Mýtinka 13 – Den poté

Toto je 13 díl z 16 v seriálu Mýtinka

Usnuli jsme v objetí, zmoženi řáděním a alkoholem  a netrvalo to dlouho, když sluneční paprsek nás začal  šimrat na víčkách. Jana se slastně protahovala, zívala na celé kolo nejraději by spala celé dopoledne.
„Pojď, přitul se ke mně,“ lákala úlisně, „mně se s tebou spí nejlíp.“

Políbil jsem ji a pak něžně připomenul:
„Nezapomínáš,  že máme také nějaké povinnosti? Víš, že Rudla s Bětkou přijedou na oběd.“
Vylítla.
„Ježišmárja, to nemohls říct hned, tolik práce a já se válím po posteli nahá.“
„Tak se obleč,“  poradil jsem jí.
Vrhla po mě výhružný pohled a zavrčela:
„Že tě nechám za trest opakovat celou noc stokrát?“
„I s tím zalechtáním?“ přisadil jsem si.
„Né to né,“ vypískla, „ještě se teď třesu, jak jsem se lekla.“

Zmizela v koupelně, a já začal polidšťovat naše lůžka. Po chvíli se objevila v novém domácím oblečení, na prsou kapsičky se srdíčky.
„Ty těm klokánkům nedáš pokoj, vždyť se nachladí,“ řekl jsem a přivinul jsem  ji k sobě.
„Myslíš?“ zeptala se mazlivě a nasměrovala mou ruku někam pod kapsičky.
Měla tam tři knoflíčky, které mě honem pomáhala rozepnout. Vklouzl jsem dovnitř a ve dlani cítil ňadro, jak se na ni roztouženě tlačí.
„Zadrž, svůdná vílo!“ řekl jsem  mezi polibky, „to chceš dávat hostům chleba se sádlem?“
Uznala tento pádný argument, pozapínala se, pohanila ustlání postele, že tak se to nedělá a poslala mě do kuchyňky.
Rozhodl jsem se že připravím Bětce zase něco, co bude chtít ze mě vymámit.

Nakrájel jsem maso, v misce promíchal se sojovou omáčkou, přidal trochu pepře a dal do chladna odležet.Raději jsem toho udělal celou misku, protože Rudla, jak mu něco zachutná, je neudržení. Kolem jedenácté jsem připravil rýžovar a dal vařit rýži. Jana přišla do kuchyňky, rozhlédla se a udiveně se ptala:
„Ty nevaříš?“
„Ne, dáme hostům přece jen ten chleba se sádlem,“ škodolibě jsem se zašklebil.
Nafoukla se, že to si o mě nemyslela a práskla dveřmi od kuchyňky.

Hosté měli přijet kolem poledne, tak včas, aby to bylo ještě teplé, rozehřál jsem olej na pánvičce a maso na něm pomalu opékal. Pootevřel jsem dveře od kuchyňky, promíchával maso a vůně sojové omáčky začala pomalu vyplňovat prostor naší boudičky. To vzbudilo mlsné buňky milované choti která se odněkud přiřítila, nasávala, nakukovala co to je.
„Žou vej čou,“ řekl jsem a Jana se na mě nechápavě podívala:
„Co mám dělat?“
„Nachystat na stůl,“ řekl jsem, tuše zase nějakou domácí válku.
„Tak to příště řekni česky,“  nabručeně řekla a šla chystat příbory.

Každou chvíli by se měl ozvat řev teréňáku z Vyhlídky. Už jsem byl nervózní, když vidím oknem, jak od silničky se odlouplo Rudlovo soukromé auto a sjíždí k nám.
„Už jedou!“ zařval jsem, Jana si honem rovnala šaty a kontrolovala jestli má pozapínaný klokaní otvor.
Vyšli jsme na verandu a vidíme, jak z auta vystupují rodiče a Rudla s Bětkou.
„Proboha,“ zašeptala Jana, „my jsme úplně na naše zapomněli.“
„Tak to teď napravíme, pojď,“ a vzal jsem ji okolo pasu.

