Ráno jsme se probudili téměř současně. Bylo ještě brzy. Leželi jsme a pozorovali se navzájem. Přemýšlel jsem, co se jí asi tak honí hlavou. Pak mne to přestalo bavit, takže jsem vylezl z postele. Stoupl jsem si k oknu a díval se ven. „To nemáte strach, že vás někdo uvidí?“ ozvala se zpod deky.„Ne. Je brzy a za záclonou […]
Fantasy dovolená 02 Přečíst vše 2 »
První sluneční paprsky, které se opřely do okna, Pavla probudily. Když se líně protáhl, zabloudil pohledem k nahé Evě zachumlané v dece. Hlavou mu prolétly vzpomínky na včerejší večer. Byl zvědavý, jak mu Eva vysvětlí svůj pozdní návrat do postele. Opatrně se odtáhl, aby ji nevzbudil, ale už bylo pozdě. „Proč ještě nespíš?“ zamžourala ospale.„Promiň, nechtěl jsem
Ves se pomalu kryla do hávu letní noci, když z domu vedle nás se začal rozléhat ječivý ženský soprán. Mužský baryton ji konejšil, ale nebylo to nic platné. Dialogu, či spíše monologu jsme ale nerozuměli ani slovo, protože probíhal v maďarštině. To naši sousedi Neméthovi se zase nepohodli a vrhli se na sebe s proslulou
Příběh ze sousedství Přečíst vše 2 »
S Kordulou strávil Václav celou zimu, ale když zase země zavoněla jarem, cítil, že nohy ho táhnou dál. Ač ho žena i děti měly rádi, rozloučil se s nimi a vydal se dál do kraje. Šel od vesnice k vesnici, kde se mu otevíraly dveře zejména u chalup, kde žily ženy bez manžela. Za potěšení
Chalupa pod skálu – 2. část Přečíst vše 2 »
(v závěru je to poněkud drsnější, včetně mluvy, takže spíše jen pro fajnšmekry a ne pro milovníky jemné erotické poezie) Každý chlap, který někdy pracoval samotný v ženském kolektivu, mně jistě dá za pravdu, že je až neskutečné, co vše ženské dokážou prodebatovat. A nejen prodebatovat, pro svůj názor se div nepoperou a nevyškubou si
Dlouho očekávaný okamžik byl tady. Pavel se zastavil před restaurací a nahlédl oknem dovnitř. Seděla tam osaměle u stolku, v ruce nervózně svírala mobil a neodvažovala se od něho zvednout zrak. V přítmí vypadala nenápadně. „Šedá myška,“ napadlo ho. Potom si ale vzpomněl na všechny rozhovory, které jsme spolu vedli v setmělých pokojích, každý v jiném městě a přece
“Už mi nestačí jen slyšet tvůj hlas, chci cítit tvoje tělo vedle mého, tvoji kůži na mojí kůži, chci cítit, jak se náš pot mísí, chci s tebou splynout v bezbřehé vášni, cítím, že tě miluji, že tě chci…“ Patrik nevěřil svým očím, znovu a znovu pročítal těch pár řádků. Chtěl Markétě odpovědět stejně krásnými slovy.
Patrik a Markéta 02 Přečíst vše 2 »
„Ty sa dnes niekam chystáš?“ spýtal som sa s úsmevom Katky, keď som vošiel do kúpeľne a uvidel ako sa pripravuje.„Nehovor mi, že si zabudol,“ trochu ma zmrazila pohľadom a pokračovala: „Dnes príde môj šéf na večeru.“„Jaaaj. To je už dnes?“ rozpamätal som sa.„Áno, dnes. O nejaké dve hodiny je tu.“Pokýval som súhlasne hlavou a
Jitka seděla na břehu a už dobrou hodinu sledovala nehnutou hladinu slepého ramena opodál tekoucí řeky. Měla nalíčeno na štiku, které se zde prý celkem snadno daly ulovit, ale stále nic. Asi si kolega v klubu dělal legraci. Jitka mezi muži tak trochu vyčnívala. Nejen svou výškou basketbalistky, ale tím že byla rybářka. Málokdy člověk
Průzkumník Serjoža seskočil do zákopu a muži se kolem něj semkli.„Friců je tam jako much. Mají i nějaký tanky, ale více vpravo. Jazyka jsem ale žádnýho nesehnal. Mají pozice dobře střežený.“„Hm… tak se na ně připravíme. Chlapi, slyšeli jste!“ křikl hlasitě poručík Kočkin a zákop ožil. Svá postavení si vylepšovala i trojice protitankových děl, které
Ztracená jednotka Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
