Těžká práce asistentky 03

Toto je 3 díl z 4 v seriálu Těžká práce asistentky

Vendulka přemýšlela o všem, co v tohle krátké dopoledne zažila a koukala hodně do budoucna, co se v této firmičce ještě dá zažít. Posedávala na kolečkové židli za stolem, pilovala si nehtíky a jazykem ojížděla pusinku, aby našla ještě alespoň kousek chuti z šéfikova semene.

Tlačila se zadnicí k potahu sesle, přejížděla nehty jemným smirkem a s nepřítomným pohledem přemýšlela nad vyšetřením, které ji čekalo. Neudělala ani kousek práce a jen tlačila zrakem ručičky hodin na stěně, aby se sunuly co nejrychleji.

„Odjíždíme,“ houkl na ni ode dveří konečně šéf a nabíral si příruční kabelku a klíče od vozu. Venda vyskočila ze židle a přitočila se ve vteřině ke svému pánu.
„Pojedu takhle?“ ukázala na stále poslušně polonahé tělo.
„Myslíš, že jsi na přehlídce, aby ses převlékala několikrát za den? Jistě, že pojedeš takhle. Jen tohle nacpeme zpátky,“ smál se ředitel a ducal visící prso zpátky do korzetu.
Pochvaloval si, jakou ochotnou a poslušnou rajdu si našel a děkoval bohu za to, že mu ji poslal jako veledar. Nevěřil, že se mu někdy tohle poštěstí, protože všechny její předchůdkyně nebyly ani z poloviny takhle odvážné. Měl v paměti všechny dohady s asistentskými slečnami, které odmítaly skoro všechno, co si kdy usmyslel a nakonec se z každé stala obyčejná sekretářka, co si maximálně nechala šáhnout na kozy nebo plácnout po zadku.

Zařízený privát vedle pracovny, pořídil pro své choutky s placenými profesionálkami a nebo s manželkou, která ochotně zaskakovala, když už měl silnou potřebu škádlit všechny pány ve firmě. Děkoval za to, že teď měl tu pravou, v kterou už nedoufal. Mačkal ji cecek do korzetu, upravoval ji pro chůzi venku a nakonec ji stejně poslal pro její sukni, protože nechtěl riskovat, že mu, díky nějaké ostudě na ulici, uteče za jiným.

Vendula poslušně převlečená, dobíhala pana ředitele až na chodbě a nechala se vést k jeho autu. Cestou znovu s bradou zvednutou, mrkala na komplet všechny samce po chodbách nebo postávající na recepci. Neodpustila si potrestat závistivý pohled recepční vypláznutím jazyka a se smíchem znovu dobíhala spěchajícího ředitele. Nasedla do auta, připásala se a s nohou přes nožku, pohupovala nedočkavě lodičkou.

„Ty se už zase nemůžeš dočkat, že?“ zkoušel ji šéfik.
„Mám nějaké instrukce?“ vyzvídala místo odpovědi.
„Být slušná a nechovat se jako děvka,“ zadal roli ředitel a sledoval Vendulinu zklamanou tvář.
„Copak jedu na klasickou prohlídku?“ nechápavě dorážela. Čekala další zážitek a místo toto se už jasně viděla otrávená na gynekologickém křesle, jak v ní hrabe prackou starý vysloužilec.
„Příjde ti na tom něco zvláštního? Já myslím, že pro dnešek toho bylo už dost, ne? Jak jsem ti řekl, že se máš chovat?“ přitvrdil rozzlobeně šéf.
„Ano. Budu se chovat cudně a nebudu nadržená. Ono stejně už není z čeho,“ povzdychla si smutně a dál už nepromluvila až do cíle.

Auto zaparkovali před soukromou klinikou a cestou k těm pravým dveřím se už bavili pouze o práci. Vendula dostávala instrukce ke všemu, co ji kdy čekalo. Nechala si radit ohledně papírů, valila oči nad časovými termíny, učila se znát fígle, které jí měly odlehčit z práce a tak dál. Seděli spolu v čekárně, debatovali a když se mezi dveřmi ukázala hlava sestřičky, jen na pana ředitele mrkla a znovu rychle zavřela. Jasně dala najevo, že o něm ví a udělá co proto, aby čekající dámy před nimi, čekaly s klidem dál, protože přišel akutní případ.

„Můžete jít dál, pane řediteli. Pan doktor na vás čeká,“ oznamovala sestřička vyzbrojená svetříkem a peněženkou v ruce, protože jí byla panem doktorem, doporučení kantýna dole v patře.

