Starý příběh – jeho pohled 06

Druhý den jsme se spolu ráno probudili v její posteli. Chvilku jsme se spolu mazlili a dali si spoustu nějněžnějších pusinek. Směl jsem si pohrát s jejími prsy, pohladit její chlupatinku a dokonce prstem zkusit její hladkost, ale pak to utnula.
Žádné milování. Dodnes tvrdí, že ráno to mít nemusí.

Po snídani jsme šli na nákup, trochu jsme uklidili a pak nám moje mamka dělala oběd. Vaří skvěle, to mi taky můžete věřit.
Já nedělal nic pořádného, jen jsem čekal na svou další příležitost.
Ta přišla, když byl oběd skoro hotový a když zavolala, že za chvilku budeme jíst, ať nám prostřu stůl.

Vklouzl jsem za ní do kuchyně a jak ještě ochutnávala nějakou tu dobrotu, objal jsem jí zezadu a začal líbat její šíji, pak ouška a vlasy. Zjistil jsem, že nemá podprsenku, což nebylo obvyklé, takže jsem usoudil, že docela jistě čeká nějaké pokračování. Zkusil jsem tedy pohladit a promnout ta její nádherně pevná ňadra, na kterých se okamžitě zpevnily její malinké bradavky.

„Mami, ty moje Myško, pojďme si zopakovat ten nádhernej včerejšek! Kdy už zase budeme moct? Kdo ví? Stopro vím, že by ti to nevadilo třeba hned teď. A neříkej, že ne! Myslím, že se na to těšíš stejně jako já.“

Bylo to poprvé v životě, kdy jsem něco takového udělal a kdy mne neodehnala. Nechala mne, abych si s ní chvilku takhle hrál a mazlil s tou její nádherou. Dodnes si to pamatuju, jako by to bylo včera.
Malinko váhala, ale vůbec se mému objetí nebránila. Naopak, za okamžik malinko zaklonila hlavu, takže jsem měl obličej zabořený do jejích nádherných vlasů a já cítil, že si mé objetí takhle poprvé v životě vychutnává stejně jako já.

Pak položila naběračku, kterou před tím něco míchala a ochutnávala, otočila se, ovinula mi svoje paže kolem krku a začala se se mnou vášnivě líbat.
Překvapilo mne to, ale také hned šíleně vzrušilo. Takovou reakci jsem od ní vůbec nečekal. Měla krátké letní šaty a zástěru a to také udělalo své. Musela to jasně cítit.
Přestala mne líbat a dívala se mi do očí a v těch jejích to jiskřilo tak jako předchozího večera a stejně tak na mne zářil její nádherný šibalský úsměv.
„To víš, že to byla nádhera, ale nesmíme to přehánět! To jsme si přeci slíbili. Víme, že to oba chceme, ale budeme trénovat nejen milování, ale i odříkání a začneme hned teď. Platí?
Nemůžeme se přeci spolu milovat pokaždý, když jsem doma. To jsem ti vysvětlila. A taky mám spoustu práce a můžu být někdy unavená a vůbec.“

Cítil jsem, že půjde jí přesvědčit, protože teď unavená nemohla být ani náhodou, ale že lepší bude moc o tom nedebatovat.
Raději bude třeba hned něco zkusit.
„Jasně, že jo, ale ne hned teď, po tak nádherný pusince,“ a sjel jsem dolů na kolena, rukama dolů po jejích bocích až na stehna a po jejích štíhlých nohách pomalinku zajel zpátky nahoru pod krátké šaty, které se tím pěkně vyhrnuly a přejel po jejích jemňoulinkých kalhotkách.
Na špičkách prstů jsem pod nimi ucítil její kadeřavý trojúhelníček, a můj prst pomalu podélně přejel po nepatrně viditelném žlábku té její neskutečně dokonalé chlácholinky.
Palci jsem pak držel šaty vyhrnuté a očima se chvilku vpíjel do nádherné, dokonale upravené čupřinky kadeřavých chloupků, které do jednoho dokonale prosvítaly zpod, jako dech tenounké látky.
„Jsou tak nádherný, takhle pod těma kalhotkama, Myško!“
„Co to povídáš, co je nádherný?“
„Ty chloupky, přeci! Je úžasný, pozorovat je takhle zblízka! Víš to? Dají se nádherně rozeznat každý zvlášť!“

