Oslava 02

Toto je 2 díl z 4 v seriálu Oslava

„Tyjo, jak dlouho jsi to věděla? Tos mě schválně provokovala?“
„Ale vůbec ne. Jen jsem nic neskrývala a občas tě nenápadně pozorovala, co s tebou moje přítomnost jen v prádle a se župánkem dělá a potom dokonce i jen moje těsná blízkost třeba u telky. Tam jsem ale přeci vždycky byla oblečená, ne?“
„To jo, no a co jsi tenkrát zjistila? Že čím jsi blíž, tím rychlejc se mi staví a snažím se někam zmizet? Nebo že pohled na tebe v prádle mi ho postaví skoro hned? A to, když jsi tenkrát chtěla, abych ti do koupelny přinesl osušku, když ses sprchovala, to taky nebyla náhoda?“

Petra se na něj upřeně podívala a měřila si ho přes skleničku:
„Nebyla. Byli jsme sami doma a chtěla jsem vidět, jak zareaguješ. Uplně normálně jsem byla zvědavá, co s tebou provede, když budu nahá ve sprše.“
„Tak to jsi taky asi byla docela úchyl, jestli můžu bejt upřímnej. Proč jsi to dělala?“
„To bylo pořád stejný. Jednak jsme bývali nahatý na plážích u moře, takže nic novýho. Teď už jsi ale byl trochu starší, věděla jsem, že žádnou holku nemáš, koneckonců někdy na začátku gymplu nebo kdy se to stalo, to nebylo nic divnýho a říkala jsem si, že když jsi takhle vzrušivej, že třeba budeš mít pozdějc problémy, tak abys to udržel na uzdě a vyhnul se trapasům, ale mě před tím vůbec ani nenapadlo, že by to někdy pozdějc mohl k něčemu vést, Peťulko.“
„Jenže ty sis nechala utřít záda! Víš, co já si pak začal myslet? Víš, na co jsem začal myslet? Taky jsem se hned pak zdekoval pryč a doufal, že sis nevšimla, co to se mnou udělalo!“

„Víš, miláčku, že tady asi byl ten problém? Já si toho všimla. Samo. A najednou mě to úplně bláznivě vzrušilo. Nikdy jsem tohle nikomu nemohla říct. Ale mě tenkrát poprvé doopravdy napadlo, jaký by to bylo, kdybych za tebou pak takhle svlečená šla. Já měla takovou chuť to udělat! Ale to jsem si netroufla, to je snad jasný, přeci víš, že tenkrát jsi byl hrozně mladej, ale hlavně jsi byl můj syn a to přeci nešlo. Jenže stejně jsem od tý doby občas začala myslet na to, co by se stalo, kdybych to navlíkla tak, že bys mě třeba někdy v budoucnu svedl.
Fakt mě někdy i napadla myšlenka, že bych se snad někdy i pomilovala se svým synem, dovedeš to pochopit? Ale hned jsem si to zase zakázala. Neboj. Jenže tys byl potom pořád čím dál tím mazlivější, tak bych to nazvala. A vyhledával jsi mojí blízkost třeba u televize. Nebo i v kuchyni. Samo, že vždycky jen když táta nebyl doma, což bývalo dost často.
Dokonce jsi za mnou kolikrát přišel i do ložnice, když jsem si četla a ty ses posadil na kraj postele a začal mi něco povídat. Víš, že většinou spávám jen v krátký noční košilce a tak jsem asi dvakrát pokrčila nohu a koleno nechala zvednutý vedle peřiny a pozorovala, co s tebou udělá třeba tohle. Ale rozhodně bych ti tenkrát nebyla něco nedovolila. To si nemysli!“

„No toho jsem si všimnul, ale neměl jsem odvahu ti ho pohladit. Taková škoda! Mohli jsme začít třeba už tenkrát.
Představ si, že bych ti na to koleno tu ruku položil a pomalu sjížděl po tvým stehýnku níž až k tý tvý rozkošný, hebounký kundičce. Měla jsi něco naznačit víc. Mně by bylo úplně fuk. Víš to?“

