Starý příběh – Tenkrát před lety – Ona XI.

Doma jsme se s mým mužem dostali do stavu, kdy jsme spolu skoro nemluvili, ale nějak jsme koexistovali.
Já měla dál svého přítele Honzu a občas jsem u něj i zůstávala na noc nebo na víkend, to když se nám podařilo sladit naše volna. Taky mu to doma tak úplně neklapalo. Občas jsme u něho byli i s mým Ládíkem a později i s jeho přítelkyní Helenkou, kterou si brzy vzal.
Jak už jsem napsala, můj milovaný Ládík si totiž konečně našel stálou známost, a našel si i docela zajímavou práci, která mu dávala dost volnosti. Oženil se, snad aby dříve odešel z domu, kde se se svým tátou opravdu moc nemuseli.

Cítil se být úplně dospělý a chtěl být nezávislý. Jenže jsme se pořád měli tolik moc rádi. Tolik jsme se milovali a občas, vlastně kdykoliv nám to vyšlo, i skutečně doopravdy a se vším všudy, jak říkává můj dnešní přítel. Když se Ládík oženil, zpočátku jsem malinko žárlila, ale věděla jsem, že to tak být musí. Přála jsem mu to z celého srdce.
Helenku měl doopravdy rád a já také. Myslím, že dost let měla i ona ráda mne.
Já také měla svého stálého přítele.

Ze syna se stal v průběhu těch několika let opravdu dominantní mužský. Snad i protože jsem mu sama vždycky ve všem vyšla vstříc, neboť jsem znala nejlíp za všech lidí jeho vznětlivou povahu a nepřála jsem si žádné komplikace. Věděla jsem moc dobře, že to občas zneužívá a nejvíc, když jsme jen sami spolu.
Vzrušovalo ho velice, když jsem mu někdy na jeho přání musela dělat jeho „postelovou služku“ a plnit jeho nápady, ale i já toho dokázala občas využít.

Snažil se prosazovat si hlavně to své, když na to přišlo a to i ve svém novém domově, ale pořád uměl být i nádherně něžný a jemný.
Neustále mi opakoval: “Lásko, já ale fakt doopravdy miluju jenom tebe a kdyby to nebylo tak blbý, tak žádnou ženu nebo manželku vlastně ani nepotřebuju a nechci, protože ty jsi moje jediná opravdová láska a „number one“ a kdyby to šlo, vzal bych si nejradši tebe.”

Krátce po svatbě se odstěhovali do malého bytu, který jsme jim s mým mužem koupili a plánovali spolu děti, jenže ty až za pár let. Já věděla své. Miloval mě bláznivě a já mu donekonečna vysvětlovala, že takhle by to nešlo. Věděla jsem už tenkrát, že věrný manžel z něho nikdy nebude. Ženské se mu zkrátka moc líbily a se vším se mi svěřoval a mně lichotilo, že jsem se pořád držela na vrcholu jeho pomyslného žebříčku.
Tedy myslela jsem si, že se mi svěřoval se vším. Později, když už byl rozvedený, jsem zjistila, že těch jeho záletů bylo o dost víc.
Dokonce jsem zaslechla humornou poznámku: „Jo Láďa? Ten to tady kosí dům od domu a skoro všechny mu dají!“ zasmál se týpek, co tohle moudro rozebíral se svým kamarádem u pivka v místním hotelu, když jsem tam jednou zašla na kávičku a dvě deci vínka po jedné z četných procházek v lese.
Malinko se mne to dotklo, ale nechala jsem si to pro sebe. Na ženské Láďa byl, ženské na něj letěly a do postele by mu padla skoro každá, to ano, ale myslím, že chlapi dost přeháněli.

Bylo to takové zvláštní a určitě hodně neobvyklé, ale samozřejmě, že jsme museli skutečnou podstatu našeho vztahu před celým světem skrývat co nejdokonaleji. Koneckonců, asi měl něco v genech.
Petr, můj manžel, určitě nebyl žádný vzor ctnosti a já také měla z dávné i nedávné minulosti svoje pestré a možná i dost zvláštní a neobvyklé zážitky, ale to sem nepatří.
Povím vám o jedné z mnoha podobných příhod, které jsme se synem zažili.

