„Kdy už, sakra, budeme z toho lesa venku? Vždyť už je tma!“ hartusil Izidor a vzápětí, už asi popadesáté, zakopl o kořen. „Vydrž, není to už daleko. Čeká nás plný talíř a konečně pořádná postel,“ pousmál se při jeho pádu Leite, i když sám neměl příliš ponětí, kde jsou a kdy už narazí na vesnici. […]
„Tak co, kdy si začneme plnit naše přání?“ zkoušela to už druhý den Kristýnka. Zatím totiž nenastala vhodná příležitost ani na jedno naše přání. I když sex na pláži se nám téměř vydařil, nebýt lidí, co dostali podobný nápad, jen se ho rozhodli realizovat dřív. „To to chceš zkoušet na pláži plné lidí za bílého
Kristýnka 38 – Splněné sny Přečíst vše 2 »
Nápis na krabičce nelhal, dokonce ten účinek ještě trochu podcenili. Jen to ranní probuzení bylo hrozné. Budík nás neodbytně tahal z postele, ale ani jednomu z nás se vůbec vstávat nechtělo. Obzvlášť s vyhlídkou toho, že se minimálně do víkendu neuvidíme. Navíc ani ten víkend nebyl vůbec jistý.
Dešťová víla 29 Přečíst vše 2 »
„Haló, Filipe, pojď dolů!“ ozvala se matka z haly. Filip naštvaně odhodil pornočasopis do kouta pokoje, uklidil si vztyčené péro do kalhot, vyšel ven a naklonil se přes zábradlí. „Co je, mami?“ „Pojď se seznámit s naší novou pomocnicí,“ zdvihla matka hlavu nahoru, pak ztišila hlas a mluvila směrem ke vchodovým dveřím. „Představím vám svého syna Filipa. Studuje
Pomocnice v domácnosti Přečíst vše 2 »
Ráno byl s děvčaty dohodnutý sraz v devět hodin na blízké autobusové zastávce. Přišli jsme dřív, aby na nás děvčata nemusela čekat, obtěžkáni dohodnutým vybavením. Jedna taška s věcmi na opalování v přírodě a druhá, podstatně těžší, s proviantem na celý den. Tedy hlavně láhve s pitím a sladkosti, což byl náš dohodnutý podíl zásob
Vyhnanci na Sibiři 06 Přečíst vše 2 »
Probudil jsem se až k ránu, kupodivu přikryt peřinou a s příjemným pocitem v rozkroku, jako by se mi zdál sen. Ale rychle jsem procitl ze snu a byl znovu v realitě brzkého rána. Příjemný pocit ve slabinách ale nezmizel, ba právě naopak. Bylo to stále více příjemné. To Nataša mi klečela mezi nohama, schovaná
Vyhnanci na Sibiři 05 Přečíst vše 2 »
Před budovou seděl Pepa se šoférem na lavičce a o něčem diskutovali. Když mě uviděli, zvedli se a bez řečí jsme nasedli do auta a vyrazili do kolchozu. „Dobrý? Úplatek předán?“ mrknul po mně Pepa s úsměvem. Sice věděl, že by se na to neměl ptát, ale něco říct musel. „Jo, neboj. Materiál na stavbu
Vyhnanci na Sibiři 04 Přečíst vše 2 »
Drsný příběh o tom, co se může stát, když se pod maskou usměvavého muže skrývá nadržený psychopat… Psáno z pohledu ženy. Když ses na cestě z práce u domu srazila s Kamilem, věděla jsi, co bude. Kamil se usměje, pozdraví a (pokolikáté už?) tě pozve k sobě na sklenku vína. Ty úsměv opětuješ a (pokolikáté už?) s díky odmítneš. Kamil,
Winston s Vivien se vzájemného milování nemohli nabažit. Denně vyhledávali stinná místa, kde se mohli oddávat tělesnému chtíči. Lord Roxton nic netušil a dál se věnoval vyjížďkám po panství. A nebyly to obyčejné vyjížďky. V myslivně na jeho panství tajně navštěvoval vnadnou paní nadlesní. Zatímco nadlesní Leyton svědomitě procházel panské lesy, jeho pán mu svědomitě šoustal manželku.
Život na zámku 02 Přečíst vše 2 »
„Račte dál, pane, jeho lordstvo vás již očekává,“ uklonil se služebník a přebral návštěvníkův plášť a klobouk. „Kadet námořnictva Winston Norris, k vašim službám, Vaše lordstvo,“ mírně se uklonil z ústrety přicházejícímu muži. „Ale jaképak lordstvo,“ pousmál se muž a srdečně mu potřásl rukou. „Brzy budeme v přízni, tak jaképak okázalosti. Pojďte, posadíme se.“ „Lorde Roxtone,“ promluvil pevně
Život na zámku 01 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
