Podívala se mi trochu zastřeným pohledem do očí a vydechla: „Počkej, počkej chvilku přeci! Já mám na sobě ještě tuhle košilku, tu musíme dát pryč. To jsme posledně neudělali. Ty taky na sobě nic nemáš.“
Pustil jsem jí a košilka byla v mžiku dole a už zase ležela na polštáři a její polodlouhé, vlnité vlasy se rozprostřely na polštáři. Ruce nechala položené za hlavou.
Já seděl uprostřed postele a nemohl jsem z ní spustit oči. Seděl jsem vedle jejích nohou a díval jsem se na její nádherně plná kulatá prsa s malinkým hroty bradavek a nemohl jsem uvěřit tomu, že mi je sama takhle báječně předvádí.
Když viděla, jak si jí nenasytně prohlížím, ještě jednu nožku pokrčila a smyslně vysunula do strany. Po chvilce, kdy mne nechala, abych se tím pohledem pořádně nasytil, si mne přitáhla za ruku ke svým nádherným ňadrům a druhou mi jedno sama nabízela.
„Vem si, je, zmáčkni je, zkus je vysát, lásko!“
Když jsem jí horlivě poslechl, pokračovala: „Jo, jsi úplnej šílenec, ale to už je teď úplně jedno! Je to úžasný! Je to nádherný! I tohle se někdy bude tvým budoucím slečnám líbit a budou to chtít. Nikdy nezapomeň na jejich prsíčka! Pamatuj si to!“
A já najednou v puse cítil chuť té šťávičky, kterou jsem z jejích bradavek vysával a bylo to zase něco nového, náramného, o čem jsem neměl ani tušení.
Poprvé jsem tomu nevěnoval příliš pozornosti a ani na to nebyl čas a koneckonců, košilku měla tenkrát oblečenou a jen na pár okamžiků jsem jí vyhrnul.
Svíral jsem střídavě její veliká ňadra ve svých dlaních a opájel se tou doteď nepoznanou chutí. Netušil jsem, že by mohlo něco takového ještě existovat a že by toho nektaru z jejích ňader mohlo prýštit tolik a taky jsem jí to zašeptal.
„Je to úžasný, miláčku, a neboj se je taky trochu zmáčknout, trošku to zabolet může,“ byla její odpověď a já cítil jak se její tělo zavlnilo.
V odpověďi na to jsem jednou rukou mačkal její prsíčko ještě silněji a druhou pomalu začal sjíždět od prsíček po dokonale plochém bříšku až k jejímu kožíšku, tak, jak mi radila poprvé a zkusil jsem se dostat i dál.
Byli jsme oba vzrušením úplně bez sebe. Já tedy rozhodně, ale podle toho, jak zrychleně dýchala a jak se v mých rukách celá vlnila, jsem byl přesvědčený, že je na tom podobně.
V tu chvíli jsem znovu věděl, že k sobě prostě patříme, že to není náhoda a že mojí Myšku bláznivě miluju a že nechci nikdy v životě nikoho jiného a že ona to cítí úplně stejně.
Ale pak se vzpamatovala a najednou ta nezvladatelná euforie pominula. Vyvinula se z mého obětí a úplně jiným tónem začala: „Počkej, počkej. Už poprvé jsme si řekli, že není třeba žádný spěch, jestli to milování má bejt pěkný. Takže když máme mít lekci milování, o který jsi mluvil, vysvětlíme si dneska, co jsou to motýlci. Musíš se učit, co se slečnám líbí a co tobě pomůže udržet miminka na uzdě tak, aby vydržely co nejdýl tam kde jsou. A budoucí slečny to ocení! Žádná nebude vodvázaná z toho, že zadupeš jak králík a bude hotovo. Uděláš jim tím radost.“
Při těch slovech něžně pohladila toho mého vztyčeného „klučíka“, který mne úplně vzrušením brněl.
