Procitnutí – pokračování povídky Odvážný plán

Toto je 2 díl z 4 v seriálu Odvážný plán

Karel si v tom okamžiku jasně uvědomil, že úplně povolila. Cítil, jak její prsty začaly svírat jeho ruku a uslyšel její tichý vzrušený vzdech. Najednou se k němu přitiskla celým tělem.
Objal ji, přitiskl k sobě tak, že se jeho brnící macík začal tlačit mezi její sevřená stehna a pravou rukou hladil a zároveň k sobě přitahoval její nádherně kulatý zadeček. Noční košilku měla hodně vyhrnutou.

Přestala mu vracet polibky: „Co to děláš, tohle přeci nesmíš, dost! Prosím! Nech toho a běž hned k sobě! Prosím! Tohle se nesmí! Co to děláš? Přestaň!“
Ale cítil, že její prsty pořád tisknou jeho ruku a že ho neodstrkuje. Bylo mu jasné, že teď už si s ní může dělat co chce, že se už ničemu bránit nebude a hodlal toho naplno využít.

„Neblázni, Markí, dyť teď je už úplně jasný, že se oba chceme, nekaž to, jsi tak neskutečně nádherná! Šíleně tě miluju! Jsi ta nejdokonalejší láska ze všech lásek na celým světě, tak to, proboha, nekaž! Prosím!“
Snažil se v šeru zachytit její pohled. Byla ale příliš veliká tma.
Rozhodl se, že rozsvítí lampičku. Chtěl svou lásku za každou cenu vidět, ale napřed si chtěl být jistý, že se nebude bránit. Dával jí polibky v rychlém sledu na šíji, na tváře, na ouška, na rty a zatímco jeho ruka nepřestávala hladit a tisknout její zadeček.
Polibky sjely na její nádherné ňadro a přes tenkou košilku vzal do úst její bradavku. Slyšel její hlasitý vzdech plný vzrušení. Nevěděl ještě, že to je její snad nejcitlivější místo.

„Co to děláš, Kájo, prosím, přestaň, měj rozum, prosím,“ šeptala a snažila se předstírat obranu Markéta, ale věděla, že teď už chce jen, aby to pokračovalo co nejdřív další etapou.
Když se ujistila, že prosba nefunguje, pokračovala: „Ty jsi takovej blázínek! Tohle přeci nemůžeme.“
Volnou rukou mu vjela do vlasů a snažila se jeho hlavu něžně za vlasy odtáhnout od svého nesmírně vzrušeného ňadra, ale tak, aby to jejího miláčka nebolelo.

Věděl, že teď už je všechno jasné, pustil jí tedy a zašeptal: „Počkej, teď už nemůžeme přeci přestat, ale rozsvítím lampičku, chci na tebe vidět, víš. Tolik jsi nádherná.“
Vymanil své prsty z jejího sevření a zatímco jí k sobě pravou rukou tiskl, aniž se setkal s jakýmkoliv odporem, levou rukou zašmátral po lampičce a rozsvítil ji.
„Že to takhle bude lepší, viď že jo, Markí?“
„Kájo, víš ty vůbec, co po mně chceš? To přeci vážně nesmíme, měj rozum!“ šeptala a dívala se svému Kájovi upřeně do očí.
V tom pohledu byly především rozpaky, ale neviděl tam žádné skutečné odmítnutí. Měl dojem, že tam vidí víc než cokoliv jiného jen očekávání dalšího a obrovské vzrušení. Její doširoka otevřené oči jí prozrazovaly.
Pocítil najednou naprosté uspokojení. Dosáhl přesně toho, po čem toužil. Navíc zřetelně vnímal, jak ho její ruka teď hladí po tváři a prsty té druhé se zase zaklesly mezi ty jeho.
„To víš, že vím, co po tobě chci, miláčku! A teď taky vím, že chci přesně to, co chceš celou tu dobu, co táta odjel, i ty. A neříkej, že ne. A jestli mám pravdu, tak opravdu nic neříkej, ale dej mi tu nejhezčí pusu, co umíš.“
Vyčkávavě se na ní díval a nic nedělal. Byl už přesvědčený, že ta pusa přijde.