Tenkrát končily jedny prázdniny. Úplný konec srpna a venku dobrých 30 stupňů. Manžel odjel na několik dnů služebně pryč. Jestli to bylo služebně nebo ne, to nevím, tyhle otázky jsem už dlouhou dobu neřešila, ale každopádně byl mimo Prahu.
Já měla před sebou tři dny volna a ty jsem si chtěla užít pěkně v klidu u bazénu, protože bylo fakt parno.
Brouzdala jsem po bytě, který jsem právě celý uklidila, bylo už odpoledne, měla jsem vyžehlené prádlo a těšila se, že můj Ládík přijde dneska co nejdříve, jak slíbil. Věděla jsem, že Helenka měla nějaký firemní team building úplně na závěr prázdnin a před začátkem sezóny, kdy zase ona ze zápřahu v práci nevypadne a že to zrovna klapne přesně s mým volnem. To už spolu byli pár let, přestěhovali se do domu za Prahou a konečně plánovali děti a byla jen otázka času, kdy se to povede.

Chtěla jsem svého miláčka trochu vyprovokovat a vzala si na sebe jen malinké tenoulinké krajkové kalhotky, které toho moc neskrývaly a otevíraly stavidla představivosti naplno a „blůzku“ ze síťoviny, která sice měla délku jako minišaty. Skrz oka té síťky se svůdně draly ven špuntíky mých velikých a stále ještě pevných, vznosných prsou. Ani po čtyřicítce jsem se neměla za co stydět.

Ještě jsem v zrcadle zkontrolovala erotickou přitažlivost kalhotek, které byly jako dech, takže dokonale zastřižené kadeře kolem mé holčinky a výrazný venušin pahorek s jasně zřetelnou štěrbinkou přitahovaly oči jako magnet a spokojeně jsem odešla dokončit přípravy.
Věděla jsem, že Ládík obdivuje moje pěkná ňadra s malými bradavkami a ráda jsem je nechávala vyniknout, aby se mohl potěšit aspoň pohledem. Stejně tak mohl vždycky oči nechat na průsvitných kalhotkách, které spíše napovídaly a vyzývaly, než skrývaly.

To vše obdivoval nejen pohledem, když jsme spolu byli sami. Ještě jsem něco malinko uklidila a v tom zarachotil klíč v zámku a objevil se můj Ládík.
„Nazdar, Haničko!“ zahalekal ode dveří, když je za sebou dovřel, aby venku cizí ucho nezaslechlo, že mi říká jménem.
„Bál jsem se, že tě tady nezastihnu! Zapíchnul jsem práci trochu dřív, jak jsem slíbil. Helena je na tři dny daleko mimo Prahu se svojí firmou a doufám, že ty jsi taky sama, jak jsi říkala. Tak snad si budeme sami pěkně užívat celej ten čas jenom my dva spolu. A že všechny zábrany půjdou pryč!“

Ládík se na mě podíval a zůstal stát docela užasle.
Pak spiklenecky prohlásil: „Vidím, že máš určitě bezpečný dni. Vypadáš totiž tak neskutečně sexy, že by to žádnej chlap nevydržel, natož pak já,“ potutelně na mně mrknul.

„Byl by hřích to nevyužít, když můžeme být takhle sami spolu a nikdo jinej tady není a ty nejsi u svýho Honzy! Je klika, že nám to takhle klaplo. Helenka pryč, Honzík pryč, táta kdo ví kde – jen my dva!“
Jeho slova o hříchu mě pobavila, protože jsme oba dva okamžitě věděli, že chceme jeden druhého, a to co nejdřív a co nejvíc. Jenže on byl můj syn, takže jeho pojetí hříchu bylo tak trochu paradoxní.
Trochu jsem to okomentovala a oba jsme se rozesmáli jako dva puberťáci.
„Koukám, že si snad vedeš můj menstruační kalendář, Ládíne!“ naoko jsem se po chvilce zlobila, ale vlastně jsem byla ráda, protože jsem antikoncepci tenkrát nepoužívala.

