sadomaso

Moničino studium 17 – Madam Kamila

Toto je 17 díl z 17 v seriálu Moničino studium

Ráno se Monika probudila a po návštěvě koupelny ohlásila Q rudý kód. V odpovědi se dověděla, že to Q bere na vědomí, nicméně večerní masturbace platí. To Moniku zrovna moc nenadchlo, ale co mohla dělat. Když se vrátila ze školy, roztáhla závěsy, které předtím Věrka zatáhla, svlékla se do kalhotek a jako každou středu si na stole u okna zapnula počítač a učila se. Po zazvonění budíku počítač zaklapla, vešla do ložnice, rozsvítila lampičku, svlékla si kalhotky, pro jistotu dala pod sebe ručník, roztáhla nohy, naslinila si ukazováček a začala jím kroužit kolem hrášku.

Dlouho ji trvalo, než se dostala do provozní teploty. Neměla na to náladu a bolest v břiše jí taky nepomáhala. V hotýlku ji zaujal jeden muž, kterého obsluhovala. Byl tam s manželkou, atraktivní blondýnkou. Představovala si, že je u nich. Klečí na čtyřech, muž ji zezadu protahuje a ona se u toho snaží lízat ženinu kundičku. V rytmu přírazů do ní naráží, až má od ženiných šťáv upatlaný celý obličej. Potom s ní zaujme polohu 69. Monika je dole a může zblízka sledovat, jak ho muž vrazí do své manželky. Po pár přírazech se propne a vykropí její studánku. Vytáhne ho ven a strčí Monice do pusy, aby ho očistila a ona tak bude moct ochutnat směs jejich šťáv. Ve chvíli, kdy si představovala, jak slízává semeno vytékající z její kundičky, se konečně udělala.

Byl nejvyšší čas. Sotva se trochu vydýchala, uslyšela klapnutí vchodových dveří. Rychle vyskočila z postele, hodila na sebe kalhotky a noční košili a zatáhla závěsy v ložnici. Ještě ji proletělo hlavou, že je divné, že v protější budově je v posledních čtyřech pokojích v nejvyšším patře tma, stejně jako v posledních dvou v předposledním patře, zatímco ve zbytku budovy se svítí a už Věrka otevírala dveře ložnice.
„Můžeš mi říct, proč jsou v kuchyni roztažené závěsy?“ řekla naštvaně. „To je puch, že tu nevyvětráš,“ dodala a otevřela ventilačku.
„Co jsi taková nakvašená?“ zeptala se Monika.
„Ále, jsem unavená. Markéta s Pavlou hlásily už minule, že nepřijdou a z kluků nepřišli Adam s Béďou. Nevíme proč, nikomu nic neřekli. Takže nebyl nikdo na střídání a já kráva jsem si byla po škole ještě zaběhat.“
„Tak to by sis mohla odpočinout u filmu. Už jsi viděla Matky na tahu?“
„Ne, je to dobré?“
„Nevím. Taky jsem to ještě neviděla, ale prý jo. Uděláme si čaj a zkouknem to, ne?“
„Tak jo. Já jdu udělat čaj a ty to tu nachystej,“ řekla Věrka a odešla z ložnice.
Monika posunula noční stolek před postel, a když se Věrka vrátila s čajem, byl už na něm nachystaný notebook s filmem.

Druhý den ráno se stalo něco, co Monika nechápala. O přestávce se přesouvala z jedné učebny do druhé, když jí do cesty vstoupil nějaký kluk a řekl jí, že to včera teda bylo slabé. Monika se na něj nechápavě podívala, pomyslela si, co že je to za trotla a pokračovala dál.