Chvilku váhala, v hlavě jí vířil šílený kolotoč myšlenek, ale už předem věděla, že Kája má pravdu a že ten polibek mu dá.
Jasně si začala uvědomovat nádheru té chvíle. Je to sice bláznivina, ale vždyť jí nic krásnějšího potkat nemohlo. Věděla, že ji doopravdy miluje a že když to nezkazí, tak by to mohlo vydržet docela dlouho.
Pak se za své sobecké myšlenky zastyděla, ale nakonec touha zvítězila. Pocit, že právě teď dělá něco tak nepřípustného, který jí na okamžik ovládl, posunul její vzrušení na nejvyšší možnou mez.
Najednou se dostavila nezvladatelná touha milovat se právě se svým nádherným synem, který už byl dospělý a vypadal, že je o pár let starší, než ve skutečnosti byl.
„Je to sice zvrácený, holka, ale je to tak krásný! Copak tě někdo může teď tolik milovat, jako Kája? Ale musíš si na něj dávat bacha, víš, jaký má ten miláček ego. Tak už mu tu pusu dej! Ale víš, že se možná miluje poprvé nebo to rozhodně mockrát nebylo, tak mu musíš pomoct.“
Ještě jí blesklo hlavou: „Když to bude hezký, tak ani žádnou jinou dlouho hledat nebude a ty taky nemusíš! Je ti to jasný, holka? Tak už mu tu pusu přeci dej!“ Ještě jí na okamžik blesklo hlavou, co pak s Kamilem, ale byl to jen prchavý okamžik, který teď nemusela řešit.

Kájovi se zdála ta chvíle nekonečná, ale najednou cítil, jak si Markéta pomalu přitáhla jeho hlavu k sobě a začala se s ním líbat. Tentokrát to byl něžný, láskyplný, nekonečný polibek, během kterého měl dost času zase tisknout a hladit její nádherné ňadro, objíždět svými prsty jeho tak pevný hrot a po chvilce nechal svou ruku sjet po její bříšku níž, až se prsty dotkly upravené houštiny její světlounkých chloupků.
Zlehka ji postrčil, ale sama se pootočila na záda a levou nohu vysunula do strany.
„Markí ti otevírá dálnici rovnou až k její pičince micince! Je neskutečná, tak to nezvorej a buď opatrnej a šikovnej! Teď už žádnej spěch ani nátlak! Pamatuj na to!“ stihl si sám pro sebe pomyslet.
Macík byl napružený až k prasknutí.
Přestal jí líbat a polohlasně šeptal: „Lásko, fakt jsi úžasná. Jsi tak nádherná! Pojď sundáme si tu košilku a pyžámko, ju?“

„Stačila takováhle pusa? Jestli jo, tak oba víme, jaký jsme šílenci!“ vymanila se Markéta z jeho objetí, přetáhla si nedočkavě noční košilku přes hlavu a odhodila jí na podlahu.
Pevné větší trojky se nádherně rozhoupaly, čehož si Karel při sundávání kabátku od pyžama nemohl nevšimnout. Položila se zpátky a natáhla po svém miláčkovi štíhlé paže.

