Papa 2

Toto je 2 díl z 2 v seriálu Papa

Uplynul další rok. Eva věděla, že máma bude v práci a Ája jakbysmet a že papá bude doma sám. Byl trochu překvapený, když uslyšel zvonek a za dveřmi stála jeho milovaná Evička s trochu provinilým úsměvem.
Okamžitě poznal, že něco není v pořádku.
„Můžu dál? Nedáme si kafe? Nebo i cigaretku? Jak se ti vede, papa?“
„Odkdy kouříš, ma chérie? Ale jasně, kafíčko, cigaretku, klíďo. Tu smím jen na balkoně, pojď dál!“

Chvíli u šálku kávy jen tak klábosili o práci. Pak vykouřili každý jednu spartu na balkoně. Mohl na ní oči nechat.
V krátkých letních šatech byla ještě krásnější než kdykoliv před tím. Už to nebyla ta jeho mladičká holčička, ale nádherná mladá žena. Bylo jí dvaadvacet.
Vrátili se dovnitř. Čekal, kdy se svěří. Věděl, že to přijde a že je zbytečné se vyptávat.
Dočkal se.

„Papa?“
„Ano, sluníčko?“
„Možná jsi měl pravdu. Von Luboš asi nejni tak úžasnej. Zjistila jsem, že má ženskou. Že jich měl dost už dřív, to jsem věděla, netajil mi to, je přeci o dost starší, ale to jsme nebyli spolu. Teď už ale jsme. Já nevím, co s tím. A asi tahleta nejni první.“
Její klid zmizel. Vystřídal ho potok slziček, zvedla se a sedla si svému papá na klín objala ho kolem krku, zabořila svůj obličej na jeho rameno a celá se začala otřásat pláčem.

Šeptal jí slova na uklidněnou, hladil ji, ale příliš to nepomáhalo. Nebyla k uklidnění.
Bylo mu jasné, že její ideál je v troskách a že ona už ví, že měl tenkrát pravdu. Vyznal se v lidech, věděl hned, že to takhle skončí. Nepřestávala ho křečovitě objímat.
Trvalo dost dlouho, než se mu neustálým hlazením a uklidňujícími frázemi podařilo její pláč utišit.
„Není všem dnům konec, sluníčko moje, milovaný,“ odhrnul jí vlasy z čela a očí a snažil se na ní usmát. „Vždyť víš, že s mámou jsme taky měli občas problémy. A voba. No, a svět i život jdou dál. Zkus si to s ním vyříkat. Na rozvod je dost času vždycky. No a mimčo, který jsi tolik moc chtěla, přijde jen vo něco pozdějc, ma chérie, neboj,“ přidal k těm slovům něžný polibek na tvář.
„Tolik jsi báječnej, papa! Kdybych tě neměla, fakt nevím co bych dělala. Tolik moc tě mám ráda.“

V očích se jí ještě třpytily slzy, ale na rtech se objevil první úsměv. Uchopila jeho tváře do dlaní a políbila ho něžně a opatrně na ústa.
„Pamatuješ, co jsem ti tenkrát řekla?“
„Pamatuju si úplně všechno, ale nevím, co máš na mysli, ma chérie,“ zvážněl, když se jí zadíval do očí. Tušil, co má na mysli a to pomyšlení ho příjemně vzrušilo.
Nemýlil se.
„Tenkrát po tý hrůze v hotelu jsem ti řekla, že bych si stejně byla nejradši ze všech mužských na celým světě vzala tebe. Teď to platí dvojnásob, když jsem zase padla na dalšího hajzla. Protože ty jsi ten nejbáječnější chlap. Tolik si spolu rozumíme, papa!“ Dívala se mu chvilku do očí a dala mu ještě jeden polibek, tentokrát trochu delší.

Nebránil se, naopak, jednou rukou prohrábl její nádherné vlasy a druhou zespodu přejel po jejím mladistvém pevném ňadru. Cítil, že se zachvěla. Bylo mu jasné, že tohle neměl udělat, protože si to vyložila jako jeho souhlas s tím, že by ho chtěla jako svého muže.
Trochu se odklonila, upřeně se mu zadívala do očí a tiše řekla: „A je mi úplně fuk, že jsi můj papá, i když je mi jasný, že vzít si tě nemůžu,“ a dala mu další polibek, tentokrát krátký.