Co to mělo znamenat, zjistila v pondělí po návratu z fitka. Předtím v neděli zrušila červený kód, načež jí přišla zpráva, ať počítá s úkolem na úterý. Potřebné informace dostane v pondělí večer. Takže se natěšená, co pro ni Q chystá, vrátila na kolej a sotva zavřela dveře, vyjela na ni Věrka: „Tak ti teda pěkně děkuju!“
„Co se stalo?“ zeptala se zmatená Monika.
„Kvůli tobě kluci nechtějí jít na volejbal.“
„Kvůli mně?“
„Minule ti dva nepřišli, protože se dověděli, že si tu jedna…“ na chvíli se odmlčela, „mastí každou středu večer frndu a nemá zatažené závěsy. Tak to chtěli vidět. No a tento týden se chtějí jít podívat všichni. Takže na co bych šla na volejbal, když nás tam bude pět a půl.“
„A proč si myslíš, že jsem to já?“ zeptala se nervózně Monika.
Vysloužila si tím jen pohrdavý pohled.
„Chceš mi říct, že se pletu? Že bys to nebyla ty? Vždyť ty bys šla nahá do obchodu, protože ti to někdo, koho vlastně ani neznáš, přikázal. Nebo už víš, kdo to je? Navíc je to zrovna v den, kdy tu nejsem. A hlavně! Jak nebyly v kuchyňce zatažené závěsy, tak mě viděli, když jsem přišla.“
Monika na to neměla co říct.
„Stojí ti to vůbec za to? Máš štěstí, že jsme na starých kolejích, tak tě můžou očumovat jen asi z osmi pokojů. Bydlet na nových, kde je deset pater…“ odmlčela se Věrka.
„Já… Prostě jsem dostala takový úkol,“ odpověděla zahanbeně Monika.
„Fajn. Takže kvůli tvému úkolu nebudu mít s kým hrát volejbal? Takže moje milá zlatá, já ve středu nikam nejdu a budu se tady učit. A nechci, aby na mě někdo čuměl, takže budou zatažené závěsy! Rozumíme si?“ řekla Věrka a založila si ruce na prsou.
„Promiň,“ sklopila Monika hlavu, „napíšu Q.“ Vytáhla telefon a ve zprávě popsala Q situaci.

Vyměnili si pár zpráv a potom dle pokynů přišla za Věrkou.
„Máš na kluky kontakt?“
„Jistě že mám.“
Monika chvilku otálela, pak se nadechla, podívala se na Věrku a řekla: „Zavolej jim, nebo napiš, že když přijdou na volejbal, udělám jim příští pondělí liveshow jen pro ně. Ale opravdu jen pro ně, ne že si pozvou kámoše.“
„Cože?“ vytřeštila Věrka oči.
„Nechceme ti kazit tvůj volejbal a mou, jak už teď najisto vím, ne tak úplně soukromou chvilku. Takže jim musím nabídnout něco lepšího,“ pokrčila rameny, „a Q chce tu odpověď ještě dnes.“
„To jako fakt?“
„Co fakt? Tu odpověď?“
„Ne. Ty se fakt před nimi svlíkneš a …?“
„Nebude to poprvé, co si to před někým udělám,“ odpověděla Monika a zčervenala. „Dělám to přece minimálně každou středu,“ dodala a ušklíbla se.
„Ale to jsi o tom nevěděla a navíc to bylo z dálky a přes okno. Tihle tam budou přímo u tebe.“
Monika pokrčila rameny. „Marek si k sobě pozval hosty a pak mě nutil si to před nimi dělat a úkoly od Q mě taky zavedly k lidem, které jsem neznala a dělala jsem mnohem víc, než si jen před nimi vyhonila frndu.“
„A to se nestydíš?“ zeptala se Věrka
„Stydím. Hodně. Ale vzrušení to nakonec přebije.“
„Takže jsi něco jako stydlivá exhibicionistka?“ ušklíbla se Věrka. „Ale jak jim to mám vysvětlit?“ zeptala se zase vážně.
„Víš co, někoho vytoč, já si to převezmu a vysvětlím mu to.“

A tak Věrka vytočila Adama, když to zvedl, předala telefon Monice a ta Adamovi vysvětlila, že když nepůjdou na volejbal, nepůjde tam ani Věrka a nebude ani čumenda. A když půjde, čumenda bude v pondělí a pěkně zblízka, ale že je potřeba, aby se, nejlépe hned, domluvil s ostatními a dal co nejdříve vědět, jak se dohodli. Neuběhlo ani deset minut a Adam volal, že jednomyslně odsouhlasili Moničin návrh a na volejbal tedy půjdou. A jelikož Pavel byl zrovna s Markétou a Pavlou studovat kvalitu piva v restauračním zařízení, vznesl dotaz, zda se může zúčastnit i ženská část týmu. Monika to samozřejmě potvrdila a dodala, že přesný čas a místo ještě upřesní.

Potom napsala Q, že to klaplo. V odpovědi stálo, že s jinou variantou se nepočítalo, a že se má zítra v 17:30 hlásit u madam Kamily.

