Léto uteklo jako voda, ze stromů opadalo listí a napadl první sníh. Pak přišly Vánoce a Nový rok, za celou tu dobu Robert nikoho nepotkal a stále myslel jen na Karolínu. Celý smutný z toho, jak se blížilo datum její svatby. Za tu doby si vyměnili jen pár zdvořilostních esemesek, nic důvěrného. Z jedné strany jí Robert […]
Je to ve hvězdách 03 Přečíst vše 2 »
Kapitola sedmá pojednávající o tom, že šmírování se nevyplácí a že to, co chtěli, dostanou. Týden dovolené ulítl jako voda. Léto se překulilo do svého závěru a i když už bylo září, stále ještě ukazovalo letní tvář. Luboš se vrátil domů až v podvečer. Hanka seděla u stolu, koukala na nějaký seriál v televizi a při ruce jí stála sklenice
Stará hájovna 07 Přečíst vše 2 »
Je to ve hvězdách 2. Od onoho setkání jezdil Robert za hvězdami téměř každý týden. Vždycky doufal, že se Karolína znovu objeví, nebo že ji alespoň spatří, jak se koupe v rybníku. Jednou ji zahlédl mizet mezi stromy. Podruhé ji viděl, jak se sluní na břehu nahoře bez. Než se však k něčemu odhodlal, spatřil tam s ní
Je to ve hvězdách 02 Přečíst vše 2 »
Kapitola 6. Opožděná svatební cesta. Květen se překulil do června. Počasí venku vypadalo jako v nejprudším létě. Luboš seděl venku před hájovnou a soustředěně něco hledal v notebooku. Z pootevřeného okna bylo slyšet Hanku, která si tiše pozpěvovala a uklízela nádobí z myčky. „Ty Lubo, kdy že to budete mít tu odstávku?“ Vzhlédl od obrazovky: „Od příštího pondělí na týden.
Stará hájovna 06 Přečíst vše 2 »
Kapitola 5 – Přísně utajená svatba. Začátek měsíce dubna nevypadal nejlépe. Sněhové přeháňky se střídaly s deštěm, severní vítr tomu také nepomáhal, spíše škodil. Jak se říká, ani psa by člověk ven nevyhnal. Ve Staré hájově seděla celá sestava kamarádů. Na kratší straně rohové lavice trůnil hajný Poděs, po jeho pravici se usadili Kulička s Šerlokem a na
Stará hájovna 05 Přečíst vše 2 »
Robert doběhl s dalekohledem do svého stanu zrovna ve chvíli, kdy se z nebe spustil liják. Bezpečně uložil svůj malý refraktor do sucha a v předsíňce svého dočasného obydlí rozložil malý lihový vařič, aby si udělal čaj. Už ani v nejmenším nelitoval tahání se s těžkým stanem, který byl pro jednoho možná až zbytečně velký. Jako obvykle, když měl všeho dost,
Je to ve hvězdách 01 Přečíst vše 2 »
Kapitola čtvrtá – vánoční. Přišla zima. Jak se říká „ani psa by tam člověk nevyhnal“. Teploty kolísaly kolem nuly, na zemi poprašek sněhu a od severu to nepříjemně fičelo. Hanka se točila kolem sporáku, v kuchyni to vonělo cukrovím a Luboš, místo toho aby zalezl do kamrlíku vzletně nazvaného pracovnou, seděl u stolu a trápil svůj přenosný počítač.
Stará hájovna 04 Přečíst vše 2 »
Kapitola třetí – podzimní. Listí na stromech před hájovnou již dostávalo podzimní nádech. Byla sobota. Luboš neochotně pootevřel jedno oko, na které ho šimral paprsek sluníčka prosvítající mezi zataženými závěsy na okně. Otočil se k nočnímu stolku, pohlédl na budík a zavelel: „Vstávat, bude osmá, ať nás netahá Poděs z postele.“
Stará hájovna 03 Přečíst vše 2 »
Spalo se mi nádherně. Nabyl jsem sice zvyklý spát ve dvojici a tak jsem i v tom stavu jakéhosi polovědomí musel respektovat, že postel nemám jen pro sebe. Tato nepohodlí však bylo vynahrazeno silnými, novými dojmy. Vnímal jsem příjemné, živočišné teplo ženského těla vedle sebe a to také způsobilo, že i v tom spánku podvědomí pracovalo. Péro mi opět
V pondělí ráno jsem vstával s docela čistou hlavou. Na to, co jsem prožil o víkendu a o čem se mi zdálo, rozhodně. Sbalil jsem si věci a vyrazil vstříc poslednímu pracovnímu týdnu. Telefon jsem zapnul až cestou do práce. A dobře jsem udělal. Čekalo tam na mě několik zpráv. Něco od bejvalky, něco od Kristýnky. Ani jednu jsem neotevřel
Kristýnka 30 – Usmíření Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
