Toto je 25 díl z 25 v seriálu Starý příběh

Pár týdnů po těch prvních společných zážitcích z konce jara jsem musel služebně pryč a tak jsem Hance dal na vědomí, že můžou s Tomášem využít bazén u mého domu, kdyby se počasí vydařilo a její přítel měl čas.
Jenže už druhý den mé služebky se neodbytně vkrádaly představy, co se asi děje a jaké by to třeba bylo, kdybych tam byl. Zavolal jsem své Haničce stejně jako každý jiný den a zjistil, že pozítří ráno má prý být hezky a oni se ke mně doopravdy vypraví. Sešlápl jsem schůzky, cestu zkrátil o jeden den a zařídil si to tak, abych dorazil domů kolem poledne, až tam budou.

Úplně jsem se začal chvět vzrušením, když jsem si představil, co by se všechno dalo dělat. Ten první zážitek, který jsem popsal minule, nešel zapomenout a to ještě jeden následující popsala už i moje milovaná Myška. Ten byl skutečně velice něžný, ale nebyl první, jak se ona snažila ho prezentovat. A pak byl i další a ještě jeden. Pomalu se z té naší trojky stávala pro nás všechny droga.

Pravidla silničního provozu šla stranou. Já se skutečně vrátil před polednem. Byl jsem příšerně zvědavý, co ti dva asi dělají.
Vyrazil jsem brzy ráno zpátky a celou cestu autem jsem si představoval, co všechno by se asi mohlo odehrávat. Byl jsem z těch představ tak vzrušený, že bych snad ani skutečný zážitek už nepotřeboval.

Opatrně jsem zaparkoval kousek od domu, vešel potichu dovnitř a pátral, kde jsou.
Natáhli se na dece na čerstvě posečeném trávníku u bazénu, který měl příjemně teplou vodu a odsunutou střechu. Kolem zahrady byla nová dřevěná ohrada. Určitě bych to nenazval plotem, protože tam nebylo moc vidět ani ze sousedního domu. Věděl jsem, proč za to utrácím takové peníze.

Sluníčko nádherně svítilo a bylo báječně teplo. Leželi na té dece blízko sebe, občas se políbili, a jejich ruce si hledaly cestu, jak toho druhého trochu potěšit a něco hezkého si povídali. To si ale nepamatuju, protože jsem všechno nerozuměl.
Zděný krb na grilování nebyl hned vedle bazénu, ale byl o pár schůdků výš a já se schoval za ním.
Leželi zády ke mně a já měl před sebou všechno jako na dlani.

Napadlo mne, že to je báječná příležitost. Bleskově jsem se stáhl do domu a z poličky nad krbem vzal malou kameru, kterou jsem tam zahlédl. Patřila Tomášovi a já si jen stačil říct: “Proč to sem ten chlap bral? Co s tím chtěl dělat?”
Hanka se mi zmínila, že je párkrát natáčel. Přišlo mi to tenkrát být úplně úchylné, ale zároveň vzrušující. Byl bych se na to rád podíval, co vám budu zapírat. A teď jsem měl příležitost se objektivem kamery podívat sám.

Hanička měla malinkaté plavečky (jiné ani nikdy nenosila, byly na šňůrky, úplně stejné jako minule) a Tom neměl žádné, asi s tím nepočítal nebo si je nemohl doma nenápadně vzít. Nevím.
Nádherně ho malinko provokovala, jedním svůdně pohyblivým kolínkem, které se chvilkami hodně pokrčené vyklánělo. Koketně na něho občas mrkla se svým nádherným šibalským úsměvem s hlavou skloněnou k jednomu rameni. Občas mu něco tiše řekla a bylo snadné si domyslet, že ho pěkně škádlí a k něčemu provokuje.

„Tohle šíleně miluju, lásko, takovýhle svádění pomocí kolínka a plaveček nebo tenoulinkých kalhoteček,“ nechal se slyšet Tomáš.
„Já zase miluju pozorovat, jak to působí na tebe,“ zasmála se, protože to fakt bylo pěkně vidět.
Taky se neměl za co stydět, zejména když uvážím, že byl stejně starý jako ona.
Víc jsem toho nezaslechl, protože se po chvilce zvedli a zmizeli v bazénu. Plavali si tam úplně nazí, protože matka si od něj nechala zase rozvázat všechny tkaničky a ještě než se zvedli, roztáhla mu svoje kolena nechala ho chvilku ochutnávat tu rozkošnou chuť té své báječně elastické kundičky.

Po chvilce plavání se zastavili u okraje a začali se něžně objímat, hladit a líbat. Byla opřená o stěnu bazénu, a za loket se zavěsila za jeho okraj, aby jí mohl malinko zvednout a rty objímat a vysávat špuntíčky jejích krásných dokonale kulatých a na její věk stále ještě nádherně plných ňader.

