Samira 06

Toto je 6 díl z 6 v seriálu Samira

27. března nastal den předání poslední části mé práce. Kurt spokojeně poblafával z fajfky, když zástupce investora podepisoval protokol o převzetí. Jeho chlapi se těšili domů, jak řekl.
„A co ty, Vladimíre? Ty letíš dvanáctého, ne?“
„Neletím.“
„???. Neříkej, že tobě se tady tak zalíbilo, že se ti nechce domů.“
„Vždyť si s chlapy chystal Mahmúdovi káble k té cigaretové mašince. A rozjede ji asi kdo?“
„Jsem to kus vola,“ plácl se do čela. „Úplný sklerotik. Víš co? Pojď, dáme si do nosu. Na oslavu konce montáže.“

Sedli jsme do auta a vystoupili před prázdnou jídelnou. Personál byl minimální, přestože bude oficiálně ukončena stavba sedmého dubna. Montéři, až na malé výjimky, už odletěli a z šedesáti sedmi chlapů zbylo sedm, včetně kuchtíka, mne a Kurta.
„Hej šenkýři, nalej vína džbán,“ hulákal v jídelně Kurt.
Spravila to flaška rumu. Lehce se popíjelo. Můj soused v bungalovu odlétal za šest hodin a s ním i tři Dánové, takže konečná. Kuchtík, Kurt a já. Jinak mrtvo.

Probudil mě divný pocit. U postele stála Samira, s širokým úsměvem na tváři.
„Nevím sice kdy odlétáš, ale musela jsem tě vidět. Uvařím kávu. Mám čas, protože manžel jel na letiště s montéry a dřív jak pozdě odpoledne se nevrátí. A už tady nikdo jiný není.“
Pootočila se a… Byla evidentně těhotná. Bříško zřetelně vystupovalo, zatím jen malým obloukem.
„Ty jsi těhotná?“
„Jak vidíš, tak ano. A díky tobě. Manžel se naparuje jako páv, jaký že je kanec, ale vím svoje, že?“
„To je výsledek akce přes vánoce?“
„Jistě, jen si vzpomeň, jak jsem si tě v sobě podržela. Když já to dítě také chci. Tak ho mám s tebou. Ty odletíš domů, mně zůstane trvalá památka a vzpomínka na jednoho bezvadného chlapa. Musím ti ještě za něco poděkovat. Ibrahim dostal tvrdou lekci od pana Mahmúda. Musel to být dost tvrdý rozhovor, já u toho nebyla, byť si nás zavolal oba. Vylezl z kanceláře úplně šedý v obličeji a pak Mahmúd zavolal mne a …Nevím jak bych se ti odvděčila.“
Mráz mi přejel po zádech.
„Co když se to domákne?“
„Co myslíš? Tu školu nebo že není dítě jeho?“
„To druhé.“
„Nemá jak. Modré oči má také a rysy se pomíchají. Nehledě na to, kdo by si vzpomněl na nějakého montéra po roce a jak vypadal, že? A víš co? Žádné kafe nebude,“ shodila mě na postel.

Holé bříško jevilo známky vstupu do druhého trimestu, ovšem její hladová frnda napíchlá na koníčka, dávala ohonu co proto.
„Musím si tě užít. Naposledy!!“ vyrážela mezi steny. Měl jsem pocit, že budoucímu dítěti rozbije můj žalud hlavu v děloze, tak vehementně se narážela.
Vyvrcholila nejméně třikrát, jak byla nadržená a než pořádný chlístanec ejakulátu vcucla hladová micina.
Druhé kolo rozjela s větší vervou a pak úplně odpadla. Doslova úplně.

Blížila se druhá odpolední, když odcházela z bungalovu s chvějícíma se nohama a potřetí vyšoustaná do mrtva a s mým mobilním telefonním číslem. Mermomocí ho chtěla. I já měl pocit, že sejdu z tohoto světa, ale krásnou smrtí.

