Naivní zlatokopka 01

Toto je 1 díl z 4 v seriálu Naivní zlatokopka

Vztahy mezi mužem a ženou jsou v mnoha případech odlišné stejně, jako vkus každého jedince nebo potřeby k uspokojení. Někdo si libuje v krásně rostlých samicích, vonících živočišností už do dálky a někdo má rád ženy cudné, klidné a něžné.

Sen o obyčejném okrasném přívěšku si Gustav splnil ve věku, kdy už byl vážený pán, voněl drahou kolínskou, podědil velké peníze po předcích, celoživotní úspory ho tlačily ve strožoku a už měl potřebu se za každou cenu usadit. Rád cestoval po světě a přitom občas přednášel, což mu pravidelně rodilo dalších pár bankovek k dobru.

Projel snad celou zeměkouli, protože miloval zážitky a cizí kraje s odlišnými zvyky. Sbíral si recepty, poznatky, trofeje, zkušenosti a rád poznával lidi. Ovšem s přibývajícím věkem se už na moc dlouhé nebo orientální cesty nepouštěl. Už spoznával jen okolní státy s podobnými zvyky jako u nás a tak si spíš užíval projeté kilometry a kochal se přírodou.
Během dlouhé jízdy si připomínal prázdné chvilky ve svém soukromí, kdy se neměl ke komu přitulit a kdy se vracel do prázdného bytu uprostřed malého městečka. Přes svoje bohaté úspory se nehodlal stěhovat z rodného panelu a zbavovat se vzpomínek. Proto veškeré peníze vkládal do věcí, které ho obohatily víc než obyčejný mamon.

Při jedné z cest po blízkém Německu, si zašel do pánského nočního baru, který byl přeplněný českými děvčaty a vyhlášený v širém okolí. Nechal se obsloužit, vracel úsměvy rozkošně ochotných slečen a i když šancí na sex díky bankovkám měl hodně, přeci jen se nemohl vynadívat na svíjící se dívčinu u tyče. Štíhloučká mladice s tváří panenky, bohatými loknami, umělým maxipoprsím a neuvěřitelně dlouhýma nohama se polonahá obtáčela okolo chromované tyče, kroutila zadečkem a dělala tak předskokanku pracovnicím za těžkým závěsem.

Gusťa si pohrával zdravými zuby s nezapálenou cigaretou. Okusoval filtr a přemýšlel, co tak zvláštního ho k panence na podiu přitahuje. Bylo mu jasné, že i když na svůj věk nevypadal, tak ničím jiným než zmínkou o kontě se mladá tanečnice nechytne, ale věděl, že cesta k ní bude určitě trnitá. Vyčkával příhodné chvíle, kdy si křehká blondýnečka dala pauzu a nechala se vystřídat kolegyní s méně objemným hrudníkem. Gustav za ní vystartoval s klasickým pozváním na drink a s velikým překvapením se dočkal mladého souhlasu. V momentě, kdy si smolil v mozku další možné pokusy, mu záchranné přikývnutí, zahrálo jako rajská hudba.

Nabídl jí rámě a dovedl si ji červeně prosvíceným klubem do svého boxu. Ihned objednal nejdražší pití, největší delikatesu z jídelníčku a rozvedl řeč, aby mohl v pravou chvíli nabídnout další posezení v jeho soukromí.
Slečinka se dychtivě chytala na každé Gustovo slůvko a zajímala se o vše, co kdy postarší muž zažil. Vyjadřovala se sice ke všemu s mozkem slepičky, ale Gustav přehlížel všechny nemístné dotazy nebo věty, které postrádaly logiku.
Naučně odpovídal na zvídavé otázky a udržoval tempo večera, aby se polonahá rodačka z Čech nesetkala s nudou.
Letmo se dotýkal jejích proporcí, nahlížel jí k trojúhelníčku miniaturních bikinek a zacházel s ní opatrně jako s náctiletou, jelikož se tak i bujará blondýnka projevovala.

Krmil si ji, doléval číši a když na vše tupoučká slečinka reagovala naivním chichotem, doteky v poklidu zintezivňoval. Kam se chtěl pod stolem dostat, v tom mu dívčina nenápadně pomohla. S nabranou vidličkou drahého pokrmu v puse se ochotně roztáhla a nabízela tak docela často používanou skulinu.