Už to byl dospělý chlap, pětadvacet pryč, měli jsme mezi sebou jasno a on neztrácel čas zbytečným chozením kolem horké kaše.
Přišel rovnou ke mně a když jsem začala napouštět do konvice vodu na kávu, kterou jsem si chtěla vzít ven k bazénu, vzal mě do náruče a začal se se mnou líbat.
Jeho prsty si začaly hrát s mými hezky pevnými bradavkami, na kterých visela očka té síťoviny a za chvilinku mi jeho ruka rovnou zajela pod tu síťku, zmáčkla malinko moje veliký prso a pohrála si znovu s bradavkou. Hned na to sklouzla o kus níž a jeho prsty přejížděly po mých tenoulinkých kalhotkách a jeden z nich začal hladit úžlabinku.
Přejížděl po ní shora dolů a zpátky a snažil se kalhotky do ní trošinku zatlačovat. Byl to neskutečně dráždivý a úžasně slibný začátek.
Po chvilce se spustil dolů a nenasytně si prohlížel mou štěrbinu ukrytou za kalhotkami jako dech.
Nedotýkal se jí. Jen si jí prohlížel a já se dívala na něj a viděla jsem jeho opojení a tušila jeho erotické představy.
Po chvilce jí dal něžnou pusinku přes kalhotky, prstem trošinku odhrnul skoro úplně průhlednou látku a něžně jím přejel po její mělké úzké rýze, až mě zamrazilo.
Pak jí ještě dal pusinku, jazykem sladce poškádlil a postavil se: “Neskutečně báječně chutnáš mami, ale to už jsem ti řekl aspoň stokrát. A víš, jak moc miluju tvojí vůni, jenže dneska na ní můžu zapomenout, když budeš odpoledne u bazénu. Škoda.” Šibalsky na mne mrknul.
„Počkej, Ládíku, nespěchej s tím tolik, já si na sebe hodím plavky a chci teď jít ven k bazénu trochu pokecat u kafíčka se ženskýma, jak jsme se s nima dohodly. Už jsou taky doma a tady ten, může chvilku počkat,“ přejela jsem mu rukou po džínách, které se začaly pěkně napínat pod sílou jeho skvěle vyvinutého mužství.

„To je přeci škoda, lásko! Ty tady běháš v tak sexy síťových šatičkách, že tvoje bradavečky z nich jen září a takhle jemňounký kalhotečky snad ani nemusíš nosit. Ty chloupečky jsou úžasný, jak z nich prosvítají a ten nádherně tvarovanej hrbolek přitahuje nejen moje oči úplně jako magnet! To se nedá vydržet jen tak!“ smál se Láďa.
„Ten můj malej chlapák by hned věděl co a jak a myslím, že jeho nejlepší kamarádka na něj už docela netrpělivě čeká.“
„Tak si teď nech zajít chuť, chlapče. Já jsem se domluvila se ženskýma a jdeme na sluníčko k bazénu na kafíčko, vždyť vidíš, že už na něj stavím. Taky jsou už doma. Ale jestli nikam večer nejdeš, můžeme si dát lahvinku vínka a pak se uvidí. Můžeme si třeba zalézt do pelíšku a stulit se do ďolíčku.“
„Ach jo, Hani, tak já snad tedy půjdu na chvilku s vámi k tomu bazénu, ale počkej po večeři! Ještě budeš prosit, abych se k tobě do ďolíčku přitulil a nejen to,“ naoko se Láďa urazil.

„Ale ještě moment! Než půjdeš ven tak zkusíme tohle.“
A než jsem stačila nějak zareagovat, vzal mě do náručí jako pírko, což nebyl problém, protože jsem tenkrát nevážila ani 50 kilo a ani dneska nevážím i když mám asi 165 centimetrů.
Udělal se mnou pár kroků a už jsem ležela na zádech na naší velikánské houpací posteli, která už toho zažila spoustu a můj Myšák se vmáčkl mezi moje stehna.
Jeho ukazováček znovu odhrnul kalhotky a jeho jazyk mě začal nádherně laskat tam, kde je to nejúžasnější.
Až jsem byla sama překvapená, jak rychle šla moje kolena od sebe, aby měl na svoje báječné počínání dost místa a jak rychle se mě zmocnilo z jeho aktivity nezvladatelné vzrušení.
Cítila jsem, jak vlhnu a Ládík to hned kvitoval: „Chutnáš tak báječně. Víš, že jsi úplně mokrá? Býváš tak rychle! Je to úžasný! Tolik tu chuť miluju!“
„Jsi takovej trdlík, ani jsem se neosprchovala, vždyť to je hrozný,“ snažila jsem se zachovat dekorum. Ale bylo to zase jako vždycky s mým milovaným Ládíkem tak vzrušující, že jsem ani trochu nechtěla, aby toho nechal. Nějaká sprcha mi byla v tu chvíli docela ukradená a svoje kolena jsem držela od sebe sama co nejdál.
Pořád ještě i po tolika letech mne vzrušoval pocit, že děláme něco zakázaného a nebezpečného, co se nesmí, co je tabu. A tenhle vzrušující pocit z porušování něčeho zakázaného mi zůstal až dodnes.

