Pytlák 02

Toto je 2 díl z 9 v seriálu Pytlák

„Nechál mňa tady samů s dědkem, co už nic nezastane, na krku. Jaký já mám život, řekni? Děcka nemám lebo su jalůvka a nemožu je mjet. Znám enem tvrdů chlapsků dřinu na mlejně. Sex žádný, tobě nadbíhám už vjecej než půl roka, ty se k ničemu nemáš a taky seš sám jako kůl v plotu.“
Šupina polkl naprázdno nad tou Máninou litánií.

„Já netušíl, že bys o mňa stála. S ženskýma to niják nedovedu, jak sem mjel poznáť, že bys byla svolná. Z těch buchet, cos mi občas vrazíla u mně na chalupě za okno? Já myslél, že je to za ryby, který ti občas hodím do mlejna. Ženským se vyhýbám jako čert křížu, však ňa bývalka oškubala před patnácti rokama jako martinsků husu, fakana si upíchla s jiným a zdrhla aj mojíma úsporama. V dědině není žádná k světu… Ty mladší žaby to je jen samá zábava, vejlety, dovolené, ale práca na polu nobo áj na vinohradu…kdežéj loňské sněhy sú. A ty starší, dyť sa podívaj, je to v dědině samé pometlo ufňágané. Pořádné roby snáď už ani nejsú,“ posteskl si, mávl rukou někam do prázdna a jal se balit pruty.

„Počkáj, nějak sme zakecali tu Pečenkovů netéř,tys mně to nedopověděl.“
„No co mám ešče vyprávjat, vydolovala mi klabrdóna z gatí a vyvalila očiska jako býčisko po první raně. Vypadalo to, že ju aj přešla chuť. Prý mosím být opatrný, že něco takového ju roztrhne, jako mráz pumpu, očiska jí svíťáli, jak fšecky svíčky ten deň na krchově. Já teda nevím, co nosí v gaťách ten její Miloš, ale asi nic moc, von je taková nedomrlá houžvička, zrovna tak jako hen ten ajťák Fanůš Měrkůj. Hrábnul sem jéj na křapku a to už tékla jako Morava při povodňách, servala ze mňa gatiska a než jsem se stihnúl nadechnút, mjela ho v hubě. To býl takovej fofr… Nadržená muséla byť, jen co je pravda.“

Máni začaly jiskřit oči, tvář nachověla a zrychlený dech prozrazoval vzrušení. Představovala si onoho klabrdóna, šlo na ni mrazení, broskvička začala pouštět šťavičku. Tři roky sexuálního půstu… Kdyby byla sama, určitě by si udělala dobře rukou. Šupina nacpal pruty do saku, sbalil podběrák, který ani nenamočil a opláchl ruky v řece.

„Tož to furt nenatahůj, leze to z tebe jak z chlupatéj deky…“
„Svalila mňa na postél, chcela sa sama nabodnút, ale jaksi to nešlo. Syčála jak papiňák a súkala sa na mňa. Tak do půlky, očiska jí lezly z důlků a taky dychčála jak půl minuty před smrťú. Chvílu sa pokůšala rajtovať, aby jí frndica trochu povolila a mohla sa napasovat pořádně. No v tom to na ňu příšlo, začla ječáť, skučela jak meluzína a došlo to aj na mňa lebo jsem ho mjél jak ve svěráku. Vylítl ze mňa snad kýbl, nebo trochu vjecej. Ani nebýl čas se zeptát, kam s tím nadělením a tož sem to fláknul všecko do ní. Dychčála, čučela na zaprasenú buchtu a pak jej došlo, že nic nebere. Ta byla raz dva střízlivá, jak farář. Na dvoře si ju pod studňů opláchla a prej ať sa modlím…
Mjél sem lufta, co kdybych ju zbúchnul. Firmu sice má, ale o průser sem nestál. Dobrý to bylo, mjéla tři dni po krámoch, tož to dopadlo dobře,“ ukončil monolog Šupina. Máni už nepokrytě svítily oči, jako kocourovi před miskou smetany, kukačka ji svrběla, tlumiče vášní nasávaly rosu vzrušení.

(pokračování příště)

Navigace v seriálu<< Pytlák 01Pytlák 03 >>
5 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Pěkné vyprávění o sexu s Pečenkovou neteří. A mlynářka po něm jede, tak uvidíme jak se vše vyvine dál. Těším se na další díl.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x