Místností se neslo jenom naše vzlykání. Plakaly jsme z prožité bezmocnosti a ponížení. Seděly jsme na podlaze u záchodové mísy, vzájemně se objímaly a utíraly si slzy, které nám tekly po tvářích a mísily se s rozmazanými líčidly. „Musíme něco udělat,“ vzlykavě mi šeptala do ucha Marcela. Spláchla jsem záchod a do šustění vody jsem […]
Co může potkat slušné děvče 03 Přečíst vše 2 »
Příští sobotu si leckdo mohl všimnout, že Jaruška a její šamstr na čajích chybí. Protože chodili pravidelně, bylo to lidem divné. Avšak děvčata, co tancovala s vojáky, brzy přišla záhadě na kloub. Sálem se zvolna nesla zvěst, že Jaruška přišla o milence, protože byl náhle převelen a to na trvalo. Někteří Jarušku litovali, jiní se zlomyslně bavili
Sto kilo krásy 03 Přečíst vše 2 »
V následujícím týdnu se neudálo nic světoborného. Vesnice i fabrika žily běžným životem. Sobotní zábava proběhla bez jakýchkoliv významných událostí. Nikdo se nepopral, nikdo neudělal žádnou ostudu. Drbny neměly o čem povídat. Zato posádka palpostu měla svoji senzaci. Všeobecně opovrhované kopyto, vojín Bejček, se postaral o rozruch.
Sto kilo krásy 02 Přečíst vše 2 »
Ležím na své posteli, hlavu mám podloženou polštáři a hladím hlavu Jirky, jehož ústa jsou pevně přisáta k mému prsu. Úplně se mi svírá hrdlo slastí a jen tiše šeptám, Jirko, Jirko… Celé mé tělo ovládá dychtivý pocit očekávání. Hlavou mi běží vzpomínky na události, které mě přivedly až sem, do náruče mého milovaného, do okamžiku,
Ležím na své posteli, hlavu mám podloženou polštáři a hladím hlavu Jirky, jehož ústa jsou pevně přisáta k mému prsu. Úplně se mi svírá hrdlo slastí a jen tiše šeptám, Jirko,Jirko…… Celé mé tělo ovládá dychtivý pocit očekávání. Hlavou mi běží vzpomínky na události, které mě přivedly až sem, do náruče mého milovaného, do okamžiku,
Po ranním probuzení jsem zjistil, že jsem ve stanu sám. Protáhl jsem se a vykoukl ven. Monika stála po pás ve vodě a nahá se cachtala. „Není to studený?“ zavolal jsem na ni. „Strašně!“ odpověděla mi, „nechceš jít za mnou?“ „No nevím!“ váhal jsem, ale pomalinku jsem se nahý šoural směrem k vodě. Vzduch byl venku docela
Milenka z chatu 06 Přečíst vše 2 »
„Nemáš už hlad?“ zeptal jsem se. Pomalinku se začínalo smrákat a chlad od vody už začínal být cítit. „Jasně, že jo! A už je i docela chladno,“ podotkla Monika. Měla ještě mokré vlasy z vody, jak se byla vykoupat a opláchnout si kundičku. Zapálil jsem tedy již připravené ohniště a oba jsme poposedli blíž. Z batohu jsem donesl špekáčky
Milenka z chatu 05 Přečíst vše 2 »
Vrata hřbitova se zavřela a hlouček pozůstalých ještě chvíli postával na parkovišti. Stál jsem bezradný opodál. Jsem úplně sám. Matku jsem zanechal na druhé straně. Od skupinky se odtrhla neteř Aňa a šla směrem ke mně. Aňa, ta krásná blondýnka, dcera bratra. Mládí, po kterém by se oblízl každý muž. Já měl v té chvíli jiné
Zvládnu to sám 01 Přečíst vše 2 »
6.7.2009 Milý deníčku, minulý týden jsem musela, na čtyři dny služebně odjet do Ostravy na školení. Jen, co jsem se zapsala v hotelu a na pokoji se trochu upravila, vyměnila kalhoty za sukni a tričko za košili s výstřihem, už jsem sjížděla výtahem do konferenčního sálu. Projela jsem rychle zrakem sál. Ne, že bych dorazila pozdě, ale
Milý deníčku 2 Přečíst vše 2 »
Ve svých pětatřiceti let jsem se rozhodl, že odejdu z nemocnice a otevřu si vlastní praxi. Ze svého podkrovního bytu, jsem si vytvořil krásnou ordinaci s čekárnou a mohl vše rozjet. Ze začátku, ke mě chodilo málo lidí, ale díky svým zkušenostem jsem si získával stále víc a víc pacientů. Nejsem nějak specializovaný, prostě pomáhám jak pánům
Protected by Security by CleanTalk
