mladík šuká starší

Vzpomínky na léta šedesátá 05

Toto je 5 díl z 5 v seriálu Vzpomínky na léta šedesátá

Nad městečko se pomalu snášel soumrak a blížil se další letní večer. Končí srpen a s ním i pomalu prázdniny. Sedl jsem si na zápraží, a tentokrát si beze strachu zapálil cigaretu. Jsou to možná i moje poslední prázdniny. Měl jsem i celkem reálnou představu o tom, co udělám, až budu v ruce držet maturitní vysvědčení. Byla to doba, kdy jste již studoval přímo pro svého budoucího zaměstnavatele, a nemusel tudíž  mít strach z toho, že budete bez práce. I tak vás ještě čekala možnost najít si budoucí zaměstnání, nabízené z umístěnek.

Tak tady není problém. Stočil jsem proto myšlenky na rekapitulaci prázdnin. A tady to bylo horší.
Mám sice řadu hezkých zážitků, mimo jiné i s dvojčaty Aničkou a Vlastou.
Ve vzpomínkách jsem se vracel k místnímu rybníku a vybavoval si jejich nahá těla, jejichž fragmenty jsem ve vodě zahlédl, i na nepovedený sex s jednou z nich. Nic neobvyklého, alespoň v mém případě.
Vybavoval jsem si pozorovací výpravy s kamarádem Václavem při šmírování jeho sestry a matky.
Promítal jsem si zpětně i okamžiky, kdy jsem viděl intimní partie matčina těla.

„Pusť mne taky sednout,“ ozvalo se vedle mne.
Na zápraží stála moje matka. Poposedl jsem na schodu a uvolnil  místo vedle sebe.
„Co to kouříš?“ zeptala se mne máma a podívala se na odhozený nedopalek.
Pak sáhla do kapsy šatové zástěry.
„Vezmi si něco pořádnějšího,“ nabízela mi krabičku Filter.
„Na co myslíš?“ šťouchla do mne loktem.
„Skoro na nic.“
„Neměl ty jsi dneska rande?“ zeptala se náhle.
„Proč?“
„Viděla jsem tě se sousedů Aničkou, jak jedete někam na kolech.“
„Prosím tě mami, to bylo jen tak.“
Přeci jí nebudu vyprávět o tom, jak jsem si nevrznul proto, že nás tam přepadl sedlák Janda.

Když jsem se neměl k tomu, abych si vzal cigaretu, nakonec si vytáhla jednu pro sebe.
„Víš, jak jsem se někdy vymlouvala na to, že jdu k sousedce? Tak to nebyla pravda,“ začala najednou matka.
Nechápavě jsem se na ní podíval.
„Pamatuješ si, jak tady za městem byli ti vrtaři?“ pokračovala. „Tak za jedním z nich jsem chodila. No a minulý týden odjeli.“
Určitě se jí ulevilo. Opřela si hlavu o mé rameno a spokojeně vypustila obláček cigaretového kouře.
„Začíná být docela chladno,“ začala zase uvažovat matka. „Snad pod tím stanem nebude holkám zima?“
„Neboj, určitě budou mít spacáky. A pak paní Kadlecová je určitě ohlídá,“ uklidňoval jsem jí.
„Je mi zima. Půjdeme asi dovnitř,“ rozhodla po chvíli.

„Vezmi si tam něco k jídlu, já se jdu trochu osprchovat,“ oznámila mi mezi dveřmi koupelny a jako obvykle nedovřela dveře, jako by čekala, že jí budu zase nenápadně šmírovat. Neměl jsem dneska zrovna myšlenky na to abych zkoumal matčino tělo pod proudem tekoucí vody. Hledal jsem něco k jídlu, ne tak z hladu, jako spíše proto, že mne honila mlsná a přemýšlel jsem o tom, jak by to asi dopadlo, kdyby nás s Aničkou nevyrušil pan Janda.

„Nepustíš televizi?“ ozvalo se z koupelny.
„Nic tam nedávají?“ odpověděl jsem poté, co jsem se podíval na program v novinách.
Natáhl jsem se pohodlně na postel, dal si ruce za hlavu a koukal jen tak do stropu. Po chvíli kolem mne přeběhla matka, zahalená jen do osušky a zmizela v ložnici. Čekal jsem, zda se nevrátí zpět, ale uslyšel jsem zavrzání matrace. Matka si šla také lehnout.
Další den končil, ale já stále nemohl zabrat. Ani z vedlejší místnosti nebylo slyšet oddychování. Matka byla určitě taky vzhůru.

„Davide, ty ještě nespíš?“ ozvalo se po delší době z ložnice.
„Ne, nemůžu nějak usnout.“
„Nechceš jít chvíli ke mně?“
Zřejmě se na mne nezlobí kvůli včerejší příhodě. Zvedl jsem se a zamířil k její  posteli.
„Pojď, už jsem ti to tady vyhřála,“ odhrnula cíp peřiny.
Zavrtal jsem se k ní, ale stále jsem udržoval určitý odstup od jejího těla, z kterého sálalo živočišné teplo s onou zvláštní vůní, která nenechává žádného muže chladným, natož mne.

