Plechová kavalerie

Vraťme se na přelom 70.-80.let 20.století, kdy v létě českomoravskou krajinou křižovaly kavalerie kombajnů Fortschritt a pomáhaly zemědělcům v boji o zrno. Toto se stalo ve vsi Jonášov u svobodné matky Menšíkové….

***

„Tak zas tu máme kombajny,“ oznámil předseda JZD členům představenstva. „Ubytujeme je, jako vždy, po domech.“
Všichni kývali hlavami, protože tak to bylo každý rok.
„Tak začneme třeba..co, Jano? Kolik máš míst?“ otázal se předseda své sekretářky Jany Menšíkové. Byla to svobodná matka a žila v domku po rodičích.
„Já…mám jen jedno místo. Přijede mi dcera z učňáku a podkroví už je neobyvatelné,“ oznámila tiše, jakoby se omlouvala.
„Dobře a co ostatní?“ obrátil se na přísedící a rozběhla se debata. Když byly postele rozděleny, pracovní den skončil.

Jana spěchala do školky vyzvednout dceru Klárku a už se těšila na návrat starší dcery Evy, že ji trochu zastane. Neměla zrovna lehký život. Otěhotněla hned při prvním styku se svým chlapcem už v sedmnácti letech. Dřív než mu to stihla říct, celá rodina o dovolené emigrovala, a tak dceru vychovávala sama. Jelikož byla mladá a hezká, kroužila kolem ní řada nápadníků, ale po několika schůzkách zjistila, že všem jde hlavně o to si s ní zapíchat. O rodinný život a cizí dítě zájem neměli. Rezignovala proto na chlapy a vedla život svobodné matky, což v očích vesnice byla přímo potupa.

Když bylo Evě osmnáct, přivedla si domů na oslavu narozenin chlapce. Byla to její druhá známost a starší kluk působil vůbec dost sebevědomě a protřele. Byl to takovej frajírek a za poskytnuté přístřeší se odvděčil paní domu nedobrovolným sexem. Při oslavě totiž obě ženy opil a pak Janu navštívil v ložnici. Ta byla opilostí ztuhlá, že se nemohla bránit a víceméně mu podržela a jen bolestně hekala pod jeho prudkými a divokými přírazy. Kluk si naopak plně užíval těla zralé třicítky. Potěšil se s jejími prsy, vylízal ji v klíně a pak do ní natvrdo vrazil čuráka až po kořen a vykropil ji tak důkladně, že otěhotněla.

Před okolím Jana mlčela, jen Eva věděla, co se stalo a jednoho dne přijela domů s tím, že Jindra, což byl onen pachatel, nešťastnou náhodou vypadl z okna intru a zabil se. Když to matce vyprávěla, měla takovou znalost podrobností, že se Jana ošila a řekla, že už o tom nechce víc vědět. Narozenou dceru pojmenovala Klára a dál žila zaběhlým životem vyvržené ženy, dokonce dvojnásobné svobodné matky.

***

Když přijeli kombajnisté pokosit místní lány, u Jany byl ubytován Josef Vávra, tichý třicátník, svobodný a bezdětný. Stále údajně nenašel tu pravou. Místo přijal i přes upozornění že paní má doma malé děcko, ale jemu děti nevadily.
Sám měl čtyři mladší sourozence a jak otec matku pravidelně oplodňoval každý třetí rok, měl je pěkně odstupňované a o nejmladší se už jako dítě ve dvanácti letech uměl postarat. Rozhodně mu tedy dvouletý capart nepřekážel.

Zajímavé bylo již seznámení. Když mu Jana otevřela, vedle ní stála Klárka a při spatření muže vykřikla. „Táta, táta.“
„Promiňte,“ zrozpačitěla Jana. „Každý muž je pro ni táta. Žijeme tu sami, tak…..“
„Chápu,“ usmál se Josef. „A nevadí mi to. Co tu budu, můžu ji klidně tatínka hrát.“
Jana zase zrudla, sklopila zrak, pak mu ukázala připravený pokoj a šla s dcerou na procházku. Josef si vybaloval věci a vybavoval si hezký obličej Jany a živý dětský obličej její dcery. Obě se mu moc líbily. Bude to příjemný pobyt. Minulý týden bydlel u jedné žlučovité vdovy, které nic nebylo dobré a ještě předtím zas po něm jela jedna odkvetlá nádhera. Té nakonec podlehl jeho spolunocležník, tak sám měl klid, ale to hekání, sténání a bouchání postele do zdi se nedalo zaspat ani zapomenout.