„Hani, na ukázku to stačilo, ať máš o čem přemýšlet! Ať vidíš, o co ses právě teď připravila. Pěkně si běž za svýma bábama na drby, řekni jim klidně, o co kvůli nim přicházíš a nezapomeň, že večer ještě budeš prosit!“ zlobil se docela jistě naoko Láďa.

Jeho tak nádherné počínání skončilo stejně rychle jako začalo. Bylo vidět, že ego mého Ládíka bývá zatraceně veliké, ale pro tu chvíli mi to nevadilo.
Jen jsem v duchu zalitovala jeho Helenu, protože s takhle dominantním chlapem to rozhodně neměla jednoduché.

„Jdu si obléct plavky,“ suše jsem konstatovala, když jsem se zvedla trochu smutně z postele, ale na druhou stranu jsem věděla, že večer bude o to úžasnější.
Jenže v tom se Ládík ještě otočil a zasmál se: „Ale napřed zkusíme ještě tohle!“
Znovu mě popadl a nesl mě tentokrát ke kuchyňské lince, na kterou mne posadil.
Z předchozího počínání byl ještě pořád náramně vzrušený a měli jsme dobře vyzkoušeno, že kuchyňská linka má přesně tu správnou výšku. Přirození už měl připravené a než jsem se na něco zmohla, vklínil se mezi moje kolena a prudce vklouzl kolem mých kalhotek dovnitř tak hluboko, kam až to šlo.
Pár jeho prudkých pohybů mě skoro okamžitě připravilo o rozum a já se mu skoro bezvládně zhroutila do náručí a vychutnávala si jeho divoké pohyby.
Vtom Ládík přestal stejně rychle jako začal a jen spokojeně se smíchem ohlásil: „Tak a teď můžeš jít k bazénu a přemýšlet o večeru. Myslím, že ještě krásně poprosíš o pořádný pokračování!“
Věděla jsem, co to znamená. Tušila jsem docela pěknou divočinu, kdy budu muset být hodná holčička a začala jsem se na to těšit ještě víc.

U bazénu jsem sice se ženskými klábosila, pily jsme kafíčko, ale já byla myšlenkami u „dnešního“ večera a při představách toho, co se možná bude dít, a mezi stehny mi občas proběhly záchvěvy slasti.
Před očima jsem pořád měla toho svého mladého krasavce plného síly a nenasytného apetitu po milování, kterému jsem už sice někdy přestávala stačit, ale snažila jsem se vycházet mu všemožně vstříc.
se vlekl děsně pomalu, ale nakonec jsme naší seanci rozpustily a každá šla domů dělat tomu svému večeři.

Udělala jsem nám jí taky, ale dala jsem si náramně záležet, abych vypadala perfektně a sexy.
Měla jsem na sobě plážové lehounké hedvábné letní šatičky, které jsem si přivezla z Egypta. Do toho vedra se skvěle hodily a schválně jsem si pod ně nic nevzala. Sice mi bylo už hodně přes čtyřicet, ale postavu jsem měla jako proutek a prsa pořád ještě byla doopravdy pěkná a doma to bez podprsenky ještě šlo.

Jak už jsem napsala před chvilkou, na svůj metr pětašedesát jsem vážila sotva padesát kilo a chlapi se pořád ještě za mojí figurou otáčeli.
Ládík měl u večeře jen bermudy a triko žádné, protože bylo pořád ještě pěkné horko. Byl to jeden z těch posledních žhavých letních srpnových dnů, kdy člověk cítí, že tohle počasí se letos už opakovat nebude a že podzim je skoro tady.
Vypadalo to, že můj miláček pod bermudami taky nic nemá a bylo vidět, že je to dokonale postavený, vysportovaný mužský.
Opláchla jsem nádobí a přišla k Ládínkovi do pokoje. Položila jsem mu ruce zezadu na ramena a jak tak seděl na pohovce, začala jsem hladit jeho hruď.
„Dáme si lahvinku dobrýho vínka, Láďo?“ a jak jsem ho tak hladila a svými prsty kroužila kolem jeho malých bradavek, bermudy se mu hezky začaly napínat.
„Hm, vidím tam dole úžasnej pohyb! Měl bys vyskočit, otevřít nám vínko a nalejt.“
Poslechl mě a já zatím koukala ven z okna a pozorovala sousedy, jak něco nakládají do auta a po očku se těšila kradmými pohledy na Láďovy teď už pěkně napnuté bermudy.