Vendulka vešla se svým doprovodem do ordinace, kde čekal sympatický muž v bílém.
„Jděte si odložit, slečno,“ ukázal na paraván v rohu ordinace a se starým kamarádem se posunul ke gynekologickému křeslu. Vendula poslušně odešla za plentu odhodit veškeré oblečení a nechala si jen samodržky s lodičkami. S velkou radostí poslouchala rozhovor těch dvou, kteří o ní mluvili jako o věci. To se jí sice líbilo, ale znovu dostávala, díky tomu, chuť na provokativní odplatu.

„To je ta nová, jo?“ vyptával se doktor.
„Jo. Hochu, to jsem vyhrál. Tohle je fakt trefa. Ta nemá ani na mou starou. Tu si podej,“ šeptal nenápadně doktorovi do ucha, ale netušil, že slechy šelmy za plentou zachytily každé slůvko z rozhovoru.

„Tak se do toho pustíme,“ zval sympaťák nahlas Vendulu zpátky k nim. Oba dva nevědomky otevřeli ústa nad tím, jakým stylem ta coura vešla mezi ně. Tělo měla sice krásné, ale to co jí vyzařovalo z očí a z pohybů, sejmulo oba dva víc než její nahota.
Vešla mezi oba pány, podepřela se rukama v bok s nohou roztaženou, stála s drzostí jí vlastní a čekala. Jen letmo zbystřila kárný pohled svého šéfa, kterým připomínal trest za její nadrženost. Blesky z očí útočil na její nezkrotnou živočišnost, na což Vendula reagovala jen sebevědomým opřením se o gynekologickou kozu.

„Čím začneme?“ hodila vlasy dozadu a vystavila kozy k ještě většímu obdivu.
„Právě tímto,“ slintal doktor a pustil se do prohmatávání obou melounů. Hledal něco, co by tam nepatřilo a přesto, že obě kozy byly na dotyk zdravé, nepolevoval v prohlídce. Zkoušel mačkat cecky ze všech stran, palcem jen tak mimochodem přejížděl bradavky a sliny mu tekly málem po bradě, jak moc se chtěl přisát.
Vendula, s už červenými tvářemi, propínala záda a víc nabízela oba cecky k pořádnému prozkoumání. Ředitel polevil z přísnosti, protože neodolal, aby si tohle divadlo něčím rušil. Sledoval couru, která zapíchla pohled na ošahávané melouny, s každým dotekem na tvrdé bradavce přimhouřila oči a olíznutím rtů dala najevo, že už chce na kozu.

„Tak prsa se zdají být v pořádku. Vylezte si slečno,“ popleskal dlaní doktor lehátko za ní, potažené šustícím papírem. Vendulka přisedla zadečkem na kraj kozy, přidržovala se krajů a nožky ladně zaklínila do madel před ní. Krásně roztažená si pohodlně lehla s rukou pod hlavou, aby jasně, i přes rozlité cecky na hrudníku, viděla všechno, co se na ni chystalo.
„Trošku víc zadečkem dopředu, slečno,“ radil jí doktůrek a sevřel buclaté boky, aby si ji našteloval jak potřeboval. Přitáhl si stoličku a usadil se mezi roztaženými stehny. S krůpějemi potu na čele se zoufale podíval na přihlížejícího šéfa a pohledem vysílal signály, že tuhle děvku chce okusit. Dlouholetý kamarád ve značkovém obleku, pochopil prosbu a jen s mrknutím oka a lehkým přikývnutím, svolil ke všemu, co jen pana doktora napadne. Byli sehraná dvojka a ne poprvé se dělili o nahatou čubku. Proto jim stačil jediný pohled a oba věděli co a jak.

„Podíváme se na ni,“ polohlasně upozornil na rozjíždějící akci. Vendula už podepřená lokty, jen roztáhla stehna víc, aby se její pizdička vyloupla z kundího lusku a sledovala zpocené čelo nadrženého pána v bílém.

Doktor lehce prsty rozevřel oholené pysky a znovu zavřel. Sledoval jak se promáčeností o sebe navzájem lepí a po opětovném roztahování natahují nitky šťáv. Nespustil oči z tvrdého poštěváku, který si neodpustil podjet zespodu palcem. Tvrdost ho dostala do stavu, kdy se mu opotily i záda.

