Zahraniční studentka 03 – Ples

Toto je 3 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Celé Vánoce jsem se těšil, až zase přijede zpátky. Bohužel o svátcích mi od ní přišel email, že je nemocná. Když jsem se ptal, kdy přijede, bylo mi řečeno, že nejspíš až v únoru.
Bylo mi jí líto, popřál jsem jí brzké uzdravení a napsal jí, že se na ni těším, že pro ni budu mít překvapení.
První sobotu v únoru jsme měli mít Studentský ples a já toho chtěl využít. Také jsem jí napsal, aby si s sebou vzala šaty na ples a boty na tancování.

Konečně nadešel konec ledna. Znovu jsem jí napsal, abych věděl, kdy přijede a kde ji mám vyzvednout.

Konečně nadešel ten den, kdy měla přijet. Znovu jsem na ni čekal na nádraží. Tentokrát jsem neváhal a šel jí pomoct rovnou k vlaku.
Byla zima a sněžilo.
Vystoupila z vlaku, ty tam byly její sexy křivky. Na hlavě čepici, kolem krku šálu a na sobě zimní bundu, která všechno skryla. Jediné, co připomínalo, jak krásně vypadala, byly nohy. Stále dlouhé a štíhlé, přestože byly nacpané do zimních kalhot, zakončené kozačkami na klínku.
Pomohl jsem jí vystoupit a odnesl její kufry do auta. Nastoupili jsme do něj a já zapnul topení na plný výkon. Brzy nám bylo teplo a tak ona začala se svlékáním. Nedošla moc daleko, jen si sundala čepici, šálu a rozepnula bundu. Co bylo schované pod ne zrovna lichotivou zimní bundou, se alespoň částečně objevilo. Stále to byla ona, jen to zimní oblečení dost zkreslovalo.

Cestou do ústavu jsme vedli nezávaznou konverzi, stejně jsme to neměli nijak daleko a za chvíli jsme dorazili na místo. Pomohl jsem jí se zavazadly do pokoje.
Už jsem se chtěl otočit a odejít, když mě zastavila.
„Počkej chvilku. Něco tu pro tebe mám.“
„Opravdu? A co to je?“
„Jen takovou maličkost,“ řekla a podala mi zabalenou krabici.
„Děkuju. Mám to rozbalit rovnou?“
„To je na tobě.“
Neváhal jsem a opatrně se pustil do rozbalování dárku. Byla to krabice s dortem, originál Sacher.
„Děkuju, to si dám rád. Dáš si se mnou?“
„Ráda, ale teď bohužel ne, není čas.“
„Je mi to jasné, šéf čeká. Já pro tebe taky něco mám,“ řekl jsem a sáhl do kapsy. Podal jsem jí zabalenou malou krabičku.
„Co to je?“ ptala se zvědavě.
„Tak to rozbal a uvidíš.“
Pustila se do rozbalování.
Když se jí v ruce objevila krabička, jako od prstýnku, trochu znejistěla a tázavě se na mě podívala. Jen jsem jí naznačil, aby klidně pokračovala. S nedůvěrou krabičku otevřel. Jakmile spatřila obsah, usmála se a očka se jí rozzářila.
„Ten je krásný,“ řekla, když z krabičky vyndala stříbrný náramek,
„Zapneš mi ho?“
„Samozřejmě.“

Vzal jsem od ní náramek a ona nastavila ruku. Lehce jsem jí přejel po zápěstí, celá se zachvěla, a opatrně jsem jí zapnul náramek. Kupodivu jsem trefil i správnou délku.
Stáli jsme tam spolu a prohlíželi si jeden druhého, já stále držel její ruku. Oba jsme cítili to napětí. Byl to takový ten magický okamžik. Pomalu jsme se přibližovali a schylovalo se k polibku.
V tom mi začal zvonit telefon a ta správná atmosféry byla pryč. Vylovil jsem telefon s úmyslem hovor odmítnout. Jakmile jsem se podíval na displej, bylo vše ztraceno.
„Promiň, musím to vzít. To je šéf.“
„To je v pořádku.“
„Viděl jsem auto, už jste dorazili. Jestli jo, tak ať už jste oba u mě. Mám tu pro vás práci.“ a zavěsil dřív, než jsem stihl něco říct.
„Co je?“ ptala se, když jsem schoval telefon do kapsy, aniž bych něco řekl.
„Šéf nás chce oba vidět, má pro nás práci. A máme se dostavit co nejdřív.“
„Tak asi budeme muset jít.“