Její slova potvrdila jeho předchozí vnitřní výčitku, ale stejně ho vzrušila. Zdravý rozum ho ještě neopouštěl:
„Víš ty vůbec, co říkáš, holčičko moje? Mám tě moc rád, to přeci víš, ale vzít si tě přece nikdy nemůžu. To by nešlo, ani kdybysme se odsunuli na druhej konec světa. Navíc, mě pořádně nepustěj ani za hranice tohohle všivýho státu, leda tak na Balaton nebo k Baltu,“ začal vážně, ale větu dokončil se širokým úsměvem.
„Nemusím si tě přeci brát, papá, jen chci, abys věděl, že asi už nikdy nebudu nikoho milovat tolik jako tebe. Jsi pro mě ten nejlepší mužskej, co jsem kdy poznala.“
Znovu ho pohladila po tváři a dala mu ještě jeden polibek. Věděla, že překročila hranice, ale doufala, že její milovaný papá to pochopí a že jí vyjde vstříc. Všechno ostatní jí v tu chvíli bylo jedno.
Teď jen toužila po jeho náručí a cítila nesmírně silnou, zoufalou touhu milovat se s tím, kdo jí byl v životě nejbližší. Přála si ho mít u sebe tak blízko, jak jen bylo možné.
Luboše už asi měsíc odmítala s tím, že si musí všechno nechat projít hlavou. Všichni ostatní ji vždycky jen zklamali. Věděla, že její milovaný papá by ji nezklamal nikdy.

„Víš, že jsi ta moje nejmilovanější, nejbáječnější, nejhodnější, nejkrásnější holčička, ma chérie, ale to přeci nemůžeme, podváděli bysme tvýho Luboše, ale toho vzal ďas, jenže taky tvoji mámu a to by nebylo dobře. Nezapomeň, že jsem tvůj táta! Moc tě miluju, ale tohle by dovopravdy nebylo dobře, sluníčko moje,“ odpovídal potichu.
Jednu ruku měl položenou na jejím rameni a prsty si hrál s jejími vlasy a když dodal: „Taky je mi teď jedno, že jsem tvůj papá, ale to přeci nejde kvůli mámě, musíme mít rozum, ma chérie,“ druhou rukou jí na dotvrzení svých citů opět pohladil její ňadro, aby sama neměla nějaké výčitky, když ji odmítne, což hodlal udělat.

„Jenže pokud vím, tak máma se pořád občas schází s tím ortopédem. Už pár let. Vím, že to víš taky, mám jí sice ráda, je to moje máma, ale tohle bych si teď přála ze všeho nejvíc a nikdo to nemusí nikdy vědět, papa,“ prosebně se zadívala do jeho očí.
Věřila, že použila ten správný argument a jasně vnímala, že jeho ruka se na jejím ňadru zastavila.

Chvíli se jí nevěřícně díval do očí, ale pak se v něm něco nalomilo. Sklonil se k ní a začal ji něžně líbat na její pootevřené rty. Jeho ruka stiskla její ňadro pevněji a začala ho hladit.
Uchopila ho oběma rukama za hlavu a k jeho rtům se doslova přisála. Věděl, že nad sebou začíná ztrácet kontrolu.
Odtrhl se od ní a zkusil protestovat.
„Počkej, Evi, co to děláme, tohle fakt nemůžeme, to přeci nejde, máme se rádi, to jo, ale já jsem tvůj táta. Jsi nádherná, strašně moc hodná, mám tě strašně moc rád, ale milovat se spolu přeci nemůžeme, ma chérie, dyť to taky nemá žádnou perspektivu,“ díval se jí upřeně do očí.
„Já vím, že to nejde, ale jsme tady sami, papa, a já nechci nikoho než tebe. Já vím, že budu muset bejt s Lubošem, ale strašně moc bych teď chtěla tebe, prosím!“
Cítila, že je vzrušený, malinko se na jeho klíně posunula a svou měkkou dlaní přejela po jeho domácích kalhotách.
„Víš, co po mně chceš, ma chérie? Jsi hrozně moc krásná a docela jistě jsem nikdy nikoho neměl tolik moc rád jako tebe, to přeci musíš cítit. Ani tvojí mámu ne, ale milování přeci nejde, to nesmíme,“ stísněným hlasem se snažil odmítat její něžný nátlak.