***

U večeře už byla Jana hovornější, ale Klárka stále něco povykovala, až Josef si ji vzal na klín a dívka ztichla jako pěna. Mužský obličej takhle blízko nikdy neviděla. Přesto ji zaujal a odvážně mu sáhla na tvář.
„Píchá,“ vypískla a všichni se zasmáli.
„Musím se oholit,“ dodal Josef. „Jestli, Klárko, chceš, budu ti na spaní vyprávět pohádku o kombajnu.“
„Ano, ano,“ zatleskala Klárka rukama a Jana zase zrozpačitěla. „Ale to se..nehodí abyste…“

Josef ji řekl o svých sourozencích a když později večer Klárku uspal a vešel do kuchyně, na stole stála láhev vína a Jana byla celá nesvá a nervózní.
„Promiňte….já..už jsem tu dlouho nikoho neměla… tak snad…to víno…. Moc vám za Klárku děkuju.. a …ehm…můžeme si…tykat? Jana,“ podala mu ruku.
„Josef, nebo Pepa, jak chcete,“ s úsměvem jí stiskl, ale polibek raději vynechal.
Pak otevřeli víno a povídali si o všem možném a Jana celá ožila.

***

Žně se rozeběhly v plné síle. Josef trávil dny v kombajnu a domů chodil v podstatě jen přespat.
Přesto si našel chvilku na Klárku, která na něj vždy už netrpělivě čekala s večerní pohádkou.
Jednou však dorazil k večeři a doma byla jen Jana.
Byla zase taková celá nesvá a sdělila mu, že Klárka bude přes noc u sousedky. Josef si dal sprchu a pak ho čekal obložený stůl.
„Proboha. Tolik jsem toho zase neudělal. Dneska to jelo všechno samo,“ děsil se toho množství, ale Jana se usmívala.
„Jen jez. Měli jste malou svačinu a ani oběd prej nestál za moc,“ komentovala to a z lednice vytáhla vychlazenou plzeň.

Po večeři se přesunuli do obýváku k televizi. Jako obvykle nic zajímavého nedávali a tak ji měli jako kulisu, povídali si a večer jim příjemně plynul.
Nervozita Jany zvolna opadala a měla i osobnější otázky na Josefův život. Ten jí otevřeně odpovídal a pak už byl čas jít spát.

Josef zalehl a v lehkém zamyšlení si honil ocas. Jana se mu dnes líbila, ale stále si udržovala odstup, ač bylo cítit, že by to moc chtěla překročit. Avšak neudělala to.
Náhle klaply dveře. Josef bleskurychle schoval čuráka pod peřinu a sledoval, jak dovnitř vklouzla Jana jen v noční košili. Zamířila k němu a pak si k němu přilehla. Teď už nemohl dělat že spí. Než ale stačil nějak reagovat, ucítil její teplý dech.

„Pšššš. Prosím, nic neříkej a nedělej,“ zašeptala a přitiskla se mu na rty. Líbání pochopitelně opětoval, ale jak mu Jana v polibcích klesala níž po těle, jen si vychutnával její laskání a mazlivé doteky. Náhle mu odhalila ocas. Předchozí erekce už pominula a Jana ho teď sevřela v ruce a jemnými tahy ho začala honit. Bylo to příjemné a Josef slastně zafuněl. Jana se pousmála, pak se sklonila a vzala ho do pusy. Začala ho kouřit sevřenými rty a jezdila po něm pomalými pohyby. Vždy ho vsála a zase vytlačovala ven. Volnou rukou ho svírala u kořene a druhou mu jemně masírovala koule.
Ocas mu stál jak věž, tvrdý a připravený a Jana si na něj obkročmo nasedla. Přes hlavu si stáhla noční košili a konečně dala na odiv svá velká prsa. Byla sice už trochu svěšená, ale stále luxusní. Josef se držel, aby je nezačal mnout, ale pak to nevydržel a Jana se zasténáním mu dala najevo, že je jí to příjemné. Přitom jezdila na tvrdém ocase, jak jí to vyhovovalo a sténala do rytmu odsedů. „Ah..ah..ah.“ Bylo to celé úžasné, když Jana zrychlila a začala hlasitěji vzdychat a sténat.
„Och…už….už…asi….júúúú…joooo…áááááh,“ vyrážela a náhle jí projel blesk nejvyšší rozkoše a Josef se jen bezmocně zazmítal a cítil, jak ji plní nezadržitelným proudem semene.
„Ne..nééé,“ skučel, ale stahy z něj vymačkaly vše, co mohly. Jana si to uvědomila pozdě, ale hodila to za hlavu. Z jednoho mraku pršet nebude. Svezla se mu z těla a cítila, jak z ní sperma vytéká celým čůrkem. Sklonila se k němu.
„Děkuji ti. To bylo za mě i za Klárku,“ a jak přišla, zase zmizela.

Josef zůstal vytřeštěně ležet s odhaleným, povadlým čurákem a ve stejné poloze nakonec i usnul.

