Orbitka 10 – Epilog

Toto je 10 díl z 10 v seriálu Orbitka

Pod nohama mi křupal zmrzlý sníh, když jsem netrpělivě přešlapoval na chodníku před omšelou budovou a čekal na holku, kterou jsem miloval. Náhle se otevřely dveře a ven se vyhrnul houf rozesmátých dívek, z kterého se vynořila Lenka a vášnivě se ke mně přitiskla.
„Ahoj,“ políbila mě na zmrzlé rty.

Ptáte se, kam se ztratila Orbitka a jak se stalo, že chodím s Lenkou? Nabízím Vám poslední díl své zpovědi, ve kterém zkusím zodpovědět zbylé otázky. Možná některé z Vás zklamu, ale další pokračování už by nebylo o Orbitce, a to se mi nechce psát. 

Cítil jsem, že se náš vztah s Orbitkou pomalu chýlí ke konci. Jana se snažila všechno napravit, ale ve mně stále více sílilo podezření, že její vztah s Ivošem pokračuje. Skoro už u mě nepřespávala, její návštěvy byly řidší a řidší, až téměř ustaly. Trápení jsem utápěl v alkoholu, několikrát jsem nezvládl přijít do práce a jenom díky pochopení svého vedoucího jsem vděčil za to, že mám stále zaměstnání. Náladu mi nezlepšila ani Veronika, která se s Orbitkou stále kamarádila a z jejích soucitných pohledů jsem pochopil, že už není naděje na zlepšení.

Usrkával jsem zteplalou vodku a litoval se, když se náhle ozval zvonek. Otupěle jsem se zvedl a šel otevřít. Za dveřmi stála Lenka. Holka, na kterou jsem nedokázal zapomenout, a přesto se jí bál zavolat.
„Jak víš, kde bydlím?“ vyhrkl jsem.
„Stačí se zeptat,“ pokrčila rameny. „Pustíš mě dál?“
S vrávoráním jsem ji pustil dovnitř.
„Ty teda vypadáš,“ ušklíbla se, když jsem se opřel o zeď.“
„Nepočítal jsem s návštěvou,“ snažil jsem se neúspěšně zakrýt svou opilost.
„Takže mám jít pryč?“
„Neblázni, pojď dál,“ začal jsem jí neodbytně svlékat bundu.
„Počkej, já sama,“ odstrčila mě.

Se zalíbením jsem se podíval na drobná ňadra rýsující se v těsném triku.
„Nechceš se dívat jinam?“ povzdychla si, když jsem se do nich vpil opilým pohledem.
„Stejně už jsem je viděl,“ ušklíbl jsem se.
Jenom zavrtěla hlavou a vešla do pokoje.
„Máš tu pěkný bordel,“ konstatovala při pohledu na zbytky jídla na stole a oblečení zmuchlané v hromadě na zemi. „Proč jsi mi nezavolal?“ zeptala se, když se usadila na gauči. „Myslela jsem, že se ti líbím.“
„Říkal jsem ti, že chodím s Janou,“ bránil jsem se.
„Hmmm… a chodíš s ní pořád?“ zadívala se na mě.
„Jak to myslíš?“
„Byla u nás párkrát na návštěvě,“ prohodila klidně, jako by o nic nešlo.  Vždycky, když byla máma v lázních…“ dodala významně.
„Aha,“ hlesl jsem.
Vlastně mě to nepřekvapilo, něčeho podobného jsem se obával celou dobu.

Bez ptaní hmátla po nedopité lahvi vodky a ochutnala ji.
„Pěkně teplá,“ ušklíbla se.
Potom zaklonila hlavu a nechala vodku stéct do hrdla. „Brrr, jak tohle můžeš pít,“ otřásla se a otřela si hřbetem ruky zbytky alkoholu stékajícího koutky úst na bradu.
„Mně to chutná,“ zamumlal jsem.