Krabici s dortem jsem zpátky zabalil do papíru a před tím než jsme došli k šéfovi, uložil jsem balíček do lednice v kanclu.
Šéf rozdal úkoly tak, že jsme neměli šanci se v práci celý týden potkat. Kdybychom se potkávali, tak toho asi moc neuděláme. Takže vlastně taky dobře, alespoň jsem měl dost času dodělat, co bylo třeba. Když nás šéf propustil, rozešli jsme se bohužel každý po své práci.

Přestože jsem se snažil se s ní setkat, podařilo se mi to až v pátek odpoledne těsně před tím, než jsem měl jít domů. Stihli jsme se jen domluvit, že se pro ni druhý den zastavím na pokoji kolem sedmé a půjdeme plesat. Víc jsme toho nestihli.

V sobotu jsem se začal chystat už od oběda. Vysprchovat, zkulturnit, nachystat oblečení a krabičku s kondomy. Tak nějak jsem doufal, že by k něčemu mohlo dojít. Abych ji trochu víc naladil, skočil jsem ještě do květinářství a nechal si pro ni udělat malou kytičku na ruku.

V sedm hodin jsem nervózně postával před dveřmi jejího pokoje. Zlehka jsem zaklepal, a když se nic nedělo, tak jsem to zkusil silněji.
„Moment,“ ozvalo se zpoza dveří.
Uslyšel jsem klapání bot a za chviličku už se otevíraly dveře. Zůstal jsem stát s otevřenou pusou a jen jsem na ni neslušně zíral.
„Líbí?“ řekla a otočila se kolem dokola.
„Líbí, moc ti to sluší,“ pochválil jsem ji.
„To jsem ráda,“ řekla a zatočila se kolem dokola.
Měla na sobě červeno-černé korzetové šaty. Její výstřih byl přímo ukázkový.
Jak se zatočila kolem dokola, spodní lem šatů se zvedl a odhalil její rozkošnou prdelku. Bylo to tak rychlé a nečekané, že jsem nepostřehl, jestli má nějaké titěrné kalhotky, nebo jde naostro. Čekal mě opravdu zajímavý večer.

Když jsem se dostatečně vynadíval, řekl jsem:
„Zavři oči a nastav ruku.“
Trochu nejistě se na mě podívala, ale ruku nastavila. Vzal jsem ji za ruku a chtěl jí přivázat kytičku, při prvním doteku však ucukla.
„Neboj,“ uklidňoval jsem jí.
Znovu mi podala ruku a já jí konečně přidělal kytku na zápěstí.
„Už můžeš.“
„Jé, ta je pěkná,“ rozplývala se, když otevřela oči. „Děkuju.“
„Nemáš zač. Jsem rád, že se ti líbí. Můžeme jít?“
„Můžeme. A je to daleko?“
„Jen kousek, tak dvě stě metrů. Společenský sál je tady kousek.“
Pomohl jsem jí do kabátu, nabídl jí rámě a vyrazili jsme na ples.

Na plese se to už začalo hromadit. Naštěstí jsme měli zamluvený stůl, tak jsme se o místa nemuseli bát.
Pomohl jsem jí z kabátu a odnesl jej do šatny. Odvedl jsem ji ke stolu. Cestou se po nás všichni otáčeli. Ani jsem se nedivil. Její krásné dlouhé nohy i plný dekolt přitahovaly pozornost. Dmul jsem se pýchou, že věnuje celý dnešní večer mně.
Skočil jsem na bar pro dvě sklenky a láhev vína a vrátil se zpět ke stolu. Nalil jsem nám, připili jsme si na dnešní večer a na spolupráci a se skleničkami se vydali na obhlídku. Bylo potřeba zjistit, kdo všechno tady je, tedy alespoň takhle jsem jí to vysvětlil. Samozřejmě mým hlavním záměrem bylo pochlubit se, že jsem pro dnešní večer ulovil tu nejkrásnější dívku.

