Boj o post 03

Toto je 3 díl z 4 v seriálu Boj o post

„A co byste tak rádi viděli?“ usmívala se ve stoje, podpírala si boky a mrkala na oba dva pány před sebou.
„Pojď si zase sednout. Chci cítit tu holou prcinku,“ popleskal si šéf na přesně padnoucí kalhoty z drahé látky.
„A co tak ty tvý fajnový kalhoty sundat, hm?“ vyzvala ho Gita, protože začala mít chuť všechno pořádně rozjet.
„Jo to je nápad. Pomůžeš mi?“ vstal říďa a nabídnul zip na rozkroku šikovným ženským prstíkům.

Gita nelenila. Ohmatala si chlapský punt, zabodla provokativní pohled do šéfikových očí a s rychlým škrtnutím trhla zipem, zatáhla za nohavice a osvobodila kumpána z látkového vězení. Pak se rozhoupala v bocích, laškovně chvíli okusovala ukazováček a nakonec do něj žduchla a stočila se mu do klubka na jeho chlupatá stehna.

„Jsi perfektní! Zrovna takovou celej život hledám. Pěknej kus ženský. Ukážeš mi víc, že jo?“ pokračoval ředitel.
„A co bys rád viděl? Povídej,“ koketovala Gita. Chichotala se, rajcovně mrkala a hrála stydlivost. Chovala se jako mladý kvítek a to pozvaného pána rajcovalo. Jen Radim uvnitř trpěl. Skučel a proklínal se. Nespustil ze své holčičky zrak, ale skřípal zuby pokaždé, když se slinták dotkl partií, které mu nepatřily. Nenáviděl se za to, že takhle levně zaprodal právě tohle líbezné tělo.

Nejraději by utekl, ale to by tam svoji křehulku nechal na pospas tomu chlívákovi. Přidal by se, ale to by bylo proti přírodě. Přebral by ji, ale to by mu nevyšlo vysněné místo. Proklínal se a přihlížel upachtěným prackám, které nestydatě klouzaly po hebkém dceřině těle. Sledoval, jak se Gita schválně nahýbá ke stolku a dolévá šéfikovi pití, jak mu rajtuje oblými půlkami nestydatě po stehnech a nabízí mu luxusní vnady k omakání. Zuřil a rudl, když chlívák zajel prsty pod kalhotky a ohmatával kundičku, kterou plánoval co nejdřív ojet.

Gita se jen chichotala a prohýbala v pase. Podávala mu panáka za panákem a dopřávala oběma skvostnou podívanou z první ruky.

„Ukaž nám bradavky, kočičko,“ zafuněl šéf, už notně připitý díky Gitimu rychlému servisu.
„No konečně. Už jsem myslela, že víc nechcete. Jen se pěkně podívejte,“ usmívala se kurvička a oběma pardálům nabídla skvostný pohled.

Odtáhla na vteřinu nejdřív jeden trojúhelníček opalovaček, pak druhý a zase cudně obě vemínka schovala. Až po ředitelově zatahání se odhodlala se vytasit s oběma bombami a o Radima se rázem pokoušely mrákoty.

Konečně spatřil obrovské světlé koláče s velikými bradavkami. Čudlíky přímo k ocumlání. Skvostná prsiska se mu bimbala kousek od dlaně, která začala nesnesitelně svrbět. A jako na potvoru se Gita nejvíc věnovala jeho osobě. Nahýbala se co nejblíž k prstům a v duchu prosila o dotek.

„No to je teda něco! To je materiál! No pojď,“ nevydržel šéf a surově natřásal Gitiny vnady.
„A ty si nedáš říct?“ nevydržela sílu vzrušení dcerka a natáhla se pro otcovu ruku.
„Já…“ spolknul protest Radim ale pak, děj se vůle boží, se chytil na vějičku. Pohladil dceřinu kozu, palcem brnknul o bradavku a ukazováčkem ojížděl veliký dvorec, dokud se neodvážil konečně nahnout a nasát. Zvedl oči, protože potřeboval vidět reakci. Chtěl mít jistotu, že to ona opravdu chce a že jí to dělá dobře stejně tak, jako jemu.

„No to je slast. Jen si dej, cukrouši! To mi dělá dobře,“ zakláněla hlavu Gita a byla celá červená. Proto Radim neváhal a víc nasál bližší dvorec do pusy. Držel si bradavku zuby a brnkal o ni jazykem. Přitom sledoval okolí a když uviděl mladou ručku, jak zápasí s gumou ředitelových trenek, musel si sám pomoct s kordem ven, aby nebyl nedejbože pozadu. Proháněl si předkožku po ohonu a slintal na růžovou brďuli. Pot z čela otíral o hebkou kozí pokožku a nervózně hlídal šéfův ohůnek.