***

Ráno se Jana tvářila jako vždycky neutrálně. Josef chtěl na noc zapříst hovor, ale nedala mu šanci. Teprve, když odcházel, políbila ho a v očích jí plály ohníčky.
„Bylo to moc krásné,“ a tvář se jí pokryla ruměncem.

Večer se situace opakovala. Když Josef uspal Klárku pohádkou o velké řepě, byla Jana vykoupaná a seděla v obýváku jen v županu. Hned si ho odvedla do ložnice a oddali se vášnivému sexu. Jana se hlídala, aby nekřičela nahlas, a tak jen hlasitě funěla nad strojovými přírazy Josefova bucharu, který ji slastně třel poševní stěny a vyvolával v ní vlny rozkoše. A co teprve, když jí zvedl nohy a zapřel si je o ramena. Hluboký pronik ji nejprve trochu zabolel, ale pak se uvolnila a hekavě dávala najevo nejvyšší slast.
„Ano..ano…až…budeš…pocákej…mi…prsa…ano? Oh…oh…já…uuuž,“ drmolila a jak se udělala, vzápětí z ní vyjel a proud semene ji zamířil do žlábku mezi kozy. Jana si s uspokojením semeno roztírala po těle a pak zmizela v koupelně.

Poté zkontrolovala Klárku a vrátila se do ložnice, kde Josef už čekal s tvrdým ocasem.
„Vykuř mi ho, a pak zezadu!“ zavelel a Jana mu ho poslušně začala kouřit. Cumlala ho, sála a olizovala, až ji plácnutím po zadku naznačil, že stačí. Nastavila se mu vkleče zezadu a jen slastně hekla.
„Uhh…pomaaluuu…júúú,“ zasténala nad pronikem, ale rytmické přírazy ji brzy nastavily slastné pocity a stoupající rozkoš. Josef ji mnul a drtil v dlaních visící prsa a brnkal o tvrdé bradavky, což její slast násobilo.
„Božeeee…já…budu…oh…joooo…júúááá,“ vyvrcholila a dávka semene ji postříkala záda.
„Příště si vezmi gumu, ať se nemusím furt sprchovat,“ naoko se Jana durdila, když se šla znovu opláchnout. Nakonec se ještě chvíli mazlili a líbali, než ho Jana vypakovala do jeho pokoje.

***

Uběhlo pár dní a náhle začalo pršet. Josef tak přišel domů dřív a narazil na mladou hezkou slečnu, která si s Klárkou hrála.
„Dobrý den…já..já jsem…,“ zakoktal se a dívka se usmála.
„Já vím. Jste kombajnér na bytě. Já jsem Eva. Vrátila jsem se ze školy a teď se budu starat o ségru. Ale slyšela jsem, že prý mě zastanete a ona po vás jede,“ smála se.
A Klárka na důkaz jejích slov se hned s Josefem běžela přivítat a dala mu mlaskavou pusu.
„No teda,“ komentovala to Eva. „Takovou nedala ani mně. No jo. Hned se pozná chybějící chlap v rodině.“
A dál s Josefem vedla hovor, dala mu svačinu, až domů dorazila Jana. Byla překvapena Evinou výmluvností, ale jinak byla ráda, že se s Josefem spřátelila.

Večer samozřejmě sex nebyl, zato v dalších dnech eroticky přituhlo. Stále pršelo a Josef se držel víc doma. Klárka byla ve školce, Jana v práci a Eva tak měla volno a točila se kolem Josefa.
Ne, že by ho přímo sváděla, ale byla mu stále nablízku, vedla dvojsmyslné narážky a mlela a mlela, až mu z toho šla hlava kolem.

Pak, když se mu Eva předvedla v nových bikinách, se to stalo.
„Co myslíš, jsou sexy?“ tykala mu a kroutila se jak zkušená hétera.
Josefovi při pohledu na polonahou holku povstalo péro, přiskočil k ní a sevřel ji pevně v náručí.
„Ty seš sexy. A já už to nemůžu vydržet,“ procedil zastřeně a povalil ji na zem.
Eva se ulekla, ale pak se mu poddala, protože na tom přece celou dobu pracovala. A jemu, blbci, to konečně došlo.