Než začala kapela hrát, stihli jsme všechno obejít a i jsme si koupili tombolu. Každý tři lístky. Seznam cen byl zajímavý, hlavní cena byl relaxační víkend pro dva, dále tam byl pobyt v luxusním apartmá v místním hotelu na jednu noc pro dva, demižonek s vínem, soudek piva, dvd přehrávač, fotoaparát a jako poslední losovaná velké perníkové srdce. Vypadalo to lákavě, ale ve výhru jsem nedoufal, na tohle jsem nikdy štěstí neměl. Z výher k vyzvednutí jsem neměl nic.
No co, neštěstí ve hře, štěstí v lásce, alespoň něčím jsem se uklidňoval.

Ozvala se fanfára oznamující oficiální zahájení plesu. Všichni se shromáždili v hlavním sále.
Samozřejmě, že ředitel celého ústavu měl velice inspirující a hlavně nudnou dlouhou řeč. Jelikož se tam sešlo i pár zahraničních účastníků, mluvil anglicky. Tím pádem jsem to mé společnici nemusel překládat. Konečně projev skončil. Ředitel vyklidil pozici a kapela začala hrát k tanci.
Odložili jsme skleničky na stůl a vyrazili na taneční parket.
Zpočátku hráli takovou tu klasiku, polku, valčík a tak podobně, takže moc příležitostí k laškování a osahávání v průběhu tance moc nebylo. Za to jsem si užíval výhled na její poprsí. Byl jsem rozhodnutý si to dneska pořádně užít. Se zkušenostmi z vánočního večírku jsem věděl, že z ní se stoupající hladinou alkoholu rychle opadávají zábrany. Netoužil jsem po tom opít ji do němoty, ale jen ji dostat do vhodné nálady. Tanec jsme proto prokládali popíjením vína, až najednou byla láhev prázdná.

„Tak co si dáme teď?“ zeptal jsem se.
„Já ani nevím. Měla bych chuť na něco sladkého.“
„Sladkého? K pití nebo zákusek?“
„Zákusek.“
„Tady nic takového nemají. Ale já mám v kanceláři ten dort. Kdybys chtěla, tak si na něj můžeme dojít. Vždyť to máme kousek. Dáme si dort a pak se vrátíme zpátky sem.“
„To by šlo.“

Na to, že byl únor a venku mrzlo, nám bylo docela teplo. Vyrazili jsme do kanceláře jen tak bez bundy a bez kabátu. Bylo to kousek, zhruba pět minut chůze, tak proč ne.
V půlce cesty jí začala být zima. Gentlemansky jsem sundal sako a nabídl jí ho.
Konečně jsme dorazili na náš ústav. Otevřel jsme dveře a odvedl ji k sobě do kanceláře. Nechal jsem ji tam chvíli osamocenou a doběhl do kuchyňky udělat horkou čokoládu a hlavně vzít nůž na ten dort. V rychlosti jsem prohlédl erární ledničku a objevil šlehačku. Ještě jsem pobral talířky na dort a dva panáky, v kanclu jsem totiž měl schovanou láhev domácí slivovice. Všechno jsem to pobral a s plnýma rukama vyrazil za ní.

