Ráno jsem vstával do práce a vůbec se mi nechtělo z postele. Vedle mě ležela přítelkyně, to nejkrásnější a nejúžasnější stvoření na světě, alespoň pro mě, a mě čekal dlouhý nudný den v práci.Neochotně, až téměř s odporem, jsem se oblékal. Při pohledu na křivky nahé milenky ležící v posteli mi zacukalo v ocasu, který se tím dožadoval dalšího zásunu. […]
Moje přítelkyně Přečíst vše 2 »
Procházel jsem se večerním městem, když z ničeho nic začalo pršet. Příjemný a vlahý večer se změnil a já byl nucený vyhledat nějaký úkryt. Hospod bylo sice kolem mě všude dost, ale neměl jsem zrovna chuť trávit čas nad půllitrem. V podloubí, kde jsem se zrovna skrýval, jsem zahlédl malou nenápadnou ceduli. Nápis „čajovna“ byl docela lákavý,
Seděl jsem za stolem u počítače a přede mnou se kupila hromada knih. Sháněl jsem nějaké podklady do práce a bohužel elektronické zdroje nebyly veřejně dostupné. Musel jsem do knihovny, kde měli přístup k několika databázím. A když už jsem tam byl, tak jsem hledal i v papírových knihách. Tak jsem skončil ve studovně zavalen prací. Studovna
Před časem jsem si poranil koleno. Následovala operace a teď mě čekala série rehabilitací. Něco, na co jsem se moc netěšil. Nepříjemné sestřičky, které jsou spíš mučitelky a trapičky než milosrdné sestry, k tomu třikrát týdně zabitá více než hodina. Belhal jsem se na první rehabilitaci a netušil jsem, co mě čeká. Nikdo mi nic neřekl.
Mladá stážistka, která nastoupila do firmy, pobláznila veškeré mužské osazenstvo kanceláře. Hezoučká blondýnka přijímala komplimenty s úsměvem, ale nikoho si nepustila blíže k tělu. Časem se ujala přezdívka Prcinka, snad kvůli jejímu dokonalému zadečku, který ráda vystavovala v upnutých džínách. Byla pro každou legraci, po práci však nasedla do mercedesu, kde na ni čekal výrazně starší přítel a
Svátky klidu končí a blíží se čas návratu. Jenže budoucí švagrová má pořád chutě… „Sakra, tady nemůžeme,“ blesklo mi hlavou. „Vůni mrdu by stoprocentně Martina ucítila.“ Chytil jsem Zuzaně ruce zabořené v mých slipech a zastavil vehementní postup útočící saně.„Tady ne!“„Tak pojď ke mně do pokoje, ale dělej,“ kontrovala Zuzana. Doslova mě protlačila chodbou do svého
Vánoční hvězda 17 Přečíst vše 2 »
Komu se nelení, tomu se zelení. Silvestrovské, časné ráno, mne zastihlo zpoceného v klinči s Martinou. Zlenivělý ohon vyklouzl z pohostinné mušličky, havraní čupřina se položila na mé rameno a téměř současně jsme usnuli. Ze dvora nás probralo krákorání hladových slepic. „Ježišmarjá, to už je hodin…“ lekla se Martina.„Půl desáté pryč. Vždyť nikam nespěcháme a
Vánoční hvězda 16 Přečíst vše 2 »
Bejk si vybral věci ze skřínky, kterou v záchvatu zuřivosti rozmlátil, odemknul vstupní dveře a svazek klíčů hodil jako granát do sálu. Vystrašený Lumír se vynořil ze šatny, hned poté co za Bejkem práskly vstupní dveře. Předtím se už chystal vyrazit Regíně na pomoc, ale Bejk ji naštěstí pro něho nechal na pokoji. Poté, co
Ležela a oddychovala, havraní vlasy rozhozené na modrobíle pruhovaném kanafasu polštáře, dědictvím to po babičce. Hladím bříško, rychle se zdvíhající v rytmu dechu, cítím cval splašených koní.„Tak sis to asi nepředstavovala, viď?“„Hmm, ale mám „to“ za sebou. Ze začátku jsem myslela, že je po mně, že mne snad kucháš zaživa. Pak už to bylo dobré.“„Dovedeš
Vánoční hvězda 15 Přečíst vše 2 »
Rychlé pleskání dvou těl o sebe v malém panelákovém pokoji náhle ustalo. V nastalém tichu bylo slyšet jen sípavé supění mladíka, který se svalil vedle ležící dívky.„Co je?“ zavrčela nespokojeně.„Musím … po… padnout … dech,“ supěl a hrudník mu poskakoval námahou.„Už zase? Děláš si snad prdel? To už je potřetí, Lumíre,“ vztekala se. „Kdybych věděla,
Protected by Security by CleanTalk