Bylo vidět, že užuž čeká na nějakou akci, nebo že se sám do něčeho pustí. Přinesl mi skleničku, přitiskl se ke mně zezadu a přiťukli jsme si.
Víno bylo báječně studené a voňavé.
Pomalu jsem ho upíjela a vychutnávala si, jak mě volná Ládíkova ruka hladí přes šaty.
„Miluju, když pod nima nic nemáš. Je to ta nejúžasnější pozvánka k milování a moc se na to už těším!“ potichu mi povídal potichu rozněžnělým hlasem do ucha.
Jeho prsy si hrály s mojí bradavkou a ta se pěkně zvětšila. Její obrys byl najednou pod hedvábnými šatičkami jasně vidět. Ládík pak sjel rukou níž a jeho prsty bleskově rozepnuly poslední spodní knoflíček letních šatů a neomylně sklouzly k mojí kočičce.
„Hmmm, ty nemáš ani kalhotky! Já tě nepoznávám! To přece skoro nikdy neděláš?“ udiveně zareagoval na zjištění, že mu ve hraní s mými perfektně upravenými chloupečky nic nebrání.
Oba jsme si vychutnávali, jak jeho prst opatrně objíždí její rýhu a jak se zastavil na chvilinku na špuntíku, který se už stihl trošinku zvětšit.
Když jsem hodně vzrušená, mírně z ní vystupuje ven a já cítila, že už to tak je.
Měla jsem přivřené oči a soustředila se na ten pocit, který už jsem tak dobře od syna znala. Čekala jsem, kdy se prst vydá kousíček dál, aby zjistil, jestli je holčinka už krásně hladká až na povrch nebo jestli jí má ještě chvilku připravovat.
Přemýšlela jsem o tom, že takhle si se mnou můj přítel Honzík nehrával. Současně jsem cítila jak se na mne tlačí jeho v tu chvíli už úžasně pevný úd. Ještě chvilinku jsme si to oba užívali mlčky.
Pak se Ládík ozval: „Miluju, když cítím jak nádherně vlhneš… Je to k zbláznění vzrušující.“
„A kdybys ty věděl, jak je vzrušující ten tvůj ukazováček! Nikdy se nemůžu dočkat, až ho zase ucítím, jak si s ní hraje! A ten báječnej tvrdej kůlek, co mě tlačí zezadu,“ vydechla jsem spokojeně, přejela po něm za mými zády volnou rukou a snažila se ho trochu sevřít.
Vyvinula jsem se mu z náručí, upila trochu vínka, postavila skleničku, pomalu se k němu otočila a kousek po kousku jsem mu začala stahovat jeho bermudy.

Samozřejmě, že pod nimi nic neměl. Bylo vidět, jak jeho neskutečné napnutý úd zavibroval, jako pokaždé, když jsem přes něj konečně přetáhla gumu od jeho kalhot. To jsem milovala. Takovou pružnost jsem už nikde jinde v té době nenacházela.
Bermudy spadly na zem a Ládík tady stál nahý, vzrušený a nádherný, mladý, vypracovaný krasavec navíc s neuvěřitelně zvednutým mužstvím, které čnělo skoro kolmo nahoru.

Jak už jsem psala, věděla jsem, že mu padne do postele každá ženská, kterou by chtěl a lichotilo mi, že místo toho je tady se mnou.
Vzala jsem jeho kuličky do dlaní, klekla si k němu a špičku jeho klučíka trochu začala vysávat. Tolik miluju, takové něžný hraní.
Trochu jsem přidala na tempu a vzala ho do pusy o malinko víc. Jedna ruka zespodu hladila a dál jemně masírovala jeho kuličky, ale jen tak, aby to nebolelo a druhá usilovně pracovala na masáži jeho kolíku. Neměla jsem v úmyslu to nějak přehánět, brala jsem to jen jako úvodní hraní.