Plavání zajímavé nebylo, ale teď jsem zase začal natáčet. Kamerka měla slušný zoom. Malinko si jí zvedl a ze rtů se stali motýlci, tak jak mne je ona před léty naučila a ti se volně vznášeli a jemně zase dosedali na bříško, ramínka prsíčka, na její rty, víčka jejích očí a ouška a znovu na bříško, pod kterým najednou vyniklo, že tam není ani sebemenší náznak chloupečků. Ale opravdu ani tečička. Udržovala si jí dokonale hladkou od posledně pořád. V kameře byly ty detaily vidět naprosto dokonale. Měl jsem ji přes celý displej. Ani si nedovedete představit.
Motýlci sklouzli přesně do těch míst a opájeli se tou dokonalou hladkostí. Druhou rukou jí zvedl nohy a motýlci pokračovali pomalinku v opojném tanci až ke kotníkům, takže jí musel obejít a aby motýlci mohli dál pokračovat po vnitřní straně kotníků a zpátky vzhůru, muselo se malinko posunout i koleno.
A jak motýlci postupovali od kolínka výš, najednou jsem zahlédl na jeho rameni patu její druhé nohy, jak se pomalu po něm posouvá a začala si ho přitahovat ještě blíž.
Začal jsem jasně vnímat, že to už není o motýlcích, ale že tady začíná práce pro jazyk, který si začal hrát s její dokonale hladkou štěrbinkou, kterou jsem tak dobře znal.
S její holčinkou, abych udržel Haničkou zavedenou terminologii a se špuntíčkem, ke kterému si ho pata nezadržitelně, ale smyslně pomalu přitahovala.

Záviděl jsem mu, protože to miluju zrovna tak. Ten špuntík bývá někdy trochu vidět na samém vršku její nádherné, něžné kundičky.
Zip mých kraťasů málem praskal. Nejradši bych byl do toho bazénu rovnou skočil, ale bylo to zase něco jiného.
Pozorovat je přes objektiv s dobrým zoomem a vybírat si, co mne zajímá, detaily nebo i celkový pohled. Boží zážitek.
Hanka má fakt pořád ještě nádhernou tvář, když se vrušením uvolní. Najednou některé ty drobné vrásky jakoby přestaly existovat. Připadal jsem si jako poslední šmírák, ale byla to nádhera. Tolik jsem jí znal! Ale teď to bylo něco úplně jiného. Kamera dokázala přiblížit podrobnosti, které jsem nikdy neviděl nebo lépe, které jsem nikdy takhle nevnímal.

Bylo dokonale vidět jak jazyk pomalounku klouzal po okrajích jemně rozevřené štěrbinky a občas ho vystřídaly rty, které jemně vsávaly ten úžasný poštěváček. Ten se vyjímal jako překrásná ozdoba nad tou nádherou a po chvilce už bylo vidět, jak se zvětšuje. Díval jsem se na tvář mojí Haničky a viděl jsem v ní dokonalé soustředění. Pak se její přivřené oči na něho podívaly a slyšel jsem jí říkat:
„To je úžasný, jen nikam nespěchej, lásko! Pomalinku! A kde jsou prstíčky?“ Chvilinku se dívali sobě do očí a bylo vidět, jak se její oči vpíjejí do jeho tváře a sledují jeho vzrušení, protože já viděl napětí a vzrušení zase na ní.

Jednou rukou jí ještě víc nadzvedl její malinkatý zadeček a prsty druhé ruky se přidaly ke hře jazýčku a jeho rtů a začaly jemně masírovat okolí její nádherné štěrbinky a jeden pak pomalounku vklouzl dovnitř.
Myška se malinko napnula, najednou bylo vidět vzadu na Tomových ramenou obě její kolena a dokonalý výhled se trochu pokazil.
Ještě jsem v detailním přiblížení viděl nebo spíš tušil jeho dva prsty pomalu vklouznout, kam až to šlo a jak je zkoušel jsem přitlačit zdola nahoru.
Viděl, jsem že Haňulka začíná reagovat a její boky se začaly rytmicky pohybovat a kroužit přesně v rytmu pohybu jeho prstů.
Jenže potom se zlehka z té úžasné pozice vymanil, přitáhl si jí k sobě do náručí a bylo vidět, jak její nohy pomalu sklouzávají dolů kolem jeho těla.
„Bylo to dokonalý, lásko, ale pojďme chviličku zkusit i něco jinýho,“ prosil jí.

Z jejich pohybů bylo jasné, že byl určitě ohromně vzrušený a že si hledal cestu k její holčince, která už určitě byla nádherně pootevřená. A taky jí našel.
„Jo, tohle je taky úžasný!“ vzdychla Hana, když do sebe bez nejmenších pochyb nechala vklouznout jeho docela pěkného chlapáka, jak jsem si pamatoval od minulých setkání.
Evidentně až tam, kam to šlo a začala se jemně kolíbat ze strany na stranu a on jí zase malinko zvedal a pouštěl. Byla ve vodě jako pírko. Sám jsem to měl vyzkoušené. Něžně si vyměňovali polibky, hladili se a já jasně vnímal, jak jsou oba vzrušení, že snad už to ani víc ani není možné.
Kameru jsem zavřel.

„Člověk přijede a vidí, jak si to tady vy dva nádherně užíváte! A v tý kameře moc hezky vynikají některý detaily,“ vyšel jsem ze svého úkrytu, protože už jsem to dál nemohl vydržet a smál jsem se.
Trhli sebou. Překvapil jsem je, protože o mně vůbec neměli ani tušení, byli dokonale ponoření do té jejich nádherné erotické hry.

„Kde se tady bereš, Myšáku?“ překvapeně vydechla moje Hanka. „Vždyť jsi měl přijet až večer?“
Tomáš se hned přidal: „Ty jo, jak dlouho už nás pozoruješ? Aby Ti náhodou nepovolily tím tlakem šortky!“
Bylo vidět, že jejich zábava byla vzrušující i pro mně a že jsou pěkně v rozpacích.
„Vrátil jsem se v poledne místo v deset večer, koukám, že je otevřeno a nikde nikdo a bylo mi jasný, že jste v tomhle počasí asi tady. A navíc vidím něco tak nádhernýho! Bella mia, ty jsi naprosto dokonalá, boží, úžasná! Víš, jak jsem to tomu tvýmu mužskýmu záviděl? Příště si to taky takhle spolu zkusíme! Naštěstí jste tady nechali kameru a tak jsem to aspoň zaznamenal,“ bavil jsem se nahlas jejich rozpaky.
“Pak si to můžeme promítnout, bylo to neskutečný.”

