„Lásko, zítra mám stejně prázdniny, jsi tak báječná,“ zašeptal Ládík a začal mne hladit po tváři.
„Bylo to k nevydržení a já vůbec nechápu, proč jsme to tolik odkládali, když to bylo tak nádherný! A neboj, nikdo tady není a být nemůže a nikdo se nemůže nic dovědět, protože když jsem přišel, dal jsem klíč do zámku. Stejně jsem věděl, že sis to taky přála a že jsme tady dneska sami,“ vzrušeně šeptal a celý se u toho blahem tetelil.
Tentokrát jsem ho tedy raději hned vzala do náručí pevně já, dívala jsem se mu pátravě do očí a slyšela se, jak říkám: „Jenže lásko, my dva sami mezi sebou neděláme nic špatně, ale tohle se nesmí a musíme mít rozum. Kdyby se to někdo někdy přeci jenom dověděl, tak nás oba zavřou.
Taky tě moc miluju a i když je to s tebou tak krásný, pořád je to incest a to se prostě nesmí. To by se nemělo,“ opravila jsem se rychle, aby pochopil.
Samozřejmě, že to hned pochopil a najednou ožil, podíval se mi do očí a ptal se: „Ale ty bys mě tedy fakt taky chtěla tolik jako já tebe? Je to tak? To by bylo tak nádherný! Myslel jsem si, že mě nemiluješ tak moc jako já tebe!“ Bylo to tak trochu naivně vyřčené a hrané, ale bylo vidět, že pochopil, že já se už určitě nechám přesvědčit na cokoliv a že čekám jen na něj.
Ta jeho snaha dosáhnout svého mě ještě víc vzrušila a najednou jsem se rozhodla převzít otěže té hry do svých rukou. Zkrátka, jak už jsem se zmínila, musela jsem zachovat dekorum. Zachovat zdání, že já ten rozum rozhodně mám a že všechny jeho představy se nemůžou jen tak snadno naplnit.
„Jsi můj trdlík, milovanej! Vždyť víš, že tě mám ráda, ale jako syna a jinak to přeci nejde, zkus to pochopit, lásko! Aspoň já ten rozum mít musím, když už ho nemáš ty!“ hrála jsem ještě chvilku svůj part, ale vůbec ho nepouštěla, naopak.
Pro jistotu jsem se k němu přitiskla, protože i já věděla, že na jemné přesvědčování Láďa v tuhle chvíli nedá a nějakým ostrým slovem nebo gestem jsem to teď v žádném případě nechtěla pokazit.
Bylo by mi ho strašně moc líto a ani sama jsem ho už nechtěla vyhnat do jeho pokojíku. Možná bych ho tím zklamala navždycky.
Takhle nějak jsem uvažovala. Bylo mi s ním v tu chvíli tak nádherně, líp než s kýmkoliv na tom zatraceným světě a říkala jsem si, že stejně jsme tady sami dva a že Ládík má vlastně pravdu, tak co.
Nikdo to vědět nemůže, nikoho jiného tak blízkého nemám a jen tak mít nebudu a jeho úplně bláznivě miluju. V tu chvíli jsem věděla, že s ním chci zažívat úplně všechno a kdyby to šlo, tak napořád.
Chvilku ale po mých slovech trochu zaraženě mlčel a tak jsem raději rychle definitivně vzdala nějaké pokusy o zdržování nebo řeči o tom co se nesmí a ještě trochu víc ho přivinula k sobě, hladila a šeptala: „Ale když to zůstane jenom naše tajemství, tak bychom si ten večer snad mohli udělat ještě hezčí. Ty bys to opravdu tolik chtěl? Chtěl bys, abych rozum nechala dneska vedle v předsíni? I když se to nesmí? I když by to byl incest?“
Ládík okamžitě zareagoval tak, jak jsem čekala: „Fakt jsi tak báječná! Jsem tolik rád, že mě taky miluješ a že jsem tvoje láska! A ty moje! To je taková krása! Já se snad zblázním! Nějakej incest mi je úplně ukradenej, protože tě bláznivě miluju a teď už vím, že i ty mně taky tak a spousta lidí je na tom určitě podobně, akorát se o tom moc nemluví, tak co, ničeho se neboj, Myško!
Já mám teď pocit, že to je zakázaný jen protože je to tak nádherný. Že mám trochu pravdu?“ a úplně se najednou zalykal štěstím.