Opatrně jsem otevřel dveře a málem to všechno rozbil. Sako bylo přehozené přes židli a ona sama seděla na stole. Mírně zakloněná se rukou opírala o stůl, s nohama zkříženýma, krátké šaty se jí trochu vyhrnuly a odhalily půlku zadečku.
Když jsem se vzpamatoval, přišel jsem k ní blíž, odložil všechno vedle ní a sáhl do zásuvky stolu pro láhev.
„Co to máš?“ ptala se podezřívavě.
„Něco dobrého na kuráž. Domácí slivovici.“
Nalil jsem každému panáka a připili jsme si. Z lednice jsem vyndal dort, ukrojil dva kousky, dal je na talířek a k tomu trochu šlehačky. Když už jsem ji měl v ruce, dal jsem ji i na horkou čokoládu. Nůž zůstal olepený od dortu. Opatrně jsem ho prsty setřel.
„Můžu ochutnat?“ ptala se.
„Proč ne?“ odpověděl jsem a chtěl ji přisunout talířek s dortem.
Než jsem stačil cokoli udělat, vzala mě za ruku a smyslně mi olízla prsty. Kousek čokolády jí zůstal na rtech a něco málo spadlo i na ňadra.
„Já chci také ochutnat,“ dožadoval jsem se svého přídělu.

Přitáhla si talířek blíž a chystala se nabrat kousek na prst. Nedal jsem jí k tomu příležitost, sklonil se k ní a ochutnal dort z jejích rtů.
Byla sice zpočátku překvapená, ale polibek opětovala. Kombinace vína a slivovičky asi začínala působit, protože jsme oba nějak ztráceli zábrany. Skončili jsme s líbáním a já se podíval do jejího výstřihu.
„Tady je ještě kousek. Můžu?“ zeptal jsem se pro jistotu.

Jen se na mne podívala, pokrčila rameny a nakonec si přitáhla mou hlavu blíž. Neváhal jsem a pečlivě jsem se věnoval očistě těch dvou pokladů.
Krásně tiše u toho vzdychala. Když už nebylo co slíbávat, změnil jsem působiště a polibky přešel zpět k jejím ústům. Naše rty se spojily a jazýčky rozehrály vášnivý souboj. Potřebovali jsme se pořádně nadechnout.

Polibek byl přerušen. Ona seděla na stole, já stál před ní. Oba jsme zrychleně dýchali. Hleděli jsme vzájemně do očí.
Seskočila ze stolu, sáhla dozadu a já uslyšel zvuk rozepínaného zipu. Šaty sjely k zemi, ona udělal krok zpět a elegantně z nich vystoupila. Usadila se zpátky na stole.
Ani jsem neměl čas si ji pořádně prohlédnout, jen letmo jsem zahlédl, že klín nemá hladce vyholený. Natáhla ruku a za pásek od kalhot si mě přitáhla k sobě. Její nohy se obtočily kolem mého pasu a ona se chtivě přisála na mé rty. Její ruce mi chvatně sundávaly kravatu a rozepínaly košili.
Ještě jsem z rukou setřepával rukávy košile a ona už bojovala s páskem u mých kalhot. Pásek, knoflík, zip a kalhoty ze mě téměř spadly. Zahákla prsty za okraj a stáhla je i se spodky. Trochu jsem jí s tím pomohl. Vše skončilo na zemi vedle jejích šatů.
Tiskla své nahé tělo k mému a na svém hrudníku jsem cítil její tvrdé bradavky.
Tři čtvrtě roku jsem o tom snil a najednou se to dělo.

Chytil jsem ji za ten luxusní, vysportovaný zadeček a přesunul ji ke kraji stolu. Cítil jsem její vlhký, horký klín. Hlavou mi bleskla myšlenka na kondom, ale nechtěl jsem narušit ten vysněný okamžik. Rukama si mě přitahovala blíž k sobě.
Když se špička mého kopí dotýkala její štěrbinky, zabrala rukama a já do ní na jeden zátah vnikl. Rozžhavené těsné lůno mě vděčně přijalo.
Ona se jen prohnula v zádech a s úlevou vydechla, když cítila, jak je vyplněná.
Převzal jsem iniciativu a začal pomalu přirážet. Vzdychání bylo čím dál hlasitější, jen jsem doufal, že nikdo nepřijde, dveře od kanceláře zůstaly otevřené. Rychle jsem ty myšlenky zahnal a soustředil se jen na svou milenku.
Tvrdý klacek klouzal její mušličkou a přiváděl ji k extázi. Prsty pevně zatínala do mých ramenou, až se mi její nehty zarývaly do kůže. Ještě jsem zvýšil své úsilí a zrychlil přírazy. Ona už se na stole zmítala v orgasmu.
I já už se blížil k bodu, odkud není návratu. Mé vzdechy se nesly místností. Už, už se mi to blížilo. Už jen pár přírazů a budu stříkat.
„Už budu,“ taktně jsem ji upozornil.