„Tak už přestaň kecat, sundej ty nemožně vyboulený kalhoty a skoč sem k nám, ať se trochu zchladíš!“ popíchl mne Tom.
„A víš co, až si trochu zaplaveš, dej naší Haničce taky pár hezkých pusinek a já Ti to taky natočím, aby Ti to nebylo tak líto“.
„Vy jste úplně pitomí, lásky moje! Tady se už nic natáčet nebude,“ protestovala Hanka.
„Vždyť já už jsem stará a je to hrůza! Natočte si nějakou mladou!“ mračila se, když si už zase hezky plavala v bazénu.
Hupnul jsem bez plavek do vody a její milovaný Tomík se naopak vyškrábal ven, osušil si ruce, vzal kameru a posadil se na okraj bazénu a začal pozorovat svět skrz objektiv.
Najednou byla Haňulka u něj a ptala se: „Ty už nebudeš plavat, lásko?“ a zlehka mu pohladila přirození, které pořád ještě směřovalo obdivuhodně nádherně vzhůru.

„Snad třeba za chvilku. Dej teď Ládíkovi hezkou pusinku, ať mi tolik nezávidí a já mu to zvěčním,“ poprosil jí.
A to už jsem byl u ní a přidal se: „Jo taky takovou krásnou sérii pusinek, prosím!“
„Ale vždyť to přeci nejde! To se nehodí, jsi úplně pitomej, Ládíne. A tu kameru zavři!“ Protestovala směrem k Tomovi, teď už opřená zády o bazén u jeho nohou a jemně mne odstrkávala, když jsem jí chtěl malinko zvednout tak, abych jí mohl dávat podobné motýlkové pusinky, jako před tím Tomáš.
„Jen malinký pózování pro kameru, prosím! Ať vidím, jaký to bylo!“ mrkl Tom na Haničku, když se na něj přes rameno zamračeně úkosem podívala a řekla: „Jste oba příšerný zvrhlící! Ale jen pár pusinek a dost. A pak už žádný natáčení.“

Na nic jsem nečekal, vzal jsem svou matku do náručí a začal jí jemně líbat. Takový malý motýlci to byli. Ona mne také něžně objala. V čisté vodě musel být vidět můj nádherně vzrušený bojovník, a Tomáš mne chválil: „Ty vole, z tohohle úhlu teda vypadá fakt velikej! Ta voda dělá zázraky! To je pořádnej kus radosti pro každou rozumnou dámu.“
Hanička to moje líbání hned opětovala a jak vášnivě! Jenže když zaslechla Tomášův komentář, ozvala se: “Ty jsi někdy tak pitomej, to je hrůza!”
Hodila po něm naštvaným pohledem.
„Bella mia! Jsi prostě jedinečná!“

Lichotil jsem jí, když moje pusinky sklouzly níž a když jsem si zvedl její boky tak, abych jí mohl dávat pusinky tam, kam je před chvilkou dával Tom. Trvalo to jen chvilinku.
„Musím souhlasit s Ládíkem, jsi prostě dokonalá,“ chválil Hanku pro změnu zase on.
„Pořád říkám, že jste trdlíci pitomí, oba stejný blázni,“ mračila se naoko ona a pomalu se vymanila z té krásné polohy.
„Jdeme radši z vody“.

„Jo, jen ještě pusinku!“
Prosil jsem jí a přitáhl si Myšku do náručí, nadzvedl si jí její malinký zadeček jako pírko a snažil si jí nechat sklouznout dolů přesně tak, jako to udělal chvilku přede mnou Tomáš.
Začal jsem jí znovu něžně líbat, ona mne taky a najednou jsem jasně cítil, jak sama pomalu sklouzla na můj napřímený úd.
Bylo vidět, jak se malinko prohnula v zádech a na její tváři prokmitl takový zvláštní výraz uspokojení, radosti, ale i soustředění a provinilosti, to když jen kratince mrkla na Toma.

Bylo jasné, že jsem dosáhl toho, co jsem chtěl a že ani jí to vůbec nebylo nepříjemné. Chvilinku jsme se úžasně něžně objímali a pohupovali. Cítil jsem, že jí dělá dobře nejen ten můj klučík, ale teď už i to, že se na nás její Tomáš dívá a to dokonce skrz objektiv kamery.
Jenže pak Hanička zavelela: „Vždyť oba víte, že tohle přeci nejde, lásky moje pitomý! Už jsem vám to párkrát říkala. Jde se z vody! A zapomeňte na vaše zvrhlý představy.“
Měl jsem pocit, že začal foukat vítr, začalo být chladno a Hanka se vyšvihla ven z bazénu a zmizela v domě.

