem do ní, když autobus zastavil na konečné.

Poslechla mě, ale cestou otřela semeno stékající po sedačce vedle nás.
„Voní trochu jinak než ty,“ zahihňala se, když zvědavě přičichla k ušpiněným prstům.
„Za chvíli na tebe začnu taky žárlit,“ napomenul jsem ji žertem. Dávno už jsem věděl, že pro ni je to zábava, hra, ale nic víc.
„To nemusíš,“ přitiskla se ke mně. „Víš, že se mi to takhle prostě líbí…“

Slunce pomalu zapadalo a my se pomalu blížili k domovu. Hlavou mi bleskla myšlenka, jaké by to asi bylo, kdybychom spolu zůstali napořád. Věděl jsem, že to s Orbitkou nebude snadné, ale zároveň jsem po tom toužil.

Musím přiznat, že vývoj děje trochu překvapil i mě. Začínám se bát toho, co se  odehraje v příštích dílech, protože Orbitka si umí prosadit svou, a že je trochu zvrhlá, jste už asi pochopili… Nechám na Vaší představivosti, co bude následovat, protože to prozatím netuším ani já.

Stále platí, že budu rád za každý komentář, který mi naznačí, kam směřovat pokračování (nebojte, stejně si napíšu, co budu chtít). Můžete psát sem, případně na e-mail: guli04@seznam.cz

Navigace v seriálu<< Orbitka 5Orbitka 7 >>

Autor

4.6 41 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Marťas

Ty tomu dáváš grády 👍 Opět nečekaný vývoj děje. To , že bude onanie v kině se dalo čekat, ale příhoda z autobusu to už je jiný kafe. Pro ty co řeknou, že je to moc, odpovím, není. Po vojně jsem jezdil jako řidič MHD a v autobuse mi souložili. Když vystupovali, slečna mi zamávala a poslala vzdušný polibek. Když jsem to říkal se smíchem kolegům, tak by je prý všichni vyhodili do noci mezi zastávkami. Rovina vzrušení i napětí je velmi vysoká. Zatím bych do děje nepřidával další osoby. Jsem zvědavý jak to bude pokračovat u něj doma. Přijde… Číst vice »

Tsgarp

Je to opravdu dobře napsané a ďej se vyvýjí často nepředvídatelně. Libi se mi to. Pokračuj👍

věrný čtenář

Postava „Orbitky“ je naprosto skvostná. Škoda, že takových živých Orbitek je v reálném světě jako šafránu ……… i když …….

Gourmet

Líbí se mi, jak to je mnohovrstevnaté. Žádná prvoplánová šukačka. A hodně jsem zvědavý…

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x