Její Kája ale objetí odmítl se slovy: „Počkej, lásko nádherná! Musím se na tebe chvilku dívat, víš? Tolikrát jsem si tě představoval, ale tohle je to nejkrásnější, co jsem kdy v životě viděl.“
Seděl vedle ní, pozoroval, jak je na posteli natažená, své ruce rozložila na polštář a svým pohledem střídavě těkala od jeho nekompromisně vztyčeného pyje k jeho očím a zpět.
Uvědomovala si, že si ji hladově prohlíží a dělalo jí to dobře. Trochu vyzývavě zase pokrčila nohu a koleno vysunula do strany. Otevřela mu tak pohled na svojí rozkošnou lasturku. Věděla, že těm, s nimiž byla někdy před tím, se vždycky náramně líbila.
Kamil přesně tohle zbožňoval a Kája docela jistě zdědil tohle po něm. Dělalo jí to dobře. Měla jí jak vysoustruženou z alabastru.
Nad ní pak dokonale upravená světlá čupřinka. Nevydržel to a svou ruku opatrně položil na stehno její natažené nožky a pomalu a jemně ji posouval po vnitřní straně nahoru.

Postupoval velice pomalu, jakoby cítil, že jí to bude vzrušovat až na hranici snesitelného. Svým pohledem se vpíjel do její tak nádherné tváře.
Viděl, jak se celá zachvěla v okamžiku, kdy se jeho ukazováček dotkl její, teď nepatrně pootevřené štěrbinky, růžově prosvítající pod pečlivě střiženou houštinou světlých chloupků. Jejich vršek byl pečlivě upravený do malého trojúhelníčku.

„Kristepane, to je šílený, to snad není možný,“ blesklo ještě v posledním záblesku jasného vědomí Markétě hlavou. „Víš, cos právě provedla? Normálně jsi jí na něj vyšpulila a nemůžeš se dočkat, až ti ho tam dá! Ty jsi dement, holka. Kráva jsi! Víš, co je to za průser? A to celou dobu dobře víš, že jemu nejde o nic jinýho, než to udělat! Než si s tebou zapíchat! Vždyť je tak mladinkej! Takovým klukům jde jen o to, aby si dokázali, že na holky mají! Kam jsi dala rozum?“
Ale pak její pohled sklouzl z jeho očí, které chtivě pozorovaly její klín, k jeho úžasnému ztopořenci a myšlenkové pochody docela změnily svůj směr:

„Ty bláho, holka, ten ho má jak vysoustruženej! A miluje tě, to je jasný! A bude tě milovat furt, když to nepokazíš! Je tak úžasnej a je to miláček. Tak už nebuď blbá, na nic nečekej a hlavně mu pomoz, aby to bylo krásný. Budete to mít pak spolu úžasný.“
Ty myšlenky byly bleskově rychlé, stačila se během nich po jeho doteku akorát zachvět.
Nahlas jen vzdychla: „Aaach, Kájo, ty fakt nemáš rozum, ale já taky ne! Nikam nespěchej! Ten prstíček byl tak úžasnej,“ jemně jeho hravou ruku pohladila a nepatrně zatlačila.

Pochopil to okamžitě: „Vona tě fakt chce úplně stejně jako ty jí! Vona na ty chlapy fakt je! To je teda klika, taky tě mohla poslat víš kam a bylo by to v prdeli. Tak to nepokaž, máš jí v hrsti a když to uděláš tak, aby se jí to líbilo, tak už to budeš mít vždycky! A nebudeš se muset nikde doprošovat. Je ti to jasný? Je tak krásná, tak opatrně!“
Nahlas ale zašeptal: „Lásko, jsi tak nádherná! Já se z tý tvý blonďatý krásný micinky snad zblázním. Můžu jí dát pusinku?“
Dosud nepoznaným vzrušením mu běhal mráz po zádech. Při těch slovech se sklonil a začal líbat její blonďaté, upravené kadeře, zatímco jeho prst hravě proklouzl pod ně hluboko dovnitř.
„Je tak nádherně hladká! Bože, taková krása,“ šeptal a přenášel své polibky po jejím bříšku nahoru, zastavil se postupně u obou vztyčených hrotů jejích skvělých trojek a postupoval dál, až dosáhl k jejím rtům.