Vyvinul se z mého náručí, sevřel mě ve svém objetí a začal mě mačkat a vášnivě líbat všude. Na rty, na tváře, na oči, ouška, na šíji, líbal mi vlasy, byla to úplná záplava polibků.
„Přestaň, Myšáku! Počkej chvilku! Když už tedy nemáme rozum, tak nemusíš hned tolik bláznit!“
Neodstrčila jsem ho úplně, jen trochu, abychom na sebe viděli. Podíval se mi do očí a musel vidět můj šťastný, blažený úsměv a snažil se mě přitáhnou k sobě.
„To je jedno, lásko, ale miluješ mně a to je hlavní! Na všechno a všechny ostatní se můžeme spolu vykašlat!“
Na nic nedbal a docela velkou silou si mě přitáhl k sobě a jeho polibky se posunuly znovu ze strany na mou šíji a vzápětí pokračovaly níž k mým velkým, pořád ještě pevným prsům. Když vzal do svých rtů přes tenoulinkou noční košilku jednu mojí malinkou bradavku, cítila jsem, jak jsem celá vzrušením ztuhla.
Ještě znovu jsem ho zastavila, vzala jeho hlavu do rukou a šeptala jsem: „Počkej přeci jenom, ty trdlíku můj milovanej! Tohle nejde! Tohle bychom fakt asi přece jenom neměli dělat!“
Pátravě jsem se mu dívala do očí, ale viděla jsem tam už jen nekonečné vzrušení a touhu na nic nedbat a jen se se mnou milovat. Žádné zbytky zdravého rozumu a vlastně jsem byla ráda, protože mne rozum už také definitivně opustil.
„Ale to přeci oba teď už hrozně moc chceme dělat a smíme, když se nám to tak líbí a když to nikdo neví! Nebo ne? Jsi tak dokonalá, tak nádherná! Bože, jak já tě miluju a jak já tě zase chci! Tak dlouho už to je od minule! To se nedá vydržet. Tolik jsi mi takhle chyběla!
Řekni, že jsem ti taky chyběl, lásko. Řekni, že mě taky tak hrozně moc chceš! A ještě řekni, že odteď už mě budeš pořád chtít stejně jako já chci tebe, lásko moje a že budeme spolu kdykoliv to půjde!“ šeptal horečně Láďa.
„To víš, že to bylo krásný, jsi můj milovanej Myšák, mockrát jsem si na to vzpomněla, ale to přeci nejde, aby jsme tohle dělali pořád, i když teď bych tě už taky moc chtěla, když to tedy chceš tolik slyšet! Ale měj rozum i ty!“ udržovala jsem horečným šeptem ještě chvilku svojí roli „zdravého rozumu.“
Věděla jsem, že to už je jen taková hra a že po těch slovech, která jsem vyřkla před chvilkou, můžu už teď říkat úplně v klidu cokoliv, ale na dalším dění to už nic nezmění.
A zase za to mohlo trochu to vínko, ale ještě víc těsná blízkost toho mého vášnivého a nadrženého mladinkého Myšáka. To bylo dokonalé afrodisiakum.
Snad to tak má každá žena, když cítí, že je ohromně žádoucí pro muže, který se jí aspoň trochu líbí nebo jí něčím imponuje a tady jsem měla někoho, kdo mne miloval stejně tak šíleně, jako já jeho. Hormonů bylo všude kolem plno.
V tu chvíli jsem si jasně uvědomila, že od toho dne, kdy jsme se spolu milovali poprvé, jsem po ničem jiném tolik netoužila, než po tom zase ho držet ve svém náručí, nechat se od něj hladit a dovolit mu všechno, co, si bude přát, jen když mě taky bude tolik milovat.
Najednou jsem si strašně moc přála mít ho zase v sobě, vnímat ten úžasný pohyb a cítit naplno jeho obrovské vzrušení a vychutnávat si to všechno do posledního detailu. Bylo to s ním tolik jiné než s kýmkoliv jiným do té doby! Bylo to zakázané, naprosto nepřípustné, zvrácené.
Byl tak mladý a já najednou zamilovaná jako nikdy před tím a asi proto to všechno dohromady bylo tolik moc vzrušující. Nikdy jsem žádný tak intenzivní pocit nezažila.
Možná ani to vínko nebylo třeba, leda jen na snazší odbourání překážek, které jsem stejně někde hluboko uvnitř odbourat chtěla. Stejně nebyly zase až tak nepřekonatelné, to jsem si celou dobu jasně uvědomovala.