Sklouzla na okamžik pohledem dolů. Bouli na nich nešlo přehlédnout.
Její vzrušení se zvětšilo, když se ujistila, že i on by docela jistě chtěl jí. Poznala z jeho hlasu, že rozum mu sice velí, aby ji odmítnul, ale ve skutečnosti by ji chtěl stejně, jako ona jeho.
Pomalu vstala, uchopila ho za ruku a zatáhla za ní, aby mu pomohla z křesla.
„Pojď pudeme do mýho pokojíku, moc prosím, papa! Strašně moc bych si to přála, prosím!“
Naléhavost její prosby rozbila jeho obranu překvapivě snadno. Sám nemohl uvěřit tomu, jak moc ji najednou také chce. Chvilku na ni zdola pohlížel. V letních šatech byla okouzlující.
Podvolil se a nechal se vytáhnout z křesla. Zaklesla paže kolem jeho šíje, přitiskla se k němu a začala ho líbat. Jasně teď vnímala jeho ztopořené mužství.

„Strašně moc tě miluju, papa a strašně moc tě teď chci,“ šeptala v přestávkách mezi dalšími a dalšími polibky.
„Jsi úplně bláznivá, ma chérie, ale já asi taky ztrácím rozum. Víš, jak jsi v těch šatech nádherná?“ šeptal jí v ústrety, když se jejich jazyky zrovna něžně nedotýkaly.

Pustila ho z objetí a začala mu přetahovat tričko přes hlavu.
Nechal si ho svléknout bez protestů a pak udělal totéž s jejími šaty. Aniž je pustil z ruky, uchopil ji do náručí jako pírko a odnesl k ní do pokoje. Manželka by si mohla nějakého nepořádku v ložnici všimnout. K Evičce chodívala jen občas vytřít prach, celý byt luxoval sám.
V pokojíku jí opatrně postavil na zem a zatímco opatrně šaty pokládal přes opěradlo židle, její šikovné prstíky rozepnuly knoflík u jeho kalhot a vzápětí i zip. Sama mu kalhoty stáhla rychle dolů.
Udělal totéž s jejím kalhotkami a zatímco si ona rozepínala podprsenku, sundal si trenýrky.

Stáli proti sobě nazí. Nemohl z její nádhery spustit oči. Byla štíhlá, půvabný obličej rámovaly středně dlouhé bohaté kadeře, vyzývavě zvednutá pevná ňadra by potřebovala k popsání celý odstavec.
Přejel očima ploché bříško a na chvilku se jeho pohled zastavil na pečlivě střiženém trojúhelníčku tmavých chloupků. Pod nimi se rýsoval náznak čárky, která v tu chvíli byla tak lákavá. Její nohy byly pořád tak štíhlé, jak si je pamatoval. Ale takhle si ji nikdy neprohlížel. Teď to byla ta nejkrásnější žena, se kterou se kdy mohl milovat a chtěl to okamžitě.

Její pohled nezůstával pozadu. Viděla muže, který měl sice nejlepší léta za sebou, pokud platí, že třicet pět jsou ta pravá nejlepší, ale na nějakých čtyřicet pět nevypadal. Pořád se snažil sportovat a postavu měl pevnější než její Luboš. Býval to dozajista ten nejúžasnější krasavec, jak její máma opakovaně říkávala.
Teď před ní stál pořád ještě krásný, na skráních sice první šediny, ale jeho úd vyzývavě směřoval šikmo vzhůru a dokonale tvarovaný veliký žalud ji úplně fascinoval.
„Bože, jsi tak nádherná, ma chérie,“ zašeptal.
„A ty, papa! Pojď už ke mně!“ natáhla k němu své ruce.