Přivítali jsme se s rodiči, překonal jsem Rudlovo pošťuchování, prý „jaký to bylo,“ a pozvali jsme hosty ke stolu.
Bětka mně šeptala:
„V kufru máš hrnec segediňáku, já vím, že jste na vaření neměli čas.“
„Děkuji,“ pohladil jsem ji, „nech si ho tam pro Rudlu, možná mu to u nás nebude chutnat.“
Začichala:
„Co to tady voní, tos dělal něco cizokrajného?“
„Žou vej čou,“ řekl jsem rychle a Bětka na  mě koukala:
„Co jsi říkal? Nebylo ti rozumět….“
„Uvidíš,“ pošeptal jsem ji a odkráčel do kuchyňky.

Jana se za mnou přiřítila, že mi bude pomáhat. Zavazela, každý talíř, který měla hostům donést očichávala a stále vyzvídala,  co to je. Hostům velice chutnalo, tatínek si dvakrát přidával a Rudla v kuchyňce vylizoval hrnec.

Po obědě se rodiče šli projít po Mýtince.  Jana s Bětkou začaly umývat nádobí, Rudla se uvelebil spokojeně na pohovce, popíjel pivečko a lebedil si že nemusí nic dělat. Bětka se ke mně přitočila a začala loudit recept.
„Ale já už jsem ti zaplatil,“ řekl jsem udiveně.
Sebrala se naštvaně a šla za Janou.

Sedl jsem si s Rudlou a ten začal vyzvídat, jaké to bylo. Tak jsem mu, samozřejmě upraveně a bez detailů, vylíčil noční zábavu. Rudla zařval, zaječel a válel se smíchy po pohovce. Ženské vylítly z kuchyňky, co se stalo a Rudla v záchvatech smíchu se ptal Jany, jaké to je na stropě. Zčervenala jako rak, loupla po mě očima a „že to vypadá, že někdo bude stokrát opakovat.“

Ženské zmizely v kuchyňce a po chvíli se z kuchyňky ozval jekot a smích. Dalo se očekávat, že to Bětka z Jany vytáhne.
Rudla se svalil vedle mě, utíral si oči a zeptal se:
„To tě Jana nepřizabila?“
„Ne, jen chtěla mě zakousnout, ale nepodařilo se jí tak otevřít pusu,“  řekl jsem suše.

Po chvilce se rodiče vrátili z procházky a spokojeně prohlásili, že je jim tady dobře, ale  už by potřebovali jet domů.
Tak jsme si s tatínkem potřásli rukou, slíbil jsem mu že na Janu dohlédnu, maminka s Janou si poplakaly na ramenou, rozloučili jsme se a všichni odjeli.
Posklízeli jsme poslední zbytky, pozhasínali a šli se natáhnout. Předchozí noc jsme toho moc nenaspali, tak jsme si řekli, že to doženeme.
Jana zmizela v koupelně, já se převlékl do pyžama a čekal, než se vrátí.
Vynořila se z koupelny v pyžamu, zavrtala se ke mně a začala  loudit, co všechno jsem Rudlovi prozradil.
„No, přece všechno,“ pokrčil jsem rameny.
Ztrnule se na mě dívala, červená jako rak a třesoucím se hláskem prosila:
„Řekni, že to není pravda, že mě jenom zlobíš. Tisíc let s tebou nebudu mluvit,“ vyhrožovala.
Uklidnil jsem ji dlouhým polibkem a zašeptal:
„Neboj, i satyr má svá tajemství.“

Spokojeně se  opět zavrtala ke mně a loudivě konstatovala:
„Ale přece jenom to budeš stokrát opakovat.“
Zamyslela se, a pak milostivě prohlásila, že možná  z té stovky něco sleví.
Její šedá kukadla se pomalu zavřela, tak jsem se k ní přitiskl a usnul také.

Navigace v seriálu<< Mýtinka 12 – Svatební nocMýtinka 14 – Výbuch >>
5 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Zatím je to škádlení drží. Uvidíme jak jim to vydrží. Těším se na další díl.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x