Seděli jsme v obýváku a měli jsme s Tomášem kolem pasu zase veliké ručníky, zatímco Hanka byla zabalená do osušky a přinášela vínko a skleničky.
Tom pozoroval už zase svět přes objektiv kamery. Matka si sedla k němu na klín, takže mi ten přístroj podal, aby se jí mohl věnovat, zatímco já je budu pozorovat objektivem.
Když jsme se napili vínka, slyšel jsem ho říkat: “No jestli to nebylo u toho bazénu dokonalý?“
„Krátký to bylo,“ mrzutě jsem oponoval a zabíral jsem Hanku, která se ozvala: „Pitomí jste oba stejně, ale hezký to bylo, to jo,“ připustila a přesunula se na klín ke mně.
Kameru jsem předal Tomášovi.
Dostal jsem od ní pusinku a uklidnění:„Vždyť víš, že tohle se nesmí a že už jsme si to tolikrát řekli!“ a hladila mne po tváři a dala mi ještě pár pusinek.
„Nevím, co by se nesmělo,“ oponoval jí pro změnu Tom, pohodlně opřený na gauči, v jedné ruce kamerku a ve druhé skleničku vínka, ze které pomalu upíjel.
Hned pokračoval: „Jsme tady jen my tři, víme, že tě milujeme a ty zase nás a že si to přejeme jeden druhýmu, tak mi pověz, kde je tady něco špatnýho. Nikdo jinej tady není a nikdo cizí nic nevidí. Jestli máš nějaký výčitky svědomí před světem, tak řekni a můžeme se jít třeba projít do lesa, co myslíš?“
Docela to bylo od něj drsný, ale náramně účinný.
„Ale vždyť to přeci nejde,“ zlobila se na něj Hanka. “Sice už jsme takhle ulítli, ale musíme mít přeci rozum,” zase se snažila zachovat dekorum, ale po jeho předchozí větě bylo jasné, že už je jednoznačně rozhodnutá na les se okamžitě vykašlat.
„Přede mnou si nemusíš na nic hrát. Vždyť všichni víme, že se s Ládíkem taky milujete a že to k vám patří. Mám na mysli „se vším všudy“, samozřejmě. Vždyť i teď v bazénu jste si to chvilinku tak nádherně užívali! A co to bylo minule? Mám ti snad věřit, že to byl zase nějakej můj ulítlej, úchylnej sen?“ zasmál se Tomáš.
„A neříkej, že ti nedělalo dobře, když jsi věděla, že vás z Ládíkem pozoruju. Ba co dím, dokonce, že vás natáčím! Myslím, že tě pěkně vzrušovalo mít ho v sobě a zároveň vědět, že jsem u toho a ještě s kamerou. Fakt nemusíš sobě nebo nám něco namlouvat.“
Jeho pokračující smích napovídal, že si je jistý, že přeci nikdo nedělal nic, co by dávno neznal a nechtěl to zas a znovu a co nejdřív opakovat. Jeho přímý útok Hanku zlomil.

„Co na to mám říct? Jen to, že jste oba trdlíci moji milovaný, ale úplně pitomí,“ s malinko nejistým úsměvem se na nás škaredila moje matka, ale jak už jsem napsal, bylo na ní vidět, že jí představa nadcházejících chvilek náramně vzrušuje.
„Tak já to Ládíkovi příště vynahradím, až sem zase přijedu, když ti to nebude moc vadit?“ zkoušela ještě Hanka Toma a dívala se mu pátravě do očí.
„Vždyť víš, že jsme si už stokrát řekli, že tyhle věci se nevynahrazujou, ale že přicházejí samy. No a když se tady občas u toho objevím i já, tak mi to ale vůbec vadit nebude. Ale budete mne muset pozvat,“ odpověděl jí Tomáš a spiklenecky na ní mrknul. “A když mě nepozvete, tak si musíš šetřit síly i na mě a ne že mi zase zrušíš pečlivě naplánovaný rande, kvůli kterýmu já si celej tejden připravuju věrohodnej program. A vymyslíš si nějakou ptákovinu nebo neexistující příčinu. Vždyť oba víme!”
„Radši mi dej ještě pusinku, a přestaň rozumovat,“ podpořil jsem Toma.
„A můžeš začít třeba malinkým tréningem kolínka,“ přisadil si pro změnu on.

A fakt, Hanka konečně pochopila, že takové řeči už opravdu nemají žádný smysl, že stejně nemá cenu na něco si hrát a jak mi seděla na klíně, pootočila se tak, že jsme si začali dávat něžňoučké polibky a hladit se a zároveň vytočila a zvedla jedno kolínko tak, že úplně vyklouzlo zpod osušky.

Tom si ten výhled na dokonale vyzývavě vystavenou štěrbinku užíval a ještě chvíli operoval s kamerou, ale pak jí odložil tak, aby směřovala směrem k nám a on mohl začít s pusinkami postupovat hezky od palečků na noze pěkně nahoru přes koleno až k její tak nádherně hlaďounké štěrbince. Tedy určitě musela taková být po tom zážitku v bazénu, který skončil před chvílí. Mně zároveň zatlačila do opěradla gauče, trochu víc se na mne bokem položila a Tomův jazyk jí mohl nádherně těšit.
Já jí jednou rukou objal a druhou vklouzl pod osušku tak, že ta po chvilce spadla a v objektivu, který nekompromisně směřoval k nám, bylo docela určitě vidět, jak si moje ruka pevně, ale něžně hraje s jejími ňadry přesně tak, jak to ona má ráda.