Divoce se líbali, rejdili si v puse jazyky a Josef mačkal a hnětl pevné a lákavé obliny dívčího těla, prsa, stehna, zadek. Ve chvilce byli oba nazí a Eva mu rukou ohmatala tvrdý ocas. Konečně si zase zašuká. Už dlouho to neměla, a tak tvrdě šla za svým cílem.
„Vymrdej mi kundičku,“ poprosila a roztáhla nohy.
Josef jí ochotně přání splnil, přirazil a naběhlý žalud roztáhl pysky a vnikl dovnitř mokré štěrbiny.
„Áááách…,“ sykla Eva bolestně, takovou velikost v sobě ještě neměla. Ale pružná pochva se přizpůsobila a za chvíli už sténala slastně a plně si to užívala. Také přitvrdila ve slovníku, až to Josefa zaskočilo.
„Ano..pořádně mě…zmrdej…přitlač…jo…mrdej mě…jak děvku… jooo… seš… skvělej,“ častovala ho vulgárními výrazy a Josef jen mlčky plnil její příkazy.
Mrdal ji prudkými a rychlými přírazy až cítil, že bude stříkat.
„Já..budu…musím ven!“ zavzdychal, ale Eva ho pevně obemkla nohama.
„Vystříkej mě….chci to…božeee…už to na mě…ááááh,“ zaječela a pevně ho sevřela v orgastické křeči a Josef se do ní bezmocně vysemenil.
Eva mu přirazila pánví naproti a slastně vnímala dávku semene, jak jí proudí do nasávající dělohy. Na možnost otěhotnění rozhodně nemyslela.

Pak leželi stuleni k sobě a Eva mu vyprávěla, jak jí celej život chybí v rodině chlap.
„Tátu jsem nikdy nepoznala. Domů si máma milence, teda, pokud nějaký měla, nevodila, a tak tu potřebu mužský náruče asi doháním teď. Nevadí ti, že jsme se spolu milovali?“
„Ne. Moc se mi to líbilo, ale asi bychom v tom neměli pokračovat. Nemá to žádnou budoucnost,“ konstatoval Josef, který si uvědomil, že teď má na krku dvě milenky, matku s dcerou.
„Ale proč ne? Já žiju přítomností. Mě je fuk, že brzy odjedeš. Já si chci tyhle prázdniny užívat, tak to taky dělám,“ vztekala se Eva a začala mu honit povadlý ocas. Josef mlčel, vnímal doteky i počínající erekci a pak si Evu vzal hezky zezadu.

Zajel do ní, Eva se vzepřela o gauč a hekala, jak do ní prudce a tvrdě přirážel.
„Oh…pomaleji…oách…seš…hrubej…oh…oh,“ vzdychala, jak čuráka cítila hluboko v sobě, ale celkově se jí to líbilo.
Velký ocas jí rytmicky projížděl, třel se o stěny v novém směru a to v ní vyvolávalo stoupající rozkoš. Pak ucítila dlaně dráždící jí bradavky prsou.
„Ajj…júúú,“ vypískla slastně, neboť ji to dráždilo. Pak se přírazy zrychlily a zintenzivnily. Josef ji teď mrdal prudce a drsně. Ve chvíli vyvrcholení z ní vyjel a semeno jí vystříkl na záda. Eva vydýchávala svůj druhý vrchol a pak se odpotácela do koupelny. Josef se oblékl a šel vše zapít do hospody a taky si zjistit pracovní plány na další dny.

***

Při společných večerech mu na dotaz Jana přiznala, že Eva vyrůstala bez otce. Josefa to zajímalo, protože byl přesvědčen, že když je dítě na cestě, lidé se přece nemůžou jen tak rozejít.
„Václav by si mě asi vzal,“ konstatovala Jana. „Jenže rodiče s ním na dovolené emigrovali. Vzali to přes Jugoslávii do Itálie. Pak mi poslal pohled a pak…už nic. Ani neví, že spolu máme dceru.“
„Jak že se jmenoval ten tvůj kluk?“ zeptal se Josef.
„Václav Montelík. Proč tě to zajímá?“ zvedla obočí Jana.
„Ále…znal jsem jednoho emigranta, taky Václava. Taky utekli přes Jugošku…no, ten se jmenoval jinak,“ vysvětlil jí a protože Eva byla zrovna v koupelně, volnou chvilku využili k malým něžnostem.
Jana mu honila tvrdý ocas a slastně vnímala jeho prsty na kundičce. Hned tekla, ale stihl se udělat jen Josef. Semeno Jana pojmula do pusy a pak vše v kuchyni vyplivla do dřezu. To už Eva vyšla z koupelny a promenovala se po pokoji s tričkem těsně pod pas, takže Josef měl občas příjemný pohled na její chlupatou kundičku.
Když ji Jana okřikla, ať se tu tak nevystavuje, Eva uraženě zmizela ve svém pokoji.