„Chlapče, ty jsi úplně pitomej!“ smála se na celé kolo, ale ještě chvilku mne nechala, abych se tím pohledem těšil a vzrušoval.
Dal jsem jí přes kalhotky několik polibků. Nádherně voněla. Zase úplně nová věc, ta vůně. Byla úžasná tím, jak mi rozuměla. Vždycky mi chtěla dělat radost a já s tím teď už docela najisto počítal.
Asi to netrvalo dlouho, ale i tohle se mi navždy vrylo do paměti.
Zahákl jsem za kalhotky z každé strany svůj ukazováček a začal je pomalinku stahovat.

Sledovala mne zase s takovým tím jejím nádherným úsměvem. Já se jí střídavě díval do očí a na horní okraj kalhotek, ale neudělala nic.
Stála rukama vzadu opřená o kuchyňskou pracovní desku a čekala. Posouval jsem je kousek po kousku nesmírně pomalu níž a níž, protože to bylo nekonečně vzrušující. To odhalování i ty její zvědavé a povzbudivé pohledy plné očekávání. Pozoroval jsem, jak se zpod nich vynořují tmavé chloupky a mezi nimi se po chvilce vynořila i její nádherná uzounká čárečka jejího pohlaví. Tak nádherně posunutá nahoru!
Ten pocit! To byste museli zažít! Nebylo to jen o tom, že si kalhotky nechala takhle pomalinku stáhnout. Stejně tak to bylo i o tom KOMU jsem je v tu chvíli stahoval!
Najednou jsem cítil, jak si její ruce přitáhly mojí hlavu ke svému klínu. Kalhotky mezi tím sklouzly na zem a já musel povyhrnout její šaty a začal tu její tak úžasnou holčinku líbat a jazýčkem jsem se zkusil dostat co nejdál.
Usnadnila mi to.
Opřela se o kuchyňskou linku ještě trochu víc, malinko se rozkročila a mírně se zaklonila.
Byla už zase tak nádherně hladká, skoro jako včera a já cítil, že tohle se nedá dlouho vydržet. Na jazyku jsem už zase vnímal tu nádhernou chuť, kterou mne večer naučila okamžitě tolik milovat a zmocnila se mne naprostá jistota, že to je ta nejnádhernější chuť a vůně mého života.

Chvilku jsme si to oba užívali, ale pak si mne zvedla s výmluvou: „Nechci, abys přede mnou klečel, Ládíku!“
Chvilku jsme se líbali, ale pak se pro změnu překvapivě svezla najednou na kolena ona.
“Tak jo,” vydechla, jako kdyby se někde uvnitř rozhodovala, i když bylo jasné, že pokračujeme tam, kde jsme včera přestali.
Rozepnula zip mých kraťasů a začala je pomalu, stejně smyslně jako já před tím jí, stahovat i s mými slipy.
Můj úd byl tak napnutý, že slipy přes něj hned nešly, ale mamka si pomalinku, zkušeně poradila.
Tlačila ho gumou slipů opatrně dolů a teprve až po dlouhé chvilce, kdy s ním jakoby bojovala, ale bylo vidět, že si náramně hraje, ho osvobodila.
Celý zadrnčel, když se uvolnil. Líbilo se jí to, zkusila se zvonivým smíchem jeho pružnost a vibrace ještě několikrát prsty, šibalsky na mne mrkla a pak vzala jeho špičku na chvilku do pusy a zkoušela ho vysát.

Myslel jsem, že omdlím. Hladila mne něžně ze všech stran svými prsty a já jen úpěl rozkoší.
Viděla, že to asi bude mít rychlý konec a tak toho po pár okamžicích nechala. Bylo to ale tak úžasné! Snad ještě lepší, než ta chvilka, kdy mne vzala do pusy večer před tím.
Kalhoty sesunula dolů a já z nich vykročil stejně jako ona před tím.
Rychle se zvedla, začali jsme se zase objímat a líbat.
Najednou jsem cítil, že si stoupla na špičky a že si mého klučíka nasměrovala pod šaty.