Uložili se na její postel a začali se znovu vzájemně líbat a hladit.
Teď už se nebál hrát si s jejími plnými, dokonale tvarovanými ňadry, jemně je laskal jazykem, kroužil kolem bradavek špičkami prstů nebo je chvilkami pevněji tiskl podle toho jak mu svým něžným „mm-mm“ hraní odpírala nebo „mhm-mhm“ naznačovala, že to je přesně to, co teď chce, a svá prsa mu střídavě ke hraní nabízela.
Každou chvilku však přestal, aby se s ní mohl na pár okamžiků vášnivě líbat.
V těch chvilkách sklouzly jeho prsty k jejím chloupkům a dál mezi ně, kam je zvala doširoka rozevřená dokonale tvarovaná stehna a ona na oplátku dlouhými tahy masírovala jeho nádherný pyj a hladila něžně varlata. To hraní nebralo konce.
Vychutnával si neuvěřitelnou hladkost její štěrbinky, na jejíž povrch díky tomu nádhernému hraní prosákly její milostné šťávičky, ale ještě nedovolil svým prstům vklouznout hluboko dovnitř.
Ona zase na špičkách svých prstíků ucítila prvé kapičky, které se objevily na hrotu jeho kopí a roztírala je něžně po velikém žaludu.
„Bože, ten je úžasnej, určitě o dost silnější, než má Luboš,“ projelo jí myslí, zatímco v okamžiku, kdy projížděl on svými prsty ústí její zatím ještě přivřené jeskyňky od zadečku až nahoru k poštěváčku, pomyslel si: „Bože, to je tak nádherná hladkost, Maruš už bývá suchá a bez lízání to někdy ani nejde.“

V okamžiku, kdy zatlačil prstem trochu silněji, malinko se vzepjala, vzdychla nahlas a pevně sevřela jeho mužství a projela prudce tam a zpět. Pak se však ovládla. Chtěla si to ještě víc vychutnat.
„Mm-mm, ještě ne, prosím, ještě tady,“ a nabídla mu znovu ke hraní svá dokonale tvarovaná prsa s nádherně trčícími bradavkami. Okamžitě jí vyhověl.
Hráli si s nimi oba čím dál tím divočeji. Vzrušovalo ji to, jako ještě nikdy před tím.
„To bude tím, že si hraju s papá,“ blesklo jí hlavou a její vzrušení se ještě prohloubilo tím uvědoměním si faktu, že zakázaný sen se jí splnil.

Její vzdechy byly stále hlasitější a pak začala prosit: „Jo, zmáčkni je ještě, jo, to je úžasný, ještě trochu! Víc, víc! Jo, to je úžasný, jo, jo, jooo!“
Nechával svůj jazyk něžně kroužit kolem zduřelých bradavek, ale ruka vždy prováděla tu nejúžasnější masáž jejího druhého ňadra. Prsty střídavě kroužily kolem růžových dvorců a jindy je zase pevně sevřel. Zkoušel nasát vzduch kolem její bradavky, kterou něžně svíral svými rty nebo i opatrně kousal, ale tak, aby nepřekročil hranici silné bolesti. Pochopil, že mírná bolest jí dělá dobře a vzrušuje jí.
Hru s ňadry ho naučila už dávno jeho Maruška, ale bolest nesnášela. Evičce se naopak trocha bolesti líbila. Ani netušil, že je možné přivést ji k orgasmu jen hraním si s jejími nádhernými prsy. I jí se to stalo poprvé. Pro oba to byl dokonalý zážitek.

Když její první orgasmus odezněl, hned pokračoval svými polibky níž a níž. Hustě jimi pokrýval její ploché bříško, nádherný pahrbek jehož dolní polovinu půlila úžlabinka, která se ztrácela mezi jejími překrásně tvarovanými štíhlými stehny a svými rty popotahoval její krátce zastřižené husté chloupky.
Roztáhla pokrčená kolena co nejvíce do šířky. Pochopil tu pozvánku, podsunul pod ní své dlaně a jeho jazyk projížděl tu boží svatyni pomalu dlouhými tahy od zadečku až k poštěváčku, ale nezapomínal pokrývat něžnými polibky nebo doteky špičky svého zkušeného jazyka nejbližší okolí její svatyně i vnitřní strany jejích stehen.
Občas něžně uchopil do rtů zvětšený hrášek jejího poštěváčku. Odměnou mu byly její vzdechy. Začal ho svým jazykem zpracovávat se stále větší rychlostí. Po další chvilce vytáhl zpod ní jednu ruku a přidal dva prsty, které vklouzly hladce do hlubiny její pochvy. Nechával je vyjíždět ven a zajíždět dovnitř přesně v rytmu práce svého jazyka. Věděl, že to je klíčem ke skoro jistému úspěchu. Jeho prsty se teď soustředily na masáž vnitřní horní stěny její lasturky.

