Legenda o Žiguli 06

Toto je 6 díl z 6 v seriálu Legenda o Žiguli

Večer, něco před osmou, jsem dorazil na známou adresu, kde jsem už dvakrát byl za Káťou. Byl to hezky zrestaurovaný domek ve staré zástavbě. Věděl jsem, že jej koupili Žiguliny rodiče, aby měla s dětmi po rozvodu kde bydlet. Zároveň si tak bezpečně uložili prachy v nejisté době. Cvrnkl jsem na zvonek a vzápětí jsem byl puštěn dovnitř. Poněkud mě zarazilo, že otevřít přišla Káťa.

„Tak jen pojď dál, ať si to od mámy taky vypiješ! Zatím jsem celé odpoledne dostávala vynadáno jenom já.”
Po tomto uvítání jsem by ještě víc na větvi.
„To jsem zvědav, co mě ještě čeká,” řekl jsem si v duchu odevzdaně. Bylo mi silně proti mysli, že Žiguli nedodržela naši dohodu a Káti se nějak nezbavila. Byl jsem přijat v jídelně, kde již bylo prostřeno pro tři lidi. Nechyběly ani květiny ve váze a svícen s třemi svíčkami.
„Tak tady máš jedno malé překvapení, taková menší seznamovací večeře ve třech. A abychom byli zcela oficiální: Káťo, tak tohle je tvůj otec.“
Káťa sklopila oči a tiše řekla:
„Vždyť já vím, o ničem jiném nemluvíš celé odpoledne. Ale já za to přece nemůžu.“
„Rád bych k tomu poznamenal, že je mi to sice líto, ale ani já o tom neměl tušení,“ snažil jsem se omluvit.
„No nic, co se stalo, stalo se, nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem,“ řekla rezolutně Žiguli. „Tak si rodinko sedněte a poprvé se spolu najíme. Škoda, že tu není Franta, byli bychom komplet.“

Přišlo mi vhod, že to Žiguli bere sportovně, ale pořád jsem se cítil jak nahý v kopřivách. Raději jsem se pustil do jídla. Byla to nějaká čína, ale stejně mi bylo jedno, co vlastně jím. Jenom si pamatuji, že to bylo silně kořeněné, což jsem hlasitě komentoval.
„Ale pokud vím, měl jsi ostré vždycky rád. Říkal jsi: trochu pepře, ať se mi vzepře a potom česnek, aby se nesmek. Nevíš, co tě čeká, třeba to budeš potřebovat a navíc,  máme to čím spláchnout, tak neměj obavy o věci příští,“ usadila mě Žiguli a podala mi k otevření láhev mého oblíbeného červeného.
Byl jsem rád, že mám co dělat, protože jsem byl absurdností situace poněkud per plex. Snad dobrák alkohol ze mě sejme trému. Zažil jsem už leccos, ale takovou trapárnu dosud nikdy. Nezdvořile jsem do sebe hodil celou sklenku a nalil si další. Žiguli zatím zapnula kazeťák a já s potěšením zaregistroval hity ze sedmdesátých let, které jsme si tehdy pouštěli při šukání. To byla naše jediná časomíra, protože hodiny jsme nevnímali, jen konec kazety. Obvykle jsme ji jen otočili a mrdalo se vesele dál. Zabral jsem se krátce do příjemných vzpomínek.

Mezitím se zešeřilo a Žiguli zapálila svíčky. Upíjel jsem víno a počáteční stísněnost mě pomalu opouštěla. Občas jsem hodil očko po svých společnicích.
„Tedy Káťo, pokud budeš v máminých letech vypadat, jako ona, můžeš si blahopřát, protože je to pořád žádoucí kočka,“ snažil jsem se lichotit.
„No, slyšela jsem od Káti, že ses na stará kolena dal na paničky středního věku, to bych od tebe nečekala. A Káťa je už zřejmě jen čestná výjimka, že ano, ty mladíku z povolání.“

