Vilové předměstí 12

Toto je 12 díl z 12 v seriálu Vilové předměstí

Jan si musel po nečekaném ranním zážitku s nevlastní dcerou Petrou pročistit hlavu na golfu. Pořád doufal, že se probudí, že se mu to zdálo, že takhle daleko přece nezašel. Ale opak byl pravdou, pořád viděl její narůžovělou pičku před sebou a v ústech měl její sladkou chuť. Jasně, fantazíroval o tom už hodně dlouho. Vždycky to však byly fantazie, nikdy nečekal, že se to stane. Nechtěl ani domýšlet ty následky, pokud by se to dovědělaí jeho žena – rozvod, policie, hanba v práci a po celém městě.

Napřahoval se k odpalu u třetí jamky. Šlo mu to jak psovi pastva, myšlenkami byl úplně někde jinde. Zásah, míček letí daleko, daleko… A jak voněla a leskla se potem. Chtěl polaskat i její kozičky… Ani si nepovšiml, že k němu došel jeho kamarád Ondřej, rovněž člen klubu. Znali se prakticky od základky. Jan se pak vrhl na byznys a podnikání, Ondřej se stal ředitelem prestižního soukromého gymnázia. Ondřej měl navíc podobně starou nevlastní dceru Andreu. A to byla taky krasavice…

„Nazdárek, ty stará herko, tobě to dneska jde pěkně blbě,“ uvítal se s Janem a poplácal ho po zádech. „Co se ti stalo, problémy doma? To se spraví, kamaráde.“
Jan se rozhlédl kolem dokola a ujistil se, že jsou na greenu sami. Sotva Ondřeje uviděl, napadlo ho, že se mu alespoň lehce svěří. Znali se celý život, byl si jistý, že to nikomu neprokecne.

„Kdybys jen tušil, Ondro.“
„Jen to ze sebe vybal, já si zatím nachystám míček.“
„Ono je to ale strašně trapný.“
Ondřej se narovnal a zpozorněl. Čekal, co z jeho kamaráda vypadne. Obvykle se takhle divně nechoval, takže to muselo být něco dost vážného.
„Hele, víš, že oba máme nevlastní dcery. Stalo se ti někdy… napadlo tě, však víš… já nevím, ono je to úplně šílený. Řek sis někdy, že je něco víc než dcera? Že je, jakože, no, prostě žena.“
Viděl, jak se Ondřej začal culit a taky se rozhlíží kolem sebe.
„Chceš mi prostě, milej Honzo naznačit, žes dostal zálusk na  nevlastní dcerušku, že jo?“ řekl polohlasem Ondřej.
„Sakra, ne tak nahlas, už tak jsem z toho v pěkný prdeli.“
„Ty se za to stydíš, jo?“
„Ty vole, jako uvědomuješ si, co z toho může být za průser?“
„Hele, uklidni se a pověz mi, co se stalo.“

Jan se k němu ještě víc přiblížil a takřka šeptem mu popsal, co se před pár hodinami mezi ním a Petrou v tělocvičně stalo.
„Takže zatím nic víc? Jen si jí vylízal kundu?“ pravil Ondřej.
„Jak to myslíš ,zatím`, proboha? Nic dalšího už nebude,“ rozzlobil se Jan a div neodhodil golfovou hůl do křoví. „Nejsem úchylák.“
„Uklidni se, na tom není nic úchylného, dělá to tak spousta lidí.“
„Jo, vážně,“ odsekl sarkasticky Jan, „jmenuj jednoho.“
„Třeba já,“ řekl s naprosto vážnou tváří Ondřej.

Jan zůstal stát s pusou dokořán. Koukal na Ondřeje a čekal, že se začne smát a prohlásí, že si dělal legraci. Ale ten se místo toho odebral k míčku a napálil jej daleko před sebe, těsně k jamce.
„Ty? Ty a… Ty a Andrea. Vy dva… Jakože vy, ty s ní…“ koktal Jan.
„Šukám? Šoustám? Mrdám? Píchám? Ano, to všechno s ní dělám,“ pousmál se Ondřej. „A něco ti řeknu, je to ten nejlepší sex, co jsem kdy zažil.“

Vzápětí začal z konceptu vyvedenému Janovi líčit, jak k tomu došlo. Jak nejdřív svou nevlastní dceru načapal při milování s přítelem, jak jej pak sváděla a dráždila, jak jej zatáhla do zkušební kabinky v obchoďáku, jak si ji pak odvezl do ředitelny a tam jí dal pořádně do těla, až si z toho týden nesedla.