Dočkal se.
„Jo, jo, jooooo, to je šílený, ale jooo,“ odměnou mu byly její výkřiky i to, že se vzepřela a prohnula do vysokého mostu.
Podepřel jí zadeček, aby jí tu pozici usnadnil, ale jeho polibky se teď soustředily na vnitřek jejích stehen.
Zblízka si prohlížel tu nádheru. V duchu si připustil, že vypadá úchvatně.

„Určitě líp než Maruščina, přeci jen dvacet let rozdíl je trochu znát, bože to je nádhera. Ten blbec si takovou krásu nezaslouží, když si jí neumí vážit,“ blesklo mu hlavou při vzpomínce na toho, kdo vlastně způsobil, že se právě teď tak úžasně miloval se svou dcerou, a vrátil se zpátky k původní aktivitě, která přinesla takový báječný výsledek.
Při každém dotyku jeho rtů okolí té báječné brány vrcholné slasti se zachvěla a syknula vzrušením. Třetí orgasmus se dostavil téměř ihned.
„Bože, to snad, bože, jo, to snad není možný! Potřetí, jooo!“ a zhroutila se zpátky na postel téměř bez dechu.

Přesunul se k ní, propletl prsty svých rukou s jejími a začal ji líbat. Svou hrudí nalehl na její pružná ňadra a svým pohybem je nepřestával hníst.
Jeho ztopořený, na kámen ztvrdlý úd se sám bez překážek pomalu vsunul hluboko do její jeskyňky. Přicházela pomalu k sobě. Byla úplně zmáčená a přestože nohy sevřela k sobě, úplně hladce a nesmírně pomalu klouzal ven úplně celý z její studánky a zase se nořil bez nejmenšího odporu dovnitř.

„Víš, jak jsi byla nádherná, ma chérie?“ šeptal jí. „Nic nedělej, teď jen odpočívej, lásko, sluníčko moje.“
Pak mu to ale nedalo a zeptal se: „Víš, co jsme to provedli, Evi?“
Nadzvedl se na loktech, odrhnul jí z čela trochu slepené vlasy a díval se jí s pátravým úsměvem do očí. Nepřestával pomalu svým pyjem klouzat tam a zpět.
„Oui, papa,“ vydechla tiše a usmála se něj. Oči jí zářily štěstím. „A jsem strašně moc šťastná, že jsme to spolu dokázali, bylo to tak nádherný, ale ty jsi ještě neskončil. To je taková nádhera, jak do mě pomalu kloužeš, to bych chtěla pořád, protože jsi takhle jen můj, víš to?“ pohladila ho po tváři.
„Já nemusím skončit, ma chérie, pro mě je největší štěstí, když vidím, že je dobře tobě, víš?“
„Ale já nechci bejt sobecká, papa, už jsem zpátky, tak teď pojď ty, prosím!“ zadívala se mu úpěnlivě do očí a znovu ho pohladila.
„Jestli ještě můžeš, sluníčko moje, tak ale pomalu, žádnej spěch, můžeme třeba i počkat, lásko.“
„Nene, já to chci hned, chci abys byl taky se mnou, aby to bylo poprvé nádherný pro oba, ne jenom pro mě, jen pojď! Prosím, papa!“
„Jsi úžasná, Evi, já tě fakt moc miluju! Ale víš, že jsi teď řekla slovo ‚poprvé‘? To jako chceš vážně ještě někdy v týhle bláznivině pokračovat?“
Zároveň se při těch slovech jeho pohyby malinko začaly zrychlovat a nepřestával vnímat nádheru dotyků a souznění jeho tvrdého, silného kopí s její studánkou, která ho tak něžně přijímala.
Stále zůstával vzepřený na svých loktech a nepřestával se opájet její nádhernou tváří.