Po krátké chvilce ale Hanička všechno přerušila a konstatovala: „Když už jsme tedy všichni takový zvrhlíci, tak dopijeme vínko a jdeme nahoru do postýlky, tady je to nepohodlný a je tu málo místa. Ale jenom hraní si, pusinky, motýlci a dost. Žádný milování, aby bylo jasno! Nic od toho nečekejte, i když jsme tady teď vedli takový řeči a takhle hezky začali.
Jak vás oba moc dobře znám, zase byste mě úplně zničili! Vždyť už jsem stará, tak mějte taky trochu ohledy a rozum.“

Shodli jsme se všichni na tom, že to je dneska první rozumný nápad, který kdo vyslovil. Ale věděli jsme všichni tři, že všichni víme, že všechno bude jinak.

Dopili jsme vínko zatraceně rychle. Evidentně jsme se už nemohli dočkat, až budeme nahoře a já zaregistroval, že Hanička do sebe své dvě skleničky obrátila opravdu v rekordním čase. Skoro to vypadalo, že je na pokračování nažhavená nejvíc z nás.
Za chvíli jsme byli v ložnici. Ručníky a osušky byly pryč. Tomáš položil kameru na skříňku zase tak, aby směřovala na postel, něco na ní pošteloval a připojil se k nám.
Naše Hanička byla zase mezi námi, a my jsme jí hladili, jak nejněžněji to šlo. Vlasy, tvářičky, prsíčka, kolem dudlíčků kroužily naše prsty nebo je jemně mačkaly, ale sklouzly i na její boky, bříško, na její štíhlounká stehna.
Letmo se dotknuly její vyholené žemličky a malinkýho špuntíčku, který z holčičky už zase trochu vystupoval a hned se zase posunuly dál.
A stejně tak pusinky. Od kořínků vlasů přes víčka jejích očí, ouška, rty, které ty pusinky nádherně vracely, ale pak jsme pokračovali přes krk a ramínka na prsa, bříško a po stehnech až ke kolínkům a zase zpátky přes jemný dotek její holčinky.
To všechno už tady bylo. Vždycky tak, abychom si s Tomem nepřekáželi. A ona nám to oplácela stejnou měrou. Nejjemnější doteky jejích prstíků stavěly naše ozbrojence do stavu nejvyšší pohotovosti.
Občas je vystřídalo silnější sevření, které protáhlo jednoho nebo druhého chlapáka zdola až nahoru a zase ho při přejíždění zpátky úplně odhalilo, aby vynikla jeho velikost. Občas se přitulila k jednomu z nás a zasypala ho něžnými polibky, ale vždycky tak, aby se nikdo necítil ošizený.
Snažila se nás oba potěšit stejnou měrou. Byl to naprosto dokonalý zážitek, záplava něhy, ale té nejvíc vzrušující a hravé, skoro mi to teď zpětně přijde být jako nádherný sen a ne skutečnost, která se odehrála v nedávné minulosti.
Přál jsem si v tu chvíli, aby to nikdy nekončilo a myslím, že jsme na tom byli všichni tři stejně.

Malinko jsem si začal hrát s její kundičkou a můj prst ucítil její dokonalou hladkost, která začínala hned na jejím samém krajíčku a už se pomalu drala ven, takže jsem jí hned přenesl na špuntíček, který tím pádem začal dokonale klouzat a nádherně se ještě víc zvětšoval a za pár chvilek už její koleno bylo tak, jak to miluju já i Tomáš, tedy vysunuté co nejvíc do strany, abych s ní mohl dělat skutečně všechno, co mne jen napadne.
Zatímco já se soustředil na tuhle hru, Tom jí něžně objímal a líbal a hladil i svíral její prsa.
Zkoušeli je oba líbat současně, protože dřív to určitě šlo, to jsem si sám z dávných časů pamatoval, jak bylo úžasné, když se naše jazyky setkávaly, jak kroužili kolem hrotu některého z jejích ňader. To jsem miloval a ona také.
Teď už ale oba současně nedosáhli na hrot prsu tak docela, protože v posledních letech ještě víc zhubla, jen ta ňadra zůstala pořád ještě dost veliká a pěkně tvarovaná i přes věk, který zastavit nejde.
Jejímu jazýčku k hrotům jejích ňader chyběl malinký kousíček. Tomáš tedy jazykem kmital mezi těmi hroty, vysával je a snažil se kapičky té šťávičky, co z nich vysával, přenášet na její jazyk, aby také ochutnala.
Ona na oplátku rukou přejížděla po jeho údu, protože já už byl mimo dosah a bylo vidět, že ho občas i pěkně sevřela a taky že to sevření někdy prodloužila a zrychlila zdola až ke špičce a zase zpátky.
To muselo být pro Toma k nevydržení. Mně by byla skoro jistě touhle neskutečně vzrušující hrou vyždímala zatraceně brzy. To uměla báječně. Skoro mi stačilo, když jsem to jen chvilkami koutkem oka zahlédl a viděl, jak se oba snaží líbat současně její prsa nebo když jsem slyšel, jak Hanička vzdychá a prosí: “Ještě je zmáčkni trochu víc, to miluju. Jo takhle je to úžasný.”
“A teď něžňounce, jenom prstem kolem, tááák, pomaličku, jo, to je taky úžasný. Tohle miluju,” šeptala rozechvěle.
Tolik jsem to všechno za ty roky znal.

