Poněkud perverzní komedie 06

To smutné Tomovo léto se překulilo v babí, nebo chcete-li v indiánské. Krhel bab i nějaký Indián se v něm skutečně najde. Prdelaté kůzlátko i s oběma rodiči bylo u příležitosti vinobraní na návštěvě u dědečka na Slovácku a proto Tom souhlasil, aby se tento víkend maminčina kamarádka a pomocnice, paní Vojtovičová, pustila do mytí oken.
V domě nastal obvyklý „bordel jako v tanku“ umocněný tím, že paní Vojtovičová si sebou přivedla své tři dcery. Při pohledu na tyto tři snědé, hnědooké, dlouho a tmavovlasé, dlouhonohé avšak slovansky širokoboké krasavice, se Tomovi vrátila dobrá nálada.

Výjimečná krása těch dívek vyplývala z velice pestrého křížení genů. Jejich také znatelně snědší maminka Magda měla matku Rusku a otce Rumuna. Zřejmě proto byla maďarské národnosti.
Otec dívek, Polák pan Lech Vojtovič, měl mezi svými předky určitě když ne regiment Maďarů, tak Tatarů a jeho maminka byla Němka. Je tedy zcela logické, že ty tři skvělé modelky pro Monu Lízu, narozené ve Slezsku, byly národnosti české. To přinášelo Tomovi, hlásícímu se tvrdohlavě k národnosti moravské, uspokojení tak veliké, že by je nejspíš nepředčila ani současná soulož s těmi třemi snědými zázraky přírody.

Skvěle macaté mamince Magdě se pro její v paneláku dobře známou hlasitou živočišnost přezdívalo Maryčka, kdežto její muž horník byl znám pod označením „starý Magdon“.
A opravdu zlé panelákové jazyky tvrdily, že při sobotních návratech starého Magdona z harendy domů ryčívá Maryčka trojhlasně, protože nejmladší dcera Taťána je dosud pod zákonem a tudíž ještě maminčina.
To zcela zjevně neplatilo pro osmnáctiletou Natašu, jejíž jediné zhoupnutí kyprého boku by dokázalo vyvolat na Vančurově ulici, kde v hornickém paneláku všichni bydleli, řetězovou dopravní nehodu. A to by byl opravdu jen mírnější důsledek vyzývavosti jejího půvabu.
Při nedávném výjezdu tankového praporu na nedaleký tankodrom se totiž řidič prvního bojového vozidla otočil za Natašinou, jej míjející prdelkou a v úžasu nad tím božským vrtěním přišlápl pravý rajčák.
Ocelový lauf tanku okopíroval řidičův nadržený pohled a poněkud podrazil příhradový stožár vysokého napětí. Řidičův pyj nepochybně přímo ocelově tvrdě strměl dál, což se však o skutečném ocelovém stožáru nedalo tvrdit, a proto ten den až do večera byla celá čtvrť bez elektrického proudu.

Nejstarší dvacetiletá Ivana stejných efektů dosahovala pouhým vilným pohledem, jejž znalci neomylně podle konkrétní situace klasifikovali, poněvadž na hlavě byla Ivana dosud obouoká, ve stupnici od dvaceti do dvou set ztopořených pohlavních údů.
Úsměvem a tím dvěstě čurákovým pohledem obdarovala každého, kdo se neudržel a řádně si plácl do jejích neskutečně dokonale a mohutně vyprdelených, ovšem vždy zásadně bílých kalhot. Vynikající kvalifikace pro učitelku, jenže sotva pro druhý stupeň základních škol.

Tyto čtyři příslušnice něžného pohlaví se dostavily dopoledne v letních květovaných šatech, jež jim slušely stejně dokonale jako pod nimi oblečené bílé spodní prádlo, v němž se údajně tolik při práci nepotily.
To se určitě nedalo říci o Tomovi, jehož ta na tmavé pleti ostře kontrastující a mohutně vyboulená běl dohnala do koupelny, kam se šel přebalit. Ten jeho poklad při pohledu na kolem kroužící mladá a opravdu jen minimálně oděná těla slzel z té krásy dojetím jako stará kurva.
Ale ani v koupelně potřebný azyl nenalezl, neboť právě do té koupelny musely lepé a na počátku podzimu rozjařené myčky oken pro vodu.
Když Maryčka, tedy paní Vojtovičová, velela přepadovému komandu k návratu na základnu, Tom se zaradoval. Jenže předčasně. Náhradnice Mony Lízy se z úsporných důvodů měly ještě osprchovat a rychle mazat domů nachystat tatíkovi oběd, neboť tento razič rekordman měl i v sobotu odpolední na nějakém vládou sledovaném překopu.

„Chtěl bys dovnitř?“ ptala se paní Vojtovičová Toma, když mu v obýváku servírovala od Vojtovičů donesenou polévku a z koupelny tou dobou znělo štěbetání, přerušované výbuchy hrdelního smíchu.
Když Tom němě zakroutil hlavou, pokračovala: „Já vím, připadal by sis jako princezna předhozená tříhlavé sani. Ale neměj strach, já dám na tebe pozor. Vždyť tvoje maminka byla moje nejlepší kamarádka a ty už máš tu svoji Majku. Dověděla jsem se od holek, že se od naší Táničky liší jen světlejší pletí s modrýma očima. Škoda, tebe bych si za zetě považovala, a ne pro ten dům.“

Po pravdě řečeno, v tomto okamžiku Tomovi připisované vlastnictví prdelatého kůzlátka připadalo jako nevyléčitelná nemoc. Kůzlátko o odpanění zatím nestálo, což však nebylo možno říci o Tomově přirození.
To stálo jak o to odpanění, tak imrvere furt.
Potenciální tchyně při odchodu na rande pokaždé vyzývala: „Dělejte oba tak, ať holka, Tome, v klidu odmaturuje!“

Za této situace dospěl Tom k poeticky cynickému názoru, že úmrtí maminky nepřináší jen bolest srdci, ale ještě větší šourku. Vždyť už přes tři měsíce ji marně tiší ruka utěšitelka. A jestli to není k zlosti! Dnes mu jako pravověrnému mohamedánovi po baráku lítají čtyři skoro nahatý ženský, a jedna z nich je jako na sviňu maminka těch zbývajících!