Chvíli před určeným časem stála před domem. Nebyla si jistá, jestli může zazvonit dříve, ale byla zima, tak to riskla.
„Prosím?“ ozvalo se z reproduktoru u branky.
„Dobrý den, tady Nika. Přišla jsem za madam Kamilou,“ odpověděla Monika, která si nebyla jistá, jestli to byl hlas madam, nebo ne.
„Pojďte dál. V šatně se převlékněte a přijďte za mnou do obývacího pokoje.“
„Takže to byla madam,“ pomyslela si Monika.

V šatně na ni čekaly šaty francouzské služebné, ale oproti těm z hotýlku působily velmi cudně. Sukně byla až po kolena a zakrývaly bradavky. K uniformě patřily i černé krajkové kalhotky, které byly víceméně průhledné, a tak moc prostoru pro fantazii nedávaly, a lodičky na nízkém podpatku, rovněž černé. Ještě jednou se prohlédla v zrcadle. Sama byla překvapená, jak sexy v tom kostýmu vypadá.

Sebevědomě vešla do obývacího pokoje, ale při pohledu na madam její sebevědomí rapidně pokleslo. Ta seděla na sedačce, levou nohu přehozenou přes pravou a něco si četla. Na sobě měla černou sukni po kolena, vínově červenou halenku zapnutou ke krku a červené páskové střevíčky. Monika si pomyslela, že vedle madam bude vypadat jako Škodovka vedle Rollsu i kdyby si oblékla oblečení z ryzího zlata. Postavila se vedle sedačky a čekala. Madam si Moniky nevšímala a dále si četla. Otočila list a, aniž by přerušila četbu, řekla: „V kuchyni je ve dřezu nádobí, které je třeba uklidit.“
Monika zůstala překvapeně stát jako kůl v plotě. Od chvíle, kdy se dověděla, že sem půjde, si představovala, co asi bude madam po ní chtít, ale mytí nádobí ji nenapadlo.
„Nenechte se mnou zdržovat,“ pronesla madam.

Monika se otočila a šla do kuchyně. Nádobí naštěstí nebylo mnoho. Dva hrnce, talíř, příbor a nějaké sklenice. Umyla ho, odložila na odkapávač a vrátila se do obýváku. Přistoupila k madam, která se mezitím zula a teď na sedačce při čtení ležela na boku. Čekala. Asi po minutě to nevydržela a řekla: „Nádobí je umyté, madam.“
Madam pokračovala v četbě a jen tak mimochodem oznámila Monice klidným hlasem: „Tady v pokoji je potřeba utřít prach. Vše potřebné najdeš v koupelně.“

V koupelně Monika našla hadr a sprej na nábytek. Zatímco otírala prach, madam ji okázale ignorovala a pokračovala v četbě. To Moniku rozčilovalo. Přece tu není od toho, aby někomu uklízela dům. Začala se před madam nenápadně předvádět. Při utírání konferenčního stolku se schválně předklonila tak, aby madam předvedla svůj dekolt. Obešla stolek, aby porovnala časopisy, které byly v jeho dolní přihrádce. Předklonila se tak hluboko, že madam mohla detailně prozkoumat, jestli jí kalhotky dobře sedí. Tedy pokud by odtrhla zrak od knihy.

Monika začínala být zoufalá a naštvaná. Raději rychle dokončila úklid, pracovní pomůcky odnesla do koupelny, vrátila se k madam a zeptala se, zda má pro ni madam ještě nějaké příkazy. Madam si v klidu dočetla kapitolu, odložila knihu, obula si střevíce a vstala.
„Říkáte, že máte vše hotovo? Tak to zkontrolujeme,“ řekla klidným hlasem a vyrazila do kuchyně.
„Proč je nádobí v odkapávači? Měla jste ho uklidit!“ řekla a otočila se k Monice. „Ihned to uklidíte a přijdete za mnou do pokoje!“

Monika popadla utěrku, prohledala skříňky, aby zjistila co kam patří a nádobí uklidila. Při práci přemýšlela, co vlastně měla za úkol s tím nádobím udělat. Byla si téměř jista, že ho měla jen umýt. Když se vrátila do pokoje, madam seděla na sedačce.
„Pojďte sem. Jsem s vámi nespokojena,“ oznámila madam suše, „svlékněte si kalhotky a lehněte si mi přes nohy!“

