Jak fetišista ke štěstí přišel 05 – Žijeme spolu

Toto je 5 díl z 12 v seriálu Jak fetišista ke štěstí přišel

A tak jsme si s Denisou spokojeně žili.
Pomalu jsme začali měnit její šatník. Starost o její oblečení byla pro mě čím dál zajímavější a více vzrušující.
Byl jsem také vynalézavější. Prohrabával jsem se třeba jejím prádlem a oblečením v prádelním koši.
Byly tam sukně, šaty, halenky, podprsenky, kalhotky i punčochy různých materiálů a barev. Moje vzrušení přitom postupně rostlo až jsem musel vysvobodit péro z kalhot.
Omotal jsme si ho černými punčochami a rukou pohyboval tímto balíčkem. Obličej jsem zabořil do hromádky kalhotek a pomalu otáčel tváří na jednu a druhou stranu.
Postupně jsem zrychloval pohyby ruky na péru obaleném punčochami, připadal jsem si tak trochu jako malé zvířátko.
Po chvíli jsem dosáhl orgasmu a postříkal na zemi ležící oblečení a doufal, že se po vyprání nic nepozná.
Denise to nevadilo, i když na mě občas uhodila, jestli by se na mě při tom mohla dívat.
Já zase chtěl vidět, jak líže Andreu a tyhle naše debaty většinou skončili vášnivým milováním.

Po několika dnech jsem souhlasil s tím, že se na mě může Denisa dívat.
Zrovna jsem se chystal prát podprsenky, což byl pro mě pořád trochu problém.
S kalhotkami jsem si už poradil snadno. To je jen kousek látky nebo krajky, stejně tak i další prádlo jako punčochy nebo ponožky.
Občas trvalo dlouho to všechno rozmotat a srovnat, ale to bylo právě to zajímavé a vzrušující.
Ale podprsenky s podivnými tvary košíčků a různými šňůrečkami okolo?

Začal jsem je skládat a zkoumat, přitom jsem pocítil počínající vzrušení, podpořené tím, že mě Denisa sledovala.
Prohlížel jsem si pevné tvary košíčků i zdobení krajkami a dalšími prvky a brzy jsem byl už dost vzrušený.
Rychle jsem vysvobodil péro z kalhot a třel ho mezi košíčky podprsenky, přidal jsem i druhou a třetí, aby byl můj penis těsněji obemknutý.
Trochu jsem se přitom před Denisou styděl, ale ona se tvářila povzbudivě.
Jezdil jsem podprsenkami po péru nahoru a dolů, zrychloval a zpomaloval a pomalu propadal rostoucímu vzrušení.
Jak rostlo moje vzrušení, tak jsem rychle chňapl po kalhotkách a přiblížil je k obličeji. Při tom jsme se na sebe s Denisou dívali.
Bylo to dost perverzní a přitom strašně vzrušující, zvlášť, když se tvářila jen jako chladná pozorovatelka.

„Pokračuj a vystříkej se,“ povzbuzovala mě něžně pološeptem, já jsem k ní přitom cítil zvláštní směsici lásky a oddanosti.
Moje vzrušení rostlo a cítil jsem, že už brzo budu. Svezl jsem se na zem k jejím nohám, vzhlížel k ní, očichával její kalhotky a honil o její podprsenky.
Ona na mě přitom shovívavě shlížela, mile se usmívala a šeptem mě povzbuzovala.
To už jsem dlouho nevydržel a vystříkal se. Vyčerpaně jsem ležel na zemi v koupelně, obklopen jejím prádlem.
Beze slova odešla, já poklidil, dal prát prádlo a šel za ní do pokoje.