Přiblížil se obličejem k voňavé kundě, aby viděl pořádně chování pičky, kterou se chystal zkoumat prsty zevnitř. S obličejem u svatyně, si po paměti navlékal rukavice a pomalinku zajížděl prsty dovnitř. Tohle už Vendula nevydžela a zvrátila hlavu dozadu. Oba přítomní pánové si toho všimli. Jeden v obleku jen skousl na prázdno a druhý v bílém, zajel na just ještě dál.

Nahmatával vnitřní tkáň, roztahoval kundu dvěma prsty, až si uvědomil, že tahle coura je tu hlavně od prohlídky. Podal si zrcadlo její velikosti, zasunul, roztáhnul a sledoval vnitřek načervenalého masa. Pozoroval místo, kam by nejraději chtěl vlézt celý. Přidržoval kovové zrcadlo a palcem opřeným do tuhého poštěváku, nenápadně tlačil ze všech stran.

Roztažená a vydrážděná Vendula, už začala beze studu vzdychat. Už to vypadalo, že se udělá, protože si rukou snažila pomáhat, ale ředitel v pravou chvíli přiskočil, aby jí razantně zabránil se sama sebe dotýkat. Stál jí po boku, bránil v masturbaci a jen ji nahlas káral.
„Tady nejsi v doupěti, milá zlatá! Tady jsi v ordinaci, tak se podle toho chovej!“ dával jí to sežrat ředitel.

Doktor touto podívanou pochopil svého kamaráda a přidal na drzosti. Vytáhl gynekologické zrcátko, stáhl si rukavice a už nedočkavě spustil prstoklad na Vendulčiné micce. Už tvrdě honil trčícího poštěváka a tři prsty vrážel do mokré díry pod ním. Vendula se vzpínala a hekala na celé kolo. Ředitel měl co dělat, aby rozrajcovanou čubku zkrotil a tak štěkal na kamaráda v bílém plášti:
„Tak už dělej! Nebo ji neudržím.“

Doktor na tento povel vytáhl z kalhot tvrdolína a zabodl ho na doraz a první zátah, až na dno mladé pipiny. Venda už jen cedila mezi zuby povely k mrdačce a odrážela se o madla kozy, aby házela zadkem v taktu doktorových přírazů. Ten se držel za skákající kozy a bušil do ní jako o závod. Sledoval rudý obličej a vyplazující jazyk, který vykukoval ze rtů jako ještěrka. Zarážel se co nejhlouběji, zvedl si její nohy na ramena a jel si pro výstřik. Ředitel nadrženě sledoval tuhle podívanou, stále držíc samičí ruce.

Vendulka se zmítala v orgasmu a doktor bušil do cukající kundy tak, že občas vyklouzl ven. Jen na špičkách si pomohl znovu nasadit a projížděl dál tuhle díru do šířky i do délky. Šťouchal do coury čím dál rychleji a nevnímal, že mezi dveřmi už stojí vracející se sestřička, s pusou dokořán. Mrdal hekající čubku, jako by nikdy víc už něco podobného neměl zažít a ani nevnímal, jak ředitel rukou taktně vyhání sestřičku z ordinace, ještě chvíli na chodbu. Ta jen na sucho polkla a potichoučku odešla od rozkoukané šukačky.

Doktor ještě párkrát zabodl tuhé kopí do měkké kundice a s funěním se vycákal na bříško pacientky. Opřený o ženské koleno, nechával kapat semeno do sexy pupíku a kapky potu z čela na silonové stehýnko.

Rozdýchávali se všichni tři. Vystříkaný doktůrek, darovaná čubka i spokojený ředitel. Po chvíli, kdy nastal klid na všech frontách, se trojka dala opět do pohybu. Šéfik utíral semeno ze své coury papírovými ubrousky, doktor se upravoval a vypisoval založenou kartu a konečně očištěná Venda se oblékala za paravánem do civilu.

„Takže jste objednaná, datum i čas máte poznamenaný a příště to znovu a důkladněji probereme,“ loučil se už mezi dveřmi sympaťák v bílém, zatímco pouštěl do ordinace překvapenou, zvláštně bojácnou a vyjevenou sestřičku.

„Tohle se ti líbilo, co?“ sondoval šéf ze samice odpověď v autě, cestou domů.
„Ano. A moc,“ netajila odpověď mrdaléna.
„Hodím tě pro dnešek domů a zítra naklušeš opět na osmou hodinu. Začne se přesně jako dneska,“ rozdával pokyny mezi řízením a dál se už jen nechal navigovat k Vendulčininu do­mu.

Navigace v seriálu<< Těžká práce asistentky 02Těžká práce asistentky 04 >>

Autor

3 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x