„Co jsou to motýlci, Myšinko? Ale já nechci žádný budoucí slečny! Nechci nikoho jinýho než tebe!“
Vysvětlila mi, že to je proud pusinek, které se něžně umisťují, kamkoliv člověka napadne, pěkně jedna vedle druhé od kořínků vlasů až po špičky prstíků na noze a třeba se zvláštní péčí vybraným partiím. Že třeba motýlky zahrnuje jeden partner druhého a pak si to mohou obrátit.
Zkusil jsem to hned a bylo to nádherně vzrušující. Cítil jsem, jak jí každý můj jemný dotek rtů dělá radost.
Postupně jsem se dostal až k prstíkům u nohou.
Dodnes si pamatuju jejich nádhernou karmínovou barvu. Byly dokonale pěstěné, nádherně kulaté na její skoro dětské nožce. Bylo to poprvé, kdy jsem je něžně líbal.
Když jsem se pak vracel přes kotníčky zpátky k jejím kolínkům, najednou se jedno posunulo daleko do strany tak, jako před chvílí a mně se otevřel pohled, jaký jsem do té doby nezažil.
Její rýha se malinko pootevřela a já měl pohled na dokonale hladkou, růžovou a trochu lesklou její holčinku, jak jí moje Myšinka říkává a nad ní pečlivě upravenou malou čupřinku tmavých chloupků.
Úplně mi to vyrazilo dech a myslel jsem, že exploduju a šílený vzrušením jsem šeptal: „Bože, tolik jsi nádherná, takhle jsem tě ještě neviděl! Žádná jiná nemůže bejt tak krásná! Takhle bych se na tebe chtěl dívat pokaždý! Že mi to dovolíš, jakmile zase budeme spolu?“
Úplně jsem se zajíkal vzrušením, když jsem zvedl hlavu a dlouze jí celou pozoroval a do její úplně lesklé „holčinky“ jsem se vpíjel pohledem.
„Joo, ta je jen pro tebe, lásko, dívej se na ní! Líbí se ti? To je dobře. Ještě motýlky, prosím!“ slyšel jsem jak šeptá.
Bylo to poprvé, kdy jsem od ní slyšel při milování slovo “prosím”.
Později jsem si na to zvykl a dělalo mi moc dobře, když mne musela o něco při milování prosit a mnohokrát jsem to pak zařídil tak, aby prosila, že chce ještě “a ještě, prosím, prosím”…
Někdy prosívala až skoro vzlykavě, ale bylo to vždycky nádherné, ale to je jiná historie.
Po chvilce jsem se svými polibky pokračoval po vnitřní straně jejího nádherně štíhlého stehna, až jsem se dostal k té její překrásně růžové holčince.
Na svých rtech jsem cítil její hladkost a když jsem do nich vzal takový ten malinkatý hrášek nahoře, celá se zachvěla. Zvedl jsem svůj pohled k ní a viděl, jak má přivřené oči a na rtech zase ten zvláštní, blažený úsměv, jaký jsem zatím u ní viděl jen jednou, tenkrát při našem prvním milování.
„Jsi tak nádherně štíhlá, tak dokonalá, tak krásná! Já se snad zblázním,“ šeptal jsem vzrušeně a ptal se: „Tady ten hrášek, ten špuntík, to je to, co vám holkám dělá tak dobře při mazlení? Už se nemůžu dočkat, až mu dám pusinku příště! Hned zítra! A máme jasnej program!“ zasmál jsem se potichu, nadzvedl se a díval se na svojí lásku.
Ta se začala otáčet ze strany na stranu, prohlížela se, zpytavě zase obracela své oči ke mně a ptala se: „Že nemám bříško nikde vytahaný a že ani nemám nikde pomerančovou kůru? Viď, že ne! Ještě to jde, že nejsem ještě úplně stará?“ podívala se mi pátravě do očí.
Vypadala nádherně a její věk bych jí ani náhodou nehádal, ale v tom jsem se tenkrát nevyznal. Pro mne to byla ta nejkrásnější holka pod sluncem tak jako tak a o nějakém věku jsem nikdy fakt nepřemýšlel.