„Proboha svatého,“ vysoukal ze sebe konsternovaný Jan.
„A to není všechno. Mýho bráchu znáš?“
„Jasně, znám, proč?“
„A jeho dceru znáš?“
„Ne… Počkej, snad nechceš říct…“
„Jo. To ti říkám. Užili jsme si všichni čtyři společně na chatě za městem. A chystáme se to zase někdy zopakovat.“
„Doprdele, to zní jak nějaký bizarní porno.“
„Ne, děje se to celkem běžně. Jasně, neběžíš s tím hnedka do zpráv, nebo to nevytroubíš na celou hospodu, ale co jsem si četl na webu, nejsme první ani poslední, kteří uspokojují svoje dcery,“ zasmál se Ondřej a rozhlédl se, zda jsou pořád sami. „Prostě, jsme jejich tátové, ony jsou spokojené, my taky, naučíme je něco do života.“
„To je úplně šílený.“
„Hele, Honzo, bylo to dobrovolný nebo jsi ji nutil?“
„Ježiši, jasně že nenutil. Prostě to tak nějak… přišlo, když jsme tam… byli spolu.“
„A tobě to bylo nepříjemný?“

Jan neodpověděl, Ondřej proto vzápětí pokračoval: „No vidíš. Hele, jestli v tom chce Petra pokračovat, dohodni se s ní na pravidlech. Aby to prostě brala jen jako šukání a s nikým o tom nekecala. Když si tohle vyjasníte, tak můžeš mít takový příval skvělýho sexu, až tě bude bolet péro. Věř mi, tyhle dnešní mladý holky jsou k neutahání a chcou úplně nepředstavitelný věci. Něco, co ti tvoje stará v životě nedopřeje.“

Ondřej poplácal vyplašeného Jana po zádech a pozval ho na panáka v klubu. Bylo mu jasné, že dnešní partii by stěží dohráli, protože Jan evidentně vůbec netušil, že dneska dostane od svého kamaráda přednášku o incestu.

Jan nepobyl v klubu ani dvě hodiny a už byl na cestě domů. Kopl do sebe tři panáky whiskey a naštěstí to neměl daleko. Navíc po cestě v životě neviděl policajty. Dojel na příjezdovou cestu a chvíli čekal v autě. Vytáhl mobil a prošel si SMSky. Manželka mu napsala, že jde s kamarádkami do města na nákupy a vrátí se večer. Syn mu zase napsal, že má celodenní fotbalový trénink… Tušil tedy, že v domě může natrefit jen na Petru. Doufal, že se tomu vyhne a alespoň týden ji neuvidí. Ale to by bylo naivní. Co netušil, že jeho manželka a jeho syn jsou mezitím spolu…

Vešel potichu do domu. Působil liduprázdně. Možná si dcera taky někam vyšla. Třeba tu je sám. Zaleze do pracovny a zažene své příšerné myšlenky na sex s nevlastní dcerou prací. Vyšel do druhého patra a mířil k pracovně na konci chodby. Vtom uslyšel slabý sten. Spíše to bylo vzdychnutí. Krve by se v něm nedořezal. Procházel kolem Petřina pokoje. Dveře byly pootevřené, takže mu to nedalo, aby nenakoukl.
Ten pohled ho naprosto šokoval. Na posteli ležela Petra, hlavu opřenou o polštáře, nohy pokrčené a roztažené. Oběma rukama si honila pičku a s přivřenýma očima tence vzdychala. Na sobě měla jen zapnutou pánskou košili, jinak nic. Obličej měla červený zadržovanou vášní, na stehnech krůpěje potu.

