OSUDOVÝ OKAMŽIK 2/3 Již třetí den ležel Tony v bezvědomí v samostatném pokoji místní nemocnice. Byla to malá, chudě vybavená místnost. Jen židle, stolek a postel, vedle které byla postavená kapačka, z níž do jeho těla proudily živiny. Proti lůžku bylo ve stěně velké okno, za nímž v pozorovací místnosti seděla sestra, mající za úkol nepřetržitě sledovat pacientův stav. […]
Osudový okamžik 02 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
„S tou mojou matkou sa v poslednom čase nedá vydržať! No nemám pravdu?“ otočila sa ku mne žena pri raňajkách. Prikývol som, hoci som mal sto chutí povedať, že s tou protivnou ženskou sa nedalo vydržať nikdy. „Najhoršie je, že ona sa na mňa vykričí a ja musím držať hubu. A to len preto, že
Dušan a Viera 01 🇸🇰 Přečíst vše 2 »
Od té vášnivé noci mého prvního spojení s Kathy se můj život v San Carlos změnil téměř na romantický příběh. Přes den jsem se zcela ponořil do práce. Hrubá stavba budov nemocnice rostla a zajišťování všeho možného pro potřeby stavby mi zabíralo vždy alespoň tři dny v týdnu. Zbylé dny jsem trávil na stavbě a
Druhého dne jsem se nemohl dočkat toho, až se Vaškovi svěřím s mým včerejším večerním zážitkem. Opět jsme si zalezli do našeho půdního úkrytu.
Vzpomínky na léta šedesátá 02 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
OSUDOVÝ OKAMŽIK 1/3 Je to už pár desítek let, co Antonín Kuba pracoval v pobočce jednoho strojírenského podniku jako zásobovač a tak trochu i jako skladník. Nastoupil tam hned po vojně a za pár roků si vydobyl slušnou pozici. To, když mu k běžným povinnostem přifařili i funkci vedoucího skladu.
Osudový okamžik 01 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Ráno jsem se probudil za svítání. První pohled po otevření očí mi padl na hnědé kolečko s hrbolkem uprostřed. Hned mi došlo, že se dívám na bradavku na prsu Kathy, která spala otočena ke mně a svá prsa měla těsně před mýma očima. Vzpomínka na noční něžné milování s Kathy mi přivodila okamžitou ranní erekci.
Po deseti dnech od mého neuváženého návrhu se mi zdálo, že je mezi námi zase vše jako dřív. Ale hned další den byla Kathy opět zamlká, nervózní a jako by o něčem stále přemýšlela. Nechtěl jsem vyzvídat a snažil jsem se chovat jako by se nic nedělo.
Zvukové a světelné znamení nad dveřmi oznámilo, že se za chvíli zavřou. Tramvaj se rozjela. Z reproduktorů, umístěných ve stropě, se ozvalo hlášení. „Příští stanice, Zimní stadion.“ Tentokrát nikdo nepřistoupil. Slunné letní dopoledne lákalo spíše do ulic a tramvaj byla poloprázdná. Po chvíli vůz zastavil ve stanici. Otevřely se dveře. „Zimní stadion,“ ohlásil ženský hlas
Všechny moje lásky – Reklamace 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Letadlo z Norimberku přistávalo dvanáctého března 2014 na vídeňském letišti Schwechat a rolovalo k budově. Mezi cestujícími, kteří přistupovali do letadla na lince Frankfurt, NorimbAerk, Vídeň a Teherán byla i má maličkost.
Duha, vznášející se na vodopády Iguazú, byla úchvatná. Scenérie hlubokých propastí, do kterých padají miliony tun vody, ohromující řev z kaňonů v kterých mizela voda řeky Paraná. To byl můj kontakt s vodopády. Jenže dovolená se chýlila ke konci a nastal čas se vrátit k Luisovi na ranč. Chtě nechtě.
on SkladníčkyNejsi jediný, kdo pod svými povídkami postrádá kom…
on Na úteku 02Nastastie je to posledny diel, uz s tym nebudeme o… on SkladníčkyChapem, je to stale to iste. Hoci aj negativny kom…
on Režiséři 02Jednou vyzkoušeno. Technicky proveditelné, ale chu…
on Spalující touha 2Moc hezky se to rozvíjí.