Žiguli si zřejmě také dala s předstihem pár panáků a byla mírně máznutá. Teď si ze mě utahovala a vůbec nedbala, že tím mě i Káťu, přivádí do rozpaků. Díval jsem se na ty dvě najády a cítil jsem krásné uspokojení, že jsem si s oběma parádně užíval. Začala se mě zmocňovat euforie a s ní i chutě. Kdysi dávno jsem si to rozdával s dvěma kočkami najednou a dodnes na to rád vzpomínám. Za ideální kombinaci však považuji dva plus jedna. Jen zdvojený mužský potenciál je schopen patřičně uspokojit ženskou, když je správně rozjetá. V takové sestavě si všichni parádně zamrdají. Mne ale teď možná čeká trojka, kde budou ženy v přesile. Hlavu si s tím lámat nebudu. Když mi ho nepostaví, tak si ho nezaslouží. A naopak: Kolikrát si ho postaví, tolikrát ho tam budou mít. Ať se holky podělí. Já udělám, co budu moci a docela rád.

První láhev byla prázdná v rekordním čase a na řadu přišel „tlamolep“ v podobě griotky. Následovala lahvinka „Meruňky“ a při ní jsem začal vnímat první příznaky lehké opilosti. Žádná únava, nebo malátnost, ale prima špička. Sako jsem měl dole už dávno a teď jsem se zbavil kravaty. Oznámil jsem halasně dámám, že jdu na záchod a vypadl jsem do koupelny. Ulevil jsem si, umyl ptáka (co kdyby?) a opláchl si obličej. Lehce osvěžen jsem se vrátil do obýváku a zkoprněl jsem.

Obě kočky si totiž udělaly pohodlí a seděly na gauči jen ve spodním prádle. Když jsem chtěl usednout vedle Žiguli, byl jsem doslova vtažen mezi ně. Obě se na mě přitiskly, každá ze své strany a já je objal kolem ramen. Začal jsem líbat Žiguli, zatímco Káťa mi žužlala ucho. Náhle se Žiguli lehce odtáhla a řekla vyčítavě:
„Jak to že zanedbáváš moji, vlastně naši holku? Budeš nás muset ošukat obě a předem tě lituji, protože ti nic neodpustíme, ty starý kocoure.“

Za normálních okolností bych byl zděšen představou dvou rozdychtěných žen, ale co tady bylo normální? Dokonce jsem se přistihl, že mi to lichotí a že se nemohu dočkat. Sundal jsem Žiguli podprsenku a byl jsem nadšen jejími nalejváky na kterých byly znát těhotenské jizvičky. Melouny byly lehce pokleslé, ale na to jsem byl poslední dobou zvyklý a dokonce se mi to líbilo. Sklonil jsem se k nim a začal je ožužlával. Nad moji hlavou začala Žiguli zbavovat Káťu podprsenky, Když jsem se otočil, viděl jsem pro změnu pevné pružné trojky, které se zatím nemusely obávat zemské přitažlivosti. Nyní se obě moje milenky pustily do mého oblečení. Svlékaly mě z obou stran s obratností komorných.

Za chvíli jsem byl pouze ve slipech, ale ty jsem ochotně sundal sám, když jsem viděl, jak se překotně zbavují svých kalhotek. V místnosti bylo lehce přetopeno, takže nám bylo akorát. Můj průzkumník se začal zotavovat ze své obvyklé lenosti. Náhle jsem zjistil, že ležím na gauči a obě moje víly klečí, každá z jedné strany. Intenzivně se střídavě snažily přivlastnit si mého namlouváka. Odstrkovaly se a div na sebe nevrčely.

„Tak moment děvenky, musíte se dohodnout, na př. každá chvilku tahá pilku, nebo v tomto případě kouří ptáka. Mě to dělá od kterékoliv z vás, stejně dobře.„
Teprve po tomto zásahu do organizace práce se intenzita a produktivita zlepšily. Ocas začal být patřičně tvrdý a začalo se dostavovat rostoucí vzrušení. Toto správně odhadla Žiguli a resolutně začala nasedat na koníka. Kátiny protesty rázně odmítla:
„Jsem tvoje máma, tak budeš poslouchat. Navíc jsem nešukala, ani nepamatuji, zatím co vy dva jste si to rozdávali, pokud vím, docela nedávno. A mimo to, do mě to může pustit, zatímco do tebe ani náhodou. Takže první dávka je moje!“