„Dneska to nesmím pokazit,“ říkal jsem si pro sebe a všemožně jsem snažil se jí nedotknout. I přes veškerou snahu jsem nedokázal odtrhnout pohled od trčících bradavek jejích prsou, rýsujících se pod noční košilí. S Aniččinými se nedaly srovnávat. V duchu jsem porovnával jejich velikost. Matka je měla rozhodně větší. Ty by se mi do dlaně určitě nevešly.
„Co myslíš?“ vytrhla mne matka z myšlenek. „Jsem snad stará a nemám už hezkou postavu?“
Nechápal jsem její otázku.
„Proč?“
„Odjel a nepřišel se ani rozloučit,“ stěžovala si matka. V očích se jí objevily slzy.
„Mami, jenom prosím, nebreč. To ti zato nestojí,“ snažil jsem se jí utěšovat. Chtěl jsem jí pohladit po tváři a nechtěně jsem se dotkl prsu.
„Promiň.“
„Klidně si jí tam nech,“ přitiskla si mou ruku na ňadro. Držel jsem jí prs a skoro ani nedýchal.
„Máš pravdu, žádný chlap za to nestojí, abych se kvůli němu trápila.“
„Jsem tu přeci já,“ snažil jsem se odvrátit její špatnou náladu. „Stačí jenom říci, když budeš něco potřebovat.“
„Jsi moc milý, ale ne ve všem mi můžeš pomoci. Víš, jsou okamžiky, kdy potřebuji muže, a když ho nemám, musím si poradit sama. Nejsem ještě tak stará. Ani ty už nejsi malý kluk a určitě víš, o čem mluvím.“

Jasně, že jsem věděl o čem matka mluví. Zkrátka, když to na ní přijde, musí si zašukat, nebo si to alespoň udělat rukou. Však jsem byl svědkem toho, když se ukájela.
Chvíli jsme mlčeli, než se mne matka opět zeptala.
„Davídku, ty už jsi měl děvče?“
„No, už jsem s pár holkama chodil,“ přiznal jsem se.
„Zrovna tak jsem to nemyslela.“
„Mami, já asi nerozumím,“ dělal jsem hloupého i když mi bylo docela jasné, co matka chce vědět.
„Ale, rozumíš,“ otočila se ke mně matka.
„No jestli myslíš to co já, tak to určitě ne,“ přiznal jsem se.
„Takže, kdybych tě svedla, tak budu první?“ usmála se.
„Mami?!“
„Promiň, to jsem samozřejmě nemyslela vážně,“ brala své prohlášení okamžitě zpátky.

Jasně, že bych nebyl proti. Díval jsem se do žlábku jejích prsů, který odhalila tím, že se jí z ramenou mírně svezlo ramínko noční košile.
„Vyrostl jsi do docela pěkného kluka, za kterým se určitě holky otáčejí.“ Pozorovala jak se začínám červenat. „Nebýt tvoje máma, určitě se taky za tebou ohlídnu.“
Její slova ve mně  vyvolala  rozpaky. To není normální. Napadlo mě, že na ní jdou ony potřeby, při kterých člověk začíná ztrácet soudnost. Polkl jsem naprázdno při představě, že dnes večer by mohlo dojít k tomu, o čem jsem dlouho snil při tom, když jsem si ulevoval. Vzápětí jsem opět tuto představu zavrhl. Vždyť je to moje máma. Ale co. Příroda je silnější a po ruce není nikdo, než vlastní syn. V tu chvíli jsem si uvědomil, že mne možná za několik chvil čeká něco, o čem sní spousta mladých mužů.

Vedle mne leží žena, matka, která byla a je prvním objektem sexuálních představ všech dospívajících kluků. I Vašek prozradil, že by si rád s vlastní mámou zapíchal a určitě nebyl sám, koho to v našem věku napadlo. Tato lákavá představa možná v těchto okamžicích nabývá reálný rozměr.
S napětím jsem očekával, co se bude dít dále. Raději jsem se ani nehýbal, abych snad nepokazil ten vzácný okamžik. Jediné, co bylo v té chvíli v pohybu, bylo mé pohlaví. Můj nerozlučný přítel byl opět v pohotovosti a dral se ven z rozparku pyžamových kalhot.

Matka udělala něco, co jsem opravdu nečekal. Posunula se ke mně a celým svým žhavým tělem se ke mně přitiskla. Levou rukou mne objala kolem krku a dala mi krátký polibek na tvář.
Rázem jsem na sobě cítil celé její tělo. Měkkými prsy se opřela o můj hrudník a na stehně nohy jsem vnímal hrbolek jejího pohlaví. Zdá se, že není cesty zpátky.
„Slib mi, že to bude naše velké tajemství. Bydlíme v malém městě, a kdyby se to rozkřiklo, neumím si ani představit, jak by to všechno dopadlo. Ne, aby tě napadlo se chlubit se kamarádům.“
To už mi její ruka bloudila po těle a hledala mého frantíka.
„Došlo to tak daleko, že už není možné to vrátit. Vím, že jsem tvoje matka, že se to nesmí, ale já už si nedokážu poručit. Chci tě!“ šeptala mi do ucha.

