Neobvyklý zážitek 03

Toto je 3 díl z 12 v seriálu Neobvyklý zážitek

Našli jsme jeden perfektní hotel, opravdová třída, all inclusive, za slušnou hromádku peněz.
Honza to chtěl pojmout jako takovou svatební cestu, ale ještě před svatbou. Hned první den jsme s ním znaveni sluncem, pár drinky a plaváním, navečer zasedli dole v noblesním baru, dali jsme si našeho oblíbeného aperitivního vizoura a začali klábosit o našich babách. Po chvilce dospěla naše důvěrná debata asi sem.
„Hele, jak to máte se Stáňou?“ chtěl jsem se zeptat Honzy, jestli jeho nová láska ví o jeho minulosti s Janičkou.

Jenže najednou mu zazvonil WhatsApp a slyšel jsem Honzu: „Jasňačka, Stáni, počkám, zkus jí chytit a připoj jí, ať se domluvíme. Určitě je ještě na pláži a byla by tam klidně do tmy. Já jí znám.“
Položil telefon na bar a my pokračovali v debatě.
„Jak, se Stáňou? Jak jsi to myslel? Je zkrátka supr a doufám, že se po návratu vezmeme.“
„No to jo, ale ví o Tobě a o Janě? Tedy jako že jste spolu už tolik let? Nebo ví snad dokonce i o nás třech?“
„Ty seš debil, Michale, copak jí tohle budu hned vykládat? O incestu? O tom, jaký jsme my tři úchylové, tedy měřeno očima ostatní populace? Ty vole, to radši ne. Možná někdy pozdějc, ale kdo ví. Stačí, že to víš ty. To by možná nevydejchala, i když naznačovala, že by jí nějaký netradiční novinky v posteli určitě nebyly cizí a že taky moc ráda experimentuje.
Já jí fakt mám moc rád a navíc v posteli je supr. Ale jestli by dala trojku nebo třeba i čtyřku, to jsem se ještě nezeptal a jestli s Janou? Ty bys snad něco takovýho udělal?“

„No, vidíš, že tak trochu jsem to udělal, ale stejně, řeknu ti, máš fakt dobrej vkus. Je nádherná, má parádní trojky a dokonale kulatou prdelku tak akorát a je hrozně milá. No a jasně, že bych jí asi o našem počínání nic nevykládal. Lidi si většinou myslí, že to je úchylný, ale kdyby jen tušili, jaký to může bejt nádherný a vzrůšo k tomu! Někdy mi musíš povědět, jaký to bylo, když jste byli v začátcích. Kdo s tím přišel a tak.“
Zasnil jsem se trochu, ale hned jsem změnil téma: „Ty jsi vždycky byl spíš na kozatý, že jo? Jana má supr pěkný trojky ještě i teď a na gymplu to byly čtyřky a to snad neměla nikdy přes padesát kilo,“ povzdechl jsem si s trochou nostalgie.
„Michale, ty si fakt vůl, ale jo, mám rád, když je co vzít do ruky, s čím se pomazlit a v tom jsou obě fakt supr. Hele a co já vím, tak ty si doma na nedostatek materiálu taky nemůžeš stěžovat, tak nezáviď.“

Kdo ví, kam by se tahle ryze pánská debata až dostala, kdyby neprobliknul na displeji Honzova mobilu roztomilý úsměv Stáni, Honza to vzal a já slyšel, jak říká:
„Jasně, jo… aha, ona už je na pokoji, tak to si jdeme s Míšou vzít něco na sebe a ty si vem ty parádní červený lehoučký šatičky bez ramínek, co v nich vypadáš tak sexy… Jo, za půl hoďky je olrajt. Na večeři ve společenským úboru, byť letním, jak psali v prospektu. Jasně, žádný kraťasy, neboj.“

Obrátil se ke mně a říká: „Je ňáká divná, že prej ať se tady moc nezakecáme, ale baby už se malujou. Jana prej právě dorazila a říkají, že za půl hoďky jdeme do tý rybí restaurace na véču. Prej pak můžeme dát taneček dole v tom hudebním salónu, je tam dneska nějaká live muzika. Přidáte se s Janou?“
„Já jsem sice houby tanečník, ale jo, Jana tancuje ráda, takže se přizpůsobím. Ještě, že jsi mě upozornil, že Stáňa nemá tušení. Víš, jakej jsem. Klidně bych něco po pár skleničkách plácnul a byl by průser. Ona by se třeba sebrala a odjela a zůstali bysme tu ve třech. Tedy, ne že by mi to moc vadilo a myslím, že ani Janičce nebo tobě ne, ale takhle to snad bude v richtigu,“ spiklenecky jsem se na něj zašklebil.
„Nojo, já vím, že jsi stejnej úchyl, jako my s Janou, ale radši už nic neříkej. Dorazíme to a jdeme.“