Mělo to logiku, takže nebylo o čem mluvit. Přitáhl jsem si Káťu ze strany blíž a začal jsem masírovat její nádherná ňadra s fantasticky nalitými dudlíky. Přitiskla mi je na obličej a tak jsem začal pracovat ústy a jazykem. Střídavě jsem je ožužlával, lehce ohryzával a lechtal řasami. Jednou rukou jsem ji zajel mezi nohy a začal jsem si pohrávat s mušličkou. Jemně jsem ji šimral a pomalu jsem se propracovával na klitoris, který byl již pěkně naběhlý a tvrdý. Káťa skučela a začala sebou škubat. V tu chvíli jsem vjel prstem do jeskyňky a snažil se nahmátnout G bod. Vzápětí se vzepjala a potom unaveně klesla vedle mne.

Mezitím jsem druhou rukou mnul a laskal jednu Žigulinu kozu, zatím co druhou jsem sál jako mimino. Nalehla na mě, málem mě udusila svými airbagy a cílevědomě mířila k vyvrcholení. Ždímala ptáka, jako vakuová pumpa a při vystříknutí jsem zřetelně cítil, jak se hrdlo dělohy hladově přisálo k žaludu a vycuclo mě do poslední kapky. Chvíli na mě ležela a já měl pocit, že zemřu slastnou smrtí, udušen ukázkovými nalejváky. Naštěstí měla rozum a trochu se nadlehčila.

„Byla by to krásná smrt,“ usmál jsem se ulehčeně.
„Na smrt nemysli, ještě tě čeká spousta práce. Nemysli si, že tě necháme bez trestu, za to tvoje krvesmilstvo,“ řekla mi potichu do ucha, snad, aby to Káťa neslyšela. Ta sice zemdleně ležela vedle, ale okamžitě reagovala:
„Nic tátovi neříkej o krvesmilstvu, protože já už jsem mu na tebe práskla, že jsi mi přebrala Frantu. Ne, že bych toho litovala teď, když ho nahradil Jarda, vlastně táta…….,sakra, jak ti vlastně mám teď říkat?“

Byla to skutečně paradoxní situace, ale v tom rauši jsme na to reagovali pouze smíchem.
„Tak ty o tom víš, potvoro?“ zeptala se Žiguli, téměř překvapeně. „A já jsem myslela, bůhví jak opatrně to děláme. To je těžký, když je ženská zvyklá mít ho tam denně a najednou je bez toho. A dělat si to sama, to není ono. A vy, pravidelní čtenáři NEI Reportu taky víte, že pro opuštěnou ženskou je dospívající syn často jedinou záchranou. I přední odborníci se přimlouvají za to, aby dobrovolný incest, nebo nenásilné zaškolování nezletilých, nebylo v budoucnu trestné. Snad se to dostane i na jednání do parlamentu. Tady už mě nepřekvapí nic, když odhlasovali to registrované partnerství.

Onehdá jsem četla o jedné rozvedené vychovatelce z učňovského internátu, která zajížděla nezletilé učně. Dostala dva roky natvrdo za pohlavní zneužívání, místo aby ji dali metál za zásluhy na poli sexuální osvěty. Takže my jsme taková normální rodinka a až se Franta vrátí, tak si občas hodíme grupík stylem každý s každým,“ meditovala Žiguli. Opravdu jsem v tu chvíli nevěděl, jestli si dělá legraci, nebo vypouští balónek, jak na to budeme reagovat.

„Tak na to zapomeň miláčku, každý s každým rozhodně ne. Já totiž na chlapečky nikdy nebyl a doufám, že Franta je po mě, tedy normální. Pokud se ovšem dá nazvat normálním, že šoustal ségru i mámu. Myslím to tak, že snad není bisexuální. To bych se asi musel zastřelit, to by bylo i na mě moc. Celý problém je v tom, že já jsem sice ošuštil dceru, ale nevěděl jsem, že je to dcera. Ty jsi zase ve stavu nejvyšší nouze ojížděla syna. Takže ani ve srandě o mně neříkej že jsem kanec. Přiznávám, že jsem prasák a od nedávna i zvrhlík, ale homouš jsem nikdy nebyl a nebudu,“ prohlásil jsem rezolutně.