Petra se k němu po těch slovech přitiskla, pohladila ho a dlaní něžně přejela po jeho malinko vyboulených kalhotech: „Tebe to pomyšlení vzrušuje ještě teď, viď? Jenže když jsem tu nohu zpod peřiny takhle vystrčila, fakt to bylo jen proto, abych viděla, co to s tebou udělá. Vždyť tenkrát jsi ještě chodil možná do čtvrťáku na gymplu, blázínku! A že bys mě chtěl už tenkrát, to jsem úplně jasně pochopila.
Taky jsem to pak už neudělala. Byla bych to hrozně chtěla zkusit, ale měla jsem dost rozumu. Zaplať Pánbůh! A kdybys něco zkusil sám, asi by byl konec. Takže je moc dobře, že sis netroufnul. Teď bys byl doma a já tady koukala na televizi sama,“ koketně na něho Petra mrkla.

Petr se zasnil, stiskl na oplátku její ňadro, políbil jí, napil se vína a pokračoval: „Vždycky jsi byla mnohem hezčí než všechny spolužačky. Vůbec jsi mi nepřipadala bejt stará. Takže ty jsi nakonec ani nemusela nic „navlíkat“? Že bych tě nakonec svedl já sám? No to já chtěl, to je přeci jasný. Už někdy v tý devítce, ale já nevěděl jak na to ani u normální holky a tady se jednalo o něco naprosto zakázanýho. Já byl normálně v prdeli. Pak i skoro celej gympl.
Strašně jsem chtěl s tebou dělat všechno, koneckonců, nějaký porno jsem si taky opatřil a pustil. Jenže jsem nevěděl, jak začít a navíc jsem věděl, že se to nesmí a že když něco zkusím, tak to špatně skončí, ty se rozzlobíš a budu mít utrum.“

„Miláčku, vždyť přeci víš, kolik moc času uteklo od tý osušky až do toho dne před deseti lety, i když dneska mi to přijde být jen pár chvil. Já celou tu dobu nevěděla, jak z toho ven. Přitahovalo mě to, to ti tady teď přiznávám, fakt docela bláznivě. Měla jsem ze sebe strach, ale zvládala jsem to celou tu dobu. Měla jsem strach i z tebe.
Bála jsem se, že jednou něco začneš a budeš si to chtít vzít za každou cenu a to bych ti nedovolila. Taky jsem věděla, že bych ti mohla zničit život a že kdyby to prasklo, tak jdu do basy a kdo ví, co by bylo s tebou. A ta ostuda. Lidi jsou příšerný. Nikdo by nepochopil, že se můžou mít dva lidi rádi i jako lidi a nejen jako máma a syn.“

Po těch slovech si jí Petr položil na jejich sofa, vmáčkl se vedle ní, objal jí, chvilku se s ní líbal a pak se zeptal: „Takže se to nakonec po pár letech trápení, který jsme měli asi oba, nějak tak semlelo, že jsme to chtěli současně?“