Já jsem už přidal k prstu jazyk a to už zase nebylo k vydržení pro mojí Haničku. Když jsem slyšel její rychlé a stále hlasitější vzdechy a když jsem cítil, že se její pánev začíná nádherně vlnit, vzal jsem jí za ruku v okamžiku, kdy pevněji sevřela Toma a trochu mu tak pokazil zábavu, ale jemně jsem jí posunul k jejímu klínu.
Pochopila to a o zbytek se už postarala s úžasnou invencí sama.
„Jo, dívej se,“ šeptala, když těsně před mýma očima její prst předváděl, jak přesně to má vypadat a můj jazyk jí vydatně pomáhal a mé dva prsty mizely hluboko v ní.
Podsunula pode mne jedno kolínko a bylo slyšet její zašeptání: „A teď pojď už ke mně, Ládínku“.
Nenechal jsem se dvakrát pobízet a už jsem jen cítil, jak si mne její ruka přitahuje k sobě, abych mohl do nádherně připravené holčinky co nejsnáze vklouznout.

Tom s vášnivým zaujetím pozoroval její tvář, která vyjadřovala to největší možné vzrušení, pokračoval ve vysávání božského nektaru z jejího ňadra a vnímal smyslný pohyb našich beder, jak pružně tancovala svůj vášnivý tanec, který nabíral čím dál tím větší tempo.
Pak se najednou vzpamatoval a rychle vzal kameru do rukou.
V objektivu musel teď vidět, jak jsem se vzepřel na svých rukou, zatímco Hanička chvilkami otevřela své krásné oči dokořán a upřeně se na mne dívala, pak je zase zavřela, aby se mohla líp soustředit, chvilkami se pro změnu beze slova dívala do objektivu Tomášovi.
Já v těch očích viděl neskutečné vzrušení i vděk za to, že právě jemu může ukázat naše milování a že on jí ten zážitek ještě pomáhá umocnit. Měla pravdu, když se zmínila o svém exhibicionismu. Ale byl jen pro vyvolené. Oba jsme v těch jejích očích četli ten největší úžas a snad i poděkování za další nevšední zážitek.
Slyšel jsem její prudké vzdechy a zase mne to vrátilo trochu do minulosti. Začal jsem jí šeptem přikazovat:
„Říkej prosím! Ještě, prosím!“
A vzápětí se ozvalo její: „Prosím, prosím, ještě prosím, nepřestávej, teď nesmíš přestat, prosím.“
Tak dobře jsem to znal a pak už jsem jen cítil, jak se její paty zvedly nad moje záda a kolena objala moje boky slyšel jsem jen: „Pojď, pojď se mnou, teď! Dělej! Teď! Chci to! Chci to hned teď! Dej mi je tam všechny! Jooo!!!Prosím!!! Prosím!!!“ vzlykala ještě chvíli, dokud jsem spolu s ní i já j nezaúpěl své: „Jo, joooo!“
Pak se už jsme se jen zhroutili pro tu chvilku úplně vyčerpaní.
Bylo to tak úžasné! Po chvilce jsem si uvědomil, že i Tomáš skrze objektiv své kamery bez dechu sledoval, jak jsme dokonale sehraní a že zdaleka nezůstával jen na jediném místě a u jediného záběru.

Potom mi o chvíli později už zase dole v obýváku říkal: „Ty vole, v těch nejlepších chvílích si připadám bejt dokonale sehranej se svojí milovanou Haničkou úplně stejně. Byli jste nádherný. Úplně mi stačilo jenom se na vás takhle koukat. Bylo by stačilo, abych si po něm párkrát přejel prstem a bylo by hotovo, vymalováno,“ smál se.
„Ale přes tu kameru to vzrušení bylo umocněný. To byl supr nápad, že jsi jí k tomu bazénu přitáhnul. Záviděl jsem Ti v tu chvíli tu Tvojí energii i výdrž. Nojo, mládí! Když mi bylo kolem čtyřiceti, taky to bejvalo takový. Takhle bych to teď pokaždý ani zdaleka nedal, leda s práškama, co podporujou výdrž, to jsou supr, ale nesmí se moc chlastat, pak přestávaji fungovat!“ Rozumoval a vzpomínal na léta dávno minulá a pak ještě dodal: „Ale člověče, v poslední době se ti mi občas stávalo, že jsem se „zaseknul“ a mohl jsem pokračovat prakticky donekonečna. To pak byla Hanička úplně vyřízená, byla jak hadrová panenka a ještě pár dní na to vzpomínala.“
Smál se tomu evidentně úplně šťastný z toho společného zážitku. Ono to totiž ještě vůbec nebylo všechno.

Když jsme se vzpamatovali, ozvala se najednou moje Haňulka: „Lásko, promiň, úplně jsem na tebe zapomněla, to je hrozný, jsem tak sobecká…“ Odstrčila mě a něžně svého Tomáše objala.
„Co uděláme s těma tvýma miminkama? Taky musí ven. Musíme jim pomoct. Podívej, jak ten klučík smutně kouká“ a pohladila toho jeho špunta, který v tu chvíli už zase docela narůstal a nepřestával mohutnět, sklonila se k němu a dala mu pusinku.

“Jsi prostě úžasná naše láska, bambulko, ale ještě než něco začneme, tak uděláme umělce zase z Ládína. Tady máš tu kameru a ukaž umělecký svoje vlohy a cit pro záběr,” podal mi Tomáš ten přístroj.
„Já jsem ale úplně vyřízená, vždyť jsem ti říkala, že jste oba stejný šílenci a že byste mě zničili! Že přeci nemůžu mít vás oba naráz. Dáme mu aspoň ještě pár pusinek?“ koketně se na něj se šťastným úsměvem podívala a stejný koketní pohled věnovala kameře v mých rukách.
Posunula se k němu a začala si něžně s jeho údem hrát.
„Ale musím něco udělat s těmahle miminkama (myslela tím sperma) nebo budou tady všude. Je jich určitě spousta!“ a s rozpačitým úsměvem ukázala na svou prcinku.