„Prosím vás, přece to nebudeme znova rozpatlávat, když už se to stalo a zpátky to vzít nemůžeme. Za sebe mohu říci, že mě to nemrzí a jak jsem poznala Jardu, jistě také nelituje.“
Káťa zasáhla právě včas, abychom si oba uvědomili, že má vlastně pravdu.
„Je to tak, “ potvrdil jsem její slova. „Jsem jako Jan Neruda, vždycky  jsem to dělal rád.“
„Vším jsem byl rád,“ opravila mě budoucí maturantka a tím jsme toto téma ukončili.
„Holky, já bych něco snědl,“ ozval jsem se přízemně. A tak jsme si dali lehké občerstvení. Lada hodila do placu tác plný obložených chlebíčků a nějaké jednohubky. Seděli jsme opět u stolu jen lehce přiodění.
Žiguli si oblékla moji košili a nechala ji rozepnutou. Moc mě potěšilo, že i po letech zachovala náš rituál. Káťa si došla pro pyžamový kabátek a když se v něm vrátila ke stolu, vstal jsem a rozepnul jsem ji zapnuté knoflíčky, „aby kozičky měly výběh“. Po zákusku s kávou jsem si připadal, jak paša v harému. Lehká opička již pominula a proto jsme ji přikrmili další porcí Meruňky.

Žiguli nasadila další kazetu s Tučným a Vyčítalem. Byla to pohoda. Přesunuli jsme se na letiště a naskládali se tak, že jsem byl uprostřed, z levé strany jsem měl Káťu a z pravé Žiguli. Jednou rukou jsem vychutnával krásně tvarované trojky a druhou rukou jsem projížděl hustou kožešinku, které jsem měl plnou dlań. Žiguli se opět ujala „kříšení nebožtíka“, což se ji dařilo a bylo vidět, že i ji to dělá potěšení.

Pocit rostoucí blaženosti byl i na mé straně, protože to prostě uměla. Nejhorší je, když ženská bere ptáka do ruky s odporem, nebo ho drží jak prase kost. Když mi péro trčelo jako za mlada, ujala se jej Káťa a začala mě snaživě kouřit. Za chvíli se chystala nasednout na oblíbeného koníčka a v tu chvíli zasáhla Žiguli. Odkudsi vyčarovala připravenou šprcku a pozorně mi ji navlékla.

„Jé, mami, nebuď protivná, sama to nemáš ráda,“ protestovala Káťa.
„Neodmlouvej, chceš snad porodit blbečka? On ho totiž tenhle pán hrozně nerad vyndává a má strašně vzteklé spermáky, čehož jsi ty i Franta živým důkazem,” argumentovala Žiguli.
Káťa se s tím jen nerada smířila. Máma ji ještě pomohla navést „gumáka“ na okraj štěrbinky a sama naklekla nad můj obličej. Nastavila mi hustě zarostlou kundu a když jsem se přidržoval jejích boků, podstrčila mi pod hlavu zmuchlaný polštář, abych nemusel napínat krční svaly.
Bylo to božské. Brzy jsme se začali všichni zmítat v jednom rytmu. Jazykem jsem šmejdil po nalitém poštěváčku a chvílemi jsem sjížděl dolů a vnikal jak nejhlouběji jsem mohl, do pohostinné rozdychtěné dírky. Zároveň jsem intensivně vnímal, jak Káťa jezdí na mém kopí. Chvílemi se zakláněla a vrtěla kundičkou, chvílemi zvolňovala, jakoby si chtěla svoji rozkoš prodloužit. Pokoušela se taky o ždímání, ale marná sláva, tak jako Žiguli to zatím nedovedla.

