mladý muž

Zajímavá třída 21

This entry is part 21 of 26 in the series Zajímavá třída

Učitelka s Veronikou

 Hned další den ráno jsem holkám samozřejmě všechno vyklopil. Nadhodil jsem i to, že jsem se zeptal na to, jestli to zkoušela s holkou.

„A co?“ hned se zajímala Veronika. Mrknul jsem na ni!

„Odpovědi jsem se nedočkal, ale myslím, že by si asi dala říct! Má to totiž moc ráda!“

„Já to na ni snad zkusím,“ prohodila Veronika.

„Tobě by se to líbilo, co?“ zeptal jsem se.

„No to si piš!

Zajímavá třída 21 Přečíst vše 2 »

Nevinný kvítek

Cecilie se probudila a slastně v posteli protáhla. Ještě se jí nechtělo vstávat, ač otevřeným oknem do pokoje mířily paprsky ranního slunce, vzduch se zvolna zahříval a počasí slibovalo další příjemný teplý den.Proč vstávat? Je neděle a to je od slova nic nedělat. Předevčírem jí skončily „krvavé“ dny a zítra má narozeniny. Je jí už

Nevinný kvítek Přečíst vše 2 »

Ráj na zemi – Silvestr

This entry is part 2 of 4 in the series Ráj na zemi

Ještě jednou předeběhnu čas ve svém vyprávění z vojny, abych zavzpomínal na poslední den v roce.
Opušťák, na kterém jsem trávil vánoce u matky, uběhl rychle jako voda a už jsem byl zase v koloběhu všedních a fádních dnů v kasárnách.
Stavba objektů se zastavila úplně, dělníci trávili dny mezi svátky doma, jen strážní jednotka hlídala nedostavěné budovy.
V prvním zrekonstruovaném objektu ubytoven jsme si s Jardou zařídili podkrovní místnost a zde trávili většinu času. Dny do konce roku se zkrátily na hodiny. Od zítřejšího dne nám zbývá již jen osm měsíců a přijde tolik očekávaný civil.

Ráj na zemi – Silvestr Přečíst vše 2 »

V barvě khaki 02

Pane Bože jediný, postrkuj ty hodiny. Postrkuj i budíka, ať nám vojna utíká. Trvalo jen chvíli, než se Petr dostavil k telefonu u dozorčího roty, Karlovi to přesto připadalo jako věčnost. Čekal se sluchátkem protaženým skrz přibouchnuté okénko, aby dozorčí autoparku neslyšel o čem se bude mluvit. „Co se kurva děje, do piči?“ spustil nakvašený

V barvě khaki 02 Přečíst vše 2 »

V barvě khaki 01

Zapadá slunéčko za klenčanskou horu, další den v prdeli, díky Pánu Bohu. Další den v prdeli, na další čekáme, snad se tě Civile, snad se tě dočkáme. Psal se rok 1989 a sluníčko ten den už dávno zapadlo za Čerchov. Začínal nový školní rok a nikdo z vojáků v kasárnách netušil, co přinesou následující měsíce.

V barvě khaki 01 Přečíst vše 2 »

Holka z paneláku

Dívka se mírně předklonila, rozpaženýma rukama vzepřela o futro, vyšpulila zadek a nechala mě do sebe zezadu vstoupit. Držel jsem ji v pase a nabodával na trčící kolík za doprovodu jejích slastných vzdechů. Díky tomu, že měla na sobě oblečené triko, mi to celé připadalo jak scéna z filmu „Bony a klid“, kde Potměšil takhle

Holka z paneláku Přečíst vše 2 »

Prázdniny s kamarádkami 03 – Výlet na hrad

This entry is part 3 of 3 in the series Prázdniny s kamarádkami

— DEN TŘETÍ – VÝLET NA HRAD — Ráno, asi v osm hodin, jsem se probudil a uviděl jsem, že deky máme zkopaný na kraji postele. Nijak to však nevadilo, zima nebyla. Vstal jsem a došel jsem si na záchod a poté si opět lehl k holkám. Jelikož už bylo v pokoji vidět, mohl jsem

Prázdniny s kamarádkami 03 – Výlet na hrad Přečíst vše 2 »

LDT story 05 – 2.část

This entry is part 7 of 12 in the series LDT story

Den pátý – 2. část Zdánlivě pohromadě prošel tábor ZOO a v dolní části, kousek od lachtanů, kde je hromada stánků, dostala děcka hodinový rozchod. Lidí tam bylo jako o procesí. Sednout si nebylo kam, u všech stánků šílené fronty. „Nevšimnul sis po cestě nějakýho záchodu?“ obrátila se Kamila na Tondu, kterého se od začátku rozchodu

LDT story 05 – 2.část Přečíst vše 2 »

Paní profesorka

Všechno se odehrálo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Po škole jsem se šel vyučit radiomechanikem. Učiliště bylo v Kutné Hoře a mělo tu výhodu, že škola i internát byly v jedné budově. Učení mi docela šlo, a tak do mě ve druhém ročníku začali vandrovat, abych přestoupil na průmyslovku. Nakonec mě ukecali, i když

Paní profesorka Přečíst vše 2 »

Pod hvězdami

Nějak jsem neměl co dělat, tak jsem se coural po městě, až jsem došel ke hvězdárně. Měli zrovna venkovní výstavu. Ze zvědavosti jsem okukoval vystavené modely. „Kdybyste měl nějaké otázky, tak stačí říct,“ ozvalo se znenadání vedle mě.„A… ano…“ vykoktal jsem ze sebe, „zatím jen koukám. Máte to pěkný.“Otočil jsem se od makety raketoplánu. Stála

Pod hvězdami Přečíst vše 2 »

Protected by Security by CleanTalk