Podívala se mu vážně do očí, pohladila ho a začala povídat: „Já to v první řadě nikdy nechtěla. Já se toho bála. Fakt jsem tohle, co je mezi náma, nechtěla nikdy dopustit, jakkoliv jsem teď říkala, že mě to už pár let před tím přitahovalo.
Znovu ti tady říkám, že jsem tohle nechtěla připustit, ale teď toho vůbec nelituju a těším se nebo spíš doufám, že nám to takhle tajně vydrží co nejdýl. Nikdy jsem ti to neříkala. Tenkrát byl nějakej průšvih v práci, s tátou jsme se ten den po telefonu hrozně pohádali, protože on už domu skoro nechodil, někoho jsme ještě před tím odpoledne slavili v práci, taky jsem měla mít za pár dnů narozky. Byla tam ještě v pracovní době nějaká ta sklenička šampusu a ne jedna, nějak jsem se najednou uvolnila a snažila se všechny ty trable hodit za hlavu a tak jsem nám udělala dobrou večeři o pár dní dřív.
Byl tenkrát pátek a já musela už v neděli odjet na nějakou inspekci na několik dní. Tohle si budu do smrti pamatovat. Já jsem si tak trochu nahlas na všechno postěžovala, ale při tom mi bylo doma s tebou v tu chvíli hrozně hezky.
Po tý véče jsme si dali lahvinku vína, vypil jsi jí většinu ty, já už měla něco na oslavě v práci a pak ses ke mně najednou přitulil a začal mě hladit a šeptal mi, že mě miluješ a že nedovolíš, aby mi někdo ubližoval ani v práci ani doma.
Byl jsi strašně moc dojemnej a mně dělalo hrozně dobře, že se mám o koho opřít, že se můžu v tý vší bídě k někomu přitulit. To mi tenkrát strašně moc chybělo. To už jsi byl ve čtvrťáku, maturita za dveřma a vypadal jsi možná na dvacet. Tohle jsem si v tom okamžiku tenkrát stihla uvědomit. Možná to sehrálo svojí roli a já obavy tak nějak odsunula z hlavy pryč.
Prostě mi bylo najednou u tebe hrozně krásně a nechala jsem tě, ať mě objímáš a hladíš.
Víš, já si v tu chvíli říkala, že je taková škoda, že zrovna ty v tuhle chvíli musíš bejt můj syn! Tolik se mi chtělo se k tobě přitulit, mazlit se, milovat se,“ zasněně si povzdechla Petra a po chvilce pokračovala.
„Ale tys mě nepřestával tak něžně hladit, pořád jsi mi šeptal, jak mě miluješ, tisknul jsi mě k sobě, dával mi polibky na vlasy a na tvář a já si najednou řekla, že to nechám bejt.
Věděla jsem, že mě hrozně chceš a já v tu chvíli taky moc toužila se s někým objímat. Tebe jsem milovala a měla tě tam u sebe a najednou jsem si řekla, že mi všichni můžou vlízt na záda, jsme tu spolu sami, máme se rádi tak jako málokdo, tak co.
Tenkrát jsem se rozhodla, že už tomu nechám volnej průběh a že uvidím, jak to dopadne. Ale, lásko, to všechno bylo jen takový pocitový, nemysli si, že jsem nějak moc logicky a cíleně uvažovala. To určitě ne. Chtěl jsi, abych byla upřímná, ale pocity se blbě vyjadřujou slovama. Snad mi rozumíš,“ spíš šeptala než cokoliv jiného Petra, probírala synovy vlasy svými štíhlými prsty a zasněně přitom nepřítomným pohledem sledovala odlesky červeného vína, které vytvářel plamen svíčky na stole.

„Jo, tak na to vínko si taky pamatuju moc dobře. I na to, že jsme se pak k sobě tiskli, hladili se. Jenže já nevěděl všechno o tom dalším pozadí, jen si pamatuju, že jsi byla nějaká taková divně smutná.
Já tě najednou měl v náručí. Svojí lásku, který jsem do tý doby nesměl říct, že je moje láska. A tys mě objímala a hladila mě taky. Odvážil jsem se dát ti pusinky na tvář a tys mi je pak oplatila.
Já byl v sedmým nebi. Teď mě nebudeš mít ráda, ale víš, na co já tenkrát myslel?“ odtáhl se od ní, podíval se jí do očí, ale s takovým trochu vyzývavým úsměvem, se kterým se mísily obavy z toho, co bude, až to řekne.