„Počkej chvilinku, nekaz mi uměleckej záběr a nenech Tomíka čekat!“ ozval jsem se pro změnu iniciativně já, protože jsem pochopil, že by bylo škoda teď všechno přerušit.
Hanička totiž krajně nerada, když je všechno včetně ní od semene všude zapatlané.
Myslím, že to Tomáš v tu chvíli ocenil.
Myška to bleskově pochopila, upravila svojí pozici tak, aby co nejvíc uchránila postel od nějakého nepořádku.

„Hmmm“, zavrněla Myška, zjevně ještě plná toho předchozího zážitku.
„Snad tam mimča takhle ještě chvilinku vydrží,“ prohodila a já jsem na výklopném displeji malého Panasonicu, který jsem držel v natažené ruce, pozoroval jejich počínání.

Tomáš se k ní posunul blíž, ale to už si s ním hrála a její dlouhé, pevné, klouzavé sevření a pusinka s jazýčkem s ním dělaly divy. Myška jen broukala čím dál tím víc nahlas, jak cítila, že se blíží jeho konec:
„Mmmmmm, mmM, mMM, MMMMMM.“

Za chvilku byl Tom úplně vyřízenej, stejně jako my s Haničkou před pár okamžiky a já už taky konečně mohl odpadnout a moje Myška jakbysmet.
„Aspoň nemusíš do sprchy,“ smála se naše společná láska, když jsme se z toho po pár okamžicích všichni vzpamatovali.

„Bylo to něco úžasnýho, i když tohle jsem mockrát za život neudělala! Není to moje disciplína, ale teď to byla výjimka. A byla super. Miluju tě!“
Měla na mysli to, že zase jednou po dlouhé době všechno to sperma pěkně spolkla.
Mrkla na mne skrz objektiv a sama do sprchy utíkala první.
Ještě jsem jí zabral zezadu, jak v té spršce mizí a v posledním záběru mi do kamery zamávala.
Vypnul jsem ten krám a chvíli jsem se z těch zážitků vzpamatovával.

S Tomášem jsme šli o chvilku později za ní, ale v momentě, jak jsem ucítil proud vody ze sprchy, jsem pochopil, že pro teď je dobojováno.
Sice jsme se přesunuli dolů do obýváku, kde jsme se ještě trochu mazlili a hladili, ale nikdo z nás už v tu chvíli neměl na nějaké pokračování sílu. Ono to hraní i potom to milování trvalo opravdu nekonečně dlouho. Mnohem déle, než když to člověk čte.
Skoro vždycky to tak máme a pak už není ani moc sil ani moc chuti na nějaké opakování.

Tom připojil kameru k televizi a pustil, co jsme spolu natočili.
“Tyjo, vy jste takoví šílenci, já se hrozně stydím! Na tohle se fakt dívat nemusím,” škaredila se na nás Hanka, ale stejně to nevydržela a občas tam mrkla, když jsme s Tomem něco komentovali. Samozřejmě, že jsme hlavně chválili jí, jaká je úžasná.
“Kupte si brejle, vždyť už jsem stará a tohle se fakt nehodí. Doufám, že to hned smažete, ať to proboha nikdo nevidí.”

Ale byla krásná. Její tělo by jí záviděla většina ženských o polovinu mladších. Nikdo by jí ty roky nehádal. Věděla to a bylo to na ní vidět. Myslím, že by se na sebe klidně zase někdy podívala, ale o samotě. Znám jí.
Celé to byla taková nádhera! Ten půlden. A samozřejmě, že i ty před tím a pak i některé o něco později. Slova nestačí.
Snažil jsem se zapamatovat si všechny ty nádherné podrobnosti a strašně moc jsem si v tom okamžiku přál takovou krásu zase co nejdřív znovu zažít.

Bylo pro mně neuvěřitelně krásné vidět mojí milovanou Haničku takhle nádherně vzrušenou při úplně jiném milování, než jaké oba známe. Vůbec tady nešlo o nějaké bláznivě zvrhlé orgie, ale o to, že se prostě jedna úžasná dáma, která i přes svůj věk pořád zůstávala mladá, milovala současně se svými jejími dvěma láskami a ty lásky zase se svou největší láskou, takže to pokaždé bylo tolik plné něhy, ohledů, ale i vzrušení a “umírněné divočiny”, že to nešlo vůbec vyhnat ven z hlavy.
Úplně jsem si dovedl představit pocit člověka, který ochutná nějakou fantastickou drogu, po které je mu nádherně, zapomene na všechno špatné a pak už by jí chtěl ochutnávat, kdykoliv to bude možné.

Jak už jsem se před chvílí zmínil o Tomášově přiznání, byl to stejně takový zážitek i pro něj. Ale stejně to bylo bláznivé.
On byl v pozici nevěrného manžela, který si už roky užívá se svojí milenkou, kterou ohromně miluje, aniž by přestal milovat svou manželku, což je pěkná úchylka a já v pozici syna, který se už pomalu před čtvrt stoletím zamiloval úplně bláznivě do stejné ženy, akorát že to byla jeho máma a měl jsem k tomu taky manželku a teď možná už další potenciální, ale taky jsem si nemohl pomoct.
A oba jsme to spolu komentovali a kroutili nad to bizarní situací hlavou a zároveň se tomu štastně smáli. A já už navíc v té době věděl, že se nejspíš znovu ožením, tentokrát se svou novou, ale báječnou přítelkyní a zároveň jsem doufal, že to na naší situaci nic nezmění, leda že by se třeba sama nějakou šťastnou shodou okolností přidala a nezavrhla nás kvůli tomu.
Ale to by byl opravdu už asi úplně ulítlej sen.