Dlouho to nevydržel: „Počkej, Haničko, počkej! Tohle už stačilo!“ rezolutně zavelel, zvedl mne, dopil skleničku, přitiskl se ke mně a začal mě líbat. Malinko se rozkročil, protože byl o dost vyšší a jeho napnutý úd zaplul pod moje lehounké, dole už rozepnuté šatičky a rychle si našel cestu k mé hlaďounké lasturce.
Malinko kolem ní zakroužil a pak mnou proběhl ten báječný pocit, na který jsem tak dlouho čekala. Moje štěrbinka byla mokrá už od chvíle, kdy jí Ládík po obědě kratince vyzkoušel.
Jeho kopí zamířilo nekompromisně vzhůru a vklouzlo bleskově a hladce tak hluboko, kam až to šlo.
„Jo! Dělej mi to chvilku takhle, je to úžasný! Chtěl jsi, abych prosila? Tak prosím, a pořádně! Dělej! Prosím, prosím! Ukaž mi, že to umíš doopravdy! Že jsi pořádnej chlap!“ provokovala jsem ho a začali jsme proti sobě přirážet jako zběsilí.

Po chvilce té blázniviny Ládík vyklouzl ven a znovu zašeptal: „Počkej, lásko! Tohle taky stačilo!“ a vzal mě do náručí jako pírko.
„Vezmu si tě na tu tvojí velikánskou houpací postel!“
Odnesl mě do ložnice a opatrně položil na postel tak, abych pokrčenýma nohama skoro dosáhla na zem.
Moje šaty zůstaly povyhrnuté, přesně tak, že poslední zapnutý knoflíček byl kousek nad místem, kde začínají chloupečky, takže jsem se dívala, jak jeho pohled přitahuje moje žemlička ozdobená hezky upraveným tmavým trojúhelníčkem.
„Jsi pořád tak nádherná, Haňulko! Takhle bych se na tebe vydržel dívat pořád,“ zašeptal vzrušeně.
Abych ho ještě víc vyprovokovala, smyslně jsem posunula levé koleno daleko od sebe a patu přitáhla k pravému kolenu. Moje oblíbená poloha. Jeho také a věděla jsem to za ty roky už moc dobře. Vždycky ho tahle vyzývavá póza přitahovala.

„Tohle mi dělej a nedělej, lásko! Je to nádherná provokace, takovou miluju, ale nedá se to dlouho vydržet!“
Sledovala jsem jak mne hltavě pozoruje a provokativně jsem se zeptala: „Pořád se ti tak líbí? Chceš jí nebo chceš mně celou?“ dráždila jsem ho dál a začala jsem si sama se sebou co nejsmyslněji hrát.
Moje prsty se s ní mazlily úžasně. Zakroužily kolem špuntíčku, pak jsem je nechala kousíček zmizet uvnitř a to všechno pěkně smyslně a pomalu a vpíjela se při tom pohledem do jeho tváře.
Bylo na něm vidět, že je z toho úplně pryč. Zase tak moc často jsem se nepředváděla a tohle jsem nedělávala skoro nikdy.
Ještě jsem si přisadila: “Líbí se ti dívat se na mně, když si hraju sama se sebou?”
“Jooo, ty jsi úplně šílená! Tohle mě fakt zničí, lásko!”
“Tak pojď ještě kousíček blíž, ať jí vidíš co nejlíp,” jenže samotnou mne to moje dráždění a ty jeho nenasytné pohledy začaly neskutečně vzrušovat také.
Naštěstí to už Láda opravdu nevydržel, sklonil se ke mně, klekl si na posteli vedle mne a začal mě líbat od čela, přes moje oči a rty a pomalu přes šatičky níž a níž, přes tu mojí rozevřenou nedočkavě lesklou chlupatinku, zatímco já si přestala hrát sama se sebou. Protože on se zatím natočil tak, abych na něho dosáhla, začala jsem něžně ošetřovat ten jeho báječně pevný nástroj.

