Cesta do Asie 01

Toto je 1 díl z 10 v seriálu Cesta do Asie

Jmenuju se Mirek, je mi skoro padesát a s manželkou Luckou trávíme už desátý měsíc v Zambii. Manželka, jako zkušená lékařka, tu pracuje v místní nemocnici pro jednu nevládní zdravotnickou organizaci. Děti už máme dospělé a samostatné a chtěli jsme, nebo spíše potřebovali, nějakou životní změnu. A tak jsme kývli na nabídku osmnáctiměsíčního kontraktu na práci v nitru Afriky. Lucka měla pracovat v nemocnici v hlavním městě.  Sama beze mě ale odjet nechtěla, a tak mi nabídli místo technického dozoru při dokončování malé venkovské nemocnice, asi 80 km od hlavního města. Považovali jsme to za dobrou nabídku.

Protože jsme stále rádi spolu a společný sex nám stále vyhovuje a užíváme si ho snad ještě více než v mladším věku, považovali jsme několik desítek km vzdálenost za lehce překonatelnou pro naše společné sexuální hrátky při ukojení našich potřeb. Ale po našem příjezdu do Afriky se ukázalo, že co je u nás kousek, je tady téměř nepřekonatelná vzdálenost.
Po rozkoukání v novém působišti, každý ve své práci, jsme rychle zjistili, že oněch 80 km je sice opravdu vzdálenost mezi námi dvěma a našimi sexuálními tužbami, jenže vzdušnou čarou. Bohužel díky zřícenému mostu přes řeku a velké objížďce byla skutečná vzdálenost jízdy autem mezi námi dvěma skoro 300 km. A to už na každodenní, nebo aspoň obdenní sex s manželkou nevypadalo. Moje práce nebyla náročná, spíše rutina a papírování. Ale Lucka měla v nemocnici práce až nad hlavu. Takže bylo jasné, že cestovat budu vždy já za ní.

Po čase se situace ustálila, a tak jsem byl rád, když jsme se s Luckou setkali v posteli aspoň jednou týdně o víkendu a já do ní mohl vyprázdnit obsah svého pytlíku. Naše hrátky byly bouřlivé a naše orgasmy hlučné. Ale to nám bylo jedno. Stejně všichni věděli, proč jsem přijel a co provádíme. A jestli to do ní zrovna stříkám zepředu nebo zezadu, to stejně nepoznali. Většinou se nám však naše sexuální víkendy dařily realizovat jen jednou za dva týdny díky službám Lucky v nemocnici. Sice mi to nestačilo, ale nic jsem s tím nemohl dělat. Zbývala jedině pomoc vlastní rukou v nouzi nejvyšší.
Na místní holky jsem mohl rovnou zapomenout. I když byly některé hezké a spousta z nich by si jistě dala velmi lehce a velmi ráda říci, riziko nakažení čímkoliv se blížilo téměř sto procentní jistotě.

Vedoucímu naší mise jsem si pravidelně stěžoval na svou neuspokojivou sexuální situaci a ten chápavě pokyvoval. Sám na tom byl ještě hůř. Manželka zůstala v Česku a on vyrazil do Afriky sám. A teď, po deseti měsících trápení a občasného uspokojení s manželkou anebo rukou, mi dal překvapivou nabídku.

„Mirku, věděl bych, jak tu vaši sexuální situaci vylepšit. Ne sice hned, ale v dlouhodobém horizontu určitě. Budeme stavět nemocnici na Filipínách v oblasti zasažené tajfunem před dvěma lety. A potřebujeme tam stavaře od nás, aby to ohlídal. Začne se stavět za měsíc a první část bude v provozu už za šest měsíců. A tam už budou také potřeba doktoři. Celá stavba je naplánována na tři roky. Když to vezmeš, tak zařídím, aby tam Lucka byla za šest nebo sedm měsíců převelena za tebou s novým kontraktem. A tam si můžete další tři roky užívat v teple tropů a dohnat to, o co tady přicházíte. Domluv se s Luckou a dejte mi vědět. Mohl bys tam odletět už příští týden.“

Nabídka to byla zajímavá, ale pro nás neakceptovatelná. Dalších šest měsíců, navíc už totálně bez sexu, jsem si nedovedl představit. Ale Lucka mě překvapila. Vždy se prý chtěla dostat do Asie, Pacifiku a z Filipín je tam všude už jen kousek. A mé námitky, že chci taky sex a ne jen práci, přešla s úsměvem. Bylo tedy rozhodnuto.

Předal jsem svoji práci a dostal tři dny volna na přípravu odletu. A Lucka zase tři dny volna v práci na rozloučení se mnou. Dva dny z těch tří jsme strávili v posteli a šukali, jako bych odlétal na Mars a neměli se vidět pět let. Lucčiny trojky prsa s velkýma bradavkama už byly úplně rudé od neustálého žmoulaní a cumlání a její kundička dostala tak zabrat, že Lucka sotva chodila. Při loučení na letišti se jí nohy ještě třásly od tolika prožitých orgasmů. Jak se říká v jednom vtipu. Vyšukaná byla tak, že kdyby nedržela nohy u sebe, tak jí vypadne děloha.
Ani já jsem na tom nebyl o mnoho líp. Mně se třásly nejenom nohy, ale bolelo mě celé tělo. Ale určitě jsem se v životě nevystříkal za dva dny tolikrát jako teď. Pták mě bolel tak, že i močení mi dělalo problém. Měl jsem ho okousaného i odřeného současně. A ta poškrábaná záda! Ještě že jsem si na ně neviděl.

Poslední pusa a nástup do letadla. Už jsem se těšil, až se vyspím a snad i dám trochu dohromady. Budu na cestě celkem skoro čtyřicet hodin, tak se snad o mě v letadlech postarají. Dubajské aerolinky mají skvělý servis, bohužel ho asi celý prospím. Pracovníci neziskovek sice nelétají první třídou, ale to mi vůbec nevadilo. Hlavně si sednout a spát. Proto jsem byl také rád za noční let. Do Dubaje mám na spaní asi osm hodin, v Dubaji budu čekat skoro celý den a pak dalších devět hodin letu do Manily. Na probrání to musí stačit, protože na Filipínách už musím začít fungovat.

Navigace v seriáluCesta do Asie 02 >>
5 4 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
reniem

Moc pěkný začátek nového seriálu.Jen tak dal:-)

Šmajda

Uvítejme společně nového autora a jeho prvotinu, první díl z připravené 11. dílné série. Rozjezd je ktratší a poklidnější, ale myslím, že již druhý díl (který jsem jen prolétl očima) vypadá moc čtivě ;-).

Fred

Jako vstup je to sice krátké, avšak velmi slibné. Můj kámoš měl podobné poznatky z nasazení v Indii. Místní krásky byly sice levné a přístupné, ale riziko bylo vysoké. Tak jednou za 14 dní létal „služebně“ na vyslanectví pro poštu a při této příležitosti pigloval manželku pana tajemníka. Měla sice už 55 a jemu bylo 25, ale byl to jediný bezpečný sex, který byl k mání. Od něho také pochází upravené přísloví: Lepší vocas v hrsti, než kunda na střeše.

Martin

Moc hezké čtení . Jsem rád , že se tu objevil nový autor . Přeji vždy vlhké pero a spoustu nápadů k psaní povídek

Trysky

Slibný začátek.

Junior

Zajímavý začátek cesty na Filipíny. Těším se na pokračování.

6
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x