V sedm večer, rozloučení s Kurtem bylo rychlé i když slzičky jsme měli v očích oba, mě odvážel i s vercajkem a kufrem vrtulník k Mahmúdovi. Samira mi poslala při nastupování vzdušný polibek a významně si pohladila oběma rukama bříško.

Montáž a pobyt v Sýrii pro mne skončil první týden v květnu. Sedmého přistálo letadlo v Praze na Ruzyni a desátého května, v domácí hospodě čelil dotazům chlapů, ostatně jako vždy, když jsem odněkud přijel.
Občas jsem si vzpoměl na Samiru, jak se ji asi daří a pak ve víru života pozapomněl.

Třicátého září mi pípl mobil. SMSka psaná anglicky.
„Máš nádherného syna, čtyři kila a padesát dva centimetrů. Oba jsme v pořádku. Líbá tě a s vděčností vzpomíná Samira.“
Myslel jsem si, že už ji nikdy neuvidím, ale člověk míní, bůh mění.

Necelé tři roky poté, v půlce června, se ozval telefon a z neznámého čísla se ozvala…Samira. Že se musíme určitě a nejlépe ihned vidět.
„Telepaticky? Nebo jak?“ zasmál jsem se do telefonu.
„Ne, jsem v Brně na stáži. Jsem lékařkou a budu tady na fakultě necelý týden. Tak spěchej.“

Skočit do auta a vydat se na udanou adresu v Brně bylo dílem okamžiku. Těch pár desítek kilometrů…Stála ve dveřích, ještě krásnější než kdysi. Objala mě a políbila.
„Zajdem na kávu?“ zeptal jsem se jí.
„Ne ,vem mě k sobě domů. Pokud tedy můžeš.“

To, co dělo každý podvečer v mé posteli, si může čtenář domyslet. Opravdu sexuální desetiboj.
Když jsem ji odvážel předposlední večer zpět do Brna, pohladila mne po tváři, políbila vystoupila z auta a poděkovala…za druhé dítě ode mne, pro které si přijela a to přesně v době ovulace. Infarkt kolem mě šel hodně, hodně blízko. Příští rok , přesně v den mých narozenin pípla zpráva:
„Máš druhého syna, tři kila osmdesát, padesát centimetrů. Líbá tě, má věčná lásko, Samira.

Myslel jsem si, že tím je vše u konce, ale opět mýlka. Sedm let po mém odjezdu ze Sýrie jsem se do na východ vrátil po montáži v Mexiku. Naposledy. A zde se odehrál příběh, který je na zcela jiný seriál.

Navigace v seriálu<< Samira 05
5 6 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Fred

Autorovi děkuji za ukončený seriál a zároveň se omlouvám za průtahy se zveřejněním posledních částí. Doufám, že nás zachováš v přízni a brzy pošleš další vydařené čtení.

Martin

Báječný seriál a úplně boží závěr. Je fajn, že se Ti dva setkali i v u nás v republice . Samira si přijela pro druhého potomka 🙂 Děkuji za nádherné čtení , a moc se těším na další skvělé povídky .

Jojin

Doufám že pokračování bude navazovat …

Reniem

Každý díl jsem zhltla jedním dechem,dokonce se i několikrát zasmala.Libi se mi s jakou lehkosti píšeš.Tesim se na další povídky:-)

tramp

S lehkostí???Spíš musím seskládat střípky mého života.Ovšem těší mne,že se vám seriál líbil.

Lukas

Bude pokracovat ten postapokalypticky serial ze stareho efenixu? Byly tam uverejneny 2 dily. Diky moc za tve texty.

tramp

Je to o múzách.A někdy prostě nechtějí přijít.Ale něco s tím udělám.Přestal jsem pracovně jezdit po světě,jen dovolenou občas absolvuji mimo ČR.

Kittikit

Moc pekne a ctive 😉

Junior

Vynikající zakončení. To že jí udělal dítě v Sýrii bylo jasné, ale že si pro druhé přijede do čech mne opravdu dostalo. Tak a teď se těším na to pokračování v arabském světě.

Tramp

Pokračování je Bonita a pak Zafira.

Tramp

Sorry,nikoliv Zafira ale Latifa.

11
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x