Povídka je napsána v neobvyklém stylu, podobném tzv.gamebooku. Ostatně, posuďte sami. (pozn. korektora) Kristýna se trápila. Když už to trvalo delší dobu, pozvala jsi ji do vinárny a tam ti všechno vysvětlila. Rozchod s dlouholetým přítelem byl bolestný o to víc, že odešel s její nejlepší kamarádkou a ona teď jen sedí doma a kouká do […]
Farář Jan Dřízhal rozhodně nebyl pokorným služebníkem božím. Holdoval světským požitkům jako každý běžný člověk. Vlastně ani kněžství studovat nechtěl, ale rozhodli za něj jeho rodiče, fanatičtí katolíci. Do kněžského semináře nastupoval jako mladík, znalý už požitků a radostí duševních i tělesných. O panictví totiž přišel pár měsíců předtím s nevlastní starší sestrou.
Libor nás navštívil zrovna, když jsme se slunili u bazénu na terase našeho nového rodinného domu. „To mám radost, že jsem vás zastihl! Mám jen jednu věc. Jak to bude s mýma penězma?!“ Mluvil o splátce našeho dluhu za stavební projekt na náš dům. Polovinu dostal v průběhu projektu, druhou jsem mu slíbil po dokončení.
S Majkou jsem chodil už pátý měsíc, ale stále se mi nedařilo se s ní vyspat. Vytrvale se tomu bránila. Nechápal jsem to, ale nakonec jsem rezignoval a vzal to jako soutěž, kdy se mi konečně podaří její odpor překonat. Ona sama pro to měla jen to vysvětlení, že se kdysi v lásce zklamala, a
Matka s dcerou Přečíst vše 2 »
Na tu svatbu jsme se dostali zcela náhodně. Aneta potkala Marii, dávnou kamarádku ze školy a ta jí pozvala na svatbu sestry Věry. Že prý tam bude málo mladých lidí, a že vůbec nevadí, že se s nikým neznáme. A ať přijdeme klidně až po obřadu na odpolední zábavu. Nebylo mi to moc po chuti,
(Ne)vydařená svatba Přečíst vše 2 »
Fanynova povídka Šupkunda a Fredův komentář ve mně oživily vzpomínky na jedno z mých nesčetných vojenských cvičení. Špatné zážitky časem vyprchají z paměti a zůstávají jen ty hezké, spojené s přátelstvím, odvahou a statečností, ale častěji s příběhy vojenských lásek, které jsme prožívali o to intenzivněji, protože byly příjemným vytržením z každodenního, mnohdy jednotvárného života
Všechny moje lásky – Radka Přečíst vše 2 »
Hurá, dneska se mi podařilo vypadnout z práce dřív. Dnešní odpolední směna se táhla jako šnek. Naštěstí šéf zmizel a já tak mohl vypadnout z práce o dvě hodiny dřív.
Je neděle večer a zrovna mi dorazila SMS, ve které se píše: „Miláčku, přijdeš mi pošimrat zádíčka, dokud neusnu?“ Má odpověď na sebe nedala dlouho čekat: „Jistě, miláčku, hned jsem tam.“ Přicházím k tobě do bytu. Klepu ti na dveře. Vidím tvůj stín, jak se blíží ke dveřím a otevíráš mi je. Přede mnou stojí krásná
ŠIKULA 6/12 Šikula a Anděla Vostrá se zastavili uprostřed návsi. Předtím ovšem zaplatili vstupné 100 Kč, jak se sluší a patří, neboť sloužilo k uhrazení nákladů na Slavnost a na údržbu a opravu veškerého zařízení používaného k této příležitosti. Stáli a rozhlíželi se, pátrajíc po Šimonu Burákovi.
Zuzana Křepelková, již dříve zmíněná mladá a dobře vyvinutá úřednice, měla onoho dne volno. Ráda si přispala, jenže tentokrát se jí to příliš nedařilo. Od chvíle, kdy ji z tvrdého spánku napolo probudil průjezd burácejícího motocyklu Franty Prskače kolem jejího domku, ji pronásledovaly divoké sny a představy. Neklidně se převalovala ze strany na stranu, mlátila kolem
Protected by Security by CleanTalk