„Na co? Když se takhle ptáš, tak je asi jasný, že nejspíš na to, jak ze mě dostat šaty, ne?“ zasmála se Petra. „Vy chlapi jste pořád stejný. Sice ženskou milujete nebo to aspoň říkáte, ale stejně myslíte v tu chvíli hlavně na to, jak jí dostat do postele. Nemám pravdu?“
„Takže se nebudeš zlobit?“
„To víš, že ne, Peťulko můj milovanej, ale přiznej, na co jsi myslel tenkrát nejvíc?“
„A přiznáš to ty? Vy ženský hrozně lžete a tyhle věci nikdy nechcete říkat nahlas!“
„Když ty, tak já taky! Přísahám! Ale skoč nám pro vodu, nějak mi po tom vínu vyschlo v krku.“

Petr se vymanil z jejího náručí, zvedl se, došel pro vodu. Odskočili si postupně oba na záchod, uvelebili se znovu na kanapi, ťukli si dokonale tvarovanými číšemi na červené víno a připili na upřímnost a odvahu.
Objal jí kolem ramen, zase si jí položil, uložil se vedle ní a zlehka se hladil její ňadra, pod kterými začaly zřetelně vystupovat její třešinky.
Petra se k němu přitulila a její ruka něžně hladila jeho stehno a zajížděla svou dlaní i výš. Čekala, že tam ucítí jeho napětí a očekávání jí nezklamalo. Byl už zase úžasně napnutý a veliký.
Zachvěla se při představě, jak do ní bude pomalu vnikat a jak si to bude vychutnávat. Byl nejúžasnější z těch několika chlapů, co za svůj život měla.

„Povídej, chci to slyšet všechno,“ zašeptala a podívala se na něj.
„Když ses ke mně tenkrát přitulila jen v domácích šatech, myslel jsem, že se zblázním. To bylo poprvé. Takhle. V tu ránu se mi postavil a já nevěděl co s tím. Skrejvat to nešlo, to bych musel utéct. A tak jsem si řekl, že nemám co ztratit. Když ne teď, tak nikdy. Jenom jsem přemejšlel, co mi dovolíš.
Hladil jsem ti ty tvoje neposedný vlasy a dal ti na ně pusu a šeptal jsem ti, že tě miluju a že tě nikomu nedám. Ty ses ke mně na oplátku úplně přitiskla. Snažil jsem se poposednout, abych mohl při tom hlazení sjet i trochu níž, pohladit ti tvář, dát ti na ní pusu a pohladit i tvoje prsíčko. Vlastně spíš podprsenku, ale i tak to byl pro mě neskutečnej zážitek.
A další následoval, když jsi mě nejenom nechala a přitom jsi to musela cítit, ale navíc jsi mi řekla, hned, jak jsem tu podprsenku pohladil, že jsem úžasnej a že mě máš moc ráda a dalas mi pusu na tvář. Pamatuješ si to, lásko?“

„To víš, že si to pamatuju, teď jsem ti to přeci říkala. Byla bych ti nejradši dala pusinku na rty, ale to jsem sama nesměla. Musela jsem čekat, až co ty. Ta tvoje nesmělá ruka mi v tu chvíli úplně zvedla hormony. Mně s tebou bylo od samýho začátku ten den tak nějak nádherně, že jsem nechtěla, aby to skončilo.
Vůbec jsem si nemohla vzpomenout, kdy jsem se naposled k někomu s takovejma pocitama mohla přitisknout. Nebo že by mě někdo měl takhle moc rád.
Úplně jasně jsem si v tu chvíli uvědomila, že tady to rozhodně nebyl projev nějaký synovský lásky. Bylo mi teď úplně jasný, že ty mě miluješ v první řadě jako ženu a že bys mě chtěl.
Jak už jsem ti sama před chvilko řekla, zase jsem najednou v ten moment zjistila, že mi to nevadí, naopak, že mě to šíleně přitahuje. Já jsem někde tady v tom okamžiku začala bejt taky hrozně zamilovaná, ale nesměla jsem to dát najevo. Ale povídej dál teď zase ty.“