„Vždyť už jsem ti to řekla. Vím, že zatím budu s Lubošem, ale miluju jenom tebe a chci tě už odteď napořád. Kdykoliv to bude možný, papa. Nezlobíš se? Byla bych tak šťastná, kdybys to chtěl taky tak, prosím! Ale nutit tě nemůžu to chápu.“
Při těch slovech vycházela dokonale vstříc jeho pohybům.
„Nezlobím, ma chérie, jsi bláznivá, šílená, úžasná a líbilo by se mi s tebou úplně všechno, co si budeš kdy přát, jestli chceš slyšet tohle. Jen musíme bejt strašně, strašně moc vopatrný.“
Jejich přírazy nabývaly stále víc na intenzitě i rychlosti.
„Joo! Tolik jsi úžasnej, ale teď už jen pojď, pojď ještě jednou se mnou!“
„Sluníčko moje, tohle tempo se po tak nádherným a dlouhým hraní už nedá moc dlouho vydržet. Ale pojď tedy takhle!“
Při těch slovech zvedl její štíhlé boky nahoru podsunul pod ní své kolena prudce si ji přitahoval a nabodával na svůj trčící oštěp. Věděl, že tohle nikdy žádná dlouho nevydržela, ale on už teď také ne. Vpíjel se střídavě pohledem do jejího rozevřeného klína, kde nekompromisně a zběsilým tempem mizel jeho kůl, pozoroval její náherná, mladá ňadra, jak se ve stejně šíleném tempu překrásně houpala a nechával svůj zrak klouzat i po jejím jemném obličeji, z něhož vyzařovalo maximální vzrušení a soustředění.

Nechala ruce volně rozhozené na polštáři a vychutnávala si tu divočinu.
Najednou prudce rozevřela dosud přivřené oči, kterými sledovala jeho strnulý výraz. Ten prozrazoval jeho maximální vzrušení i úsilí. Přitáhla si jeho pohled jako magnetem.
Jejich oči se v té extázi vzájemně propalovaly, až jí ze rtů jí splynulo: „Joo, pojď, už, už nemůžu, už, už to bude, teď pojď, joooo.“ Zazněl její dlouhý protáhlý vzlyk, když ucítila ve svém lůnu poprvé v životě žhavý proud jeho spermií.

Sesunul se jí do náručí a zůstali oba ležet beze slov, jen prudce oddychovali.
Po několika minutách se vzpamatovali.
„Bylo to tak úžasný, papa! Čtyřikrát jsem to nikdy nezažila. Maximálně jednou a většinou ani to ne. Před Lubošem jsem ještě chodila krátce s jedním kolegou, ale to taky za moc nestálo,“ cítila potřebu se v té chvíli vyzpovídat, aby věděl, že je pro ni on ten nejlepší.
Po chvilce dodala: „Ale bylo to to nejkrásnější milování, co jsem kdy zažila a nejenom protože bylo s tebou. Doteď jsem nevěděla, že je něco tak nádhernýho vůbec možný. Kdybys věděl, jak moc tě miluju,“ schoulila se do jeho náručí a pevně se k němu přimkla.
„Ty jsi byla nejúžasnější, Evi, ale teď konec romantiky, za moment z tebe ten muj špuntík vypadne a bude tady binec. Jestli už tu nějaký flíčky nejsou. Byla jsi úplně mokrá,“ mrknul na ní spiklenecky.
Vyplázla na něj rozpustile jazyk, vyskočila z postele a zmizela v koupelně.