Uvědomovala si každý jeho dotek. Když jeho prst vklouzl hluboko do ní, nepatrně se prohnula v zádech a vzdychla. Znovu si uvědomila tolik nádhernou šílenost toho, co právě dovolila.
Vzápětí se soustředila na záplavu jeho něžných polibků a v okamžiku, kdy se jeho rty přiblížily k jejím, nedočkavě se k němu přisála a začala se s ním nenasytně líbat.
Současně s tím pod něho podsunula svou dosud nataženou nohu, takže jeho prst musel opustit tak snadno dobyté pozice. Jednou rukou ho nepřestávala objímat a tisknout k sobě.
Druhou zkušeně nahmátla jeho skálopevné kopí, namířila do své jeskyňky a pomalu ho zasouvala kousek po kousku do její perfektně hladké hlubiny. Cítila, jak jí vyplňuje a pomalu se blíží až k samému konci její těsné vagíny.
Probíhaly jí vlny vzrušení, jaké nikdy nezažila.
„Holka! Uvědomuješ si, kdo ti ho tam tak úžasně pomalu zasouvá? Je ti jasný, že Kája, miláček, je tvůj syn? Jasně, že je mi to jasný! O to je to krásnější!“
Okamžitě sama sobě odpověděla, protože ten pocit v ní vyvolával něco tak bláznivě silného, něco, co za svých necelých čtyřicet let nezažila. Zdálo se jí, že se vzrušením rozletí na tisíc kousků.

Kája na tom byl podobně. Nikdy po žádné jiné příliš netoužil, jen po své Markétě a teď se mu jeho sen splnil.
Cítil její hebkou ručku, jak jemně masíruje a zároveň směruje jeho macíka do nitra své nádherné štěrbinky. Byla dokonale hladká a byl by tam vklouzl prudce, kdyby jeho pohyb neřídila jeho milovaná Markéta.
Po zádech mu z té krásy znovu a znovu přebíhal mráz. Díval se na ní a v její tváři viděl maximální soustředění.
Měla zavřené oči, ale připadala mu být nádherná jako bohyně.
„A máš to! Je tak báječná! Měl si to zkusit už dávno! No, jo, ale já neměl tušení, že je tolik na chlapy a že to asi má tak moc ráda!“
Pak ho napadla skvělá myšlenka: „Hele, vona to umí, tak jí nech, nic sám nezkoušej, sama bude chtít, aby to bylo supr. Hlavně tady nevystříkni a nezadupej jako králík. Soustřeď se! Když to bude dobrý, tak to s ní můžeš zejtra zkusit zas.“

Nahlas ale jen šeptal: „Bože, to je tak úžasný, ta tvoje ručka! Udělám všechno, co budeš chtít! Musíš mě naučit, jak se to pořádně dělá, aby se nám to líbilo. Prosím!“
Cítil, že je úplně celý ponořený do její hlubiny, že se jeho chloupky proplétají s jejími zlatými kadeřemi a že dál se už dostat nemůže.
Pak začal vnímat, jak jej začala oběma rukama pomalu odtlačovat. Vnímal její doširoka rozevřené pokrčené nohy a pod sebou viděl dvě dokonalé polokoule s trčícími hroty a její nádherný obličej a blond vlasy rozložené na polštáři. Byla prostě neuvěřitelná. Jasně si to uvědomoval.

Otevřela oči a upřeně se na něj zadívala: „Neboj se, jsme sice úplný blázni, ale nikam nespěchej. Když už jsme něco takovýho provedli, tak chci, aby se ti to se mnou moc líbilo. To ty jsi úžasnej! A jo, jestli budeš chtít, tak se spolu naučíme všechno. Můžeme si to udělat krásný. Mám tě moc ráda, víš? Ale teď pojď, pojď pěkně do mě a ničeho se neboj, ale zatím nespěchej. Přeci se milujeme, lásko, nebo ne?“ nevěděla, jestli z ní mluví vypitý alkohol, ale přesně tak to uvnitř v tom okamžiku cítila.