***

V dalším volném dni jel Josef do vedlejší střediskové vesničky, kde byla pošta.
„Potřebuju si zavolat. Švýcarsko, Locarno, tohle číslo,“ vyhrkl na slečnu za přepážkou a podal jí papírek s číslem.
Dívka byla zaskočena tímto nezvyklým přáním, ale kývla.
„Jistě. Kabina číslo tři. Počkejte si, musím volat přes ústřednu. Já vám pak řeknu.“

Josef chodil po místnosti jak lev v kleci, až dívka křikla.
„Kabina tři. Máte to tam,“ a již bylo uvnitř slyšet zvonění přístroje.
Josef zašel do kabinky a zvedl sluchátko. „Haló?“
„Halo, Montelik, bitte?“ ozvalo se a zvuk šuměl špatným spojením a dálkou.
„Ahoj, tady Josef, seš to ty, Václave?“ zahalekal Josef.
„Jo. Ahoj, Pepo. Co se děje, že voláš? Stalo se něco?“ ozval se Václav. „Voláš vždycky na Vánoce.“
„Potřebuju nějaký informace. Dvacet let starý, ale týkají se tě, tak se rozpomeň,“ začal Josef a Václav odvětil vzdechnutím.
„O co jde? Ptej se.“
„Chodil jsi před těmi roky s nějakou Janou Menšíkovou? Jo….v Jonášově…co? …ale né… Tak chodil?“
„Nojo…vzpomínám si, chodil. Chtěli jsme se i brát, ale víš jak to dopadlo. Pak jsem jí psal. No, nemělo to cenu…“
„Tak abys věděl, máš s ní dceru!“ oznámil mu Josef a sluchátko na chvíli oněmělo.
„Cožééé…opakuj to!“ zařval Václav.
„Bydlím u nich přes žně a tohle mi Jana říkala. Netuší, kdo jsem a nic neví. Tohle ti jen sděluju, že bys s tím mohl něco udělat. Jmenuje se Eva,“ pokračoval Josef.
„Nevěděl jsem, že je v tom. Nic mi neřekla. Jak se Jana má?“ zajímalo Václava.
„Žije sama, celý ty roky. Myslím, že, vzhledem k tvýmu postavení, by neškodilo jí poslat nějaký prachy, nemyslíš?“ nadhodil Josef.
„A je to fakt moje dcera?“ ozval se Václav podezíravě.
„No, tak šeredná jako ty není, ale jméno otce Václav Montelík sedí. Proč by si to Jana vymýšlela?“
„Hm. A co jako, mám jí poslat franky za dvacet let jako alimenty, nebo cos myslel?“ zajímalo Václava.
„Už asi nevíš, jak tady žijem, viď? Franky si rozmění na bony a utratěj v Tuzexu. Myslel jsem takový jednorázový přilepšení,“ navrhl Josef. „Pochybuju, že se sem chystáš osobně,“ uchechtl se zlomyslně.
„Vole!“ ozval se Václav také se smíchem. „To by šlo. Pošlu to přes tebe.“
„Nene. Ty hezky napíšeš dopis a obálku pošleš přímo jí, řeknu ti adresu,“ rozhodl Josef.

Pak si ještě chvíli povídali než Josef usoudil, že částka za spojení dosáhla astronomických výšin a na účet volaného to nechtěl nechat.
Dívka mu s úsměvem předložila účet. Josef zíral na trojciferné číslo, ale pokorně zaplatil.
„Vy máte příbuzný ve Švýcarsku, jo?“ zeptala se dívka.
„Jo. Bratrance. Zdrhnul tam před lety a má se dobře….jako my tady,“ odtušil Josef.
„Nechcete se sejít. Dělám do šesti…,“ vyloženě se mu dívka nabízela.
Josef to pochopil. „Je mi líto, slečno, ale jednak jsem ženatej, a jednak jsem tu jen na skok přes žně,“ a kvapně odešel.

Dívce sklaplo a přestala se usmívat, Mít chlapa, kterej má příbuzný na Západě, to by bylo terno!

***

Byl teplý letní večer. Klárka spala a z ložnice se ozývaly tlumené zvuky milování. Josef právě rejdil jazykem v klíně sténající Jany a pomalu ji přiváděl k orgasmu. Ta tlumeně vzdychala, pohazovala tělem, ale dál mu tlačila hlavu do klína pro zvýšení rozkoše.
„Joo…jooo…už..už…ještě….ááááóóóóh,“ vyjekla a udělala se.
Blesk orgasmu jí projel tělem a vyplavil jí hormony štěstí a spokojenosti. Sotva se uklidnila, vnikl do ní tvrdý ocas a rozjel sérii rytmickým přírazů. Jana se znovu slastně rozvzdychala a Josef se funivě přidal.

Eva se vracela z kina předčasně. V letním kině se při promítání přetrhl film a představení bylo ukončeno.
„Stejně to byla blbina,“ shodla se s kamarádkami a zamířila k domovu. Měla starosti. Cítila, že Josefa miluje, ale uvědomovala si věkový rozdíl i to, že je tu jen nakrátko. Co s tím?
Dům tonul ve tmě, když tiše vklouzla do předsíně. Našlapovala tiše, když vtom uslyšela hekavé zvuky a tiché sténání. Přikradla se ke dveřím ložnice a bylo jí to jasné. Máma tu píchá s jejím Josefem.