To ji vrátilo zpět do reality.
„Jen ne do mě,“ vykřikla vyděšeně.
Bylo to opravdu na poslední chvíli. Jen jsem z ní vyklouzl a vylétla ze mě první dávka spermatu. Bílá tekutina se rozprskla po jejím bříšku a líně stékala dolů.
Prsty to začala opatrně roztírat, aby se to nedostalo tam, kam to obvykle patří. Sáhl jsem do kapsy od saka a vyndal kapesníčky. Po očistě jsme se oblékli.
„Děkuju, bylo to úžasné,“ řekla.
„Nemáš zač, i mě se to moc líbilo.“

Já si sedl na židli a ona znovu na stůl. Vzali jsme si talířky se zákuskem a pustili se do dortu. Vypili jsme horkou čokoládu, která už mezitím stihla vychladnout.
„Měli bychom jít zpátky, začíná tombola,“ řekl jsem, když jsem koukl na hodinky.
„Tak dobře,“ smutně souhlasila.
„Proč tak smutně? Třeba něco vyhrajeme.“
„Třeba,“ prohlásila, ale na otázku mi neodpověděla.
Upravili jsme se a vyrazili zpátky na ples.

Dorazili jsme v momentě, kdy se losovala čtvrtá cena. Rychle jsme dohledali naše lístky a zkontrolovali je. Pivo jsme tedy nevyhráli. I třetí cena nás minula a to jsem si říkal, že by víno nebylo špatné. V první dvě ceny jsem ani nedoufal. Nevěděl jsem, jak je na tom se štěstím ona, ale tohle mi nikdy nevycházelo.
„Druhou cenu, pobyt v luxusním apartmá, vyhrává…lístek číslo 53.“
To číslo mi bylo povědomé, rychle jsem proběhl své lístky, ale můj to nebyl.
V tu chvíli se na mě otočila má společnice a ukazovala mi výherní lístek. Pogratuloval jsem jí a pobídl ji, aby si došla převzít svou výhru. Zbývala jen první cena. A samozřejmě ji vyhrál někdo jiný. Už jsem se otáčel a chtěl jsem jít zpátky ke stolu. V kapse jsem mačkal svoje lístky.
„Ještě tu máme nevyzvednutou sedmou cenu, perníkové srdce. Než ji vylosujeme znovu, ptám se, je tady majitel lístku číslo 17?“
„To je můj lístek,“  blesklo mi hlavou.
Rychle jsem se otočil a začal hledat v kapse ten správný lístek. Vyndal jsem z kapsy tři papírové kuličky. Opatrně jsem je rozmotával, abych je neroztrhl. Konečně. Objevil jsem ten správný lístek a šel si pro své srdce.

Než jsme si sedli ke stolu, koupil jsem nám ještě jednu láhev vína. Usadili jsme se a připili si na úspěšnou tombolu.
„Co budeš dělat s výhrou?“ ptal jsem se.
„Netuším. Samotné se mi tam nechce a jinak nemám s kým tam strávit noc.“
„Aha,“ řekl jsem smutně.

