„Mařko, je tu ta nová,“ ozval se hlas postarší ženy, která si významně prohlížela Janu. Její příchod byl očekáván. Starosta jim to oznámil. A nyní bylo na Mařeně, aby té paničce ukázala, jak to tu chodí. Žena musela uznat, že Jana postavu měla pěknou. Štíhlou s velkými plnými prsy. Ty její už pomalu dosahovali k pupíku. Je taky […]
Psal se rok 1990 a bylo léto. Už několik měsíců jsme měli v naší krásné vlasti demokracii a nevypadalo to na to, že by se komunisti vrátili. Hranice byly otevřené a já měl to štěstí, že v té době jsem se ženil s překrásnou dívkou mých snů. Mohli jsme vyrazit na svatební cestu, kam jsme
Hořká to demokracie 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Bylo krásné letní počasí. Sluníčko svítilo a ptáčkové zpívali. Prostě idylka. Znáte to ne? Ne? Tak nevíte o co přicházíte. A jestli nevíte co je to procházka lesem, tak to už fakt přicházíte o hodně. Já tedy vím co je to procházka lesem. A také vím co to je být na houbách. To je tak. Já jsem se narodil
Ona: U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti,
Do kalného podzimního rána se začaly ospale rozsvěcovat okna v kachlíkové budově fakultní nemocnice na Karlově náměstí. V odběrovém centru si sestřičky vyprávěly svoje včerejší zážitky a připravovaly se na zahájení dlouhé směny. „Tak holky, jdeme na to,“ prohlásila sestra Jitka krátce před sedmou, „tak pojďte, kdo je první na řadě,“ zavolala směrem k otevřeným dveřím do čekárny.
Tma a hustá mlha halila všechny domy na Starém Městě Pražském. I přes pokročilou noční hodinu procházelo ulicemi poměrně hodně chodců, kteří se vraceli domů z nočních klubů a barů. Nikdo z nich ale nevnímal slabě osvětlená okna bytu nad jejich hlavami. Nikoho taky nezajímalo, že slabá záře vychází z koupelny, kde na dně sprchového koutu seděla nahá žena
10. ledna 1890 Tahle zima byla opravdu krutá. Hodně sněhu, hodně chladno. Skučící vítr hnal sníh před sebou a nebylo díky tomu vidět ani na krok. Ještě štěstí, že byl v domě a užíval si teplíčka. Před rokem dům postavil a nyní si v něm poklidně užívá staromládeneckého života. Měl tu pár kurev, co si přitáhl z města. No
Jana vyšla do slunečního dne. Na nebi nebyl ani jediný mráček a zem byla rozpálena od letního slunce. Dusno, tak by se dalo nazvat, jak cítila toto léto. I proto se vydala směrem k zahradě, kterou její rodina vlastnila. Přesněji jí vlastnil tchán. Byl tam rybník určený pouze na chytání ryb, ale také zde bylo místo pro
Romantika. To bylo to, na co jsem myslel, když jsem objednával víkendový pobyt na horách na termín, kdy byl i slaven svátek zamilovaných. Jen já a moje krásná přítelkyně Eva. V plánu bylo hodně lyžování a také hodně vášnivého sexu. Bylo krásné sledovat její překvapený a zároveň radostný výraz, když jsem jí ten voucher předával.
Na horách 01 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Jana se probudila. Byla celá zpocená a měla žízeň. Oknem prosvětlovaly první sluneční paprsky a vedle ní se ozývalo chrápání. Její muž ještě spal. Opatrně vstala, přetáhla si noční košili přes hlavu a vešla do koupelny, kde košilku hodila mezi špinavé prádlo. Pak vstoupila do sprchy. Co to má znamenat. Už týden se mi zdá ten
Pálení čarodějnic 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
on Paroháč 01Máš to v názve poviedky ale možno ti viac povie an…
on Paroháč 01Kdybych měl nějakou mladou šikovnou sousedku, tak…
on Paroháč 01Ajta krajta, tady to spíš než na vzplanutí srdce v… on Za záclonou 05Tady bude hukot .... on Žárlivec 04Super! 😎