Úplně ho tím dostala. Celou dobu myslel jen na to, jak se s ní pomilovat, jak si zašukat. Napadly ho ještě další výrazy, ale po jejích slovech se za ně zastyděl.
Vyslovil něco, co poprvé za celý večer myslel vážně a bez dalších skrytých úmyslů: „Markétko, moje, víš jak si úžasná? Tolik tě miluju! Jsi nádherná a tak úžasná, že jsi mi tohle dovolila. Slibuju, že nikdy neudělám nic, co by se ti nelíbilo. Víš, že už teď se těším na další milování s tebou a nechci, aby tohle někdy skončilo! Bože taková nádhera!“
Celé to šeptal pomalu, s dlouhými přestávkami vyplněnými pomalými dlouhými přírazy, kdy jasně vnímal, jak se jeho Markétka pod ním vlní a kolébá ze strany na stranu nebo vypíná své boky pomalu proti němu.
Chvílemi její ručka zpomalovala jeho pohyby, cítil i to jak jeho skálopevného macíka navigovala svými prsty kolem dokonale hladkého ústí její hlubiny. Cítil, jak se špička jeho vzrušením doslova pulzujícího pyje mazlí s jejími chloupky a pak si nachází cestičku mezi nimi. Cestičku tak jemně klouzavou! Bylo to poprvé, kdy něco tak úžasného zažil.

Hlava mu šla kolem z toho, když zase ona jemu šeptala: „Tááák, pěkně pomalu, lásko, nespěchej. Tak a teď takhle a teď to zkusíme rychleji. Tak přidej, víc, ještě víc. Počkej, teď zpomal a zůstaň takhle!“ a jen opět kroužila špičkou jeho dokonale tvrdého údu kolem a rozmazávala po jejích okrajích a po svých chloupcích spoustu šťáviček. Chtěla být ještě hladší. Vychutnávala si to a prodlužovala tak jeho zážitek. Věděla přesně, co dělá, ale on neměl tušení proč. Jen vnímal naprostou dokonalost všech těch pocitů.

„Nezapomeň na moje prsíčka, miláčku,“ poprosila ho po chvíli tak smyslného hraní.
Celou dobu byl vzepřený na loktech těsně nad ní. Jeho bedra prováděla jemný tanec přesně podle toho, jak Markétka všechno dokonale řídila. Chvílemi ji pozoroval a chvílemi si zase všechny to pohyby vychutnával se zavřenýma očima.
Teď ale, když mu svá ňadra nabídla oběma rukama, začal je líbat a vysávat. Byla tak úchvatná! Taková nádhera! Zase si uvědomil, že tohle nesmí nikdy zkazit. Něco tak krásného prostě pokazit nesmí!

„Jsou tak nádherný! Víš, že je zítra zase budu chtít líbat a pak už pořád, každej den, Markí! Necháš mě? Viď že mě necháš, tolik bych si to přál!“
Po chvilce, kdy se snažil ty báječné špuntíky jemně vysávat, ucítil na jazyku zvláštní chuť: „Lásko, nevěděl jsem, že se z nich ještě dá něco vysát,“ zašeptal. „Je to neskutečný, jsi úplně dokonalá, já se z toho snad zblázním, je to úžasný!“
„Ty jsi takovej blázínek, Kájo, to víš, že je to nádhera a moc tě miluju, ale každej den by nás to nebavilo. Musíme se na to taky těšit oba miláčku!“ šeptala mu v ústrety, uchopila jeho hlavu do svých rukou a s rozzářeným, šťastným úsměvem dodala: „To by nikdo nevydržel každej den! Já vím, že teď se ti to tak zdá, ale sám uvidíš, že když se na sebe budeme těšit, že to bude mnohem hezčí. První, co si zapamatuj je, že rutina všechno to nádherný spolehlivě zničí, víš? Ale teď pojď ke mně. Pojď a teď rychle!“ pustila jeho hlavu, uchopila jeho boky a pevně je přirazila k sobě.