„Nezajdeme na pokoj?“ navrhl jí Gustav šeptem do kudrn když prsty vítězil nad poštěváčkem.
„No co si to o mě myslíte? Vždyť mě ani neznáte! Já nejsem taková. Já jsem měla těžkej život. Mým snem je něco úplně jinýho,“ reagovala na pozvání ulhaně křehotinka, ale ani milimetrem neucukla od velkých hranatých prstů.
„No a nechceš mi o tom povědět víc? Někde jinde, kde budeme mít klid. Vyslechnu tě a věř mi, že mám i možnosti a kontakty, jak tě odsud dostat. Začni mi povídat. Jak se třeba jmenuješ?“ kroužil dál Gustav mokrem okolo tuhého hrášku a pevně rozhodnutý tuhle kytinku vyšukat, si jel za svým.

„Jo ale kde? Já jsem Viki,“ nehlídaně ze sebe vyhrkla a mokrem v brázdě dala jasně najevo, že pokračovat už tak jako tak musí.
„Můžeme zajít ke mně. Mám tu pronajatý hotel. A neboj se, víc na tebe zkoušet opravdu nebudu. Jsi krásná a chci se na tebe jen dívat až do rána. Nebo ještě dýl. Třeba už pořád,“ mastil zrychleně dobytého kluzkého mezipyskníka a než se dočkal konečné odpovědi, lusknul na pikolíka, aby mohl zaplatit útratu.

„Ale já ještě nemůžu, já jsem v práci,“ zaprotestovala blondýnka a přitáhla si znovu odtaženou Gustovu ruku k pyskům.
„Tak to uděláme jinak, holčičko,“ odtáhl znovu ruku pryč a popsal svůj plán, kdy počká do konce její kroutící se směny a až pak se navzájem doprovodí do ticha.

Dál se jen držel při životě díky kofeinu, energydrinkům a pročkal tak celou noc, až do rána, při podívané na ten nejkrásnější obrázek. Mladinká rajda mu tančila až do bílého dne a až byla znovu vystřídána podstatně rozkyslejší prsatkou, seskočila z podia, odběhla do šatny, kde se upravila a okamžitě přiběhla ke Gustovu stolu.

„Proboha, no tys tu nechal peněz teda,“ spráskla ruce s otevřenou hubičkou nad účtenkou.
„Pro mě tohle není problém,“ kasal se Gustav a bez mrknutí oka nechal ještě tak vysoké spropitné, že dotyčný číšník si za to mohl klidně zajet domů taxíkem a ještě po cestě udělat slušný nákup.

Do ranního světla vešli oba jako zmámení. Světlo z probdělé noci jim moc dobře nedělalo a tak si v rychlosti objednali povoz, aby se mohli znovu usadit, tentokrát do hotelového pokoje s kvalitními roletami.
Přemístění bylo rychlejší než by se oba nadáli a tak už stačilo jen pár schůdků k hlavní chodbě, rozdat cestou několik mincí služkám a uklizečkám a zapadnout do správného pokoje.

„Dáme si něco?“ začal slušně Gustav.
„Třeba snídani?“ chytila se Vikina hladová po dlouhé šichtě.
„Třeba,“ zvedl pokojový telefon seladon a objednával si snídaňové menu u hotelový služby.

Vybral ty největší pochoutky, aby mladou slečinku ohromil. Naveženého vozíku plného laskomin, výběru a potřebných živin s vitamíny se ujal Gustav ihned po tom, co drobným poplatkem poděkoval do kapsy službě. Rozhazoval bankovky i mince jako divý, jen aby se krasotinka od něj neodvrátila a zůstala na pár chvil. Nabídl jí hotelovou sprchu, propůjčil svůj župan a čekal se servírovacím vozíkem u obrovského letiště.