V momentě, kdy odpočívala, jsem převzal iniciativu sám a začal  zdola přirážet. To ji opět probudilo k intenzivní práci s boky. Lehce se nade mnou nadzdvihávala a začala zrychlovat tempo. Jemně skučela a vzápětí jsem cítil, že už ji dál nezadržím. Podal jsem se tedy intensivně stoupající nádherné křeči, která skončila bezpečným výstřikem do gumy a naším naprostým vyčerpáním.
V té chvíli se udělala i Žiguli a zalila mi obličej milostnou šťávou.

Svezla se stranou a sáhla po připraveném ručníku.
„Ani nevím, co je moje a co tvoje,“ řekla, když mi otřela obličej a potom svoji pičku. S Káťou jsme byli dosud spojeni. Ležela mi na hrudi a jemně mě líbala. Naše jazyky spolu laškovaly a já ji hladil boky a zadeček. Po chvíli jsem z ní vyklouzl a společně jsme vylovili šprcku.

„Holky, jestlipak víte, jaká je nejlepší antikoncepce?”
Nečekal jsem na odpověď a dodal: „Nemrdat. A druhá nejlepší metoda je vypálit spermáky tak prudce, že se nárazem o dělohu zabijí. Ale to u mě nějak přestává fungovat. Zřejmě už nemám tu potřebnou prudkost při výstřiku. Takže bys měla, jako starostlivá matka, pro dcerušku opatřit nějaké pilulky. Nejlepší prý je aspirin a držet ho mezi koleny,“ snažil jsem se žertovat.

V podstatě jsem ale dával v duchu Žiguli za pravdu. Kdybych Káťu nechtěně napustil, bylo by to nejen prekérní, ale i rizikové. Znal jsem jeden případ, kdy otec byl zároveň dědečkem. Pamatuji si, že ten chlapeček byl sice moc  hezký, ale naprostý blbeček.

„Nejraději bych byla, kdyby si Káťa co nejdřív našla nějakého mladého kluka,” řekla Žiguli svůj názor. Káťa rozhořčeně protestovala:
„Já žádného mlaďocha nechci. Mámo vzpomeň si, jaké to s nimi je. Začala jsem ze zvědavosti a jenom proto, že skoro všechny holky ve třídě to už mají za sebou. Některé říkají, že už bez toho ani nemohou být. Mě to nic neříkalo, dokud jsem se nepomilovala s Jardou. Teprve s ním jsem poznala, že to může být krásné.”
„Tak mladé holce žádný gynekolog pilulky nepředepíše. Takže vám nezbude nic jiného, než klasická guma. A od tebe Jardo chci slib, že bez gumy ani ránu. A nebudeš na ni zkoušet ani svoji teorii neplodných dnů.”

Protože jsem uznal, že Žiguli má pravdu a není motivovaná jen žárlivostí, slíbil jsem, co chtěla.
„Jakou to máš teorii neplodných dnů?” zeptala se zvědavě Káťa.
„To tě nemusí zajímat, protože to nebudete zkoušet,” resolutně řekla Žiguli.
„Zkoušet to nebudeme, když si to nepřeješ, ale zajímá mě to čistě teoreticky. Tak jak to vlastně je, táto?”

Nezvyklé oslovení mě příšerně zatahalo za uši.
“Víš co, říkej mi raději Jardo, připadá mi to méně trapně. Akorát bych nerad, kdybys mi řekla Jardo, nebo táto, ve škole. A co se týká té teorie, tak to není teorie, ale praxe. V odborné literatuře je popsáno několik způsobů, jak přesně zjistit neplodné dny. Všechny jsou poměrně náročné. Na př. se několik dní po sobě měří bazální teplota ve vagině a další postup jsem zapomněl. Mně celý život vystačily dvě zkušenosti: Při třetím a dalších číslech už se to za plot házet nemusí, protože v ejakulátu již žádné spermie nejsou. A druhá zkušenost, že čtyři dny po skončení menstruace je ženská prostě neplodná. Tedy ten den, kdy přestane brát vložky a tři následující dny.”

Káťa mě pozorně poslouchala:
„Máš to vyzkoušené a dá se na to spolehnout?”
„Vyzkoušel jsem to asi na dvaceti ženách, včetně tvoji matky. Poradil jsem to i několika přátelům a ti, kteří měli odvahu to vyzkoušet, mi pak potvrdili, že to funguje. Ale my to pro jistotu opravdu zkoušet nebudeme.”
Po tomto proslovu jsem začal zívat.

