Pytlák 08

Toto je 8 díl z 9 v seriálu Pytlák

Krásné letní ráno si čechralo peříčka stejně jako kohout na dvorku, který po skončené práci vlítl mezi slepice, dvě pořádně ojel až z nich lítalo peří, vyskočil na šprycle u hnojiště a zakokrhal radostí nad novým letním dnem.
„Sviňa uřvaná, myslím, že dneskáj bude na oběd kohút na paprice.„
Máňa zavrněla:
„Necháj byť. Kuřata budeš pak vyrábjat ty?“
Těsněji se přitulila k Šupinovi, s hlavou na jeho hrudníku dřímala a ruka šmátralka podvědomě hladila stožár pod peřinou.
„Tož dočkaj, musím sa jít … na záchod, lebo ti to nechám v betli,“ odstrkoval jí ruku.

Ztěžka se zvedl, protáhl záda až mu v nich křuplo a zamířil na záchod. Po skončené proceduře se opatrně vplížil pod peřinu, aby oddechující Mařku nevzbudil a nebyl nucen k časnému šoustu, chtěl si ještě chvíli pospat. Ta jen něco ze spaní zabručela a podvědomě si zase lehla na jeho hrudník. Usnul jako ten příslovečný pařez.
Mlynářka se probrala asi za půl hodiny, mrkla na obstarožní hodiny na zdi a potichoučku zanaříkala:
„Šmarjá, dyť je půl desáté. Včíl už stihnu leda hovno a budu létat jak husa na špagátě až do večera.“
Mrkla očkem na odfukujícího Šupinu, hrábla po jeho bidle, které stálo jako svíce a najednou se vstáváním nikterak nepospíchala. Už jí přestalo vadit, že spoustu práce nestihne, naopak, těšila se na ranní mrd. Přetahovala předkožku jeho chlapáka, mazlila se rukou s ohonem, který díky masáži ješte víc ztuhnul. Opatrně odhrnula naducanou peřinu a lapla ptáčka jarabáčka, spíš pořádného jarabáka, do tlamičky.
Šupina se začal vrtět, pomlaskávat a pak ho sen uvrhl do reality.

Brko stálo jako kukuřičný klas, medvědí tlapa prohrábla buclatou brázdičku, druhá pohladila a pomačkala vzdálenější kozenku a ústa se přisála na tu bližší. Máňa slastí vzdychla, buchtice pouštěla rosu, srdce až v hrdle… Vztyčila se, nasedla a opatrně napichovala na rožeň.
Majitel rožně jen odfukoval blahem a opatrně přišukával do jamky. Rozdivočená selka se dorazila až na konec ohonu a zakňučela:
„Včilkaj už ho mám až ve žlučníku, to bude snáď moja smrť. Ale krásná,“ dodala.
Odpráskla se za pět minut. Budoucí mlynář ji ponechal chvilku odpočinku, převrátil na záda a začal plundrovat růžovou brázdičku podle svého. Ječela jako králík před ránou za uši, poctivě přirážela a Šupina sténal blahem. Hýždě se mu stáhly, jak snaživě pumpoval ejakulát do mindy, Máňa zakvílela v orgasmu a obrátila oči v sloup.
„Tolik takého fajnového sexu sem si snáď aj zaslůžila. Po tem půstu…“ přimazlila se.

Bouchly domovní dveře.
„Mosím stávať, dědek už šmejdí po dvoře a bude békať, že ešče není nic na stole,“ soukala se z postele, ruku přidržovala na pohlaví, aby nezacákala koberec a mazala do koupelny. Šupina vylezl za ní.
„Sceš umyť záda?“ houkl do sprchy.
„Nescu, už lezu ven,“ klapla dvířky. „Tobě kulky robjá přesčasy? Vytéklo ze mňa snáď půl kýbla. Dybych nebyla jalůvka, tož sem nastojistě v jináči ráz dva.„
Hodila na sebe čisté oblečení, mlsně sledovala, kterak si její miláček umývá upatlanou hadici.
„Sis aj mohl vlézť do sprchy, voda je ešče vlažná.“
„S hygienů se to nemá přeháňat. By mně zlézla kůža…“

Staroch seděl na zápraží s porcelánkou v ústech, snaživě bafal a přivítal ho s úšklebkem:
„Cos s ňů robil, hučála jak meluzína. Tys ju zabíjal?„
„Tahaj, ať ti fajka nezhásne. Co bych s ňů dělál? Len to co se s pěknů robů dělat má,“ zapálil si cigaretu a labužnicky vyfoukl kouř.
„Pote snídať, máte nachystané,“ vystrčila hlavu na zápraží. „Nebo to scete ven?„
„Daj to sem na venek, je krásně a nemosíme lapět v paluši,“ přitakávala porcelánka.
Na stole zavoněla vajíčka na špeku, z půllitráků plných kávy se kouřilo.
„Kde máš oharky, bez nich to bude takové jalové?“ zavrčel dědek a odkládal fajfu do stojánku na okenní římse.
„Estli jich sceš, tož si jich donés kocůre mlsný. Málo ti skáču kolem zadku?“
Něco zamrmlal, ale pro okurky nešel. Pustili se do jídla.

„Dojdem sa podívať, jak dopadlo seno na lůce. Rosa už oschla. Snáď to nebude rozfúkané. Šak to byla bůřka, až sa střecha na stodole zdvihála,“ prohodil Šupina. „Dyby to bylo dobré, tož zapřáhnu koňa a dovézu fšecko dom. Je tam teho ešče aspoň na čtyry fůry. A ty bys mjestová lapění s fajků ve fotélu mohl aspoň pomoct dohrabať zbytky. Nachystaj Emíle vércajk, za čtvrť hodiny su zpátky,“ vykročil a dodal směrem k šklebící se porcelánce.

Seno v dopoledním slunci omamně vonělo, mandele stály jako vojáci na přehlídce. Prohrábl mandel rukou.
„Tož dobré to je,“ zabručel si pod vousy. „Možeme to skováť na poval,“ vykročil zpět k mlýnu.
Selka sypala drůbeži a prozpěvovala si, čuník v chlívku pomlaskával, kohout snaživě šoustal slepici, když dorazil zpět.
„Ty sviňo, ešče ráz ňa ráno zbudíš a …podívaj sa,“ řekl směrem ke kohoutovi a zasekl rázně, pod přistřeškem povalující se sekeru, do špalku.
Zapřáhli koníka a vyrazili sklízet seno.

Autor

Navigace v seriálu<< Pytlák 07Pytlák 09 >>
5 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Opět výborné pokračování. Šupina už se začíná zajíždět jako budoucí mlynář. Už se těším na další díl.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x