„Kdy už, sakra, budeme z toho lesa venku? Vždyť už je tma!“ hartusil Izidor a vzápětí, už asi popadesáté, zakopl o kořen. „Vydrž, není to už daleko. Čeká nás plný talíř a konečně pořádná postel,“ pousmál se při jeho pádu Leite, i když sám neměl příliš ponětí, kde jsou a kdy už narazí na vesnici. […]
Na okraji masivu Uralského pohoří, za městečkem Dalmatovo narazil na zámeček. Před ním se pohyboval zahradník, a tak se s ním dal do řeči. Zahradník mu sdělil, že je to sídlo knížete Igora Budilova a jeho neteře Nikoly Vasilijevny a jako cizinec jistě bude pánem srdečně vítán. Dveřník v zámku však mluvil jen francouzsky. Přesto byl Václav
kronika jednoho života 06 Přečíst vše 2 »
„Ty vole, ta tvoje ségra, to je teda kus,“ hlásil mi kamarád, když jsme večer seděli v hospodě. „Vždyť je to moje ségra,“ odpověděl jsem. „Nevíš, jestli někoho má? Já bych do ní šel,“ zkoušel to dál. „Nech toho. Kámošovo sestra by pro tebe měla být tabu.“ „No jo.“ „Jaký no jo, znám tě už nějaký
Šéf klubu vstoupil do šatny. „Chlapci, než se Tonda uzdraví, našli jsme za něj náhradu. Je to jen dočasné řešení, ale myslím, že budete spokojeni. Odpoledne bude první trénink.“ „Kdo to je,“ zajímalo pár zvědavců. „Čerstvá absolventka první trenérské třídy, Kristýna Brejchová,“ dostalo se jim odpovědi a kabinu ihned naplnil nesouhlasný křik. Šéf kvapně odcházel
Nápis na krabičce nelhal, dokonce ten účinek ještě trochu podcenili. Jen to ranní probuzení bylo hrozné. Budík nás neodbytně tahal z postele, ale ani jednomu z nás se vůbec vstávat nechtělo. Obzvlášť s vyhlídkou toho, že se minimálně do víkendu neuvidíme. Navíc ani ten víkend nebyl vůbec jistý.
Dešťová víla 29 Přečíst vše 2 »
„Haló, Filipe, pojď dolů!“ ozvala se matka z haly. Filip naštvaně odhodil pornočasopis do kouta pokoje, uklidil si vztyčené péro do kalhot, vyšel ven a naklonil se přes zábradlí. „Co je, mami?“ „Pojď se seznámit s naší novou pomocnicí,“ zdvihla matka hlavu nahoru, pak ztišila hlas a mluvila směrem ke vchodovým dveřím. „Představím vám svého syna Filipa. Studuje
Pomocnice v domácnosti Přečíst vše 2 »
Ráno byl s děvčaty dohodnutý sraz v devět hodin na blízké autobusové zastávce. Přišli jsme dřív, aby na nás děvčata nemusela čekat, obtěžkáni dohodnutým vybavením. Jedna taška s věcmi na opalování v přírodě a druhá, podstatně těžší, s proviantem na celý den. Tedy hlavně láhve s pitím a sladkosti, což byl náš dohodnutý podíl zásob
Vyhnanci na Sibiři 06 Přečíst vše 2 »
Vraceli jsme se z hospody, když vtom do mě Radek dloubl. „Hele, ta přebrala!“ podíval jsem se uvedeným směrem a spatřil na lavičce zhroucenou dívčí postavu. „No nevím! Jestli není úplně tuhá!“ trochu jsem znejistěl a k dívce zamířil. Napůl seděla, napůl ležela na lavičce, oblečená jen v tenkých šatičkách. Z nedaleké diskotéky duněla hudba, takže bylo jasný, kde
Byl nádherný jarní den, když se u nich zastavil mohutný osmahlý muž. Chvíli je pozoroval a pak se představil. „Jsem Ted Manson a sháním pár honáků. Líbíte se mi. Nechcete si vydělat?“ „Kolik to hodí?“ bylo první, co Matěje zajímalo. „No. Řekněme pár babek tejdně, nebo až rozdělení zisku v Austinu na jatkách na konci sezóny,“
Kronika jednoho života 04 Přečíst vše 2 »
Z Dakaru ale Václav nejdřív doplul na Kanárské ostrovy a posléze na Madeiru, kde se teprve mohl nalodit na zaoceánský parník plující z Itálie do New Yorku. Aby zbytečně neutrácel vydělané peníze, bydlel v malé kajutě ve třetí třídě, hluboko v podpalubí, spolu s dalšími, mnohdy podivnými, existencemi. Kajutu s ním sdílel Matěj Klicpera, taky Čech. Ten měl svou představu o
Kronika jednoho života 03 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