Chtěl jít pryč, ale  pohled na ukájející se nevlastní dceru ho svým způsobem hypnotizoval. A psí kusy to dělalo i s jeho chloubou v kalhotách. Nahlížel do jejího pokoje a přemýšlel, zda při tom myslí na něho. To z něho asi mluví ty panáky, co si dal. Trošku se posunul, aby viděl líp a nechtěně drcnul botou do dveří. Ozvalo se skřípnutí pantu.
Petra otevřela oči a spatřila Jana, jak na ni kouká od dveří. Zůstala jako přimražená, se třemi prsty zaraženými hluboko v kundě. Jan se taky ani nepohnul. Mlčel. Ona taky. Trvalo to pár sekund, ale zdálo se to jako celá věčnost.
„Stojíš tam dlouho?“ prolomila ticho Petra. Jan z tónu v jejím hlase nepoznal, zda se zlobí nebo je potěšená.
„Promiň, já jsem nechtěl… tě rušit,“ pronesl omluvně.
„Nerušíš, v domě nikdo nebyl, tak jsem si chtěla udělat dobře…“
„Mhm, jo,“ vysoukal ze sebe rozpačitou odpověď.
„… po tom ranním zážitku,“ dodala a v očích jí významně zasvítilo.
„Podívej, dnešní ráno, to se nemělo…“
„Ale stalo.“
„Stalo,“ řekl omluvně.
Jak na Petru koukal, něco mu došlo:
„Počkat. Ta košile… To je moje košile!“
Petra si konečně vyndala prsty z kundičky a posadila se na posteli do tureckého sedu. Košile jí byla velká a visela na ní.
„Ano, je.“
„Proč ji máš na sobě?“ zeptal se nechápavě.
„Líbí se mi, jak voní. Tebou, tvým deodorantem, tvým potem. Představuji si, že tohle bych cítila, kdybys na mě ležel a přirážel,“ řekla naprosto otevřeně.

Jana to ohromilo, až se mu zatočila hlava:
„Podívej, Petro, tohle nejde, jsi moje dcera…“
„Hele, já vím, že by se to nemělo. Ale nemůžu si pomoct, to je prostě biologie, feromony. Navíc nejsi můj opravdový táta, jsi jen chlap, kterého si moje máma vzala.“
„Feromony?“ nechápal Jan.
„Ano, prostě, je to jen sexuální pud, chápeš?“ zamrkala nevinně. „Nejsme příbuzní, můžeme si to k sobě dovolit. Kdybys chtěl…“

Jan si vzpomněl na Ondrovu rady, aby si s nevlastní dcerou nejprve ujasnil, co ona vlastně chce. Teď už to věděl. Vtom viděl, jak vstala a šla k němu. Snažil se vycouvat z pokoje, ale praštil se zády o dveře. Chytila ho za ruku a s otočkou s ním smýkla na postel.
„Počkej, neodcházej!“ řekla mu, když se snažil vstát a přitiskla ho k posteli.
„Ne, Petro, to fakt nejde, to nemůžeme.“

Postavila se před něj, koukal jí přímo na hrudník:
„Jsi horňák nebo dolňák?“ zeptala se zničehonic a kousla se do rtu.
„Co? Jak jako?“
„Jestli jsi spíš na zadky nebo na prsa? Vzhledem k tomu, že mamka má fakt velká prsa, tak myslím, že jsi spíše na prsa,“ vylíčila mu.
„Huh, no, já…,“ koktal Jan a byl úplně slitý potem z rozhovoru, který vedli. Pokoj byl prosycen elektrizujícím napětím a Jan naprosto netušil, co dělat. Na koni byla Petra a pokračovala:
„Chtěl bys vidět i moje prsa? Pro srovnání, zda o něco nepřicházíš,“ dodala a významně si je pohladila přes látku košile.
Jana velká prsa vždy fascinovala a všechny jeho známosti měly minimálně trojky. A Petra byla vyvinutá opravdu mimořádně na svůj věk a vzhledem ke své útlé postavě. Ačkoliv s ní žil ve společné domácnosti už 6 let, nikdy její kozy neviděl v celé kráse, nikdy se jich nedotkl. Vždy ho jen provokovala těsnými tričky nebo naopak velkými výstřihy. Byly to jen náznaky, obyčejné dráždění jeho představivosti. Věděl, že nesmí nic víc, že je to tabu, ale stejně toužil po tom je vidět, možná se jich dotknout, nedej bože je i polaskat.

Koukal na ně, jak se skrývají pod jeho košilí a touží po tom, aby byly spatřeny.
„Chtěl bys je vidět? Ale jestli ne, tak nemusíme,“ dodala a odvrátila se s kamenným výrazem ve tváři.
Janova ruka vystřelila a chytla ji za zápěstí. Petra se otočila zpátky, ale její výraz byl jiný, sebevědomější. Jan nic neříkal, jen seděl na kraji postel a byl jí vydán na milost a nemilost.
„Řekni, že je chceš vidět!“ šeptla.
„Chci je vidět,“ vypadlo z něj. Ani nepoznával svůj hlas, jako by za něj mluvil někdo jiný.
„Řekni, že chceš vidět moje kozy!“
„Chci vidět tvoje kozy,“ špitl. Snad si to i přál, snad to chtěl mít rychle za sebou. Sám nevěděl, pusa byla rychlejší jak rozum.