Zmizela do svého pokoje se vyplakat. Tak Josef spí nejen s ní, ale i s mámou. A ona, husa, si myslela, že ji taky miluje…. Když se vybrečela, láska byla tatam a Eva zase začala uvažovat pragmaticky. Do odjezdu zbývá pár dnů, tak si s ním ještě zašuká, ale bude to jen tělesno, city už do toho tahat nebude!

***

Jak si usmyslela, tak se stalo. Jana se pár dní před odjezdem rozhodla uspořádat zahradní piknik a Josef ve stodole štípal dřevo. Měl volno, v Jonášově žňové práce skončily a pozítří měly přesun do další vesnice.

Eva si ho vyčíhala a pak ve stodole přepadla. Hned si stáhla triko a sukénku.
„Chci to. Teď hned!“ vyhrkla na překvapeného Josefa.
Tvářila se tvrdě, ale moc jí to nešlo. Josef to neřešil. Nejdřív ji objal, pak usedl na špalek a vytáhl si ocas .
„Nestojí…tak si pomož,“ vybídl ji.
Eva přidřepla a začala ho kouřit. Už jenom pohled na mladou holku se zasunutým čurákem v puse byl božský, že mu rychle narostl na provozní velikost a Eva si na něj mohla usednout. Zajel do ní hned dost hluboko.
„Aúúú….oh,“ vykřikla.
„Musíš si to sama řídit, když to sama chceš,“ ušklíbl se Josef a sám si užíval pronik do její pochvy v celé délce ocasu.

Eva začala odsedávat a hned jí bylo příjemněji. Josef zatím jazykem laskal její prsa a oba slastně vzdychali a sténali. Tvrdý čurák se jí třel o stěny pravidelným rytmem a Eva rozkoší tekla jak řeka.
„Božeee…já…budu,“ vzdychala a odsedávala stále rychleji. Josef ji zezadu popadl za zadek a sám si ji nadhazoval.
„Úúúúh…jooooo….ááách…aaanooo,“ vyluzovala Eva protáhle, jak se jí tělem valila lavina slasti a pak dosedla a strnula. Svaly se jí rytmicky svíraly kolem čuráku, ale Josef měl výdrž. Stále napíchnutou na ocase ji zvedl, poponesl do kupy sena a hned rozjel přírazy.
Eva jen vydechla, roztáhla doširoka nohy a vnímala krásné pocity stoupající slasti.
„Mlask, mlask,“ divoce mrdal Josef mladé dívčí tělo, protože věděl, že je to naposled. Bylo to příliš krásné, než aby to bylo napořád. A mít doma dvě milenky, jež o sobě vzájemně nevědí (zatím), bylo jako mít hlavu na špalku a čekat, kdy ta rána dopadne.

Eva se roztřásla v orgasmu a hlasitě hekala, ale Josef ji dál mrdal s neutuchající silou a razancí.
„Už…nemůžu…oh…oh,“ vzdychala Eva, ale Josef si dával na čas. Mrdal ji dál jak hadrovou panenku. Otočil si ji na břicho a teprve usilovným přirážením zezadu se dovedl na vrchol a se slastným vydechnutím jí proudem semene zkropil vnější pysky i otvor análu.
Pak si natáhl kalhoty a odešel. Eva zůstala ještě dlouho ležet v šukané pozici, než byla schopna vstát a se slovy. „To už nikdy,“ se doslova ploužila domů.

V kuchyni seděl Josef a vesele se bavil s Janou a Klárkou.
„Prosím tě, kde seš, a jak to vypadáš?“ vyjela Jana na umrdanou dceru, ale pak mávla rukou a mrkla na Josefa. „Dnes v noci to zařídím, neboj.“

***

Večerní piknik se vydařil. Přišlo i pár sousedů a „jejich“ kombajnéři, a tak se šlo spát hodně po půlnoci. Eva vytuhla už dlouho před tím, neboť jí Jana vylepšila pití práškem a tím si zajistila klidnou noc pro poslední milování s Josefem. Byla do něj zamilovaná, ale věděla, že to nemá budoucnost, ani Josef nedával najevo nějaké bližší city. Uvažovala proto střízlivě a vše si užívala, dokud to šlo. Pak zas život vjede do zaběhlých kolejí.

Byla nádherná letní noc a na posteli se zmítala dvě nahá těla. Ležela v těsném objetí a vášnivě se líbala. Milovali se už tolikrát a stále se nemohli nabažit svých těl.
Jana měla velká prsa, krásně citlivá na laskání, pak úžasný klín, taktéž nádherně reagující na dotyky jazyka i pronik ocasu, ale i záda, ramena, krk, vše vzbuzovalo slastné pocity při polibcích a hlazení.

