Boj o post 01

Toto je 1 díl z 4 v seriálu Boj o post

Radim seděl naproti vyšlechtěné manželce v luxusní restauraci a čekal na příhodnou chvíli, kdy ji poprosí o něco, v čem si oba libovali. Jeho ženě Monice zralost slušela. I po dlouhých letech, kdy spolu vychovali skvostnou dceru, se mu zamlouvala stejně, jako první den. Moc dobře si pamatoval na první rande, při kterém ho okouzlila svojí přirozeností i na další společné dny. Díky živočišné nátuře své ženy si plnil i ty nejtajnější sny. Tabu témata u nich doma byla veřejně probírána a ani jeden se nemusel za své, někdy zvláštní, choutky stydět. Prohlížel si ji přes stůl a zálibně sledoval její gesta. Jak si nabírala sousta na vidličku, labužnicky upíjela lahodné víno a občas si přivoněla k darované kytici.

„A co máš tak důležitého?“ zašveholila Monika.
„Potřebuji, abys mi pomohla. Pamatuješ si na předloňský Alpy? Tam se ti přece líbilo, ne?“ mrknul na ženu šibalsky.
„Kam tím míříš? Líbilo. Však i ty sám jsi málem omdlíval blahem,“ vracela mu smeč pobavená manželka.
„Ano. A chci, aby se mi to líbilo zas. Věc se má tak, u nás v podniku se uvolnilo místo vedoucího výzkumu. No a já chci pozvat šéfa na večeři. Rád bych si u něho posílil svoji pozici. Prostě chci zaútočit dřív, než bude vypsán konkurz. Pomůžeš mi?“ nadhodil Radim svůj plán a čekal.
„Aha. Tak to záleží na tom, jak si tu moji pomoc představuješ a taky kdy to bude, protože mě čeká cesta za hranice. Jen si vzpomeň, že jsem ti o tom říkala. Takže?“ zvážněla Monika.
„Sakra já jsem na to úplně zapomněl! Potřebuji to tento víkend, protože bych byl rád první. Teď se na něho budou všichni lepit…“ přemýšlel Radim a celý večer se mu tímto zjištěním rázem zkazil.

Po zbytek společné večeře se snažil manželku sobecky přemluvit, aby cestu za prací vzdala v jeho prospěch. Cestou domů sice dal pokoj, ale doma to zkusil znova. Dorážel a snažil se všemi způsoby, aby mu jeho krásná manželka přikývla a dopomohla k vyššímu postu přes postel. Lákal ji na nový zážitek, popisoval svůj plán, ve kterém by fungovala jako ředitelova společnice, která svým šarmem promění klasický večer v něco nezapomenutelného. Maloval si, že po příjemném večeru budou s ředitelem blízcí kamarádi, díky čemuž by mu vyšší post neměl utéci.

Monika se však vzpouzela. Občas dokonce supěla vzteky a zesilovala hlas. Rozhořčeně argumentovala tím, aby si umanutý manžel konečně uvědomil, že nejen jeho kariéra je důležitá. Ze všech sil v sobě dusila všechna nepříjemná fakta, díky kterým by se doma spustila divoká hádka, což nechtěla. Proto sice s důrazem, ale diplomaticky odolávala všem manželovým prosbám. Noc ubíhala a konečný verdikt nepadl.

„Co teď budu dělat? S tímto jsem nepočítal,“ posmutněle přemýšlel nahlas Radim v kuchyni, když už jeho žena spokojeně dávno spala. Nervózně poposedával, kouřil jednu cigaretu za druhou a míchal netknuté a studené kafe. Zíral do koutu u spížky a sem tam si zakroutil zoufale hlavou.