V Monice hrklo. Zase bude výprask? Když ležela s vystrčeným zadkem, bylo jí do breku. Ale zároveň v ní začínal růst vztek. Vždyť výprask v dotazníku nezaškrtnula. Ten minulý byl za trest a odsouhlasila ho, ale proč by měla dostat další? Z úvah ji vytrhla madam, která řekla: „Nádobí jste měla uklidit, a ne ho jen umýt. Za to dostanete čtyři rány. Na knihovně jste neutřela prach. Pokud tam nedosáhnete, měla jste použít schůdky, které jsou vedle ní. Zbytek pokoje jste zvládla, takže jedna rána navíc. To je celkem pět. A dalších pět dostanete za vaše naprosto nevhodné chování. Jste-li oblečená jako služebná, pak očekávám, že se tak i budete chovat. Správná služebná se NIKDY nechová vyzývavě před svým zaměstnavatelem, jako jste to předváděla vy.“

S posledním slovem dopadla na Moničin zadek první rána. Monika vykřikla leknutím, protože to takhle brzy nečekala. Další rána přišla vzápětí. I když. Žádná rána. Bylo to lehké plácnutí přes zadek. Madam pravidelně střídala obě půlky a po každém plácnutí je lehce masírovala. Až desátá rána byla trošku silnější, ale pořád nic, co by mělo Moniku znepokojovat. Madam ji zase masírovala. Hladila ji po celé sedýnce, sjížděla i na stehna a najednou mezi ně vklouzla. Lehkým zatlačením Monice naznačila, aby trochu rozevřela nohy. Začala ji hladit po vnitřní straně stehen.

Monice se líbil už ten „výprask“. Skoro to nebolelo a hlazení a masírování půlek ji vzrušilo. A teď, když ji madam lehounce pohladila po kundičce, jí unikl tichý sten. Doufala, že to madam neslyšela. Ta, pokud si toho všimla, nijak nereagovala. Pokračovala v hlazení. Doteky na kundičce byly stále častější. Monika se snažila potlačit vzrušení. Chtěla tak trochu madam oplatit ten její nezájem, ale proti prstům, které se začaly věnovat výlučně poštěváčku, neměla šanci. Ve chvíli, kdy už měla vyvrcholení na dosah, ruka zmizela a madam jí oznámila, že se může postavit.

„NEEEEEEEEE,“ křičela Monika v duchu. Celé její tělo madam proklínalo, ale nezbylo jí, než se postavit.
„Klekni si!“ ukázala madam před sebe. „Uděláš mi masáž nohou.“
Monika si klekla a natáhla ruce, aby madam sundala střevíčky.
„Ne! Rozepni je pusou. A běda ti, jestli je nějak poničíš.“
Monika se na sekundu zarazila. Potom se sklonila, jemně skousla zuby pásek a opatrně ho vysouvala ze spony. Chvilku zápasila s háčkem, který se jí nedařilo vysunout z pásku, ale nakonec se jí podařilo povolit zapínání natolik, že střevíček sklouzl madam z nohy. Stejným způsobem se postarala i o druhý. Sedla se před ní na paty, uchopila její pravou nohu a začala jí masírovat chodidlo. Madam si vzala knihu a začala si číst. Za nějaký čas Monice naznačila, že by se měla věnovat druhé noze.

Monika tedy masírovala levé chodidlo a přemýšlela: „Co kdybych teď pořádně přitlačila. Třeba bych si vysloužila další trest a možná bych se stihla udělat. Raději ne. Ona to pozná a zase na poslední chvíli přestane, anebo se naštve a opravdu mi nařeže.“
V tu chvíli madam zvedla svou volnou nohu a opřela palec o Moničiny rty. Pokývala palcem a jemně přitlačila. Monika pootevřela rty a palec toho hned využil a vklouzl do její pusy. Začala jej sát. Pohlédla na madam. Ta měla pohled stále upřený do knihy. Monika přizvedla masírovanou nohu k ústům, přestala masírovat a vložila do pusy i druhý palec. Mohla je tak sát a olizovat oba zároveň. Madam odložila knihu, položila hlavu na opěradlo a zavřela oči.