Taky jsem jí to hned řekl a ještě jsem dodal: „A to všechno budu chtít motýlkovat hned, jak to půjde, lásko a začneme hned zítra, co ty na to? Ale teď si musím dát pauzu nebo miminka vyletí ven.“
Chvilku jsme odpočívali a moje Myška mě hladila a jen mi konejšivě zašeptala: „Tak a teď klučíka necháme trochu odpočinout a zkusíme takhle ty mimča zamáčknout“ a docela silně mi ho zmáčkla, až to zabolelo, stejně jako to dělala minule.
Pak už jsme jen vedle sebe leželi jeden druhému v náručí a pomalu se vzpamatovávali z toho bláznivého vzrušení. Tedy aspoň já.
Když to trochu opadlo, zase jsem se zvedl a vzpomněl si na to, jak jsme začali lekci minule.
„A co třeba tě zase hladit, Myško, ale to by se kolínko muselo zase tak úžasně vyklonit, jako před chvilkou,“ pátravě jsem se na ní díval.
Chvilku nedělala nic, asi přemýšlela, jak na mojí dost přímou prosbu zareagovat, ale pak se to kolínko vyklonilo do strany až jak to nejvíc šlo a patou se zakleslo o to druhé.
Začal jsem ji jemně hladit a po vnitřní straně jejího štíhlounkého stehna jsem se pomalounku přibližoval svými prsty k její holčince.
„Jo, to je nádherný,“ vydechla potichu a já vnímal, jak se pod mými doteky napíná vzrušením a na tváři se jí zase začíná objevovat ten nádherný, uvolněný úsměv.
Začal jsem líbat její nádherná, pevná prsíčka, bříško i rty a nepřestával jí hladit a prstem kroužit kolem její tak nádherné hladkosti.
Občas jsem se potěšil chmýřím jejích chloupků, abych se zase za okamžik pomalinku spustil kousek níž a vychutnával si její tak dokonalou vlahou hebkost a to, jak můj prst po ní nádherně klouzal.
Párkrát jsem malinko zajel i kousíček hlouběji. Myslel jsem, že se zblázním. Bylo to tak nádherné, co mi moje milovaná Myšinka dovolila!
Vnímal jsem její tiché vzdechy i to, že sama také byla vzrušením úplně bez sebe.
Střídavě jsem pozoroval její nádhernou tvář, její ňadra i to jak si moje prsty hledají cestičku v jejím chmýří do hlaďounké holčinky.
Po chvilce jsem slyšel, jak s přivřenýma očima šeptá: „Tááák, jen pomalounku, lásko a teď, teď našel ten tvůj prst to správný místečko,“ a svojí tlapkou mne posunula opatrně o kousíček zpátky. Bylo to boží.
Ale za pár chvilek to nádherné hraní přerušila: „Tak a teď Myšáčku zkusíme ještě další věc, co nám některým holkám dělává dobře. Zkus si s tím špuntíčkem hrát chvilku jazýčkem.“
Posunula mne trochu níž a mojí hlavu nasměrovala tak, abych se dostal na to správné místečko.
Nemusela mne pobízet dvakrát. Nikdy jsem nic takového nezažil a myslel jsem, že to bude můj konec, když jsem jí ještě slyšel po chvilce toho nádherného hlazení teď šeptat: „A ještě jí zkus pěkně ochutnat a neboj se nechat jazýček vklouznout tak daleko, kam až to půjde. Tááák a pak ho nech hladit ten špuntík, kde si před chvilkou tak nádherně hrály ty tvoje prsty. Jooo, to je ono a můžeš ho i jemně vysávat, taááák a teď pěkně pomaloučku jazýčkem kolem ní.“
Vzdychala, když jsem postupně plnil její šeptem vyslovovaná přání, tak jak mojí hlavu sama naváděla.
Bylo to tak nádherné a připadalo mi to být tak snadné, jako kdybych byl tohle už stokrát dělal před tím. Tak samozřejmé! Tak úžasně vzrušující a zároveň plné něhy.
Jasně jsem vnímal, jak se pod pouhým dotekem mého jazyku začíná prohýbat a jak rychle dýchá a vzdychá vzrušením.