Za všechny to potom, když promítání skončilo, v pohodlné sedací soupravě s další lahví vína a nějakých pochutin, zhodnotila Hanička: „Lásky moje, vy jste takoví trdlíci moji nenasytný, sexuální maniaci, ale já se od vás nechala tím vaším šílenstvím nakazit a protože to bylo něco tak úžasnýho, budu se moc těšit na další naše společný setkání. Vlastně už teď se nemůžu dočkat, až zase nějaký bude. Ale musíte opatrně, přeci jenom už nejsem nejmladší! A ne, že si budete myslet, že za chvíli budeme pokračovat! Ani náhodou, protože to by se ta krása toho zážitku pokazila. A taky o tom nesmí nikdo nic ani tušit, protože to by se s Tomem ta jeho rozvedla a ty bys měl taky po ženění, Ládíne, jestli to teda myslíš vážně.“

Začala se smát zvonivým smíchem, který mám tak rád. Takhle jí znám. Kolikrát bych si byl dal ještě repete, ale tak málokrát to dovolila. A možná to bylo správně.

Po chvilce ticha, které pak následovalo, kdy jsme se na sebe tak nějak divně zasněně a skoro bych řekl připitoměle culili, ještě Hanka dodala: „Dovedli byste si představit, že bysme byli všichni spolu někde třeba týden nebo aspoň na pár dní u moříčka na dovolený? Já si to radši ani představit nechci, protože by mně z vás kleplo, pokud by nekleplo někoho z vás dřív.“
Asi tím myslela Toma, kterému také bylo šedesát pryč, ale byl pořád ve skvělé formě a sportoval jako chlapi o dvacet let mladší.

Ještě se nám později povedlo něco podobného zopakovat, i když ne úplně pokaždé to bylo tak nádherně spontánní, ale téma společné dovolené se objevilo skoro pokaždé a teď se zdá, že je to jen otázka koordinace a skloubení času, kdy moje bývalka bude mít na starosti naše děti, já se nějak vymluvím své současné přítelkyni a kdy si Tom zařídí nějakou „služebku“ a unikne z domova aspoň na pár dnů. Hanička má času dost.
Třeba pak ještě napíšeme společně další kapitolku. A připojí se k nám Tomáš. Hanka říkala, že jí psal fakt docela hezké maily o svých snech. Myslím, že byly přesně na takové téma.
No a o své nové přítelkyni a teď už můžu říct, že lásce, zatím nevím. Uvidíme, jak se to vyvine. Třeba pojede na tu dovolenou s námi a bude to pak ve vší početnosti a žádné pokračování už nebude.

Snad jen závěrem bych dodal, že nejspíš nás všichni ti “normální lidé” po přečtení našeho příběhu zatratí, tedy pokud by vůbec něco takového četli. Budou nás mít za spolek naprostých úchylů a starých ještě k tomu.
Jenže milióny lidí četli třeba ujeté “Odstíny šedi” a líbilo se jim to, i když by se styděli to přiznat.
Když se to někdy sejde tak, že se lidi opravdu mají rádi, jsou tolerantní a navzájem si přejí jen ty nejhezčí zážitky, pak se snad nemůže jednat o nic zvrhlého. Ono je pak mezi nimi totiž naprosto jedno, čím jsou si navzájem a pohledy cizích lidí je nezajímají.

Takové krásné pocity, které jsme spolu všichni zažili a kdy jsme si udělali tolik radosti navzájem, nemohou být už ze své podstaty špatné.
Rád bych přesvědčil aspoň některé z těch “normálních” lidí, že na tom není nic tak zlého a že klidně mohlo takové zamilování potkat i je. Jeden nikdy neví. A na lásce přeci není špatného nic. Jen je někdy hrozně moc komplikovaná. Jen někdy některé její aspekty bolí.

Navigace v seriálu<< Tentokrát po mnoha letech – On I.
3.9 24 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Hamagen

25dílů jedné série…už to je na mě moc.

dedek.Jeff

Myslím, že nezáleží na počtu dílů, ale na jejich kvalitě. Autorka píše trochu jiným stylem, než je mnohý čtenář na těchto stránkách zvyklý. Sex tu popisuje se zvláštní něžností a citem, vlastním pouze jí. Za celou dobu nepoužila vulgární výraz. Naopak se s textem doslova mazlí a to není možná pro řadu čtenářů, očekávajících trochu tvrdší styl, to nejzajímavější. Jako korektor jejích příspěvků, musím prozradit, že jsem musel sám mnohdy přitvrdit a text trochu upravit. Pro Hamagena mám toto sdělení. Nemám v počítači další pokračování Starého příběhu. Autorka s touto sérií nejspíš skončila. Na její omluvu. Nebyla jediná, kdo zde… Číst vice »

harai

Tolik dílů prostě neutáhnou 2-3 osoby. Opakovalo se to, bylo to nudné, roztahané.

Normálně tak kritický nebývám, ale tahle série mě od začátku iritovala.

Clark

Četl jsem jen tento díl a docela příjemná změna, je to sice celé tak trochu rozmazlené ale pokud to psala žena, tak to beru.