Však nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř.
Když v koupelně chichot umlkl, naklusaly ty tři grácie před Toma stále ještě jen v tom bílém spodním prádle, vyšpulily na něj ty své boubelaté panímandy a Iva chtěla vědět, která z nich ji má nejkrásnější. Tomův soud, nápad Ivany, však byl netradiční.
Náhradní Paris obešel tři vystavené trojrozměrné exponáty a každý z nich znalecky přes bílé kalhotky pleskl.
Jelikož začínal o nejmladší Táničky, tak nejstarší Ivu již pleskl, a za tu nestydatost raději třikrát na holou.
Pak však ukázal na ten čtvrtý a nejrozměrnější výstavní kus. Bouřlivé protesty odbyl ledovým klidem Angličana: „My, skuteční znalci, před prakticky bezcennými kopiemi dáváme přednost originálu!“

Tomovo vítězství bylo nezpochybnitelné. Organizátorka soukromé soutěže krásy a Tomova spolužačka ze základky je přímo protokolárně stvrdila výrokem: „Tome, ty starý hajzle, já tě náhodou moc dobře znám!“
Nečekaná vítězka soutěže byla vzorově velkomyslná:
„Tak, holky, dostaly jste co jste chtěly a proto uhánějte nachystat ten oběd tatínkovi! Já počkám až Tom dojí polévku. Už ji má beztak studenou, a až mu nachystám druhé, přinesu domů jídlonosiče.“

Když zaklapla zahradní branka, nositelka vítězného exponátu oznámila
„Víš , Tome, že si docela galantní mladík, přímo rudý džentlmen. To si žádá odměny!“
Po tomto konstatování své úchvatně kypré hýždě přitiskla sedícímu Tomovi na jeho čnící a opět mokrý pyj.
„Jestli ty ale nejsi jenom takový lichometník a provokatér! Každá z mladých by tě s chutí vycucla jak malinu a ty dáš přednost skoro čtyřicetileté staré babě a navíc jejich matce. Holt, tichá voda břehy mele!“

Je pravda, že tichá voda sice na žádné mletí až dosud nemyslela, ale není galantní ztrapňovat dámu její nevědomostí. Obzvlášť, když ty fantastické Maryččiny kozy mu voní potem přímo pod nosem. Aby prakticky prokázal počestnost svého soudcování a svých úmyslů, pokusil se tu šestku vpravo nahoře vyvléknout z košíčku.
Chvíli s ní zápasil, avšak zbytečně. Její a na ni hrdá nositelka v obavách o velice namáhaný kousek své garderóby raději sama na zádech otevřela čtyřnásobný uzávěr z drátěných háčků.
Ty nádherné a těžké cecky paní Vojtovičové měl najednou všude kolem a chvíli mu trvalo, než se domohl téměř černých dvorců.
Když měl obličej na dně hlubokého údolí, neslyšel a bradavky těch mohutných prsů krásně čněly až kdesi daleko vzadu, kus nad jeho zády. Objímal velmi žádostivě to tentokrát smavé a krásně kypré tělo úplně cizí dospělé ženy s vědomím, že tato smyslná kráska je nepochybně ceckoun i prdeláč současně.

Paní Vojtovičová však nečekaně hbitě sesedla a když mu z mokrých trenýrek obratně vyprostila kamenící falus, vystříkl velmi vysoko, jako zahradní vodotrysk ještě dřív, než v jejích kalhotkách nahmátl medovou kundu.
Zajel jí do ní hned čtyřmi prsty a pěkně hluboko. Druhou rukou jí náruživě osahával a rozhoupával stehna a zadek.
To ji přimělo k tichému a viditelně šťastnému smíchu: „To je fakt paráda! Víš, že máme dnes šťastný den? Holky jdou večer do kina na premiéru toho náčelníka Apačů a Lešek se z odpolední vrátí až před půlnocí. Budeme mít pro sebe spoustu času.
Já vypadnu už před šestou jako ke kamarádce a ty si dáš teď horkou sprchu a klidně si zdřímneš. Já si tiše odemknu a probudím si tě tak, že na to v životě nezapomeneš! Jen se nestyď a hned teď mi ji ještě jednou pěkně rychle prober! Já už fakt musím za chviličku letět líbnout toho mýho kance a plivnout na něj pro štěstí. Ale, Tomíku, netvař se tak vyjeveně! Časem pochopíš, že to budem spolu dělat i pro jeho spokojenost a užitek.“

4.4 25 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Tak jsem zvědav na pokračování a jak se bude vyvíjet vztah k jeho dívce.

BBob

ó praktická to žena, jak vzácný úkaz. Jinak napsáno zajímavě, čtivě a květnatě!!

Mega

Matka Ruska,otec Rumun.Zřejmě proto byla maďarskej národnosti!Geniální!!!🤣

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x