To jsem si poprvé vůbec neuvědomil a začínal jsem chápat, co myslela tím, že z milování musí mít co největší potěšení oba a že možná ještě úžasnější než jsou moje vlastní pocity, je ten pohled na ní, jak se ona sama dostává díky mně skoro do extáze.
Jen ten pohled na její vzrušení a pocit té svobody, že smím úplně všechno mne najednou zase tak vzrušily, že jsem se sám začal blížit nekontrolovatelné explozi.
Naštěstí mne Myška sama přerušila, protože nejspíš také vnímala, co to se mnou dělá.
Lehce mne odsunula a položila na záda se slovy: „A teď zase chvilku zkusím motýlky a to další já“.
Začala mi předvádět nádherné motýlky zase ona. Začala něžnými pusinkami a postupně se posouvala níž a níž.
Byl jsem úplně hotový z toho, když do svých rtů vzala mojí bradavku a druhou začala svými prsty silně mačkat a pak zase jemně kolem ní kroužit. Pak si to vyměnila.
Další objev, o kterém jsem neměl ani tušení!
Když se dostala k mému klučíkovi, jak už mu asi napořád budu říkat, vzala ho něžně do rtů a zkusila malinko vysát.
Hladila mne, její tlapka po něm přejížděla zdola nahoru a zase zpět a já myslel, že mi praskne, jak moc to bylo vzrušující a nádherné i to, jak si něžně hrála s mými kuličkami. Bylo to pro mne něco, co jsem zažil poprvé. Cítila, že už dlouho nevydržím a najednou mne prudce zmáčkla, až to zabolelo a já musel přestat myslet na tu nádheru.
Podívala se na mne trochu provinile a omlouvala se: „Promiň, Myško, ale tohle někdy pomůže, aby mimča hned nevystřelila a já ještě nechci, aby tahle lekce skončila. Ještě zkusíme tohle.“
Najednou vzala do pusy klučíka tak daleko, kam až to šlo a tak nádherně něžně si s ním začala hrát a vysávat ho! Její tlapka se s ním něžně mazlila. Bylo to zase něco úplně neznámého. Další nový zážitek. Ale jen chvilku. Věděla, že dlouho takové okamžiky ještě nevydržím.
Za pár okamžiků se posunula zase zpátky ke mně nahoru, položila si hlavu na moje rameno, obrátila oči nahoru ke mně a zasněně šeptala: „Takhle se dá dělat všechno, co si jen dokážeš představit, Myšáku. Je to nádherný a když se to oběma líbí, dost možná i hezčí, než milování samo.
Lidi si pod milováním často představí jen šup sem, šup tam a hotovo, ale o tom to přeci není.
Příště zkusíme docela jistě zase něco úplně jinýho a třeba si zkusíme hrát oba současně. Je toho tolik, co se dá dělat! Snad si na to uděláme tolik času, kolik bude třeba!“
Páni! Moje láska tenkrát sama poprvé řekla, že něco zkusíme příště! Že to příště nebude jediné, ale že jich bude tolik, kolik jich spolu zvládneme. Takže už nemusí být žádné doprošování nebo nejistota, ale bude stačit jen se dohodnout kdy nebo prostě využít každou příležitost, kdy budeme spolu. Bezpečně, samo! Jednak aby nás nikdo neviděl a jednak aby se něco nestalo, když říká, že nebere antikoncepci.
Ale doopravdy jí nebere? Říkala, že ne. Nevěděl jsem. Říkala to pak i později. Ale časem to podle mého názoru „nějak nevycházelo“ a určitě by neriskovala, takže spíš jí docela určitě začala brát, ale nevím přesně kdy. Určitě to ale také mohlo být kvůli mně, protože ze mne se stal naprostý nenasyta a chtěl jsem si jí brát kdykoliv jsme byli sami a nehrozilo, že by nás někdo v nejbližších okamžicích přistihl.
Přiznávám, že jsem se mockrát snažil milování s ní vynutit a někdy asi i za hranou. Tenkrát v tom věku kolem dvaceti jsem jí chtěl pořád, i když jsem věděl, že to nejde.
A chtěl jsem jí pořád, i když už jsem si našel slečnu, kterou jsem si potom vzal.