Ležel jsem a ani jsem se nehýbal. Zdálo se, že je to sen, ze kterého, když se jen trochu pohnu, můžu okamžitě procitnout a vše se rozplyne. Ucítil jsem její ruku na údu. Zvedl jsem se na loktech, abych se mohl přesvědčit o tom, jestli se mi to skutečně jen nezdá.
„Nedívej se, hrozně se stydím,“ zakryla mi matka volnou rukou oči.
Sevřela ho až u kořenu a přitiskla mi ho k tělu. Poté sunula ruku k žaludu, aby se vzápětí vrátila k varlatům, a jemně je stiskla. Byl to nový, vzrušující pocit, jaký jsem doposud nezažil.
Nedokázal jsem poznat, co mne v té chvíli více vzrušuje. Zda její ruka na kořenu údu, nebo prsy, opřené o můj hrudník. Jediné, co jsem si dokázal uvědomit, byl pocit vrcholného vzrušení, a pokud bude dále pokračovat, nevydržím to, a začnu stříkat.
„Mami!“ doslova jsem zaskučel.
„Co, bolí tě to?“
„Ne, vůbec ne. Jenom to na mne jde.“

Matka mě pustila a hlavou padla na můj hrudník. Silně oddechovala. Byl jsem rád za to, co udělala. Držet ho ještě chvíli v ruce, určitě bych se jí udělal do dlaně.
To ale nebylo vše, co mne ještě čekalo. Po chvíli  se zvedla, mírně si vyhrnula noční košili a obrkočmo si na mne sedla. Opět jsem cítil jak mi přitiskla úd k tělu, ale tentokrát svou mušlí. Celou svou délkou jsem ho vtiskl mezi vlhké pysky, z nichž sálalo živočišné horko. Pak jsem uchopil  cíp noční košile a začal jí zvedat. Tohle musím vidět. Je to nezapomenutelný zážitek pro celý život. Syn, který se pindíkem dotýká zarostlé pipiny své matky.
Zvedla obě ruce a sklonila se, aby mi umožnila snadněji jí přetáhnout košili přes hlavu. Seděla nade mnou úplně nahá a bradavky svých prsů nabízela k pohledu tak zblízka, že stačilo jen mírně pohnout hlavou a měl jsem je přímo v ústech.

Mne ale více lákal jiný pohled. Sklonil jsem zrak pod její břicho. Z houští chlupů jimiž byl porostlý Venušin pahorek, vykukoval jen krví naběhlý žalud. Matka se mírně nadzvedla a doposud v pyscích uvězněný pyj se vymrštil a svou špičkou se dotýkal ústí té božské houštinky.
Čekal mne okamžik doposud nepoznaného. Až dodnes jsem v pokusech o spojení vždy skončil u marného se dobývání do nastavené chlácholinky.  Snad konečně zažiji ten pocit úplného vniknutí.
I matka si byla vědoma toho, že poprvé v životě nechá do sebe vniknout vlastního syna a proto snad záměrně tento okamžik prodlužovala. Nakonec uchopila mého nedočkavce, nasměrovala jej na vstup do zahrádky rozkoše  a s hlubokým vzdechem začala na tvrdý kolík nasedat. Ten pomalu klouzal po vlhkých stěnách báječně stažených, nekonečně dlouho. Jako by bylo matčino pohlaví bezedné.
Snad to byl i pocit nevysvětlitelné rozkoše, která nás hnala k tomu, abych se do matky dostal co nejhlouběji. Nakonec se matčiny chlupy dotkly mých. Hlouběji to již nešlo.
Začala se opět zvedat a vytahovat ze sebe můj píst, až na samý kraj, aby si jej vzápětí s prudkým nasednutím zarazila až na samé dno, v doprovodu silného mlasknutí. Uchopil jsem jí oběma rukama za zadek a snažil se jí udržet, abych z ní nevyklouzl. Měl jsem jediné přání – vydržet co nejdéle.

První, dokonalá soulož nikdy nemůže trvat věčně. Matčiny rytmické pohyby, provázené silnými stahy nabývaly na rychlosti a intenzitě a i já cítil opět příjemnou křeč ve varlatech i tlak spermatu, hrnoucího se nezadržitelně ven. Opravdu v poslední chvíli jsem ho stačil z ni vytáhnout. Semeno jí v několika mohutných výstřicích přistávalo v chlupech.

Psal se srpen roku 1964 a já definitivně přišel o své panictví. S vlastní matkou.

Autor

Navigace v seriálu<< Vzpomínky na léta šedesátá 04
4.8 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
bert9k

Klasika. Moc pěkně napsáno. Díky za tento seriál.

Martin

Přesně toto je ten důvod proč mám rád Tvé povídky .Jemnost a cit . Žádné vrazit až po koule , rychle několikrát vyšukat a vystříkat litry semene . Ale krásně si pohrát s textem a dovést čtenáře do ráje jeho představivosti . Moc krásně , jako bych při čtení sám zažil . Děkuji a opět na 1*

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x