Zvedla ke mně oči a já v nich zahlédl závan smutku. „Víš, že spolu prcají?“ zeptala se.
Kousl jsem se do rtů, až mi z nich vytryskla krev.
„Ty jsi to nevěděl, viď?“ pohladila mě po ruce.
Mlčky jsem zavrtěl hlavou. Nedokázal jsem ze sebe vypravit ani hlásku, hrdlo jsem měl stažené úzkostí.
„Ta tvoje Jana je pěkně zvrhlá. Vždycky čeká, až budu doma,“ řekla tiše.
„Ona… ráda se… předvádí,“ zlomil se mi hlas. „Líbí se jí to.“
„Dneska chtěla, abych se na ně dívala… jak spolu šukají… radši jsem utekla.“

Před očima se mi mihla představa nahé Orbitky svíjející se pod Lenčiným otcem.
„Se mnou to nikdy dělat nechtěla,“ hlesl jsem otupěle.
Lenka se zhluboka napila a podala mi lahev. Během pár minut jsme vodku dopili. „Víš, co je nejhorší?“ upřela na mě rozmazaný pohled. „Málem bych tam zůstala. Měla jsem úplně mokrý kalhotky, když jsem utekla.“
„Třeba by se ti to líbilo,“ zamumlal jsem opile.
„Je to můj táta,“ upozornila mě.
„Jsou chvíle, kdy na to nemyslíš,“ vzpomněl jsem si na ségru s mámou.
„Ty o tom něco víš?“ zvedla ke mně podezřívavě tvář.

Na malý okamžik jsem zaváhal, ale alkohol otupil moji ostražitost a já se přiznal.
„Vážně jsi to dělal se ségrou?“ zeptala se vyjeveně Lenka, když jsem zmlkl.
„Hmmm,“ přitakal jsem.
„A máma ti ho vyhonila?“ ujišťovala se nevěřícně.
„Za to všechno může Orbitka,“ bránil jsem se. „Dřív by mě to nenapadlo.“

Sklopila hlavu k zemi a zabořila prsty do vlasů.
„Kdybych tohle věděla… možná bych tam zůstala,“ připustila.
„Ještě se můžeš vrátit.“
„Jenomže já nechci,“ špitla. „Můžu u tebe přespat?“
„Na to se nemusíš ptát,“ usmál jsem se.
„Ale já nechci spát sama,“ zamumlala opile.
„Můžeš spát se mnou v ložnici,“ navrhl jsem rozechvěle.

Vrávoravě se zvedla a začala se svlékat.
„Stejně už jsi mě viděl nahatou,“ zachichotala se při pohledu na můj vytřeštěný obličej.
Během chvilky stála uprostřed místnosti nahá.
V duchu jsem se nevyhnul srovnání s Orbitkou. Lenčina hubená postava s drobnými ňadry a ochmýřeným Venušiným pahorkem možná ve srovnání s Janou prohrávala, ale v jejích očích se zračila nejistota,  která mi napovídala, že s touhle holkou by to mohlo být doopravdy.
Přistoupil jsem k ní a políbil ji. Mrštným jazýčkem vklouzla do mých úst.
„Snad se taky svlečeš,“ zašeptala mi do ucha.
Horečnatě jsem ze sebe strhal oblečení. Se ztopořeným údem, výhružně trčícím z houštiny chlupů, jsem se odpotácel s Lenkou do ložnice.

Zprvu nesměle jsme prozkoumávali svá těla rozpálená alkoholem. Naše zábrany pomalu opadaly, Lenka s chichotáním sála můj naběhlý ocas, zatímco já se věnoval její kundičce vonící mládím a vzrušením.
„Budeš hodný?“ zašeptala, když jsem se dobýval zduřelým žaludem mezi její pysky. „Pro mě to bude poprvé.“
S něhou jsem ji políbil. Opatrně, abych ji nevyděsil, jsem penisem pronikl mezi stydké pysky. Zaúpěla bolestí a já vyděšeně ztuhl. Za malý okamžik mi ale vyšla vstříc tělem a já začal přirážet.
Ve stupňujícím se tempu jsem plenil její kundičku, dokud jsme se neroztřásli ve vzájemném orgasmu.
„To bylo hezký,“ zabořila obličej do mé hrudi.
„Hmmm,“ zamumlal jsem.
„Nevadí ti, když už budeme spát?“ zvedla ke mně ospalý obličej.
Místo odpovědi jsem ji políbil.
Pomalu jsme se propadali do spánku, po dlouhé době jsem usnul bez problémů.