Kapela začala hrát, tak jsem se zeptal, jestli nepůjdeme tančit. Návrh byl přijat, tak jsme se zvedli a šli na parket. Série ploužáků zrovna přišla vhod. Tiskli jsme se k sobě a ploužili jsme po parketu. Ona s hlavou na mém rameni a já s rukama na její prdelce. Ta vzájemná blízkost mi znovu způsobila erekci. Když to zjistila, ještě víc se přitiskla. V tu chvíli mě něco napadlo.
„A co kdybych ti nabídl své srdce?“ zeptal jsem se.
„Srdce beru, ale budeš muset nabídnout něco víc, abych s tebou strávila noc,“ řekla trochu opilým hlasem.
„A co by to mělo být?“ zajímal jsem se.
Místo odpovědi se trošku odtáhla a svou ruku přemístila do mého klína.
„S tímhle souhlasím.“
Ona se mi podívala do očí, usmála se a nabídla mi své rty. Neváhal jsem a políbil jsem ji.
Zbytek pomalých písniček jsme protančili v těsném objetí spojeni svými rty.

Ples končil. Lidé se pomalu vytráceli. I my jsme trochu vrávoravým krokem vyrazili do šatny pro kabát. Pomohl jsem jí do kabátu, vzal ji za ruku a společně jsme mířili k jejímu pokoji. Nechtěl jsem ji nechat jít samotnou.
Přede dveřmi jejího pokoje jsem se s ní chtěl rozloučit polibkem na dobrou noc.
„Nechceš tu zůstat se mnou?“ ptala se, když jsem byl skoro na odchodu.
„Rád bych. A opravdu to chceš?“
Jen mlčky přikývla, otevřela dveře a ustoupila, abych mohl vejít. Už jsem ani okamžik neváhal a vešel jsem dovnitř.
„Jsem ráda, že tu zůstáváš,“ řekla, když za mnou zavřela dveře.

Podíval jsem se na ni, pohladil ji po tváři a něžně ji políbil. Vzala mě za ruku a zamířili jsme do koupelny. Odložili jsme zbytečné oblečení a vešli do sprchy.
Konečně jsem si mohl vychutnat pohled na její nádherné tělo. Už jsem si ji nemusel jen představovat. Vzájemně jsme se omývali, hladili a laskali. Po dokončené očistě jsme se ve vzájemném objetí přesunuli k posteli.

Vymanil jsem se z jejího objetí a opatrně ji položil na postel. Sedl jsem si vedle ní. Položil jsem jí ruku na bříško a začal ji hladit. Pomalu jsem rukou mířil k jejím ňadrům. Nemohl jsem se dočkat, až se s nimi pořádně pomazlím. Kroužil jsem po jejich obvodu ve spirále. Jak jsem se blížil k bradavkám, tiše vzdychala. Sklonil jsem se a střídavě bral její bradavky do úst. Jazýčkem jsem kolem nich kroužil a lehce je sál.
Rukou jsem putoval směrem dolů, přes bříško a dál jsem směřoval mezi její nožky. Najednou se mi prsty začaly nořit do jejího porostu.
Pomalu jsem tu houštinku prozkoumával. Snažil jsem se najít její okraj a rozpoznat tvar pouhým dotykem.
Oba jsme si to užívali. Evidentně i ji to vzrušovalo. Stále jsem nemohl přijít na to, jaký tam má tvar. Přestal jsem se zkoumáním a rukou zamířil ještě níž. Prsty se mi propadly do zmáčené hlubiny. Ústa jsem přesouval po jejím těle k té studánce.
Abych měl lepší přístup, klekl jsem si mezi její nožky. Při postupu jsem se vyhnul kožíšku a jazýček jsem zabořil mezi závojíčky.

Měl jsem příležitost si ji tam dole konečně pořádně prohlédnout. Měla tam dole nádherné srdíčko. Určitě ho musela vytvořit těsně před odchodem na ples.
Znovu jsem upřel pozornost k její mušličce, sál jsem a polykal šťávičku, která z ní hojně vytékala.
Po chvíli jsem vyměnil prsty na místo jazyka. Bez problémů jsem do ní vnikl dvěma prsty. V mušličce jsem je roztahoval a ohýbal, zkoumal jsem jimi každé zákoutí. Uvolněnými ústy jsem se přisál k poštěváčku, který nedočkavě vykukoval ze svého úkrytu a téměř žadonil o polaskání.
Celá sebou házela a hlasitě vzdychala a rukama si hnětla ňadra.
V tom se roztřásla, její tělo se v extázi prohnulo do oblouku a z úst jí unikl hlasitý výkřik. Dílo bylo zdárně dokonáno a ona prožila další vrchol.