Monika si odložila jednu nohu do klína a plně se začala věnovat druhé. Ocucávala prsty, jazykem rejdila mezi nimi, líbala postupně celé chodidlo až k patě a zpět, zlehka okusovala a líbala nárt a potom se zase vrátila k prstům. Cucala palec a postupně si do pusy přidávala další a další až jich tam měla všech pět. Potom si přitáhla i druhou nohu a začala se jim věnovat oběma. Cucala palce, postupně po obou chodidlech jezdila jazykem, okusovala paty a věnovala jim tu nejlepší ústní péči, jakou uměla poskytnout.

U toho pozorovala madam. Sledovala její zvedající se hrudník. Madam byla tak vzrušená, že si vyhrnula sukni a vklouzla rukou do kalhotek. Monika si pomyslela, že by byla škoda, kdyby si to madam musela udělat sama a začala ji líbat kotník. Jazykem jí přejela po lýtku až do podkolenní jamky, kde se chvilku zdržela a pak se vydala po stehnu výše. Madam už byla silně vzrušená a když ucítila Moničin dech na svém zápěstí, odhrnula kalhotky stranou, chytila Moniku za vlasy a vrazila si její obličej do klína. Monika ochutnávala šťávy, které prýštily z kundičky a snažila se vymanit madam z rukou. Ta ji k sobě tiskla tak silně, že Monice začínal docházet dech. Postupně se propracovala k poštěváku. Sotva třikrát ho olízla a madam se vzepjala a začala křičet v mohutném orgasmu.

„KDO TI DOVOLIL SE MĚ TAM DOTKNOUT!“ zakřičela madam sotva trochu popadla dech.
Monika byla zmatená. Přece ji mohla zarazit, pokud to nechtěla.
„Okamžitě si lehni zády na zem! Ruce natáhni za hlavu a kundu vystrč směrem ke mně! Pokrč kolena!“ přikazovala madam už klidněji, přesto tón jejího hlasu Monice napověděl, že rozhodně nebude rozumné ji neposlechnout. Odsunula konferenční stolek, aby se tam vešla, lehla si a nervózně čekala, co se bude dále dít.

„Nohy od sebe! Posuň se, aby sis mohla nohy opřít patami o sedačku! Teď si budu hrát a ty se ani nehneš. Pokud se ti to náhodou bude líbit a budeš se blížit k vyvrcholení, dáš mi to vědět. Jestli se uděláš bez mého svolení, tak na ten minulý výprask budeš ještě s láskou vzpomínat. Jasné?“ zeptala se madam a sedla si na sedačku mezi Moničiny nohy. Chvíli si prohlížela ležící dívku. Potom si nazula střevíček a…

Monika ležela a nevěděla, co má čekat. Byla vzrušená a zároveň se bála, co s ní madam provede. Cukla sebou, když jí podrážka zatlačila na kundičku. Bála se. Opravdu se na ni madam zlobí a bude jí působit bolest, nebo tu zlost jen hrála? Momentálně se jí tvrdá a drsná podrážka pokoušela zatlačit hrášek do těla. Kundička ji ještě pořádně svrběla po předchozím dráždění, takže jí to nebylo nepříjemné.

Madam kroužila podrážkou po Moničině kundičce. Občas přitlačila, potom zase trochu povolila. Po chvíli zvedla nohu a špičatým podpatkem zatlačila na klitoris. Monika, kterou to zabolelo, pootočila pánví, aby se podpatku vyhla.
„Říkala jsem, že se ani nehneš!“ řekla přísně madam.
Monika ztuhla. Madam oddálila podpatek z hrášku a položila ho na kraj kundičky. Ta se celá leskla, jak byla mokrá. Zatlačila a podpatek vklouzl celý dovnitř. Chvíli s ním jen tak kroužila a potom začala přirážet. Když ji to přestalo bavit, vytáhla ho ven. Vyzula si střevíc a pár sekund Moniku jen tak pozorovala. Palci roztáhla závojíčky, aby si prohlédla vchod do jeskyňky. Potom si jeden otřela o vchod a přesunula ho na hrášek. Začala po něm kroužit. Druhý zasunula do kundičky a začala jím Moniku mrdat.