Vlastně už od toho našeho posledního nebo snad je lepší napsat prvního milování. Věděla jsem, že to bude jen otázka času a nějakých okolností. Moc jsem té jeho nádherné touze už odolávat nedokázala a ani jsem od začátku odolat nechtěla, to jsem už napsala. Ale ta hra na dobývání vždycky byla a je snad tou nejhezčí částí milování a i tu jsem si chtěla užít.
„Nebudeme to dělat pořád, Myško moje! Jenom když budeme sami a nikdo to nebude vědět!“
Posunul se nahoru, a začal mě líbat na rty. Jeho jazyk se pomalu prodral mezi moje zuby, až to skoro vypadalo, že se někde naučil líbat, i když v jeho věku to za tak krátkou dobu moc pravděpodobné nebylo.
Zase mě vzal za zápěstí jako poprvé a zvedl mi ruce nad hlavu a přitiskl je na polštář, abych se snad nemohla tolik bránit.
Trochu jsem se snažila odporovat, ale přitiskl mě ještě pevněji, přesunul se celý nade mne jako úplně zkušený milenec, který ví, že malinká trocha násilí mne ještě víc vzruší.
Moje snahy vzaly definitivně za své.
Jeho polibky jsem začala stejnou měrou vracet, podsunula jsem se celá pod něj a začala se k němu tisknout a své boky otírat o jeho tak, aby se naše vzrušení ještě zvětšilo.
Na chvilku jsem jeho bedra objala svými štíhlými stehny. Jasně jsem každým svým pohybem vnímala jeho obrovské vzrušení.
„Počkej přeci,“ vydechla jsem po chvilce.
„Ty jsi svlečenej a já mám na sobě tuhle košilku. Tu dáme pryč, posledně jsme to neudělali.“
Jemně jsem ho odstrčila, posadila se a stáhla jí přes hlavu, položila se na polštář s jedním kolenem malinko do strany a vychutnávala si jeho nenasytné, vzrušené pohledy.
Seděl vedle mne u mých nohou a jeho oči nevěděly, kam se dívat dřív.
Po chvilce jsem si jeho hlavu přitáhla ke svým pořád ještě nádherným ňadrům: „Vem si je, lásko, zmáčkni je a zkus je vysát. Jsi úplnej šílenec, víš to? Ale teď už to je jedno, je to úžasný,“ slyšela jsem se šeptat.
„Jo a tohle je taky krásný“, šeptala jsem mu do ucha, když začal moje prsa pevně svírat svýma už docela silnýma rukama a špuntíky vysávat.
„To je tak úžasná šťávička! Jsou tak nádherný! Nevěděl jsem, že z nich ještě něco může téct,“ zašeptal udiveně, podíval se mi na chvilku do očí a ještě znovu zkusil vysát jeden špuntík a pak druhý.
„A že jí může být tolik, lásko.“
Takhle mi až do toho večera nikdy neříkal a teď už jsem to slyšela aspoň potřetí.
Zapůsobilo to na mne jako další stimulátor.
„A neboj se je pořádně zmáčknout, Myško! Trošku bolet to může,“ šeptala jsem mu teď už úplně bez sebe vzrušením.
Dál je vysával, jednou rukou mi jedno prso pevně masíroval, pak se trochu posunul a jeho druhá ruka rychle přeběhla po mém bříšku.
Cítila jsem, jak se snažil svými prsty dostat k mojí holčince. Učil se fakt rychle. Byla jsem vzrušením a nedočkavostí skoro úplně beze smyslů, ale nechtěla jsem nic uspěchat.
Tu zakázanost toho všeho, kterou jsem si v každém okamžiku uvědomovala, jsem si také vychutnávala a s každým jeho dotykem jsem jasně vnímala, jak se ve mně zvyšuje hladina adrenalinu, endorfínů a všech stimulujících hormonů nade všechny meze.
Bylo to něco tak nádherně šíleného, zase porušit všechna tabu.
Tak omamně vzrušující! Vždyť to zase byla taková krása!
Věděla jsem, že odteď se budu na to porušování všech zákazů a tabu bláznivě těšit. Měla jsem někoho, kdo bezmezně a bez předstírání miloval mne a já stejnou měrou jeho!
Ale zatím jsem nedovolila jeho prstům dostat se moc daleko.
😀 Pěkně to natahujes. Ale jinak supr