„Motýlky přece miluješ?“ zeptal se mně.
„Jo, jsou úžasný, ale ještě musí dolů ty šatičky, aby se nezmačkaly,“ zněla moje odpověď.
„Šatičky ještě zůstanou, kde jsou, takhle je to nádherně vzrušující. Budeš pěkně oblečená – neoblečená. A teď zase věnuji já trochu pozornosti tý tvý nádherný holčince.“
Posunul si mne blíž ke kraji postele, sám si klekl před ní mezi moje rozevřená štíhlá stehna na podlahu. Sklonil se, jeho silné ruce pevně sevřely má kotníky, pomalu je zvedly a jeho pusinky se začaly posouvat od mých zářivě červených nehtů výš a výš.
Posunul si moje nohy na svá ramena a jeho ruce se přesunuly na má štíhlá stehna a pevně je sevřely, abych se nemohla ani hnout. Pusinky pomalu dorazily až k ní.

„A teď hezky popros, že chceš, abych pokračoval!“ ozval se Ládík.
„Prosím! Prosím!“ okamžitě jsem mu vyhověla, protože jsem byla z předchozí scénky vzrušená skoro až k maximu a jeho jazyk a prsty spustily dokonalý mazlící koncert.
„Tohle zbožňuju,“ šeptal vzrušený Ládík.
Po chvilce toho neuvěřitelného dráždění se posunul zpátky na postel natočený tak, abych já zase snadno dosáhla na jeho kůlek nebo snad bych mohla říct i nádherné kopí a on mohl k mé štěrbině.
Hrála jsem si s ním a s jeho kuličkami a dávala pusinky na jeho špičku a slyšela, jak šeptá: „Když takhle necháš vyzývavě to svý kolínko posunutý do strany, to bych se zbláznil! Takže příště bude zase takhle! Pěkně samo, abych to nemusel říkat! Rozumíš?“
Jeho jazyk a ukazovák i v téhle pozici ještě chvilinku odváděl perfektní práci. Cítila jsem, jak se snaží dostat tak hluboko, až kam to jde a jeho prsty to samozřejmě zvládaly skvěle.

Zkoušel jí vysávat a dlouho bych to už nevydržela a znovu jsem se ozvala: „Lásko, počkej, musíme dát ty šaty pryč!“
Ládík tentokrát na nic nečekal a opatrně, ale rychle mi rozepnul zbývající knoflíčky a pomohl mi z nich ven.
Padla jsem na postel a přitáhla si ho k sobě. Oba jsme už dávno věděli, že i když je Ládík opravdu skvělý milenec, mně trvá trochu déle, než dosáhnu vyvrcholení, ale má milovaná, úžasná láska se naučila poskytovat mi maximum potěšení.
Chvilinku jsme se líbali a já cítila, jak jeho úd krouží kolem mé úplně mokré jeskyňky a cítila jsem, jak mě napíná.
Malinko se nadzvedl, vzal moje ruce za zápěstí, ostře mi je přimáčkl na polštář nad hlavou, tak jako při našich prvních milováních, protože zase jednou musel mít pocit, že on je tady pánem. Taky jsem to milovala a on to moc dobře věděl. Já zase byla jeho poslušná holčička, která se musí podřídit a nedočkavě jsem čekala, co se mnou bude provádět dál.
„Řekni prosím!“
„Prosím!“ odpověděla jsem a dívala se mu upřeně do očí.
„Řekni, prosím, já už chci všechny tvoje miminka!“ občas měl Ládík trochu násilnické sklony, jeho ego začalo být občas až příliš veliké, ale docela se mi někdy líbilo být jeho sub.
„Řekni: prosím, já už ho tam chci!“
Slyšela jsem se, jak vzrušeně opakuju: „Jo, prosím, chci už všechny tvoje miminka! Hned teď!“
„Ještě jednou hezky popros,“ přikázal autoritativně Ládík a v jeho pohledu bylo vidět, že cítí naprostou převahu.
Mně zase dělalo dobře poslušně poslouchat a prosebně jsem všechno zopakovala. Moje tělo se pod ním vlnilo nedočkavostí. Ještě mne ale chvilku trápil.
„Vidíš, jaká jsi moje hodná a poslušná holčička, takovou já k zbláznění miluju,“ díval se mi při tom do očí a bylo vidět, že začíná být vzrušený až do krajnosti.