„Vykouřím tě, chceš? Nejdřív si tě ještě ocumlám. Mám to tak ráda, víš? Na, ještě se nabumbej, zlato,“ podávala už několikátého frťana slintákovi, kterého zvládala nalévat v hlubokém záklonu.

Pan velkomožný ji poslouchal na slovo. Měla ho prostě v hrsti. Naléval se decákama až nesrozumitelně mlel sprosťárny, kterým nebylo naštěstí moc rozumět, protože by se Radim už asi neudržel. Šéfík se ztěžka stavěl na nohy, když mu ceckatice utekla na tatíkův klín, aby splnila nabídku kuřby. Když vytáhla i jeho ocas z poklopce, tak Radim už nedýchal. Na klíně cítil dcerčinu micinu, před očima se mu bimbaly měkké cecky, unikátní bradavky a ještě pohled na šikovnou pusinku, která tahala z pod ředitelova břicha povadlý ocas.

Ojížděla špičkou jazyku žalud a cumlala ho jako pralinku. Hlasitě si pomlaskávala a tátovi nevěnovala ani jeden pohled. Naopak si hlídala pana řídícího nahoře, který vrávoral a držel balanc, jen aby z unikátní cumlačky aspoň něco měl.

Radimův čurák tuhl. Už se drze tlačil na dceřin poštěvák a nechával mokré mapky na spodním dílu opalovaček. Držel se pevně jejích boků, jako by čekal pád. Přicházel o poslední kousky rozumu, protože měl před sebou opravdu nadrženou kost a pěkně zblízka viděl, jak si to jeho krev užívá. Byla červená a uvzdychaná. Jasně na ní viděl, jak moc to chce. S ohonem v puse dál neodbytně mumlala o dalším panákovi a přípitku. Ředitel nalil tentokrát pro dva, podal jí skleničku, přiťukl a vypil na ex. Gita si to naopak vychutnala. Polévala si koženou dobrotu, slízávala ji a nasávala, až necelou nalitou decku vypila přes tento, velmi pomalu tuhnoucí, filtr.

„Chceš ho taky ke mně do pusiny?“ uvzdychaně se zeptala fotříka.
„Ježiši Gito!“ vydechl Radim a zmáčkl jí oba cecky drsně k sobě.
„Lola, zlato! Jsem Lola!“ pobaveně připomněla dcerka a hlavou kývla směrem k na mol opilému šéfovi.
„Chci Lolo! To víš že chci. Chci všechno co nabídneš,“ muchlal se s ní tatík a pomalu se vysouval z pod stehenního vězení.

Šplhal podél opěradla sedačky do kleku, aby byl blíž čekajícím čurákem ke kouřící pusince. Nakonec zahodil všechny své výčitky, vysoukal se z překážejících kalhot i slipů a vysloveně Gitu ukradl pozvanému řídícímu. Ten se jen odvalil do rohu sedačky a s poťouchlým úsměvem požehnával rajcovní podívané.
Volná Gita se konečně začala věnovat svému otci. Teď mohla nerušeně podebrat veliké koule a ocumlat je, pěkně jednu po druhé. Ojížděla je jazykem a šimrala prsty. Dokonce i špičkou ukazováku zajížděla k tátově zadku. Líbala mu tvrdého kleofáše, žmoulala semklými rty žaluda a zase rajcovně vyplazovala jazyk, aby si pochutnala na šulínčí zmrzlině.

„No jen si dávej. Je vidět, že umíš. Dělej mu dobře a já se budu chvíli jen tak dívat,“ opilecky blábolil unavený šéf a podepíral si hlavu polštářkem, aby si pohodlněji vegetil.
„Za chvíli je po něm,“ šeptla vzhůru k tatíkovi Gita, ale nepřestala mu ocas honit, ani když slinták v krátké době tvrdě usnul.
„Tohle musíme dotáhnout do konce, tati. Musíme! Teď už nejde couvnout! Sedni si,“ tahala ho zpátky do sedu, aby náhodou neměl čas couvnout.

Radim se nechal. Už ani neměl sílu protestovat, protože ho dcerka zbavila všech výčitek i zábran. Jen poslušně zajel do měkkého polstrování, roztáhl nohy a zamával na dcerku šulinem.
Gita v mžiku stáhla kalhotky, otočila se zády a roztáhla si půlky, aby otec už viděl i její skulinu.