Hned jsem věděl, co mám dělat. Byl jsem o něco větší, takže jsem se mírně rozkročil, malinko se prohnul v zádech a můj úd sám bleskově vklouzl do její holčinky. Ani jsem nevěděl, jak si tu cestu mohl tak bleskově najít.
Ta byla hladká už před chvilkou, ale teď byla úplně dokonalá.
Cítil jsem, že jsem až na jejím konci. Zkusil jsem jí ještě pohladit svými prsty zepředu i zezadu pod jejím zadečkem a zjistil, že je úplně hladká a mokrá všude kolem mého údu, který byl tak hluboko, jak jen to bylo možné.
Její hladkost dosahovala ven za hranice té její holčinky.
Pro mne další úžasné zjištění.

Z toho tak nového vzrušení se mi motala hlava a myslel jsem v tu chvíli, že se snad rozletím na tisíc kousků.
Chvilku jsme se jen pohupovali, tak jako den před tím, já se svými prsty těšil tou dokonalou hladkostí všude kolem, ale za pár okamžiků jsme začali zrychlovat a najednou z toho bylo tempo, o kterém jsem netušil, že je vůbec možné.
Naráželi jsme zběsilou rychlostí svými bedry na sebe, až to bolelo.
Je jasné, že něco takového se nedá dlouho vydržet. Byla to „rychlovka“, jak jsem se potom dověděl, když jsme pak stáli a opírali se o sebe úplně bez dechu, nohy jako z gumy. Šílená rychlovka. První a úžasná. Jestli trvala pár vteřin nebo nějakou minutu, to nevím. Zase to pro mne bylo něco úplně nového. Omračujícícho.

“Vidíš, i tohle může bejt nádherný. Dneska jsem tě chtěla takhle. Žádný dlouhý hraní, prostě jen co nejvíc tě cítit. A hned,” vysvětlovala mi celá udýchaná, když jsme se o sebe ještě skoro úplně bezvládně opírali.
“I tohle je někdy úžasný, ale to všechno se ještě naučíš. A naučíš se i vycítit, kdy je na co ten správný čas. Tolik toho snad máme před sebou, lásko!”
Ta poslední slova už jen šeptala a mně přebíhal nadšením mráz po zádech. Pochopil jsem v tom okamžiku, že jsme dva úplně stejní blázni, co se budou teď už pořád chtít, kdykoliv to bude možné.
Jak už jsem naznačil, moje matka potom ty aktivity trochu brzdila, protože k tomu měla své důvody, ale kdykoliv mohla, vycházela mi ve všem maximálně vstříc.
Já se snažil být ten nejlepší žák, jakého kdy měla. Ona totiž ve svém skutečném pracovním oboru školila a učila spousty lidí. To jsem ale trochu odbočil.

Později byla takových “rychlovek” ještě spousta a za různých okolností a na nejrůznějších místech.
Ne vždy byl čas na nějaké dlouhé hraní, ale to sem teď nepatří.
Párkrát jsme za tu spoustu let zariskovali třeba i u někoho na návštěvě, dokonce i u jejího přítele jsme to takhle zkusili, nebo když táta zašel „na skok“ pro něco do garáže.

Jasně, někdy se trochu bránila, ale myslím, že o to víc jí to vzrušovalo. Miluje rizika toho druhu a naučila mne to také.
Dokonce třeba později i u mne doma, když už jsem se oženil, ale pro jistotu ve všech takových případech jen na chvilku a nedotáhli jsme to skoro nikdy až do konce. Bylo třeba myslet na tu spoustu následků v podobě semene, která by se jen špatně likvidovaly. A že jich bývalo! Někdy úplná záplava i když moje milovaná mamka je chtěla vždycky jen pro sebe nebo přesněji pro svou malou holčinku, jak jí říkala, a ne žádné plýtvání do okolí. Milovala, když uvnitř cítila, jak se ta spousta horkého spermatu dere pod obrovským tlakem z mého údu ven.