„Prosím, prosím, už mi ho tam dej, já to takhle nevydržím! Prosíííím!“ ještě jednou jsem tichounce zaškemrala, abych mu udělala radost, ale sama jsem byla tak vzrušená, že na nic jiného než na to, co teď bude následovat jsem už nemohla myslet. Prosila jsem teď už doopravdy.
On to v tu chvíli věděl a už se nedal dvakrát pobízet. Cítila jsem, jak do mě prudce pronikl až to trochu zabolelo.
Byl to nádherný, veliký, dospělý kůl a moje holčinka by byla potřebovala trochu postupnější a něžnější zacházení, ale bylo to šíleně vzrušující.
„Aaach,“ vyrazila jsem ze sebe.
„Jo, jsi úžasnej, chci to, prosím, prosím, dělej mi to! Prosím, ukaž mi, že jsi opravdovej chlap,“ šeptala jsem mu polohlasně u ucha, protože jsem věděla, že mu to dělá dobře a začala jsem proti jeho pohybům zvolna, ale dlouhými pohyby přirážet, až na sebe zase narážely naše bederní a stydké kosti. Rozhodla jsem se, že dneska syna nepustím a že to jeho sperma musím mít hned.
Obtočila jsem svoje štíhlé nohy kolem jeho pasu, kotníky zaklesla do sebe, zvedla boky, kam až to šlo a postupně zvyšovala tempo, jak jen jsem to zvládala.

Ládík se snažil mým prosbám co nejlépe vyhovět.
„Prosím, prosím, prosím, jo, jo, jo,“ opakovala jsem co chvilku se vzrůstajícím temperamentem a snažila se maximálně vycházet vstříc jeho pohybům.
„Jo, ale dál už to fakt nejde, ale pojď, prosím, prosím, pojď už! Tak už do mě stříkej,“ vyrážela jsem ze sebe, když jsem cítila jeho penis tak hluboko, že opravdu už to dál nešlo.

„Jsi šílená, tohle se nedá vydržet!“ šeptal vzrušeně Láďa, protože už dosáhl svého. Byla jsem jeho naprostá „sub“, což on někdy potřeboval a tohle tempo by asi dlouho nevydržel nikdo.
„Ale já teď nechci nic vydržet. Stříkej! Prosím! Prosím! Chci hned, teď! Chci to cítit! Prosím! Prosím!!“

Byla jsem úplně nadoraz, ještě jsem naposledy poprosila, ale pak už jsem převzala otěže do rukou já, protože opravdu jsem nechtěla nic protahovat. Vyprostila jsem své ruce z jeho sevření a přitáhla si jeho boky k sobě.
Miluju občas takové rychlé smrště. Někdy jsou lepší než dlouhé něžné hraní a někdy naopak, ale když už jsou, tak se opravdu nedají dlouho vydržet. A musí tedy být opravdové a pořádné.
„Jo, jo, tak tedy nebudeme nic zdržovat!“ šeptal hlasitě syn a své pohyby ještě zesílil. Bylo to úplně zběsilé, ale Ládík nepřestával a nepřestával.
„Ale já už teď fakt nemůžu lásko, už to dál nejde, odpočiň si prosím!“ celá vyřízená jsem po té dlouhé, nekonečné smršti tentokrát doopravdy prosila, abychom si na chvíli odpočinuli.
Trvalo to snad ještě půl minuty, snad minutu nebo víc a já už byla úplně bezvládná. V tom vedru jsem najednou cítila, jak jsme oba úplně zpocení, ale taky jsem konečně dosáhla toho, že se Ládík na mne zhroutil s hlasitým: „Jooooo!“
Jeho sperma mne úplně zaplavilo, já cítila ještě jeho posledních pár prudkých pohybů a pak už byl úplně stejně vyřízený.

“Hani, ty jsi šílená! Já se zaseknul a myslel jsem, že už snad nikdy neskončím. To tedy byla bláznivina. To jsem ještě nikdy neměl. Jen nevím, čím to, to se musím naučit. Já bych fakt byl vydržel klidně ještě hodinu, ale ne tímhle tempem. Vidíš, co se mnou děláš? Víš, jaká to byla dřina to zaseknutý sperma uvolnit?”

Bylo tak krásný slyšet takové lichotky od svého vlastního syna.
Po chvilce jsem se ale sebrala a popohnala ho:
„Hybaj do sprchy, ať nemáme zapatlanou postel. Hybaj! Nebo že by zase jednou společně do vany?“