„Takže jak na to koukám, nejvíc zkrátka přijde Franta. O mě jako o mladou holku ztratil zájem, což je mimochodem nyní vzájemné. Máma mu už asi nedá, když má tebe, táto, pardon, Jardo“.
„K tomu bych měl výhrady i já a to ze zásady a nikoliv jen ze žárlivosti,“ připojil jsem svůj názor.
„Ale já se Jardy nevzdám, to ti mámo říkám předem,” řekla Káťa.

Žiguli se záhadně usmála:
„O Frantu nemám starost, tomu dohodím Marušku od vedle. Je rozvedená a mockrát si už stýskala, jak ji mrdáníčko chybí. Tak ji nenápadně předhodím Frantu.Bude jistě ráda působit jako sexuální instruktorka a kluka  alespoň dobře vyučí. Několikrát jsem si všimla, že ji chodí šmírovat, když se opaluje nahá na zahradě. Takže se jim oběma vlastně splní tajné přání. A o Jardu se bát nemusíš. Znám ho líp než ty a vím, že mu to takhle vyhovuje, protože to byl odjakživa zpustlík. Viděla jsi sama, že nám to dneska ve třech docela dobře šlo. Nevím, proč by to tak nemohlo zůstat.“

„Dřív, nebo později si někoho najdeš a vyřeší se to samo. Mám jedinou podmínku: Milovat se budeme vždy ve třech, aby to bylo spravedlivé a nikdo nepřišel zkrátka. Nechci, abys Jardovi vybila baterky zatím co budu v práci. Doufám, že s tímto návrhem oba souhlasíte.”

Souhlasili jsme přikývnutím. V duchu jsem musel přiznat, že Žiguli má pravdu. Jen jsem se musel smířit s tím, že teď budu mít čtyři partnerky a ještě míň času. Na štěstí pro mne dvě z nich,  (manželka a moje současná “druhá dáma “), již začaly ztrácet o sex zájem. Přechod se hlásil a tak „sexovaly“, jen aby mi vyhověly. Takže, když na těchto frontách polevím, nebude to nápadné. Uspořený materiál se využije jinde, jak by řekla Lydie Korabelniková. Ale na to jsem dopředu nechtěl myslet.

„Holky nechte meditací. Nevím jak kdo, ale já jsem unavený a chce se mi spát. Zítra je také den a nevíme co nás čeká.”
Došel jsem k rozestlanému letišti a ulehl doprostřed. Na to, abychom lezli pod sprchu jsme byli všichni dost unavení. Obě moje najády mě následovaly, každá z jedné strany. Naskládali jsme se do polohy lžiček. Tiskl jsem se k Žiguli zezadu a na břiše jsem měl její pevné hýždě. Káťa mi tiskla kozičky na záda a bříško příjemně hřálo můj zadek. Přikryli jsme se Larisou.  Kátě jsem dal ptáka do ruky a sám jsem sáhl po volném ňadru Žiguli. Bylo příjemně teplé a hebké. Akorát bych potřeboval alespoň dvě dlaně, abych jej držel celé. Lehce jsem je stiskl a majetnicky potěžkal. Bylo mi fantasticky.

Po obou stranách jsem cítil příjemné teplo svých společnic a pomalu jsem usínal. Myšlenkám typu: „Co bude dál?“ jsem se úspěšně vyhnul, protože jsem sladkým vyčerpáním tvrdě a zdravě usnul. A upřímně řečeno, ani nechci toto dilema řešit. Nějak bylo, nějak bude. Je nám to všem příjemné a nikomu neubližujeme. Vždyť žijeme jen jednou.

Navigace v seriálu<< Legenda o Žiguli 05
5 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné zakončení seriálu. Tak se nakonec podělí a Káťa si časem najde někoho jiného a bude po problémech. A Frantovi Žiguli dohodí sousedku a bude spokojenost na všech stranách. Prostě happyend.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x