Na nic jsem nečekal a svého tvrdolína zasunul do té zmáčené bažiny. Z předchozího řádění byla tak uvolněná a mokrá, že jsem ji skoro vůbec necítil.
Vzal jsem ji za nožky, pokrčil jí je v kolenou a přitiskl na hrudníku. Rázem to bylo lepší.
Protahoval jsem tu její nenasytnou kočičku, dokud se sama nevzpamatovala a nezačala znovu vzdychat.
Po chvilce mě odstrčila, klekla si na posteli a nabídla se mi zezadu.
Chytil jsem ji za boky a znovu jsem se dal do plenění její jeskyňky. Však mě pohled na ten její zadeček vzrušoval. Vyšpulená zadní branka lákala k polaskání.
Naslinil jsem si ukazováček a několikrát tu těsnou branku obkroužil, nevypadalo to, že by se chtěla poddat. Řekl bych, že tohle ještě s nikým nezkoušela.
A ani k tomu neměla chuť, protože pokaždé, jakmile jsem prstem trochu přitlačil, ucukla.

Rozhodl jsem se to nepokoušet a raději jsem si vychutnával dovolené rozkoše. Nevím, čím to bylo, jestli tím alkoholem, nebo zážitkem z kanceláře, ale zatímco ona už prožívala další orgasmus, já se k vrcholu ani neblížil. Nejspíš to poznala i ona.
Přestala přirážet a podívala se na mě. Sesunula se z mého nástroje a přiměla mě se položit. Rukou mi prohnala koule v pytlíku, jazýčkem ochutnala svůj mok a po té si na mě vyskočila. Osedlala mě jako bujného oře a rozjela svou jízdu. Pohupovala se v bocích, nadzvedávala se a znovu klesala, prsa jí lítala ze strany na stranu.
„Doufám, že mi řekneš,“ ozvala se mezi vzdechy.
„Neboj, řeknu.“

Uklidněná mým souhlasem pokračovala v krasojízdě. Vzpínala se a prohýbala, pohupovala se a kroužila boky, v předklonu mi nabízela své vnady k laskání.
Můj vrchol se pomalu blížil. I ona sama se propracovávala k dalšímu orgasmu. Její jezdecké umění mi dávalo zabrat.
„Užžž budu…“
Naposledy se na mě nabodla a pak rychle seskočila.
Měla pro mě další překvapení. Poklekla mezi mé nohy, předklonila se a můj trčící ocas vložila mezi svá ňadra.
Vždycky jsem si to přál zažít, ale nikdy jsem neměl tak obdařenou milenku, aby to stálo za to. Masáž prsy ještě vylepšila tím, že pokaždé když žalud vykoukl ven, ona ho olízla. To se nedalo dlouho vydržet, dvě, tři olíznutí a už jsem vypustil dávku mezi její melounky.

Definitivně jsem odpadl. Poslední, co jsem před usnutím vnímal, bylo, že si nahá lehla vedle mě. Ještě mi proběhla hlavou myšlenka, nebo spíš přání, aby tohle nebyla poslední společná noc.

Navigace v seriálu<< Zahraniční studentka – 02 – Vánoční večírekZahraniční studentka 04 – Pracovní pouto >>
4.3 6 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Hezký….. a jestli neumřeli, šoustají spolu dodnes. Těším se na pokračování 🙂

Huhu

Je to fakt super. Ale nebylo to na starém Efenixu? I kdyby bylo, tak se tenhle seriál povedl.

Martin

Krásné pokračování . Konečně našli společnou řeč . Je vidět , že se na setkání těšila a i náležitě připravila .

Bob Romil

Jo už se naladili na stejnou vlnu a pěkně jim to klape 🙂

Junior

Výborné pokračování. Ledová královna nám roztála. Už se Těším jak se to bude dále vyvíjet.

7
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x