Dělali jsme to jen pro ten nádherný pocit být u sebe takhle blízko a pro pocit, že děláme něco tak bláznivého a zakázaného.
Většinou stačilo jen pár okamžiků a to vědomí, že děláme něco tak šíleně vzrušujícího a riskantního.
To už jsem „miminka“, jak máma pojmenovala mužské semeno, docela zvládal, tak to šlo, ale jak říkám, to je jiná historie.
Naučil jsem se to hodně rychle.
Chtěl jsem, abychom si pak udělali po obědě další hezkou chvilku nebo večer, ale místo toho přišla první lekce odříkání.

Věděl jsem, že mám vyhráno. Bylo mi jasné, že jsem dosáhl svého a dokázal jsem si už tenkrát uvědomit, že když občas matce udělám radost s tím odříkáním, což udělám, když by bylo nějaké riziko, aby měla pocit, že všechno řídí ona. Tak si na oplátku já budu moci dělat s ní to, co já budu chtít. A touhle myšlenkou jsem se pak řídil celá ta léta.

Když to bude ve správný okamžik, aby neměla argumenty proti, tak si jí prostě vezmu kdykoliv a kdekoliv a později mi ještě došlo, že i jakkoliv a sama mi nakonec ve všem vyjde vstříc a udělá cokoliv, co si budu přát.
Trochu přeháním. Určitě jsem si nedělal ani nemohl dělat pokaždé, co jsem si umanul, protože jsem většinou plně respektoval, že byla třeba unavená po nějakém turnusu nebo po nočních směnách nebo že nebyly bezpečné dny, ale občas se to všechno sešlo a pak mnohokrát platilo to, co jsem o kousek výše napsal.

Občas jsem vyvolal situaci, kdy se z ní stala moje nádherná a milovaná a úplně dokonalá „sub“, ale to trvalo ještě několik let, než jsem si tohle uvědomil a než jsme k tomuhle stavu dospěli.
Překvapilo mne, že i tohle jí se mnou vzrušovalo a dneska si říkám, že jsme určitě mohli zkusit i řadu dalších věcí a něco jsem se pak i odvážil, ale to nepatří do tohoto příběhu. Snad do nějakého dalšího, jestli vůbec ještě nějaký další napíšu.

Budete se možná divit, ale nešlo mi tenkrát ani později jen o nějaký sex, i když se přiznám, že jsem nikdy později se žádnou jinou ženou nezažil takové věci jako s mou největší láskou. A pěkných pár jich bylo.
Jednou jsem dokonce o sobě zaslechl názor, “že to beru hlava nehlava dům od domu všechny, co aspoň trochu za to stojí”, ale to je přehnané.
Jasně, sex je fajn, ale mezi námi šlo o něco úplně jiného.
Já jí zkrátka šíleně miloval. A pak i ten sex je o něčem jiném. Je to jen třešnička na dortu. To jsem si uvědomil opravdu velice rychle, protože mi s ní bývalo nádherně už jen když byla na blízku.
Byla to bohyně a jen jsem měl touhu tu něžnou nádheru si prožívat s mojí láskou co nejčastěji a co nejvíc naplno a bez omezování a časem pak i nejrůznějšími způsoby.
Chápal jsem, že já budu muset být ten, kdo bude častěji začínat, protože na její straně vždycky asi budou větší zábrany než na mojí. Já veškeré zábrany ztratil velice záhy.
Neužívali jsme si těch radovánek zase až tak moc často, jak by se mohlo zdát z toho, co jsem napsal, protože platilo to, co říkala moje láska o jejím příteli, tátovi, práci a snad i o antikoncepci.

Časem, když byla vhodná příležitost a nebyla unavená z práce nebo když jí to s jejím přítelem delší čas nevycházelo, se mi jí podařilo přesvědčit i na opakování.
Párkrát, když bylo dost času, tak i na dvoje, ale to také nebylo tak často.