Samozřejmě, že mne mnohokrát odmítla, ale řekl bych, že s tím „nebráním antikoncepce“ to nebylo tak jasné.
Koneckonců, za dalších pár let už stejně žádnou nepotřebovala, ale aspoň jsem se naučil respektovat aspoň některá její přání. Možná to taky bylo jen proto, že měla fakt těžkou práci a nechtěla se milovat, když byla unavená. Neuměla mi hned říct ne, takže potřebovala něco přesvědčivého.
Nechtěla „mi jen tak podržet“, protože vždycky si milování chtěla užít co nejnádherněji.
Sex, který vyžadoval můj táta, kdykoliv ho napadlo, zásadně nechtěla. Možná tak nechtěla zkazit náš vztah. Pochopil jsem velice rychle, že u ní “kvalita jasně vítězila nad kvantitou”. Když už, tak si to chtěla dokonale vychutnat.
Také jsem zjistil, že čím víc jsme se na milování těšili, tím bylo hezčí.
Nikdy jsme to nenechali sklouznout do nějakého stereotypu. Kromě toho měla i svého přítele a na něj také musela být připravená pokaždé, když jim to spolu časově vyšlo.
Chápal jsem, že měla hodně náročnou práci a vyhovět pokaždé všem se prostě nedalo a tak možná to s tou antikoncepcí byla jen taková její obrana před námi mužskými. O tom jsem ale přemýšlel až později.
V tu chvíli jsem jen polohlasně a bez sebe vzrušením nad tou novinou vydechl: „Bože, tolik tě miluju, Myšičko! Jsi ta nejúžasnější láska na světě! Jak já se na to příště těším už teď!“
Nic na to neřekla, ale místo toho si mne přitáhla k sobě do náručí se slovy:
„Radši už pojď ke mně, lásko!“
Sama si mne vtáhla mezi svoje doširoka roztažená kolínka a svojí něžnou tlapkou nasměrovala mého klučíka tam, kde jsem si ho celou dobu tolik přál mít.
Byla to taková nádhera, tak hladce a zároveň pomalu do ní vklouznout. Řídila si rychlost, jak sama potřebovala a bylo to krásné. Vnímal jsem, jak její holčinka toho mého brnícího klučíka něžně objímá a vpouští dál a dál. Byla tak heboučká, voňavá a stejně tak i její nádherná prsa a já začal hned té hladkosti využívat stále prudčeji a pozoroval, jak se její úžasná prsa nádherně ve stejném rytmu houpou.
Najednou jsem cítil, že teď je úplně moje a ona nechávala jmého klučíka vklouzávat do sebe postupně co nejhlouběji, co nejprudčeji a co nejrychleji. Zmocnilo se mne úplné šílenství.
Přibrzdila mne po chvilce hodně zprudka: „Počkej! Počkej, Myšáku! Nespěchej hned. Napřed se učíme! Vzpomeň, jak to bylo minule!“
Sevřela mne v náručí, nechala mého klučíka hluboko, hluboko v sobě a jen jsme se nádherně kolébali.
Dívali jsme se zase jeden druhému do očí a sledovali se navzájem, jak na toho druhého to milování působí a zase jsem v jejím výrazu začal vidět to naprosté uvolnění, kdy vypadala posledně tak nezapomenutelně nádherně.
Přesto to bylo něco jiného a nového. Zase taková nádhera!
Pak mi jen tichounce šeptala, co mám zrovna udělat a že důležité je, abychom chytili stejný společný rytmus a že nemusí být hned ten nejrychlejší.
Prostě zase další objev. Kolikátý už toho večera? Asi něco, co zkušení lidé znají, ale pro mne to bylo další poučení.
Dokázala, že jsme byli najednou úplně dokonale sehraní, jako bychom k sobě patřili odjakživa. Byl jsem mimo realitu, jenom jsem vnímal to dokonalé souznění našich těl i našich duší.
V tu chvíli jsem nevěřil, že by někdy v budoucnu mohlo existovat něco nádhernějšího, dokonalejšího.