Večeře byla fakt skvělá, dali jsme aperitivek a dva malé džbánky docela dobrého „home made“ vínka a přesunuli se do „tanečního klubu“, kde už hrála nějaká evropsky vypadající kapela docela známé hitovky. Takové ty zamilované, občas proložené něčím svižnějším. Dopili jsme třetí džbánek lehkého vínka, báječně jsme se bavili.
Stáňa vyrazila s Honzou na parket a my s Janou za nimi.
Chvilku jsme si jen tak něco povídali, ale pak jsem se neudržel: „Tedy, vypadáte obě úžasně! Musím se ti přiznat, že jsem se Honzy ptal, jestli o vás Stáňa něco ví. Prej ne a prej mám držet hubu a neplácnout nějakou volovinu. Tuší o vás něco?“

„Já doufám, že ne, to by zase moh bejt malér a já bych si fakt přála, aby si Honzík už konečně našel nějakou trvalku. Hlavně kvůli dětem. Už na ně má čas a Stáňa by mohla bejt ta pravá. Děti by chtěla co nejdřív, tedy aspoň mi říkala.“
„Zkusíme se pak vyměnit? Dám si za chvíli taneček s ní a vy si ho dejte s Honzou.“
„Jasňačka, už se těším, vždyť ty víš! Kdy já s ním naposled tancovala? Fakt ani nevím. Ale ty nic neplácni, medvídku! A chovej se slušně, třeba je to moje nebo i tvoje budoucí snacha.“

Ještě jsme dali pár dalších krátkých kusů, u kterých jsem se tak nějak klátil v marné snaze pochytit rytmus, kapela vybírala naštěstí jen ty kratší, aby vše svižněji odsýpalo a probrali jsme pár podrobností toho, o čem jsem se zmínil a pak jsme se přesunuli ke stolu. Objednali jsme další džbánek a plánovali u něj zítřejší den nebo pozítří s eventuálním pronájmem motorového člunu a návštěvou nějakého blízkého ostrůvku, kde nebudou lidi.
„Možná tam ani nebudeme potřebovat plavky,“ nahodil jsem udičku při představě, že bych si Stáňu prohlédl komplet celou.
„To si ale budeš muset namazat zadek aspoň padesátkou, spálenou prdelku bys doma nevysvětlil,“ smála se moje Janinka. „A pindíka a pytlík taky,“ dodala ještě pobaveně.

Po likvidaci džbánku Honzík změnil téma konverzace: „Je čas jít na parket! Jani, smím prosit?“
Se Stáňou jsme se zvedli a vyrazili za nimi do víru ploužáků, kdy se už na sebe páry často lepily opravdu nekompromisně.

„Tedy Stáňo, klobouk dolů, Honza měl kliku, vypadáš naprosto úžasně. Ty šaty ti báječně sluší,“ snažil jsem se být galantní.
„Ale jdi, Michale, taky vypadáš skvěle. Podívej na Honzu, je jistě o dobrých dvacet let mladší, ale začíná mu růst pupík a ty máš figuru pořád perfekt.“
Chvíli jsme si lichotili a při následujícím ploužáku se ke mně Stáňa přitiskla a najednou mi u ucha potichu povídá: „Vidíš, jak se Honzík tiskne k Janě? Vypadají jako dva milenci. Úžasně!“

Zahleděla se jejich směrem tak nějak zasněně nebo snad zamyšleně a pak se na mne docela nečekaně obrátila: „A co když třeba jsou? Co myslíš ty, Míšo?“
Myslel jsem, že to se mnou sekne.
„Co blázníš, Stáňo, to by přece nešlo, jasně že se mají rádi a určitě víc, než je běžný, dokonce si říkají jménem, ale tohle přeci ne! Vždyť Jana je jeho máma, měj rozum!“
„Míšo, já nejsem slepá. Jana u nás už byla dostkrát a vidím, jak se na ní Honza dívá a jak ona na něj. Něco jsem i zaslechla a zahlídla jejich doteky. To nejsou jen tak ledajaký doteky nebo pohledy.
Taky jsem viděla, jak jí posílá přes Viber srdíčka, pusinky a že jí miluje a ona to samý. To víš, že jsem nedala na sobě nic znát. Mně to neva, protože vím, že Honza mě fakt má moc rád a já jeho, ale tohle bych fakt ráda věděla úplně přesně.
Jo, může jí milovat, že je jeho máma, ale ty veliký srdíčka, pusy a další? Přijde mi to být tak nějak hrozně sexy. Vzrušující. Dovedeš si je představit? Že jsou třeba milenci a užívají si spolu v posteli? Nebo i jinde a jinak? Dovedeš si třeba představit, jak jí to Honza dělá? Ale nechtěla bych udělat nějaký faux pas, já mám Honzu fakt moc ráda a Jana je děsně príma, co myslíš ty?“ podívala se na mne koketně, když se znovu zeptala na totéž.
„Stáňo, jo, mají se rádi, ale tohle by fakt určitě neudělali,“ hájil jsem domluvené pozice.