Vzbudil jsem se jako první. Lenka ležela vedle mě, s rozcuchanými vlasy a nevinným výrazem v obličeji vypadala ještě mladší.
„Proč ještě nespíš?“ protáhla se.
„Ty si nedáš pokoj,“ zahihňala se, když jsem přitiskl rty k malým bradavkám, které rychle nabývaly na objemu.
Užívali jsme si vzájemné doteky, po chvíli se na mě beze studu obkročmo posadila a navedla si ztopořený ocas do pochvy.
„Jejda,“ vyjekla, když na mě zplna dosedla.
Po ránu mívám problémy s vyvrcholením a tak si dosyta užila mého napruženého kamaráda.
„Máš štěstí, že jsem si nechala pro jistotu předepsat antikoncepci,“ mrkla na mě, když si potom otírala ze stehen mé lepkavé semeno.
„Tak tohle mě vůbec nenapadlo,“ sklopil jsem provinile zrak.
„Neblázni, to bych ti přece řekla,“ upozornila mě s úsměvem. „Chtěla jsem to poprvé se vším všudy.“
Zadívala se na tmavou skvrnu na prostěradle a razantně mě vyhnala z postele.
„Musím to přeprat ve studené vodě,“ nedala se odbýt a zmizela v koupelně.

Připravil jsem mezitím snídani. Seděli jsme naproti sobě, pod stolem jsme se dotýkali nahýma nohama a užívali si vzájemné přítomnosti.
Náhle jsem si překvapeně uvědomil, že jsem si od včera vůbec nevzpomněl na Janu.
„Myslíš na ni?“ všimla si Lenka mého zádumčivého pohledu.
„Ne,“ zavrtěl jsem hlavou. „Už ne.“

Tenhle příběh byl původně zamýšlený jako samostatná povídka. Postava Orbitky se mi však psala nečekaně dobře a bylo mi líto se s ní rozloučit. Jenomže potom se objevila postava Lenky. Málokdy se mi stane, abych před sebou viděl obraz hlavní hrdinky. Vyhýbám se detailním popisům, protože si myslím, že každý má právo na svou představu. Jenomže tuhle hubenou holku před sebou vidím naprosto jasně. Nesmělá, váhající, ale zároveň toužící po lásce. Jak vidíte, i autor erotických povídek může být duší romantik…

Jako vždy budu rád za každý komentář k této povídce, buď zde nebo na e-mailu: guli04@seznam.cz

Autor

Navigace v seriálu<< Orbitka 9
4.8 70 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Clark

Já se přiznám, že na mě to bylo moc dlouhé a tím jak to je publikováno s odstupem, už se v tom ztrácím a zapomínám souvislosti, pletou se mě postavy. To je samozřejmě ale můj problém.Osobně bych ale nic takového napsat nedokázal a tak si ani nedovolím žádnou kritiku, protože kritizovat by měl jen ten, kdo umí a za toho se nepovažuji.Hodně zdaru do další tvorby.

Bobule

Celá série se mi líbila, mrzí mě, že se to s Orbitkou pokazilo, byla mi sympatická, ale i tak super (autor má právo na svůj epilog), dávám 5 hvězdiček.

Last edited 14 dní před by Bobule
Gourmet

Seriál perfektní a konec – vlastně taky. Moc pěkně to autor pojal. Za mě fakt dobrý (5*).

Junior

Výborné zakončení série. Sice neměl nic s Orbitkou, ale alespoň díky ní získal Lenku a doufejme, že jim to vydrží.

Last edited 12 dní před by Junior
Kamil Fosil

Já jsem s epilogem náramně spokojen.

Dasda120

Výborná série se zajímavou zápletkou…. A tento konec.. No, můžu jen říct že jsem zažil něco dost podobného, akorát bez toho “šťastného” zakončení.

6
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x