Cítil, jak se prudce propadl do její těsné, šťavnaté hlubiny. A zase. Bylo nesmírně vzrušující cítit, jak jeho milovaná Markétka sama chce, aby teď předvedl, co v něm je. Trochu se toho bál, ale věděl, že teď už je všechno super. Už se nemusel bát, že selže. Úžasné.
Vzepřel se na rukách, pohlédl dolů a viděl její blond čupřinku a to, jak jeho pořád ještě neskutečně tvrdý chlapák mezi jejím zdvihnutými, doširoka roztaženými stehny prudce mizí někam hluboko dovnitř a zase se celý nablýskaný ve slabém světle lampičky vynořuje ven. Začínal cítit, mírné chvění a snažil se zmírnit divokost těch pohybů.

„Můžeš všechno do mě, lásko! Ničeho se neboj a pojď do mě! Pojď, chci to! Chci všechny ty tvý semínka. Chci je hned teď a ničemu se nebraň. Pojď! Pojď!“ vnímal její tvář teď trochu zkřivenou tím úsilím a vzrušením.
Markéta věděla, že orgasmu dneska nedosáhne, ale také jasně věděla, že její Kája už je na hraně a že teď to musí udělat co nejkrásnější pro něj. Chtěla, aby si to užil. Chtěla, aby jí chtěl co nejvíc hned zase někdy příště. Chtěla, aby to byl pro něho ten nejkrásnější zážitek v životě a teď už jí bylo jasné, že to dokáže zařídit.
Nepřestávala zvyšovat intenzitu milování s každým svým dalším slovem, která ze sebe vyrážela postupně jedno za druhým. Cítila, jak jeho napětí začíná povolovat a pak jí začala plnit záplava jeho smetánky.
Pokračovala dál se stejnou intenzitou ještě další chvíli. Chtěla, aby byl Kája úplně vyždímaný, aby si tohle pamatoval už jednou pro vždy. Aby to pro něj byl neuvěřitelně silný zážitek. Byla si jistá, že se jí to podařilo.

Kája naprosto ztratil přehled o reálném světě. Poprvé v životě zažil takový příval emocí a tak nádherných k tomu. Věděl, že jeho Markéta pro něj udělala všechno, co se jen dalo, aby byl šťastný a aby jí miloval.
Když se v úplné křeči zhroutil do jejího náručí, zřetelně si uvědomil, že od teď bude všechno jinak. Jeho božská Markétka ho milovala stejně bláznivě, jako on jí! Aspoň měl takový pocit.
Ještě před chvílí měl jediný cíl: prostě jí ošukat. Teď se za něj styděl. Věděl, že je tak úžasná, že musí být ten nejpozornější a nejněžnější milenec a syn zároveň.
Ale jeho obrovské ego mu zároveň přikazovalo: „Nesmíš se sebou nechat vorat! Markí tě chce se vším všudy a chce si tě předělat, tak se koukej bleskově učit, abys pak už nemusel jen trapně poslouchat. Musíš bejt rovnocenej partner. Nejen hodnej a poslušnej synáček. To by nám to dlouho nevydrželo. Musíš bejt taky vopravdickej chlap, protože vona teď fakt asi žádnýho nemá a když budeš dobrej, tak bude chtít jenom tebe.“