Josef příznivě reagoval nejen na kouření, jako každej chlap, ale líbilo se mu i dráždění prsních bradavek, hlazení a polibky na hrudi, břiše, zádech i zadku. Když mu Jana při kouření rukou přejela po rýze mezi koulemi a análem, to přímo řičel slastí. Přímo na anál si Jana netroufala a ani na svůj si nenechala sáhnout. Trochu ji to sice vzrušovalo, ale také se jí to hnusilo.
A tak se milovali tak, aby si to užili oba a naplno. V obrácené poloze mu Jana mazlivě honila a kouřila čuráka a snaživě ho do sebe pouštěla co nejdál. Vsála ho do sebe a zase vytlačovala jazykem, nebo ho sevřela mezi rty a rytmicky pohybovala hlavou. Chvíli ho olizovala, pak zase laskala naběhlý, sametový žalud a špičkou pronikala do močové trubice. Jen semeno odmítala polykat, ale Josef na tom netrval.
Při lízání klína se věnoval vnějším pyskům, kde končilo ochlupení a leskla se otevírající se pochva se závojíčky vnitřních pysků. Ty na polaskání reagovaly uvolněním šťáv, které Josef rád slízával. Pronikal pak jazykem co nejhlouběji a Jana tak dostávala většinou první orgasmus. Při dráždění klitorisu reagovala jako většina žen slastným sténáním a proudem šťáv.

Když se takto sami sebou dostatečně nasytili, oba se vydýchali z orgasmu a Josef znovu dosáhl tvrdé erekce, nalehl jí mezi roztažené nohy a hladce do ní vnikl až po kořen.
Jana ho hladila po zádech, nebo mu tlačila zadek na sebe, podle svých pocitů. Josefovi mrdání kundy přinášelo slast vždy. Jeho velikost vždy roztáhla poševní stěny do šířky a ty mu pak ocas krásně masírovaly až do vyvrcholení. Jen pokud žena tekla příliš, tření nebylo tak intenzivní a pak déle vydržel. Jana byla vlhká tak akorát, a tak vydržel do jejího vrcholu a pak se udělal i on. Přirážel buď pomalu anebo rychle a prudce, to podle vzrůstající slasti a reakce ženy. Jana to měla ráda spíše mazlivě, zato Eva měla raději tvrdší přístup.

Rytmické přírazy, mlaskavé zvuky mrdání a tlumené sténání milenců se neslo pokojem, až Jana zavyla.
„Óooch…božeee…ááách,“ a proud semene vzápětí zkropil její prsa až po bradu.
Třetí číslo si odbyli z boku, kdy si Jana držela pozvednutou nohu a šikmo zezadu ji Josef mrdal. Nebyla to zrovna odpočinková poloha, ale i tak oba dosáhli oboustranného uspokojení a Josef se odšoural do svého pokoje.

Druhý den kombajny odjely.

***

Bylo zatažené zářijové ráno.
„Crrrrrr…..crrrrr,“ někdo neodbytně tiskl zvonek a to bylo teprve sedm.
Probuzená Eva vzdychla a seběhla ke dveřím. Tam stála usměvavá pošťačka.
„Eva Menšíková? Mám tu pro vás doporučený dopis ze Švajčírska,“ a tahala z kabely obálku.
„Co? Odkud?“ bručela Eva a podepisovala příjem.

Pak vzala dopis a koukala na obálku skutečně poslanou ze Švýcarska na její adresu.
Zalezla zpátky do postele a dopis rozlepila.

Milá Evo,

věř mi nebo ne, ale teprve nedávno jsem se dozvěděl, že existuješ. Mezi mnou a tvou mámou byla kdysi velká láska. Osud tomu zapříčinil, že jsem se pak ocitl na druhé straně a nedozvěděl se, že naše láska měla plod, tebe. Jistě víš, že spojení mezi námi je složité a nemůžeme se setkat osobně. Proto ti pošlu přes banku finanční částku, jako důkaz, že mi nejsi lhostejná a chci abys v životě měla jen úspěch a radost. Ani nevím, jak vypadáš, ale jistě jsi krásná po mamince. Peníze jsou určené tobě, ale užijte si je společně jako rodina. Doufám, že spolu i nadále budeme komunikovat alespoň písemně a budu rád za pár slov od tebe.

Tvůj táta Václav Montelík“

Následoval popis, do jaké banky byly převedeny peníze, a zpětná adresa.
Eva byla zaskočena a ihned běžela s dopisem za Janou do práce. Ta byla zaskočena neméně a hned si v hlavě rovnala, komu se svěřila s tímto tajemstvím.
„Josef!“ vykřikla. „To Josefovi jsem řekla jméno tvého otce a on ho zná! On ho kontaktoval a vše mu řekl!“ a náhle nevěděla, jestli se má smát nebo být naštvaná.