Naváděla mne svou ručkou, někdy mne vpustila do sebe, jindy nechávala špičku mého klučíka kroužit kolem své tak úžasné holčinky.
Přesně věděla, co a jak mi udělá dobře. Určitě to stejně tak dobře dělalo i jí. A to jsme byli spolu teprve podruhé a já vlastně nic neuměl. Všechno mi tak něžně a s nekonečnou trpělivostí vysvětlovala moje největší láska.
V tu chvíli jsem zase najednou nevěřil, že bych kdy byl schopen milovat takhle silně ještě někdy někoho jiného.
Byla pro mne vším a naprostým vzorem dokonalosti a bylo mi úplně jedno, že to byla moje máma.
Najednou jsem ale ucítil neodbytný tlak miminek a vrátil se do reality. Nejspíš si to uvědomila i moje Myška a najednou prudce zvedla svoje boky proti mně, zaklesla svoje paty na mých zádech a začala mne pobízet:
„Pojď! Pojď! Já už to nevydržím! Chci tě, chci všechny tvoje miminka a chci je hned! Teď! Pojď do mě! Hned! Teď! Teď! Pojď! Tak dělej! No tak! Chci je! Teď konečně můžeš úplně naplno!“
Ale to už bylo všechno zbytečné. Já jen stačil odpovědět, že jí taky hrozně moc chci a pak už jsem po pár nejprudších přírazech explodoval. Jen jsem ještě chvilku prováděl její tak úžasné pokyny a pak už jsme se jen drželi v náručí a prudce oddychovali.
Po chvilce jsem se vzpamatoval, ale vnímal jsem, že jsem pořád hluboko v ní.
Jen jsem se hned začal ptát: „Kdy si tu nádheru zopakujeme, lásko? To byla taková krása! Kdyby to šlo, chtěl bych Tě hned a pořád! Zítra! Pozítří!
Že neděláme nic špatnýho, když je to taková nádhera? To přeci nemůže být špatně. A nikomu Tě nedám! Pojďme to zkusit hned teď ještě jednou, lásko!“
Pochválila mne, že jsem byl úžasný a že něco takového snad ještě nikdy s nikým nezažila a že takové to bylo, určitě taky protože se máme tak moc rádi, ale druhý pokus rezolutně odmítla.
Ale hned mne na oplátku potěšila: „Určitě si to ale zase někdy uděláme takhle krásný, lásko, ale nesmí o tom vůbec nikdo vědět. Nikdo! Rozumíš, co ti tady teď říkám? Nikdy nikdo! To zaprvé.
A za druhý, nemůžeme si to takový udělat zase moc často. Jednak žiju s tvým tátou, i když se už skoro vůbec nemilujeme a jednak mám svého přítele a s tím se naopak milujeme moc.
A za třetí, neberu a nikdy nebudu brát žádnou antikoncepci, takže to je třeba taky mít na paměti. Rozumíš tomu, lásko? Platí?“
Bylo to úžasné i tak. Věděl jsem o jejím příteli i o tom, že s tátou jim to moc nefunguje, ale to teď vůbec nevadilo.
„Všechno slibuju, Myško! Jsem strašně moc rád za to všechno, co spolu děláme a šíleně tě miluju! Jsi ta nejúžasnější moje láska!“
Zkusil jsem jí ještě jednou políbit.
Chvilku jsme se ještě líbali, ale pak Myška zavelela:
„A teď hybaj do sprchy, ať tady nemáme všude ty Tvoje mimča! Ale že jich je!“ konstatovala, když je zachytila a hrnula se do koupelny.
Vůbec nechápu, jak to dělají v amerických filmech. Úžasný sex a pak cigaretka ještě v posteli a pak si ona obleče jeho košili a jde se vyklonit z okna. Zkrátka nechápu, jak to v té Americe dělají.
Vlezl jsem do sprchy za ní a zkusil to na ní ještě tam, protože tenkrát to ještě šlo skoro hned.
Ale už nechtěla, i když jsem se jí fakt zkusil přesvědčit a dost neodbytně, to mi klidně věřte. Nechala se jen pohladit, dala mi pár pusinek, ale nic víc mi nedovolila.