„Po tý puse na tvář jsem si zase já řekl, že toho bych měl nějak využít, protože tohle tady ještě nikdy nebylo a že dneska jsi fakt nějak naměkko. Teď s odstupem času to zní strašně, ale víš, kolik mi tenkrát bylo a mladý klucí myslívaji jinak.
Takže jsem se pootočil, pořád jsem tě k sobě tisknul a nechal svojí volnou ruku pěkně pomalu přejet nahoru od tvýho kolene přes bok až na prsíčko, zase jsem ho stisknul a pak na tvář, tu jsem si malinko natočil a dal ti takovou nesmělou pusinku na rty. Pamatuješ i tohle? Vůbec nic jsi proti tomu nenamítala.“
„Jasně že jo! Jenže mi blesklo hlavou, že mě bude brzy čtyřicet a osmnáctiletej kluk mě tady hladí a snaží se mě svést a že já proti tomu nic nedělám, přestože je to můj syn. Sice vypadá fakt úžasně, dospěle, ale pořád je to syn!
Ty Peťulko! Prober se, hladí tě tady přes prsa a přes koleno tvůj syn a chce se s tebou líbat! A kdyby jen líbat! Chce tě celou! Chce se s tebou pomilovat! Tak jsem si tak na sebe uvnitř křičela, ale nějak jsem ohluchla.
Kdybys věděl, jak mi to dělalo v tu chvíli dobře! A to že jsi můj syn, naopak to vzrušení jen umocnilo. Nebylo to jen to, že jsem na to přestala myslet, jak jsem před chvilkou tady říkala. Naopak. Já na to myslela v tu chvíli hrozně moc a dělalo mi to strašně dobře.
Nedovedeš si vůbec představit, jak mě ten pocit zakázanosti dostával. Víš, já šla často v životě proti proudu. Vždycky jsem si dělala věci, jak já chci, a často dost nekonvenčně. Vždyť mě znáš. Tak to asi bude tím. Takže místo toho, abych tě odstrčila a abych ti vynadala, tak jsem se pootočila pro změnu já, začala tě hladit po tváři a dala ti taky opravdovou pusu.
Otevřela jsem oči a doteď si vybavuju tvůj tak nádherně udivenej pohled. Víš, v tom okamžiku mi došlo, že tě nejspíš miluju už asi pár let taky možná trochu jinak, než jen jako máma. Nějak to ze mě spadlo. Takovej ten strach, co jsem pořád měla.
Teď víš, že já sice měla tenkrát už léta Arnošta, ale v tu chvíli jsem zjistila, že s tebou to byl úplně jinej pocit než kdykoliv s ním. Dokonce jinej, než o dvacet let před tím s tvým tátou, lásko. Aspoň mi to tak v tu chvíli připadalo. Dneska vy mladý říkáte jinej level.
Najednou to byl takovej záblesk a já si uvědomila, že tě už dlouho miluju, ale úplně normálně, jestli mi rozumíš. Jako žena, ale snad ještě o to silnějc, že jsi taky můj syn. To je možná ten druhej level.
Ono se to blbě říká a vysvětluje, ale to byly tenkrát takový smíšený pocity. Hlavní bylo, že všechny ty pitomý konvence jsem najednou dokázala úplně zamést někam do tmy.“

„Jo, to bylo tenkrát nádherný. Já pochopil, že smím a že mi dovolíš úplně všechno. To víš, líbat jsem moc neuměl, ale zkusil jsem to a začal ti muchlat prso, jak jen to šlo. Takže jsi mě musela svojí rukou trochu přibrzdit, ale líbali jsme se dlouho. Já jen nevěděl, jak tě přemístit do postele, jak ti sundat šaty a začal jsem mít hrůzu z toho, že něco zvořu a že to nebude stát za nic.
Bylo mi jasný, že mě taky chceš a promiň mi ty slova, ale že já si fakt konečně prvně v životě zašukám a ještě k tomu s holkou, co tak miluju. Tohle jsem měl na mysli, když jsem říkal, že se budeš zlobit.
Jo, bral jsem tě jako holku, vůbec ne jako mámu. Jasný, že mi blesklo hlavou, že jsi moje máma, ale tak nějak jsem si říkal, že tím líp, protože kdybych to nezvládnul, tak se to nikdo nedoví. To víš, byl jsem takovej mladej, sobeckej hajzlík, ale já tě fakt děsně miloval už řadu let. To je to druhý, na co jsem hlavně tenkrát myslel. Strašně jsem se bál toho, že budu špatnej.“

