Jak fetišista ke štěstí přišel 11 – Denisa a Jana

Toto je 11 díl z 12 v seriálu Jak fetišista ke štěstí přišel

Sotva Jana s Petrem odjeli, zeptala se mě Denisa: „A copak jsi tu vlastně s Andreou prováděl? Že ty sis ho honil nad jejím prádlem, a ona na tebe koukala?“
„Hm, no, ano. Ona… to chtěla… vidět“, bránil jsem se.
„Copak nevíš, že takové věci se před cizíma holkama nedělají?“
„Ale Andrea tak úplně cizí není, ne? A navíc, nebýt jí, tak ani nejsme spolu,“ bránil jsem se.
„Hm, tak já ti tady vybírám prádlo, posílám fotky a ty si ho zatím honíš před Andreou,“ zlobila se Denisa a já jen doufal, že je to jen tak naoko.
„A co dělala ona, to ti mám věřit, že jenom koukala?“ ptala se dále.
„Jenom koukala, a potom… byla z toho a… ze sebe… zmatená… nějak neví, co má dělat… je to pro ni nové…“
„Hm… Tak jo, budu ti věřit… ale… raději si tě budu hlídat… Ale to víš, že ti občas dovolím i její kalhotky, ty moje zvířátko,“ dodala nakonec, když viděla můj výraz.
„Ale předtím si budu muset někdy užít s Janou a ty o tom nebudeš vědět. Pak ti o tom třeba řeknu, ale určitě u toho nebudeš,“ trápila mě dál. „A teď mi za trest ukážeš, jak sis ho vyhonil. To by tak hrálo, aby to Andrea viděla a já ne,“ začala si zase hrát na rozhořčenou.
Rezignovaně ale i natěšeně jsem vytáhl ocas z kalhot a vyrazil směrem ke koupelně.
„Kampak?“ zarazila mě.
„No, do koupelny, pro…“
„Nějaký kalhotky bys chtěl, viď? Andreiny, Janiny, nebo moje? Které by se ti líbily?“ dobírala si mě. „Třeba ty, co mám na sobě?“ pokračovala a vyhrnula si sukni.
Ale jen na chvilku, hned ji zase spustila a řekla: „Kdepak, dnes to budeš mít bez ničeho, to by přece nebyl žádný trest.“

A tak jsem seděl na gauči, Denisa na mě přísně koukala a já ho usilovně honil.
Moc mi to nešlo, přeci jen včera večer dvakrát a dnes dopoledne jednou, to už se na mé výkonnosti docela podepsalo.
Navíc to bylo bez nějakých větších podnětů, ale kupodivu mě ta situace i její přísný pohled tak trochu vzrušoval, takže se nakonec podařilo k doufám oboustranné spokojenosti.
„No vidíš, jak jsi šikovný“, pochválila mě.

Bylo sice brzké odpoledne, ale oba jsme byli po včerejším večeru a vlastně i dnešním dopoledni příjemně unaveni a tak jsme po zbytek dne relaxovali.
Já ani nemyslel na to, co asi dělala Andrea, když od nás odešla. Její prádlo bylo v pračce a tím to bylo pro mě pro dnešek uzavřené.

Andrea seděla v křesle a vše se jí pořád motalo hlavou.
Byla sama doma, Karel šel na fotbal a to se vždycky vrátí až pozdě večer. Po zápase je žízeň a musí se všechno probrat.
Měla ho moc ráda, i sex s ním byl skvělý, a doteď jí to jednou týdně stačilo.
Dokud nepoznala souseda Honzu, ani ji nenapadlo, že by chlapa mohlo zajímat prádlo natolik, že by ho dokonce i pral.
Věděla samozřejmě, co s jejím prádlem před praním dělá, dokonce si to nechala před chvíli ukázat… a líbilo se jí to.
A to byla před pár týdny vedle sebe z toho, že se na její čisté prádlo jenom díval.
Přemýšlela, jestli by něco takového udělal i Karel a jak ho případně přemluvit, aby to alespoň zkusil.

Při těchto myšlenkách a vzpomínkách na Honzovo honění začínala pomalu vlhnout, automaticky a nevědomky si přitom začala přejíždět rukou v rozkroku.
Jak rostlo její vzrušení, začaly být i myšlenky na Karla odvážnější, poprvé v životě se začala divit, že mu to jednou za týden stačí.
Sice býval přes týden mimo domov, někdy dvě noci, jindy více, ale i tak.
Z nevěry ho absolutně nepodezírala, ale co když si ho třeba taky nad jejím prádlem honí a vše pečlivě maskuje?
Touhle myšlenkou se opájela, v duchu viděla Karla v koupelně s jejíma kalhotkama, představovala si jeho krásný ocas, který tak dobře znala.
To už dávno měla leginy i kalhotky stažené u kotníků a dva prsty se proháněly jejím lůnem a útočily na naběhlý poštěváček.
Karel, Honza, jeden ocas, druhý ocas, její kalhotky, to vše se jí míhalo před očima, jak se hnala k vrcholu.
Pořád na to myslela a najednou bum, až se jí zatmělo před očima, když to na ní přišlo, pochva jí svírala prsty a sama se třásla v křečích rozkoše zaplavující její tělo.
To bylo úžasné, pomyslela si, když se po chvíli uklidnila.