Denisa seděla v sedačce, rozpačitě jsem se na ni díval a hledal vhodná slova.
„Tak jsi spokojená?“ zeptal jsem se nakonec.
„Ano, bylo to… krásné,“ hlesla.
Přisedl jsme k ní a začal ji hladit, myslel jsem, že si bude chtít také trochu užít, ale zarazila mě.
Už jsem věděl z dřívějška, že nepotřebuje sex tak často, ale myslel jsem, že jí to, co viděla vzrušilo a také jme jí to řekl.
„Je to zvláštní,“ řekla, „ale něco takového mě sice vnitřně uspokojuje, ale ne fyzicky ani sexuálně.“
A pokračovala.
„Asi to souvisí s mým starším bratrem, který si v pubertě často honil, používal k tomu i moje prádlo, však jsem ti to říkala.
Proto jsem se pak snažila mít co nejméně vzrušující prádlo, ale jemu to bylo jedno. Nejdřív to dělal tak, abych to nevěděla, ale žili jsme v malém bytě a když si to dělal několikrát denně, tak toho si nelze nevšimnout. A dělal to třeba i při koukání na televizi, ale vždy skrytě.
Nebylo mi to úplně příjemné, ale člověk si zvykne na všechno a tak jsem to nějak přetrpěla a přežila. A když si na něco zvykneš, tak ti to potom chybí, i když je to nepříjemné.
Takže když jsem se na tebe mohla dívat, tak mi to najednou přišlo jako taková malá výhra nad bratrem.“
„To nějak nechápu, v čem výhra?“ zeptal jsem se udiveně.
„Nevím,“ odpověděla Denisa, „ale je to prostě tak, asi nelze všechno logicky vysvětlit. A jak ses vlastně cítil ty?“ zeptala se po chvíli ticha.

Bylo pro mě těžké popsat ony pocity oddanosti a skoro až touhy, aby se jí líbilo to, co uvidí, ale nějak jsem to zkusil, Denisa se přitom tajemně a chápavě usmívala.
Navzdory předchozímu odmítnutí intimností se při mém líčení pocitů začala ke mě tisknout a já ji hladil.
„Jak si představuješ tu oddanost?“ ptala se dál, „povídej mi o tom a hlaď mě.“
Líčil jsem tedy, jak jsem ležel na zemi a vzhlížel k ní, přitom jsem jí jezdil jednou rukou pod trikem a druhou pod sukní po stehnech.
„Něco takového jsem nikdy nezažila, že by ke mně někdo vzhlížel,“ pokračovala a přitom připustila, že je to vzrušující.

Já pokračoval v hlazení, ze stehen jsem se dostal nejdříve na vnitřní stranu a po chvíli jsem přejížděl i po kalhotkách.
Cítil jsem, jak vlhne, oproti dřívějšímu, spíše pasivnímu přístupu si je po chvíli sama stáhla, osvobodila moje péro z kalhot a nasedla na mě. Já stále seděl v sedačce.
Kalhotky držela v ruce a mávala jimi před mým obličejem, klečela na mně a prudce se nabodávala a skákala po mně, až jsem ji musel přidržovat za boky a zadek.
„No tak, povídej mi, jak ke mě vzhlížíš,“ vyrážela ze sebe mezi vzdechy, jenže já nevěděl pořádně co.

Její divoká jízda mě hnala k vlastnímu orgasmu a na nějaké smysluplné řeči jsem moc neměl myšlenky.
„Ležím ti u nohou, obdivuji tvé nádherné tělo, jsi má paní,“ blábolil jsem, co mi slina na jazyk přinesla a podle reakcí jejího těla zřejmě úspěšně.
„Máš krásné kalhotky, které po mně hážeš,“ neodpustil jsem si svoji úchylku. „Udělám vše, pro tvou spokojenost,“ pokračoval jsem.
Denisa už byla mimo realitu, moje slova ji dostával do varu. Rajtovala po mně jako smyslů zbavená, kalhotky v ruce mi přitiskla na obličej, vzepjala se přitom v mohutném orgasmu roztřásající celé její tělo.

Poté unaveně klesla zpět, ale moje péro měla stále pevně uvězněné v sobě.
Já ji držel za boky a byl jsem oslepen jejími kalhotkami na obličeji, těsně před výstřikem, ale nemohl jsem se pořádně pohnout.
Snažil jsem se přirážet, ale prostoru nebylo moc a tak aspoň moje ruce na jejích bocích naznačovaly, ať se ještě chvíli hýbe, což pochopila.
Stačilo už jen pár pohybů a s úlevou jsem stříkal jako už dlouho ne.
„Teda, to byla jízda,“ vyhrkla potom spokojeně. „Tvoje paní je s tebou spokojená,“ dodala se šibalským úsměvem.

Nevěděl jsem, co na to říct, tohle byl naprosto nečekaný vývoj, vlastně jako všechno s Denisou a tak jsem se zmohl jen na: „Nějak jsme zamluvili to lízání Andrey.“
„Hm, zkusím ji tedy pozvat zítra,“ odpověděla mnohoslibně Denisa.

Autor

Navigace v seriálu<< Jak fetišista ke štěstí přišel 04 – Začátek společného životaJak fetišista ke štěstí přišel 06 – Andrea na návštěvě >>
4.8 33 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Je zajímavé co může někoho vzrušit. Jsem zvědav na pokračování s Andreou.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x