Petra si začala pomaloučku rozepínat knoflíky na košili. Jan seděl před ní a zapomínal dýchat, v ústech měl sucho. Snažila se vypadat dominantně, ale vzrušením z celé situace se jí viditelně třásly ruce. Konečně byly všechny konflíky rozepnuté, Petra mu však ještě vše neukázala. Viděl jen proužek holé kůže od krku přes pupík až ke kundičce.
„Když ti je ukážu, tak překročíme hranici, kdy už před sebou nebudeme mít žádné tajnosti, taťko,“ řekla polohlasně.
„Nebudeme,“ zopakoval.

Shodila ze sebe košili a on konečně spatřil její pevné a krásné trojky. Zmáčkla si je k sobě a přišla k němu blíž. Cítil u obličeje horkost její zpocené pokožky, viděl kapičky potu na jejích dvorcích. Jeho třídenní strniště jí lechtalo na bradavce. Takhle blízko k sobě nikdy dřív nebyli. Jan nebyl schopen pohybu. Tolik by chtěl ty prsa sát, žužlat jí bradavky, mazlit se s nimi, ale nemohl se odhodlat. Petra seznala, že na nevlastního otce musí jinak. Přímočařeji, jinak se nikam neposunou.

„A ty přede mnou taky nebudeš mít žádné tajnosti,“ nadhodila významně.
„Jak to myslíš?“
Místo odpovědi si klekla na zemi na kolena k jeho rozkroku a přes látku kalhot mu nahmátla tvrdý ohon.
„To nejde, přestaň, Petro!“ řekl nervózně a vstal. Ale to byla přesně ta chyba, na kterou čekala. Během sekundy rozepnula knoflík u kalhot, trhla se zipem, vzala současně lemy riflí a boxerek a stáhla mu je ke kolenům.
Janův napružený ocas jí vystřelil do obličeje. Konečně měla srovnání s jeho synem, jako její matka Sandra. Robertův ocas byl delší a tlustší, na druhou stranu Janův byl mnohem žilnatější, což Petru vždy vzrušovalo. Vzala jej do ruky, stáhla předkožku a nafialovělý žalud vsála do úst. Vše se stalo tak rychle, že Jan byl neschopen jakékoliv reakce a mohl jen sledovat, jak jeho péro mizí v ústech nevlastní dcery. Rozum křičel, ať ji okamžitě zarazí, ale bylo příliš pozdě. Kuřbu, kterou Petra předváděla, si nedokázal představit ani v nejdivočejších snech. Bylo to přesně jak popisoval Ondřej – nadržená kurvička bez zábran. A kouřila nejlíp ze všech žen, které kdy v životě měl. Chytla jej oběma rukama za zadek a narážela se mu na kládu. Zasouvala si jej hluboko do krku, až po kořen, aby mu pak rty zpracovávala špičku. Chuchvalce slin jí stékaly po bradě a odkapávaly do žlábku mezi ňadry. Jednou rukou si ty sliny roztírala po kozách, až se celé leskly.

K jeho zklamání však přestala zrovna v tom nejlepším. Vstala, shodila ho na postel a začala mu rozepínat košili. Po předcházející skvostném rozkouření už neměl sílu ani nejmenší chuť se bránit. Doslova ze sebe strhl propocenou košili a nechal Petru, ať ho hladí po prošedivělé hrudi a nechal jí ruku sjet až k péru, které začala pomalu a zlehka honit. Spokojeně hekal v návalech slasti, kterou mu za hebká a malá dlaň způsobovala.

„Líbí se ti to, líbí se ti, jak ti dělám dobře?“ ptala se jej a dívala se mu přímo do očí.
„Je to nádhera, nepřestávej, nepřestávej,“ škemral a oddával se jejímu honění.
„Kouřila jsem ti ho líp jak máma?“
„Kouřilas ho úžasně, seš naprosto skvělá,“ vzdychal.
„Chceš vědět, jestli šukám i líp než máma?“
Neodpověděl a místo toho jen přivíral oči. Nahnula se k němu blíž a začala jej líbat. Nejdřív jen zlehka na rty, ale pak přešli do francouzáku. Jejich jazyky se proplétaly a prozkoumávaly ústa toho druhého. Přestala ho honit a hladila jej po tváři a ve vlasech. Mezi nádechy se zeptala znovu:
„Chceš to vědět? Chceš mě ošukat, taťko?“