Jen se vykoupaný, krásný, pevný zadeček dotknul pečlivě zastlané postele, už se Gustav vrhal po hrnku a konvici s kávou a na talířek ládoval horu čerstvé šunky, skládal plátky vybraného sýru a potíral toastovaný bílý chléb máslem, ke kterému nabíral perleťovou lžičkou kaviár. Dál už jen zašumělo šampaňské a mladá Vikina mohla začít debužírovat.

„Povídej mi tedy něco o sobě,“ odsedl si od mladice Gustav, aby ji mohl pozorně sledovat. Viki se zakousla do máslové dobroty, olízla zdobenou lžičku od bílých kuliček a nacpala si do pusy silný plátek domácí uzeniny. Ztěžka kousala, protože návalem dobrot se probudil nejen její hlad, ale i touhu se konečně pořádně najíst vznešených kousků. Ládovala se jako Otesánek a mezi sousty popisovala těžký průběh svojí puberty, kdy naletěla tehdejšímu fotografovi, který jí fotil do albumu, aby mohla prorazit ve světě modelek. Zoufale popisovala svůj tehdejší souhlas, když vyplňovala dotazník a podepsala spolupráci s týpkem, který fungoval vlastně jako pasák.

I když dobře věděla, že bude věčně nahá a očumovaná, horlivě souhlasila, protože cítila lehce vydělané peníze. Popisovala skoro se slzami, jak zná pouze cestu do Německa a zpátky do Čech a u moře byla pouze párkrát. Pofňukávala nad chudými vánocemi, kdy dostala pouze obyčejné dárky a naivně prozrazovala svůj cíl víc tancovat, aby se dostala tam, o čem snila celý život. Do náruče nějakého pána, který ocení její krásu a bude si jí vážit.

Gustav naslouchal Vikčině zpovědi a v duchu se uculoval nad prostičkou naivitou, protože nic z toho, nad čím kňourala, se nedalo srovnat s bídou a kolikrát hrůznými podmínkami určitých rodin ve světě i doma. Díky své procestovalosti se usmíval nad blboučkou blondýnkou, která se mu divně zalíbila víc, než u tyče.

Nahlížel do povoleného županu a měřil očima obě pevné, umělé polokoule. Sledoval dlouhatánské nehty, které používala jako kleště při jídle a poslouchal mlaskot nevychované šlapky. Chtěl ji.
Počkal až dosnídala poslední kousek z tácu a převalil ji na záda. Rozvalila se, zabodla pohled do Gustavových očí a aby se movitému pantátovi ještě víc zalíbila, rozprostřela si dlouhé lokny na bělounký potah.
Zamrkala nalepenými řasami a olízla rty, protože se schylovalo k polibku. Gusťa si přilehl, chytil se útlého tělíčka a zajel jazykem do najezené pusiny. Prozkoumal mladé zoubky a zašeptal skromný dotaz, kde že to vlastně v baru přestali?!

„Tady, miláčku,“ vstoupila do své role profiděvky Vikina a položila si jeho ruku mezi už roztažené nohy.
„Měla jsi to v životě velmi těžké, viď?“ chytil dvěma prsty už známý poštěváček a promnul.
„Ano, moc těžké. A pořád mám,“ vzdychla Viki a zavřela oči slastí.
„Tak Vikince odlehčíme, ne?“ mokřil si prsty už hlouběji v předplacené kundičce.
„A jakpak Vikince odlehčíme?“ mrouskala se s úsměvem na rtech noční tanečnice.
„Je spousta způsobů přece. Buď takhle a nebo takhle,“ vzrušoval si ji Gustav dál a mladá naivka mu začala dělat větší a větší radost.
„Takhle si to nechám líbit! A takhle? Takhle je to ještě lepší,“ vyrážela ze sebe erohlásek jako na erotické lince.
„A co kdyby to měla Vikinka častěji? To by nechtěla?“ vybalil na ni Gustav, protože už otíral tekoucího žaluda o krásné stehno na úžasně dlouhé noze a tudíž se mu odkrvil mozek.
„A jak často by to Vikinka měla? Hm?“ usmívala se nad ulepeným bokem a rozvalovala nohy co nejvíc od sebe.
„Naskoč si a dozvíš se to,“ ulehl Gustav vedle své vyvolené a s jasným plánem si tuhle umělou krasotinku přivlastnit už na pořád, nabídl docela slušně rostlé kopí.
„Ráda, jen povídej,“ neopouštěl andělskou tvářičku úsměv ani když si klekala nad připraveného Gustava.