Václava kdysi milovala, ale teď byl tak dlouho pryč, že setkání by bylo stejně trapné, jako nějaké navazování styku s dospělou dcerou. Ale poslání peněz bylo zase silné gesto, které nešlo jen tak přejít. Co s tím?

***

Ze složené částky šly na Evu i Janu mrákoty. Banka jim samozřejmě valuty nevydala, ale převedla je na poukázky do Tuzexu, tzv. bony.
Holky tak ve městě navštívily obchod, který zatím okukovaly jen přes výklad. Dopřály si nějaké oblečení i elektroniku a Klárka dostala nevídanou stavebnici Lego. I tak jim dost bonů zbylo. Jana je pak rozprodávala ve svém okolí ve výhodném kurzu 1:4.

Eva navázala s otcem písemný styk, posílali si i fotky a finanční částky pak Evě chodily na účet celkem pravidelně. Na osobní setkání s Václavem si však musela počkat ještě dlouhých deset let.

5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
13 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
harai

Obdivuji kolegovu autorskou plodnost, ačkoli to podle mě už hraničí s grafomanii 😂. Předem vím, co mi Shock odpoví: uveřejňuje pouze dříve napsané povídky ze šuplíku.
No, já si pamatuji, že když zveřejnil první povídku, tak psal, že jich je v šuplíku cca 20. Ten šuplík je očividně bezedný 🤣

Jinak hned v první části opět násilný sex. Každý máme něco, já zas píšu pořád incest…

Shock

Je to přesně tak…. Tahám věci ze šuplete, které je ovšem hlubší, než jsem sám čekal. Protože 75% věcí by tu neprošlo, přepisuju to na patřičnou úroveň – de facto píšu nové povídky 🙂 . Ale máš pravdu, i tu a tam něco napíšu úplně nově, když mě osvítí nápad. Násilí jsem se jen tentokrát lehce dotkl, ale viník byl po zásluze potrestán (vyhozen) z okna.
Ale netřeba se bát. I šuple jednou dojde a já se změním v tichého čtenáře, jako většina.

vaclavz

V tomto je Shock opravdu mistr slova. Zvládl okolo toho prokličkovat, že je to spíš jak zmínka z černé kroniky v novinách a povídce to nijak neuškodilo. Prostě to do toho příběhu patří. 🙂 Povídka rozhodně super, četlo se to moc pěkně a celý ten námět se mi moc líbil.

Denis86

Povídky super ale chce to na tohle téma další povídku .

Martin

Jak jsem si přečetl název povídky , hned jsem si vzpomněl na seriál co běžel v televizi a těšil se.na převedení do písemné formy. Námět i zpracování je super . Je tam hodně náhod , ale i tom je život . Jen bych tam viděl nějaký happy end . Eva sice díky Josefovi našla ztraceného otce i finanční náhradu . Ale když si Josef tak dobře rozuměl s malou Klárou i její matkou
i sestrou tak z toho mohlo být setkání po žních . Dříve nebo později se to stejně provalí , že spal s oběma .

Bob Romil

Televizní plechovou kavalérii jsem nikdy nesledoval, ale tahle verze se mi zamlouvá. Jen to dobračisko Josef, když konečně mohl najít nějakou, s kterou si rozuměl, tak zase odjede na další štaci.

Martin

A přesně to je ten happy end , co mě tam chybí 😀

Shock

Nojo. Mě se nechce stále končit šťastným koncem….. prostě ne vždy se všem postavám dobře zadaří. Nechtěl jsem z toho dělat červenou knihovnu. Ale je-li to vašim přáním, k vydání jsem poslal díla končící šťastně pro všechny, tak snad budou dle tvého gusta.

Martin

OK máš pravdu , život je občas pěkná svině a nehraje vždy fér 😉😀

Junior

Super povídka, jen je škoda Josefa, který sice Evě zařídil otce, ale sám na tom nic „nevydělal“. Byl by to krásný závěr i pro malou Klárku, že by konečně měla tatínka. Ale je to autorova volba, nebo že by pomýšlel na nějaké volné pokračování? 🙂

Shock

Pro vaše info. Pokračování nebude. Nemusí vždy vše končit happyendem…..

Junior

Samozřejmě souhlasím, že vše nemusí skončit happyendem. Jen jsem si tak povzdechl, ale narozdíl od jiných autorů to alespoň nějaký závěr mělo. Někteří napíší povídku stylem, že konec jde tak nějak do ztracena a na vyjasnění by byla potřeba další pokračování, ale to není tvůj případ.

Junior

Výborná povídka ze života. Jen škoda toho otevřeného konce.

13
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x