Místo odpovědi chytil Petru za boky a hodil ji vedle sebe na postel. Sotva si lehla na záda, roztáhla instinktivně do široka nohy. Jan ze sebe rychle svlékl všechny svršky a už nalehl na svou nevlastní dceru. Díval se jí do nadržených očí a poprvé zasouval do frndy, která mu měla být zapovězena. Byla tak promazaná, že hned přirazil až na dno. Vysouval jej a zprudka přirážel, až se postel třásla.
Petra sténala a řičela slastí, nehty se mu zarývala do zad, Jan zběsile funěl a vychutnával si úzkou a teplou kundu své nevlastní dcery. Nebyl už z nejmladších, obvykle se udělal rychle, ale nechtěl svou mladou milenku zklamat a silou vůle oddaloval výstřik.
Začal se věnovat i jejím kozám. Zmáčkla si je k sobě a on do nich konečně zabořil obličej. Vsál do úst jednu cecku, pak druhou, olizoval její sliny a pot, žužlal bradavky mezi zuby a mazlil se s nimi, což Petru ještě víc rozpálilo. Začala mu přirážet do protipohybu a pokaždé ucítila péro nevlastního otce až hluboko v děloze.

„Líbí se ti mrdat nevlastní dcerku, taťko? Líbí se ti to, šoustám líp jak máma?“ provokovala ho mezi přírazy a slastně hekala. Nemusela nic předstírat, byla neskutečně nadržená a celé tělo se jí třáslo vzrušením.
„Takhle … jsem … tvou matku … nikdy … nemrdal,“ vyhekal ze sebe Jan a s každým slovem přirážel prudčeji a prudčeji. Pokojem se neslo hlasité pleskání dvou zpocených těl, hekání a vzdychání. Petra se musela chytit oběma rukama madla postele, aby se zapřela. Nohama navíc nevlastního otce zezadu objala. Stahy kundy neklamaly, udělala se, a to byla konečná i pro něj.
„Už… budu… už…“ křikl a vsál si její pravou kozu do úst.
„Udělej se do mě, vystříkej se do mě jako do mámy, chci tě v sobě, vykrop mě, taťko, áááách ano, ano, nepřestávej, ano, ano,“ řvala rozkoší, když cítila, jak se současně s jejím orgasmem Jan udělal. Jeho výstřiky nebraly konce a cítila, jak jí stříká hluboko dovnitř sperma nevlastního otce.

Bylo dobojováno. Ležela nahá a zpocená pod svým nevlastním otcem, ňadra plná cucfleků a z kundy jí vytékalo  horké sperma. Jan se překulil vedle ní a ztěžka oddechoval. Koukal na strop a nemohl se hnout, jak byl zmožený. Vtom ucítil, jak mu znovu vsála slehlý ohon do úst.
„Chci tě ochutnat, taťko,“ šeptla jen a očistila mu péro od spermatu i svých vlastních kundích šťáv.
Když byla hotová, lehla si vedle něj a hladila jej po tváři a po hrudi.
„Byls úžasný, tohle jsem vůbec nečekala, opravdu, mrzí mě, že jsme to neudělali dřív,“ řekla.

Netušil, zda mu jen lichotí nebo to myslí vážně. Najednou mu však došlo, co se stalo. Se vší hrůzou si uvědomil, že právě omrdal  nevlastní dceru, dceru své ženy.
„Tohle se nesmí nikdy nikdo dozvědět, je ti to jasné?“ řekl zajíkavě.
„Nech toho, nekaž to!“
„Ne, Petro, kdyby se to někdo dozvěděl, máme z toho průser.“
„Neboj, taťko. Zůstane to v rodině,“ odpověděla mu s úsměvem, mrkla na něj a políbila jej na ústa.
Vtom oba uslyšeli zezdola bouchnutí domovních dveří…

 

 

Navigace v seriálu<< Vilové předměstí 11 – Ráno u Sedláčků
5 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Reniem

Moc pěkný dil!Fakt jsem si to dokázala přestavovat,ze se to tak deje.Libi se mi,ze na to všichni hned nehupli najednou,ale ze to jde pomalu a tím se stupnuje vzruseni.A úplně nejlepsi bylo jak jsi tam propasoval jiny svůj seriál.To bylo fikany;)

Fred

Líp než Reniem bych to nenapsal. Poutavé, nápadité a věrohodné. Včetně toho „naroubování “ na souběžně běžící seriál.

Martin

Tentokrát je to opravdu hodně dobrý díl . Stupňování děje , včetně následných výčitek svědomí až po vlastní sex s Petrou . Hodně vzrušující díl .

David

Bude mít serial pokračovaný jinak je to moc dobré

Denis86

Rád bych si někdy přečetl další pokračování povídky

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x