O Andreiném řádění jsme samozřejmě nevěděli, den pomalu plynul k večeru, a po dvou dnech zážitků s Denisou, Andreou a Janou jsem už na nic neměl chuť ani sílu a šel jsem brzy spát.
Denisa ale ještě nespala, nevěděla, co se s ní děje, ta změna, kterou prošla během pár posledních týdnů byla úžasná.
Najednou nejen, že ztratila zábrany ale hlavně se cítila aspoň trochu vyrovnaná sama se sebou i se svou minulostí.
A to, že si to dělali sami nebo navzájem prsty, to bylo prostě úžasné.
I když dosti zvrhlé, jak si musela připustit, když si přiznala, že ji nejvíc dostalo, jak Honza prstil svoji sestru Janu a obě mu ho potom společně honily.
Představovala si, jaké by to bylo, kdyby si to dělaly spolu s Janou, však v tom nákupáku při nákupu prádla k tomu málem došlo.

A tak rovnou Janě napsala, a ta jí hned odpověděla.
Denisa: „Pořád myslím na to, jak jsme se v nákupáku převlíkaly a vybíraly prádlo.“
Jana: „Já taky. Máš tam ještě bráchu?“
Denisa: „Nemám, Honza už spí, ale já nějak nemůžu.“
Jana: „Ten můj chlap už taky spí.“
Denisa: „Je to zvláštní, vybírat si prádlo a provokovat ho.“
Jana: „To mi povídej, až teď jsem zjistila, že mi to vlastně chybělo.“
Denisa: „Takže jsi Honzu tehdy schválně provokovala?“
Jana: „Nojo, byla to telecí doba, trochu jsem ho trápila a trochu jsem to i potřebovala.“
Denisa: „A nechtěla bys? Víš co. Že?“
Jana: „Jako třeba zajet prstem pod kalhotky?“
Denisa: „Přesně tak, já už jsem začala.“
Jana: „No, já taky, a to si už ani nepamatuju, kdy jsem si to naposledy dělala sama. Petr je fakt dobrej, ale včera s váma, to bylo něco úplně jiného.“
Denisa: „To jo, byla to paráda.“
Jana: „Jakej je vlastně brácha v posteli?“
Denisa: „Dobrej, ale my to děláme spíš jako včera.“
Jana: „To je teda pěkně zvrhlý.“
Denisa: „Řekla jeho sestra, kterou prstil.“
Jana: „Ha ha ha. Ale jak jsem viděla, aspoň jsem ti ho pěkně zaučila.“
Denisa: „Ale zas tak velká oběť to pro tebe nebyla, že?“
Jana: „No to víš že ne, moc se mi to líbilo. Já přimáčklá k němu, jeho nezkušené prsty … teď už z toho psaní teču…“
Denisa: „Já taky. Už ani nemůžu psát.“

Obě se odmlčely a každá se věnovala sama sobě.
Myslely přitom na mě a já přitom spal v ložnici a nevěděl o tom.
Každá na mě myslela jinak. Jana vzpomínala na společné večery před televizí, kdy jsme se v šeru pokoje vzájemně vzrušovali a objevovali svět sexuálního potěšení.
Denisa myslela na současnost a najednou si představovala, jak si ho její Honza honí před Andreou.
Když jí po návratu domů došlo, co se tam dělo, tak pocítila určitou žárlivost.
Brzy se s tím však smířila a dokonce jí to trochu vzrušilo, najednou se cítila jako panička starající se o své zvířátko a jeho potěšení.
Ale hlavním zdrojem rozkoše mu musí být ona sama, to jí bylo jasné.

Jana i Denisa, každá v jiném městě kmitaly svými prstíky, hlavy plné vzpomínek na uplynulé dva dny a zvrhlé rozkoše, které během nich prožily.
Nezávisle na sobě se každá z nich hnala k dalšímu orgasmu, kterým vše, alespoň pro tentokrát, zakončily.

Autor

Navigace v seriálu<< Jak fetišista ke štěstí přišel 10 – Moje sestra na návštěvěJak fetišista ke štěstí přišel 12 – Služební cesta >>
4.7 29 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Harai

Tenhle seriál mě pořád baví. Už se těším na další díl.

Junior

Skvělé pokračování seriálu. Už se Těším až Janin přítel odjede na tu služební cestu a co se u nich doma bude zatím dít.

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x