Konečně spatřil mladý lusk, oholené pysky a jakoby po vzoru matky oholenou čáru. Huňatější a silnější čáru, která voněla přírodou. Nelenil a rychle se přisál. Prolíznul slanou chuť, zajel jazykem do roztažené díry a prsty šustil po porostu. Gita vzdychala a mačkala si vemena. S lítostí koukala na spícího šéfa, kterého právě nutně potřebovala. Přála si jeho jazyk a prsty zepředu, zatím co si tatík pochutnával na jejím spodku. Bohužel si musela vystačit jen s jedním, a tak se co nejvíc tlačila na tátův obličej.

„Pojď a sedni si konečně,“ zbrkle se odsál fotřík.

Gita udělala piruetu, natočila se k němu a skokem nasedla na tuhouna, jen aby ho cítila konečně v sobě. Zarazila si kolík až do bříška a rozjela divokou jízdu. Stále sledovala spáče vedle nich a rajtovala po tatíkovi co nejzběsileji. Žduchala schválně do odpadlého opilce kolenem a v duchu prosila všechny svaté, aby se probudil a přidal. Bohužel se tak nestalo, protože říďa si to s ní mohl rozdat už leda tak jen ve snu. O to vztekleji si ošukávala fotra pod sebou a funěla při pleskací taktovce. Pobízela ho k výdrži, tlačila mu prsty k poštěváku a cpala mu bradavky do pusy.

„Ty jsi na mě moc divoká, holčičko,“ stíhal ztěžka všechna její přání Radim, ale nepolevoval.
Brnkal o všechno, co viděl, slízával její pot i šťávu z prstů, tlačil se palcem k frajtrovi a přirážel zespodu, aby si mladá slečna potom nestěžovala.
„Tati, udělej mi to jako mamce!“ vycedila přes zuby nadrženě Gita.
„Tak na to se otoč, holčičko,“ vysupěl stejně vzrušeně Radim a pomohl jí se přetočit.
Sám si pak stoupl za natěšený buclatý zadeček, propleskal ho do červena a z jejích vlasů si udělal opratě. Pevně je svíral v dlaních a když zajel až na doraz, přitáhl za ně stejně jako to měla ráda Monika. Gita jen vyhekla a ještě víc roztáhla stehna. Naštelovala pořádně prdelku, ztuhla v kostech a držela. Nechala se omrdávat zezadu, zakláněla hlavu při každém zatahání a olizovala se.
„Ty seš neskutečná,“ bušil do ní Radim a bylo mu jedno jestli někdo něco slyší nebo se šéfik vzbudí. Byl rád, že si holčičku vyplení sám a byl přešťastný z toho, jak dobře ho tahle klisnička přijímá.
„Krásně držíš. Krásně. Ještě chviličku vydrž, jo? Budeš taky?“ zavrtával do ní bodlo.
„Asi, asi jo… myslím, že… že jo,“ funěla Gita a nepohla ani brvou.

Ztuhlá klečela a soustředila se na tu slast v podbřišku. Jen držela a nechala si protahovat micku. Se zavřenýma očima přijímala každý tátův šťouch až se zbourala jak Berlín. Padla na bříško, roztřepala se a rozhulákala svou spokojenost do stran.

„Drž, ještě drž,“ zapíchl do ní vyklouzlého ptáka tatík a došukal se na řvoucí Gitě. Prodíral se ještě chviličku oholenými pysky, šmátral po upraveném houští až nakonec vytáhl meč a vypumpoval ze sebe dávku, kterou si dcerka právem zasloužila. Nechal ze sebe vykapat poslední kapky a unaveně se svezl vedle překvapené Gity.

„Tak tohle teda bylo něco, takhle to chci už pořád,“ pronesla s vážnou tváří, aby jí otec napoprvé uvěřil.
„Co s ním?“ vyhnul se odpovědi Radim a poukázal na spáče.
„Má v sobě prášek na spaní, tak nevím. Já bych ho poslala taxíkem domů, ne?“ pokrčila rameny dcerka a držela si použitou cenduli.
„Cože? Cože v sobě má? Proč? Jak to, že…“ zalapal po dechu překvapeně Radim.
„No prášek. Však jsem ti přece říkala, že to proběhne ve vší slušnosti,“ smála se nahlas Gita až se plácala do kolen.
„To snad není pravda,“ kroutil hlavou pobaveně tatík a zhluboka si oddechl, protože se ujistil, že dcerka nebude tak zkažená, jak se dnes večer jevila.

Navigace v seriálu<< Boj o post 02Boj o post 04 >>
5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kittikit

Chudak sefik, doufejme, ze mu to pak neda vyzrat 😁😁

Juli

Domnívám se že šéfík bude spokojen 😉snad později i ukojen.

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x