Roztaženými koleny doklekla na měkkou matraci, ručkou se přidržela mužné hrudi a s perfektně naučeným chvatem si přidržela žulový ocas u pizďule. Nasedávala opatrně a s grácií umělé panny. Gustav ji pozorně sledoval jestli své vzrušení jen nehraje. Díky chvílím, stráveným s touhle nezbednicí, si vzpomínal na chlapské hospodské rady se těmhle slečinkám raději vyhnout. Zahrají, oberou a zmizí.
Ale ať hledal v její tváři faleš jak chtěl, nenacházel. A podle doslova ukapávajících promáčených pysků se už Vikčinou reálnou nadržeností přesvědčil úplně. Malinko jí napomohl, přizvedl pánev a dosunul ptáka až na dno. Až teď konečně Vikča dosedla.

„Tak povídej přeci. Vikinka je zvědavá,“ mrkala na něj shora jedním očkem a rozjela skvostnou jízdu. Nechala do sebe zajíždět nadržené brko, sama si užívala jeho tvrdosti a pocitu v pyscích, který díky profesionální rutině dlouho nezažila.
Dál už jen naslouchala uhekaným prosbám o nastěhování a slibům o doživotní postarání. S každým další slibem se blížila k reálnému orgasmu a protože to stejné šlo i na Gustava, zrychlil nejen prosby, ale i tempo. Vyloženě se doprošoval mladé kosti a vyšoustával do ní zespodu písemnou žádost o vlastnictví.

„Chtěl bys mě doma, jo? No nevím. Co ještě nabízíš?“ vzdychala rozparáděná kurvička a prohazovala silikonové cecky. Zakláněla rozkoší hlavu, protože se jí tohle zdálo jako sen. Bylo jí jedno, že má pod sebou muže o spoustu let staršího. Bylo jí fuk všechno na světě, krom toho, že mohl ještě obstojně mrdat a měl spoustu peněz.
Mačkala si kozy, olizovala své dlouhé nehty i bradavky a pomalu přistupovala na nabídky linoucí se k ní zrychleným dechem. Gustav přišukával, něžně hladil štíhlá stehna, přidržoval pevný zadeček a sliboval dokud Vikču kompletně nezdolal.

Veškerou silou ji nad sebou nadzvedl, nechal vyklouznout ocas a vybrnkal si bublající semeno o oblíbeného poštěváka. Nabíral hustou smetanu na prsty a nesl lepkavou dobrotu k mladým rtíkům.

„Ne, tohle ne! Tohle já nedělám! Nepolykám, brouku!“ zakázala rázně laskominu a sesedla v rychlosti přesně tak, jak mívala u klientů ve zvyku.
„Prospíme se a zajedeš se sbalit?“ plácal dlaní do polštáře Gustav a lákal tak k sobě znovu osobní striptérku.
„Tos myslel fakt vážně?“ vrátila se pekvapeně z koupelny s ubrouskem v ruce Viki a otírala si pocákanou kundu.
„No a?“ trval na svém šíleném nápadu Gustav a zvedl se, aby si nevěstu přidržel a neutekla mu.

Jako opařená se vracela Viki k loži a skládala si pro a proti. I přesto, že srdcem necítila nic, měla nabídnutý sen na dlani Stačilo jen schramstnout, kývnout, souhlasit, což jí nedělalo žádný problém. Gustav ulehl jako první a tvrdě usnul. Instinktem si přitáhl mladou kůstku, která ještě dlouho nemohla ani zabrat. Už nepřemýšlela jestli udělá dobře, když se vrátí do vlasti na trvalo a usadí se u jednoho muže nastálo, ale spíš si barvitě představovala, co vše krásné a zajímavé ji čeká.

„A co samo nečeká, tak o to se sama postarám,“ ušklíbla se těsně předtím sama pro sebe, než naposledy zavřela řasaté oči a spokojeně usnula.

Navigace v seriáluNaivní zlatokopka 02 >>
0 0 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x