Jako by si to chtěli oba celé zopakovat, začali se vášnivě líbat, jejich jazyky se proplétaly. Petr střídavě něžně svými prsty kroužil kolem jejích bradavek a střídavě jí prsa pevně hnětl a ona na oplátku zkušeně svou hebkou dlaní přejížděla po jeho trčícím nástroji pevně sevřeném v kalhotách od obleku.

Po chvilce vášně se vzpamatovali a vymanili se ze svého obětí.
„Jo, to, jo,“ zasnila se Petra na okamžik a natáhla se po skleničce vína. „Od tý doby se to líbání hodně zlepšilo a teď je to úplně něco jinýho,“ mrkla koketně na Petra zpod přivřených víček.
„Taky jsem věděla, že jsme překročili hranici. Nebo spíš, že jsme k tomu udělali první velkej krok. Ještě jsem tě mohla zastavit, ale nechtělo se mi. Teď jsem to přeci řekla. Začala jsem si představovat, co bude dál, ale ty ses moc k ničemu dalšímu neodvažoval.“

„A ty se mi divíš? Já fakt nevěděl co. Vždyť to bylo poprvé, co jsem se doopravdy s nějakou holkou líbal. Mně žádná jiná nebrala. A pořád jsi ještě byla moje máma a já se toho trochu leknul. Pak jsem najednou cítil, jak tvoje ručka sune tu mojí dolů, k tvýmu štíhlýmu stehnu, na kraj těch domácích šatiček.
To už jsem se nerozpakoval, to tvoje štíhlý stehýnko začal hladit a zajel vejš pod ty šaty, tím je vyhrnul kousek nahoru, našel kalhotky a zboku zajel pod ně.
Ten můj pinďour mi pulzoval v kalhotech a já tenkrát myslel, že praskne,“ vykládal vzrušeně Petr a jeho ruka zopakovala to, co před deseti lety.
Všiml si, že má na sobě samodržky, žádné punčochové kalhoty. To miloval. Věděl, že si je vzala pro něj a jeho vzrušení se ještě malinko zvedlo.

„Jo, věděla jsem že jsi už šíleně vzrušenej a bála se, že to neudržíš. Ale když už jsi pohladil ty mě aspoň zboku a sjel rukou pod kalhotky až na prdelku, tak jsem ti zase já přejela rukou přes ty tvý kalhoty. Přiznávám, že mi úplně vyrazilo dech, když jsem zjistila, jak je velikej a tvrdej,“ malinko zaklonila hlavu, mrkla svému Péťovi do očí, zvonivě se zasmála a pokračovala.
„V ten moment jsem věděla, že tady skončily všechny zábrany a že je třeba s tím něco rychle udělat. Vidíš, teprve teď mi to dochází, když o tom mluvím. Nikdy jsem nad tím takhle neuvažovala.
Stáhla jsem si tě k sobě na tohle kožený kanape, i když jsem věděla, že tam není dost místa, ale pro začátek to stačilo a zase se s tebou začala líbat a hladit tě všude. Jednu nohu jsem přes tebe jen tak kousíček přesunula a udělala ti tak dost místa pro cokoliv,“ přiznávala své tehdejší pohnutky Petra a při těch slovech si svého Peťulku přitáhla k sobě na kanapíčko, přehodila jednu nohu přes ty jeho, hbitě a zkušeně mu rozepnula dva knoflíky kalhot a zip a její ručka zmizela v jeho slipech, aby chvíli laskala hebkost jeho v tu chvíli už úplně kamenného kopí.

Navigace v seriálu<< Oslava 01Oslava 03 >>
4.3 42 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x