Vánoční večírek jedné nejmenované české pobočky nadnárodní korporace byl v plném proudu. Hanka zrovna mluvila s kolegou z IT oddělení, když k ní přistoupila paní Stránská. Šéfova žena byla v černých šatech tak elegantní, jak jen může dobře situovaná panička být. Paní Stránská byla zároveň velmi dominantní a ajťák se proto bez dalšího slova vytratil. „Líbí se […]
Jana byla šťastná. Měla totiž milujícího manžela a jednoroční dítě. Měla tedy to po čem ženy touží. Mohla si v klidu žít a nestarat se o nic jiného než o domácnost a syna, ale bohužel život chtěl jinak. Manžel ztratil práci a i když brzy nějakou našel, nenosil domu již tolik peněz co dříve. A
Opětovné podlehnutí Přečíst vše »
„Tak jak se ho zbavíme?“ připomněla spícího tlusťouška Gita spokojenému otci.„To nevím. Momentálně nevím nic, kromě toho, že ani vlastně nevím, jestli to bylo co k něčemu,“ posmutněl najednou tatík. Uvědomil si, že ho čeká asi menší problém, protože akce dopadla skvěle jen napůl. Docílil toho, po čem za poslední dny vyloženě toužil a na
„A co byste tak rádi viděli?“ usmívala se ve stoje, podpírala si boky a mrkala na oba dva pány před sebou.„Pojď si zase sednout. Chci cítit tu holou prcinku,“ popleskal si šéf na přesně padnoucí kalhoty z drahé látky.„A co tak ty tvý fajnový kalhoty sundat, hm?“ vyzvala ho Gita, protože začala mít chuť všechno
Při výběru nových zaměstnanců v mé firmě nikdy nerozhodovalo množství gelu ve vlasech u mužů nebo velikost výstřihu u žen. Vždy pro mě byly důležité jen schopnosti dotyčných, jejich pracovitost a chování. Možná jsem stará škola, ale pro mě jsou důležité výsledky a loajalita. Zrovna tak jsem nikdy nezahnul své ženě. Ne že by nebyly
Není nijak extra velká zima. Ba naopak. Ačkoliv je poslední den v roce, je prapodivně teplo. Ono deset stupňů Celsia opravdu vypadá divně. I já jsem se tak cítil. Seděl jsem, jako vždy, v obýváku a koukal na trapné pořady, co dávali v televizi. Přitom jsem přemýšlel, co vlastně dneska večer budu dělat. No, přemýšlet jsem moc nemusel. Věděl
Silvestrovská oslava 01 Přečíst vše »
8. kapitola – Modrásek. Vešli jsme do boudy a s rozpaky jsme přemýšleli co dál. Poslední překážka bránící našemu společnému životu – promoce- byla za námi a tak jsem Janu k sobě přivinul a slavnostně ji povídám: „Tak vás vítám na vašem novém pracovišti, slečno.“ Políbila mě a otázala se přísně: „To takhle vítáte každou
Protected by Security by CleanTalk
Abyste mohli vstoupit, musíte být starší 18 let.
