Z naší debaty jsem byl ještě teď zpocený tím vzrušením a nervozitou. A dostal jsem trochu bláznivý nápad. „Kathy, potřebujeme si trochu zchladit hlavy a uklidnit se. Pojď, jdeme se vykoupat do moře.“ „Teď, v noci? Tak počkej, já se obleču.“ „Nic si neoblékej. Pojď tak, jak jsi.“
Seděli jsme vedle sebe opřeni zády o pelest postele a upíjeli to výborné víno. Objal jsem Kathy jednou rukou kolem ramen a čekal, až začne.
Další den jsme po cestách i necestách dvou ostrovů, i s využitím trajektu mezi ostrovy, dorazili před večerem do malého resortu nedaleko města, kde jsme zítra měli jednání. Ubytovali jsme se v malém bungalovu přímo u krásné pláže s bílým pískem a křišťálově čistou vodou lemované kokosovými palmami.
Od té vášnivé noci mého prvního spojení s Kathy se můj život v San Carlos změnil téměř na romantický příběh. Přes den jsem se zcela ponořil do práce. Hrubá stavba budov nemocnice rostla a zajišťování všeho možného pro potřeby stavby mi zabíralo vždy alespoň tři dny v týdnu. Zbylé dny jsem trávil na stavbě a
Ráno jsem se probudil za svítání. První pohled po otevření očí mi padl na hnědé kolečko s hrbolkem uprostřed. Hned mi došlo, že se dívám na bradavku na prsu Kathy, která spala otočena ke mně a svá prsa měla těsně před mýma očima. Vzpomínka na noční něžné milování s Kathy mi přivodila okamžitou ranní erekci.
Po deseti dnech od mého neuváženého návrhu se mi zdálo, že je mezi námi zase vše jako dřív. Ale hned další den byla Kathy opět zamlká, nervózní a jako by o něčem stále přemýšlela. Nechtěl jsem vyzvídat a snažil jsem se chovat jako by se nic nedělo.
Letadlo z Norimberku přistávalo dvanáctého března 2014 na vídeňském letišti Schwechat a rolovalo k budově. Mezi cestujícími, kteří přistupovali do letadla na lince Frankfurt, NorimbAerk, Vídeň a Teherán byla i má maličkost.
Ráno bylo ozdobené krátkým deštěm, když se však Šárka vydala s Tomášem za zbytkem rodiny, bylo již nádherné, letní počasí.
Rodinná pouta po 20 letech 06 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Zřejmě vytušila o co půjde, snad z mé vážné tváře, snad intuitivně. Upřela na mě své mandlové oči a zpozorněla. „Bonito, dobře víš, že se mi pomalu krátí čas k odjezdu z Mexika a rád bych s tebou probral, co bude dál.“ Slova z mých úst odkapávala, jako kapky ledové vody do poháru. „Do tří
Únava z pracovního vypětí posledních dnů mi zavírala oči. „Pojď si lehnout do postele, bude to pro tebe pohodlnější. V křesle by ses moc dobře nevyspal,“ probral mne hlas Bonity. Následoval jsem její krásnou postavu do svého pokoje a tam po odhození svršků padl na postel a v mžiku usnul. A jen vzdáleně vnímal, jak
on Výměna 02První díl se mi líbil více. Tady již na můj vkus b… on Výměna 01Naše bezejmenná hrdinka, vzorná to úřednice, je bu… on Překvapení 03Nemusí Ti to být líto. Podle mého názoru jsi to mo… on Překvapení 03Pláčeš pěkně, šle na špatném hrobečku.
on Překvapení 03Pěkné a citlivé zakončení, škoda ze je to poslední…