„Ještě nespíš? Taky nemůžu zabrat. Už jste něco vymysleli?“ přepadla ho v kuchyni dcerka Gita.
„Co? Jak? Copak tys…“ probral se Radim a až teď si uvědomil, že oba zapomněli, že doma nejsou sami.
„Jo, já jsem vás slyšela. No a co? Taky díky tomu, že nemůžu usnout jsem se rozhodla, že ti pomůžu místo mámy,“ nadhodila svoji obětavost do placu.
„No to v žádným případě a jdi si lehnout!“ štěkl na ni otec a zaháněl ji zpátky do pokoje.
„Tati, přemýšlej. Nemusí to být tak jak jsi plánoval s mámou. Zařídím to tak, abys nemusel mít výčitky a přitom ti pomůžu, chápeš? Copak mě máš za nějakou takovou? Proběhne to ve slušnosti, neboj. Budu jen hezká společnice,“ zapózovala mu Gita před obličejem a nehodlala se nechat zahnat.

Radim zvedl hlavu a zadíval se na dcerku. Poprvé ji zaregistroval jako ženu. Sice odlišnou od manželky, ale i tak krásnou. Tvary měla výsostně ženské, jiskru bez pochyby obrovskou. Zvláštní fluidum, které ji stačilo k tomu, aby si získala přízeň společnosti a měla většinu v hrsti. To jí musel přiznat. Bleskově se mu vybavily všechny dovolené nebo oslavy, kde se to jen hemžilo hosty či známými a jasně viděl svoji holčičku, jak si lehce získává jednoho po druhém. Sice ve vší slušnosti, ale prostě to kouzlo měla. To se muselo nechat. Jenže co s pocitem, že ji předhodí nadřízenému? Co s výčitkami, které se dostavovaly už teď a to zatím jen diskutovali bez rozhodnutí?

„Radime uvažuj! Manželka ti odjede a ty budeš nahraný, protože nic jiného tě už nenapadá. Ta ženská měl být spolehlivý plán. Však na tebe by fungoval spolehlivě, tak proč by nezafungoval na šéfa? Ale co když ti ji prostě ojede? Co když tvoje holčička utrpí nějakou újmu? Co pak? Budeš si to vyčítat nadosmrti!“ uvažoval v duchu pro sebe, dokud se znovu nezadíval na dívku před ním.

Gita stála pořád ve stejné póze, kterou vykouzlila jen tak z plezíru. Musel uznat, že to uměla. Prohnula se přesně v těch místech, na které by nadržený samec „slyšel“. Byla náhle tak ženská a úplně jiná než dosud. Nabízela s perličkovým úsměvem oblý, měkký bok, prsa vypnula, nohy roztáhla i pokrčila a ruce rozhodila do široka, jako by zvala jeho samého do náruče. I když stála pokřivená jako šáša, přesto se na ni dalo dívat jako na nadrženou samici.

„Pane bože, co tě to napadlo? Nevím. Hele, jdi spát a domluvíme to zítra,“ naposledy zahnal dcerku a utekl před ní jako malý kluk do ložnice. Gita spokojeně odešla do svého pokojíku, protože cítila, že má skoro vyhráno. Uznala, že noční prosby s ospalým tatíkem nebyly to pravé ořechové a byla stoprocentně přesvědčená, že další den proběhne přesně podle jejich představ a táta ještě rád přijme její nabídku.

Radim svoje úvahy rozvíjel ještě dlouho, když už ležel v posteli. Přemýšlel a zaháněl obraz svojí vykozené dcery. Srovnával její tělo s postavou manželky. Monika byla dáma. Štíhlá, dlouhonohá a pevnými prsy a sexy ramlice i přesto, že samozřejmě měla najeto mnohem víc, než jejich dcera, která byla pravým opakem. Dívka krev a mléko, sice stejně vysoká a dlouhonohá, ale s pár kilečky navíc. Prsa skvostně narostlá a i přes dívčí čerstvost se už dokázala zdatně houpat pod volným domácím tričkem. Půlky měla kulatější, ale zase pevnější než máma. Možná plnější tvary způsobovaly tu naditou pevnost, kterou by nejradši každý zmačkal a poplácal. Jediné, co už dlouho neviděl byla její pipina. Holí se? Možná ano.
Tipoval hebké pysky a nahoře krásně upravenou čárku, která každého spolehlivě rajcuje. I když Radim osobně proti chundelatým pyskům nic neměl. Ale vzhledem k tomu, že má svoje holítka v koupelně, určitě zarostlá není. Ale na druhou stranu, co když se holí jen v podpaží a na nohách? Co když tu svoji mladinkou svatyňku má přírodní? Už ani nevěděl jaké to je, se dotknout chlupaté ničemnice. Prsty se prodírat v kudrnatém porostu, naslouchat tomu šustění a sledovat, jak se chloupky k sobě lepí kundím lepidlem…