Když se vzpamatoval, jen hlesl: „Markétko moje, lásko, to bylo tak krásný! Jak jsem jenom bez něčeho takovýho moh existovat? Miluješ mě taky?“
V uších mu zněla tichá odpověď: „To víš, že ano, miláčku! Jsi ten nejúžasnější kluk na celým světě a jsem strašně moc ráda, že tě mám. Že se máme! Že se máme tak rádi! Oba!“
Po chvilce ticha dodala: „Musíme být moc opatrný, víš. To, co jsme provedli, je hrozný. Ale bylo to tak krásný! Nesmíme to přehánět, slib mi to, prosím. Kdyby se to někdo o nás dověděl, tak nás nejspíš zavřou a ty máš po studiích. Trochu se bojím, miláčku.“
„Neboj, Markí, před tátou si dám bacha a venku se nic nezmění. Jenom se budu těšit na každou chvilku, kdy budeme sami doma. Nikdo nikdy nic nepozná. Nejradši bych už nikdy nikam nechodil,“ zasmál se Kája a představil si, co bude zítra.

„Kéž bys měl pravdu, Kájo,“ zasněně vzdychla Markéta, objala svého syna a přitiskla své rty k jeho vlasům a po chvilce, kdy se nikdo z nich ani nepohnul a jen si oba vychutnávali svou blízkost a právě prožité šílenství, najednou dodala: „Co bys řek tomu, že bysme vyrazili na týden k moři? Bez táty, jen my dva. Vzala bych tě ze školy za pár tejdnů někdy koncem června, ještě před prázdninama. Původně jsem myslela, že pojedeme i s tátou, ale jela bych klidně jen s tebou. Táta stejně bude v Iráku asi až do půlky července.“
Jemně zvedla za vlasy jeho hlavu a podívala se mu do očí.

Větší úžas a radost nikdy před tím v ničích očích neviděla. Větší radost z toho, co v těch očích zahlédla, snad před tím sama také nikdy nezažila. Všechno z ní spadlo. Najednou před sebou viděla úplně nový život.

Ještě ale netušila, jak se všechno vyvine dál.

Navigace v seriálu<< Odvážný plánU moře – další pokračování příběhu Odvážný plán >>
4.6 57 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
dedek.Jeff

Děkujeme za všechny komentáře k této povídce. Jak už jsme několikrát uváděli, každému autorovi udělá radost byť i krátké ohodnocení jeho snahy. Určitě jste si všimli, že máme i několik autorek, žen, které by si zasloužily, aby nezůstávaly stranou, a měli bychom si je hýčkat. Mně osobně se Hančina tvorba líbí. Na jejím rukopisu je vidět ženská ruka. Její tvorba je plná něžnosti a romantiky, i když se převážně zabývá tématem „zakázaného ovoce“. Její příběhy jsou reálné, bez vulgarit. Protože píše hlavně o incestu, zdá se, že je to všechno na jedno „brdo“. Opak je pravdou. Každý příběh má v… Číst vice »

Shock

Jako autor mám samozřejmě i já rád jakýkoliv koment u svého výtvoru. Zvykl jsem si, že je 100% pouze junior a už mě asi nic nepřekvapí. K těmto povídkám se nevyjadřuju z jednoho a téhož důvodu – prostě nevím, co napsat. Proto neuvádím ani líbí-nelíbí. Omlouvám se, ale je to tak. 🙂 .

Harai

Já si pro změnu všiml, že negativní komentáře se tady moc nemusí. Proto reaguju jenom pokud se mi povídka líbí.
Ale tady jsi mě trochu vyprovokoval…

Takze: ačkoli, jak známo, incest mám rád (v povídkách), tak Hančina dílka moc nemusím. Moc zdrobnělin, očividně také má inspiraci v nižší věkové skupině.

ALE… psát umí, o tom žádná. Povídky jsou kvalitní a nemám s nimi naprosto žádný problém. A jak píše Pepa, je to zase něco jiného a je tam jasně vidět ženský rukopis.

Junior

Na rozdíl od předcházející série autorky. Tato mne zaujala alespoň tak, že jsem si zatím oba díly přečetl a jsem zvědav na pokračování.
Ale jinak opravdu nevím jak to komentovat. Souhlasím, že autorčin styl je zajímavý a čtivý.
Samozřejmě budu sledovat její další tvorbu.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x