„Michale, já vím, že musíš tohle říkat, ale jednak se podívej, jak Jana vrtí tou svojí malinkou prdelkou a jak je na něj přilepená a jednak ti něco povím. Abys věděl, představit si to dovedu. Úplně jasně. Něco ti povím, tedy jestli chceš?“
Trochu jsem znejistěl, co jsem zase provedl, ale vyzval jsem jí, ať povídá.

„Hele, já slyšela teď navečer v mobilu, jak se s Honzou bavíte. Když jsem chtěla Janu připojit, vešla zrovna do apartmá, konferenční volání jsem ještě nespustila, Honza měl asi mikrofon nastavenej na hlasitej odposlech, nezmáčknul červený tlačítko, protože čekal, že ho připojím do konference a já zaslechla, co si říkáte. Každý vaše slovo. Perfektně. I to, jak rozebíráte naše přednosti i to, že jste mluvili o vaší trojce a tak,“ zasmála se a dívala se mi upřeně s pobavením a se zvědavostí do očí, ale evidentně silně vzrušená takovou představou.
Šokovalo mě, s jakou lehkostí přijala ten pro jiné lidi tak otřesný fakt. Ale došlo mi, že asi to tušila a spíš jí to přitahovalo tak, jako před časem mne, takže to jenom byla voda na její mlýn.

Asi jsem vypadal jako vůl, co ho vedou na porážku, protože Stáňa mne hned začala uklidňovat.
„Neboj, vůbec mi to nevadí. Ani to, jak jste se o nás bavili. Něco jsem už tušila a jsem fakt moc ráda, že se to potvrdilo, že vím, na čem jsem a že ty o tom taky víš. Ale co to říkám, víš! Že vy to dokonce občas spolu zřejmě dáváte ve třech, takže snad by nemohlo nikomu z vás vadit, když bych rozšířila ten váš tříčlenej klub milovníků netradičního pojetí sexu.
Co myslíš, vadilo by ti to? Nebo myslíš, že by to vadilo jim? Třeba by ten týden byl ještě zajímavější, než bych si byla kdy myslela?“ Malinko se ode mne odtáhla, aby se mi mohla podívat do očí a koketně se na mne usmála. Myslel jsem že se posadím rovnou na parket. Trochu se mi zamotala hlava a chvíli jsem na ní zíral asi dost přitrouble.

„Ty jo, ty se asi s ničím moc nepáráš, viď?“ Chvíli jsem přemýšlel, co říct, protože mi bylo jasné, že Honza kápnul na babu ze stejného těsta, jako jsme my tři.

Pak ze mne vypadlo.
„Hele, tak když je to tak, tak si nebudeme na nic hrát. Tobě snad musí bejt jasný, že já proti tobě nemůžu nic namítat, protože jsi fakt nádherná ženská a o sobě to moc dobře víš. Kdy se mi v mým věku ještě povede mít něco z tak krásnou mladou dámou. I ten taneček s takhle krásnou mladou ženskou by normálně byl nad moje možnosti. Teda nad moje sebevědomí, jestli mi rozumíš.
To spíš mám já obavu z toho, abych se ti neošklivil. O Honzovi s Janou nevím, ale když vzali mezi sebe mě, tak když se to nějak hezky zorganizuje, neměl by bejt velkej problém, abys mezi nás zvrhlíky třeba zapadla taky, když říkáš, že ti to neva.
A ani ti nebudu říkat, jak dlouho to spolu takhle mají oni dva a už vůbec ne, co jsme spolu v poslední době dělali my tři a co nejspíš dělali oni v minulosti.“

„Ale to bys měl, to by mě hrozně moc zajímalo! Až bude příležitost, viď že mi to všechno povíš! Hrozně ráda bych si to představila! Pošleme je zaplavat, Jana je ve vodě pořád a Honza tam za ní rád půjde a bude se snažit něco si s ní užít, jen co zaplavou někam za skálu a ty mi budeš ten jejich nebo váš příběh po kouskách vykládat? Víš, jak mě ta představa vzrušuje?
Myslím, že jsi na tom byl v začátcích stejně, že jo? Taky tě tenkrát vzrušovala představa, že se tvoje Jana miluje se svým synem, když jsi něco začal tušit? Já si myslím, že asi jo, když ses na ní nevykašlal.“
A zase ten koketní úsměv a vzápětí se ke mně přitiskla, ale teď úplně jinak. Docela mne myšlenka na takové povídání taky vzrušila. Musela to cítit.

Navigace v seriálu<< Neobvyklý zážitek 02Neobvyklý zážitek 04 >>
4.5 59 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Vypadá to, že Stáně ten incest nevadí. Tak jsem zvědav jak to bude pokračovat.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x