Najednou se přistihl, že na svoji dceru už pohlíží jinak. A mohla za to jedině ona. Musel přiznat, že sexappeal zdědila po matce. A konečně se skamarádil s myšlenkou na sex s dívkou, kterou před lety stvořil. Ležel na boku, hlavu podepřenou dlaní a v druhé svého tuhnoucího buchara. Představy dokrmoval bujnými představami o sexu s Gitou. Sledoval přitom odhalený zadeček své manželky a připravoval si pro ni ohon důkladným a pomalým honěním.
„Zahraješ mi dcerku, že jo? Dáš mi jako naše Gita, že?“ mluvil na ženu šeptem, aby ji nevzbudil.

Čelo se mu začalo rosit, pohyby na čuráku zrychloval a představa, že vedle něj leží jeho rajcovní dcera, mu kradla veškerou soudnost. Ocas už fialověl, a protože nechtěl zůstat jen u fantazie a hoňky, převalil se na knop ke spící ženušce. Natiskl se na ni zezadu a žaludem najel mezi oholené pysky. Zlehka si ji přidržel za bok, naslinil si jahodu i místo kam za okamžik zajede a zasunul se do ní až ke kořeni. Objal ji kolem bříška a zkoušel si představovat, že ta plochá pevná krása je ve skutečnosti měkký polštářek jeho Gity. Při klouzavých pohybech v manželčině proježděné kundě se snažil si vsugerovat dceřinu těsnost. Zajížděl do ní opatrně, aby si ten mladý kvíteček nepochroumal a láskyplně uspokojoval svoji potřebu i slastné vrnění probrané Moniky.

„Lehni si na záda, prosím,“ zašeptal manželce do ouška, aby mohl sledovat krásu, kterou Gita zdědila. Rozespalá manželka se přetočila na lopatky, roztáhla stehna a slastně vzdechla, když mezi ně Radim zalehl. Už jen čekala na tu slast v podbřišku, kterou si ochotně chtěla nechat dopřát, i když bylo skoro nad ránem. Zabořila se tíhou muže do matrace, ruce rozhodila podél těla a se zavřenýma očima přijala tvrdého čuráka do oholených pysků. S prvním zásunem odvrátila tvář a přepnula vjem na soustředění té šulínčí slasti. Nechala nadrženého mužíčka piglovat své tělo a v polospánku prožívala rozkoš v kundě.

„Už to bude, Giti. Připrav se,“ šeptal bokem Radim, protože věřil, že ho žena neposlouchá, ale ulevit si prostě musel. Monika se oslovením probrala i když to na sobě nedala znát. Dál ležela jako prkno se zavřenýma očima a naslouchala manželovu tajemství, když šeptal nadržené sladkosti za její ouško. Nevěřila svým uším, ale poslušně držela, protože blížící se orgasmus jí pomalu trhal vnitřek.

„Ještě. Ještě mi šeptej!“ povzbudila ho tiše, protože tahle nová hra ji začala bavit. Radim se na okamžik zalekl. Konečně mu došlo, že zase tak nenápadný není a že možná celou situaci přehnal. Ale pokusil se pokračovat už jen proto, že si to Monika přála. Zajížděl do ní hluboko, chválil jí tělo, které se ze zralé dokonalosti proměnilo v krvomléčné mládí a s každým přírazem vydechl jméno jejich dcerky. Prošoustával se k výstřiku a vyloženě skuhral, když se snažil oddálit blízký špric.