Já tenkrát ještě mohl skoro pořád a dlouhé pauzy nebyly vůbec nutné. Později s přibývajícími léty už opakování bylo čím dál tím vzácnější, ale bylo to všechno tak neuvěřitelně krásné.
Tolik jsme se milovali, že jsme se na každé setkání oba moc těšili, i když bylo třeba je u odpolední kávičky a byli jsme k sobě přitulení obleční. “Mazlící ďolíčky” tomu prý říkává její přítel.

Občas se povedla i celá „milovací noc“ nebo vzácně i den, ale takové chvíle byly opravdu ojedinělé.
Celodenní maraton mazlení a milování s přestávkami na jídlo nebo krátkou procházku se také občas podařil, ale v podstatě jen když se nám podařilo utrhnout si pár dnů na společnou dovolenou, nebo když jsem jí doprovodil v rámci její práce na její turnus, kde pak měla pár dnů volna.
Moje mamka měla opravdu těžkou práci a nešlo to moc často.

Když jsem se pak poměrně brzy oženil, což jsem musel zčásti, protože jsem si našel fakt prima ženskou, zčásti, aby to nebylo divné, že nikoho nemám a zčásti, že doma jsem to nemohl s tátou vydržet, byla moje máma trochu nešťastná.
Nebylo to protože bychom se už tolik nemilovali, ale protože doma jí to vůbec nefungovalo a později se to pokazilo i s jejím přítelem, ale to mělo úplně jiné příčiny, než s tátou.

Jednou se zastavila u nás doma v malém bytě, který jsme tenkrát s mojí ženou měli a prosila mne: „Ládíku, prosím, zastav se u mne, kdykoliv to půjde, a nenadělá ti to nějaké problémy v práci, protože to sama doma s tátou nevydržím! To se snad radši zabiju!“

Moje žena mne za ní dokonce i občas sama poslala, aby mamka nebyla pořád tak sama, když už to s tím mým tátou takhle dopadlo.
Já jsem si částečně i kvůli ní zařídil práci s volným časovým rozvrhem a moje skutečná láska měla svoje turnusy a dny volna, takže jsme si sladili program a mohli jsme se vídat prakticky každý týden, někdy i víckrát, většinou dopoledne nebo odpoledne, když byl táta v práci.
Co vám budu vykládat, já byl pak večer doma vždycky pozorný manžel.

Svůj čas jsme si vždycky předem dobře naplánovali, takže nějaké přesvědčování se většinou nekonalo. Chápal jsem, že po delších nočních turnusech neměla na nic sílu ani náladu.
Někdy byly i jiné příčiny, takže mnohdy jsme se jen k sobě stulili na kanapi v obýváku. Měla celá léta velké trable s mým tátou, ale to sem nepatří.

Milování sice kvůli té její údajné nulové antikoncepci nebylo na pořadu dne zdaleka pokaždé, ale, jak už jsem napsal, aspoň jsme se k sobě třeba po kafíčku jen tak přitulili a vychutnávali si svojí blízkost.
Myslím, že našemu vztahu asi málokdo porozumí a všichni blízcí by nás za to odsoudili a ti ostatní by si pomysleli něco o zvrhlících nebo úchylech. Případně by nás nechali zavřít, ale trvá to už pomalu čtvrt století.

Vím, že skoro nikdo neměl o podstatě našeho vztahu dlouhá léta ani tušení, ale i kdyby měl, nejspíš by nám mohl akorát tak závidět.
Tedy pokud by toho byl schopný a jeho mysl by byla schopna akceptovat něco společensky tak nepřijatelného.
Nemyslím si, jak tak pozoruji lidi kolem sebe, že by běžně prožívali tak silné a hlavně tak dlouho trvající zamilování, které s časem nijak neztrácelo na intenzitě. V tom patříme dozajista k menšině. To, čím jsme si navzájem, pak takovou menšinu ještě více omezuje.
Na druhou stranu mám ale pocit, že pokud se jedná čistě o čistý sex, pak možná ta menšina není úplně zanedbatelná a my dva zase nejsme tak vzácná výjimka.
Ale to je čistě můj subjektivní pocit, který vychází z toho, že já jsem vždycky ctil především tu nádheru našeho vztahu. Jenže podobné pocity může mít třeba mnohem víc lidí. Kdo ví?