Ještě chvíli zůstal ležet, s uspokojením se přesvědčil, že na prostěradle zůstala jen malinká kapka jejích šťáviček, která uschne téměř beze stopy a vypravil se vystřídat svou dceru v koupelně.
„Těch dětiček teda bylo,“ smála se potichu šťastně se usmívajíc Eva.
„No, to už tak někdy bývá, asi tejden už doma nebylo nic, s mámou jsme se míjeli a potkáme se nejdřív pozejtří, Evi a to ještě vůbec nic neznamená,“ pobaveně konstatoval.
„Víš, že bych si tam nějaký od tebe nejradši nechala napořád a třeba by to bylo úža? Nikdo by nic nepoznal, papa,“ spiklenecky na něj mrknula.
„Tedy, ma chérie, co to meleš, to by přece nešlo! Už tohle, co jsme provedli, bohatě stačí,“ docela upřímně se vyděsil.
„Já vím, tati, ale byl by to drobeček od tebe. Od Luboše já nechci, ale pusť to z hlavy, jasně, že máš pravdu,“ uklidňovala ho, když ji střídal ve sprše.

Nemohl se na její krásu vynadívat a neváhal jí lichotit, jak je nádherná a její mušlička úžasná a milování to nejkrásnější, jaké kdy zažil. Oplácela mu stejnou měrou.

Oblékli se, pečlivě uklidili její pokoj a ještě se k sobě na chvíli přitulili v obýváku na gauči.
„Budu muset domu, papa,“ oznámila, po chvíli. „Bylo to tak úžasný, že bych nechtěla, aby to skončilo, ale už musím. Řeknu, že jsme byli někde na kafi s kolegyní. Luboš je dneska doma a vůbec se mi tam nechce. Můžeme se zase vidět, papa?“ prosebně se na něho zadívala.
„Ma chérie, bylo to tak nádherný, ale neměli bysme. Co kdyby to někdo zjistil. Stálo by to za to? Ještě by nás zavřeli, i když už jsme starý. Tedy já, ty jsi jen plnoletá,“ rozesmál se docela uvolněně.
„Já vím, že máš pravdu, ale na kafíčko snad zajít můžu ne? To víš, že přídu i když tady bude máma, neboj,“ spiklenecky na něj mrkla.
„Víš, že tě rád uvidím, ale ve vší počestnosti, Evi. Ale bylo to fakt něco nádhernýho. Zapomenout se to nedá. Budeš mi chybět, ma chérie,“ a dal jí poslední polibek. „Už radši běž, ať nemáš nějaký nepříjemnosti.“
„Jasně, vyrazím, ale na to kafíčko občas můžu. Nebo na čaj, ne? Přinesla bych nějakej dortík.“
Věděla, že rakvičky, kokosky nebo laskonky, věnečky nebo indiánky táta zbožňuje.
„Když přineseš něco dobrýho, tak můžeš přijít kdykoli, sluníčko moje. Máma si taky ráda dá.“
„Tak se taky někdy zastav nebo i s mámou. Luboš sice občas jezdí služebně pryč, ale rádi tě uvidíme kdykoliv. I když tam zrovna nebude,“ spiklenecky na něho mrkla.
„Víš, že já ho moc nemusím, ma chérie, a on to ví taky,“ podíval se na ni smutně, ale pak zvesela dodal: „Ale možná, že to je k něčemu dobrý.“
„No, byla by to slušnost, máš to k nám čtvrt hodiny pěšky, zavoláme si, ale dej mi vědět, jak míváš čas a já ti zase dám můj měsíční rozvrh, ju? Ale teď už běžím.“

Ještě se v předsíni zastavila a vážně s trochou obavy se mu podívala do očí: „Asi budu muset zase s Lubošem začít občas spát, papa, nebude ti to moc vadit? Aby to nevypadalo tak divně.“
„Blázínku, je to pořád ještě tvůj manžel, tak asi budeš muset. Snad to nebude tak zlý, dva roky nebo kolik se ti to určitě líbilo, tak se na to dívej takhle a ne že měl ještě někde nějakou jinou. Třeba se to mezi vámi úplně spraví. Taky můžeš mít někoho jinýho. Nebude náhodou tobě vadit, že já se budu občas milovat s tvojí mámou, ma chérie?“ mrknul na ní spiklenecky.

Poslala mu s rozzářeným úsměvem vzdušný polibek a zaklaply za ní dveře.

Navigace v seriálu<< Papa 1
4.7 57 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Pepik

Skvělé pokračování, těším se na další díl.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x