Nebylo mu nic platno, protože sama Monika se touto novotou v manželském loži rozohnila a sehrála mu etudu nenasytné dcery. Chytila jej za zadek, tlačila ho do sebe a prosila ho, jak jen může zvídavá dcera prosit svého tatínka. Oba zahodili všechny zábrany a rozpoutali divokou mrdačku. Třelo se tělo o tělo a zprvu nenápadné šeptání se proměnilo v ukřičené prosby. Monika díky této zkušenosti vyloženě omládla na Gitin level, proměnila se v dokonalou dceru a dala Radimovi co proto, i když byla vespod. Nešetřila chválou na adresu otcova kopí, a dokonce si chtíčem drsně škrábala ukázková prsa.

Radim jejímu překvapivému chování přihlížel shora, nevěřil svým očím, a přitom bušil do manželky, která přijímala proměnu v roztouženou dceru. Nabíral si ji na čuráka, aby měl alespoň představu orgasmu své holčičky. Zkoušel nemožné a dloubal v kluzké cenduli, jen aby se pod ním vyfantazírovaná Gita konečně udělala a on jí mohl prostříkat bříško zevnitř.
Netrvalo dlouho, když se oba setkali ve společné křeči. Souhra jen zdokonalila tuhle jejich novou šoustačku a Radim za hlasitého křiku pumpoval semeno do mokré „Gitiny“ bažinky.

Vysíleně manželku zalehl a ještě chviličku naslouchal jejímu jemnému vzdychání. Lahodilo to jeho sluchu a tuze rád při tom usínal. Tentokrát usnul tak tvrdě, že ani necítil, jak ho manželka ze sebe setřepala, aby se uvolnila a stihla do zvonění budíku dospat to, co právě propíchala.

Ranní vstávání stálo za to. Manželčina tvář se usmívala a Radim vstával jako po prohrané bitvě. S výčitkami se došoural do kuchyně k silné kávě a díky studu ženě nevěnoval ani ranní polibek. Zajel za stůl, chopil se hrnku a stočil zrak z okna.

„Co je? Neužil sis nebo co?“ rozebírala ho bez okolků Monika.
„Já se omlouvám,“ sklopil zrak, protože se styděl za své noční chování.
„Nemáš za co. Neviděls, co to se mnou udělalo? Nemluv o tom. Však jsme spolu zažili všelicos. Hele a vůbec. Jdi vzbudit Gitu, aby nezaspala,“ mrkla na něj lišácky Monika a vytáhla jej od stolu, protože sama už byla na odchodu.

Radim nakonec uposlechl. Moničiny věty bral jako požehnání, a tak manželce konečně věnoval ranní políbení a odešel do dívčího pokoje, aby probudil tu šípkovou Růženku. Opatrně vzal za kliku a vkradl se do pokojíku. Za dveřmi na okamžik zabrzdil své kroky, protože Gita ležela na boku, peřinu stočenou pod sebou a nohy nestydatě od sebe. Konečně by mohl zjistit, jestli ji má přírodní nebo si jede podle mustru své maminky. Nahnul trup, aby uviděl co nejvíc, ale ke svému zklamání zahlédl jen okraj kalhotek. Probouzející se Gita slastně zavrněla.

„To už je ráno?“ protáhla se na posteli jako kočka, až se jí zvony necudně rozlily po hrudníku.
„Vstávej, už je čas. Ať nepřijdeš pozdě. V kuchyni máš snídani a dělej. Příležitostně probereme to, co jsme nakousli v noci,“ pleskl ji opovážlivě po zadnici a urychleně zmizel, takže ani neviděl spokojený výraz své ratolesti.

„Držím palce, tatínku“ mrkla na něj Monika v předsíni. Na „tatínku“ dala pořádný důraz a nechala ho napospas jeho myšlenkám, když s úsměvem opouštěla byt a mizela do práce.
„Ženský jsou prostě ženský,“ zafilozofoval si v duchu Radim a šel si rovnat věty, kterými promluví s Gitou o akci s ředitelem.

Navigace v seriáluBoj o post 02 >>
4.5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
harai

Dovolil jsem si oživit jednu z nejlepších sérií, kterou Alimeda napsala. Tohle je fakt dobré a stále mi je líto, že autorka už nic nepíše…

Raketak

Vůbec si tuhle serii nevybavuju. Začíná to slibně.

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x