Monika se nezadržitelně blížila k vyvrcholení. Včas si vzpomněla a mezi vzdechy vykřikla: „Už budu!“
„Tak na to zapomeň. Běda ti, jestli se uděláš, než ti to dovolím!“ odpověděla madam, ale dráždění Moničiny lasturky nepřerušila.
Monika se snažila ze všech sil oddálit nevyhnutelné. Podlehla. Ve stejnou chvíli se ale ozvalo: „Můžeš!“
Vykřikla, její tělo se prohnulo do oblouku a začala se nekontrolovatelně třást. Madam vytáhla palec z jeskyňky, ale pokračovala v masáži hrášku. Monika chtěla dát nohy k sobě, aby si kundička odpočinula, ale madam vypadala, že nehodlá přestat, a požádat ji, aby toho už nechala, se Monika neodvážila.

Madam byla už zase silně vzrušená. Kdo by taky nebyl, kdyby měl před sebou děvče s roztaženýma nohama, které vás nechá si hrát s její kundičkou. Postavila se, svlékla si kalhotky, vyhrnula si sukni, klekla si nad Moničinou hlavou a začala si třít kundičku o její ústa. Potom se zaklonila, zapřela se rukama a nechala veškerou práci na Monice. Ta se nenechala pobízet a pustila se s vervou do obdělávání voňavé zahrádky, obklopené houštinou měděné barvy. Jazykem se snažila dostat co nejhlouběji, projížděla jazykem od hráze po vyústění močáku, cucala závojíčky a nakonec se zaměřila na hrášek. Kroužila kolem něj jazykem, kmitala po něm a přiváděla tak madam k šílenství. Ta to dráždění už déle nevydržela, chytila Moniku za vlasy, pevně ji k sobě přitiskla a třením o její ústa si přivodila orgasmus.

Svalila se na zem vedle Moniky. Chvíli tam mlčky ležely a přemýšlely o tom, co se právě stalo.
„Zkus to tu dát do původního stavu. V koupelně máš nachystaný červený ručník, pokud se budeš chtít osprchovat,“ řekla madam, když se zvedala ze země. Upravila si oblečení, ze země zvedla kalhotky a střevíce a odešla.

Když Monika vyšla z koupelny zabalená v ručníku a s uniformou v ruce, uviděla madam scházet ze schodů. Měla na sobě jednoduché plátěné kalhoty a tričko s širokým výstřihem. Sklouzlo jí na stranu a odhalovalo rameno. Mokré vlasy dávaly tušit, že i ona navštívila sprchu.
„Ty krávo. Bohyně sestupuje z nebes. Ta by vypadala dobře i v pytli od brambor,“ pomyslela si Monika.
„Oblékněte se a přijďte za mnou do kuchyně,“ řekla madam.
„Do kostýmu?“ zeptala se Monika.
„Pokud v něm chcete jet domů, tak klidně do kostýmu,“ usmála se madam.
„A… hmm… Ne,“ vykoktala ze sebe Monika a zmizela v šatně.

Když vešla do kuchyně, pokynula ji madam, aby si sedla ke stolu. „Dáte si džus nebo minerálku?“ zeptala se.
„Džus, děkuji,“ odpověděla Monika.
Madam jí podala plnou sklenici. „Objednala jsem vám Taxi. Přijede asi za půl hodiny. Nabídněte si ovoce,“ ukázala na košík na stole a sedla si naproti Moniky.
Monika poděkovala a vzala si kuličku hroznového vína.
Říkala jste, že studujete techniku?“
„Obor Kontrola a řízení.“
„A baví vás to? Vždyť to musí být samá matematika.“
.
.
.
Monika byla ze začátku dost nervózní, ale madam s ní mluvila klidným a už ne tak povýšeným hlasem, takže se v průběhu rozhovoru trochu uvolnila. Asi za půl hodiny je přerušilo zvonění mobilu.
„Máte tu odvoz,“ ukončila rozhovor madam.

Monika vstala, poděkovala za občerstvení a vydala se k východu.
U vchodových dveří ji madam zarazila: „Kampak? To, že si tu spolu povídáme, neznamená, že se se mnou nemáte správně rozloučit!“
Monika se zarazila, otočila se zpět k madam a sklonila hlavu. „Omlouvám se.“
Madam přistoupila k Monice a přísným hlasem jí přikázala: „Kleknout!“
Rychle si klekla. Madam k ní natáhla ruku. Monika ji políbila a chtěla se postavit.
„Co je? To má být všechno? To mi ani nepoděkuješ, že jsem tě udělala a dokonce jsem ti dovolila mě vylízat?“
„Paní, moc vám děkuji, že jsem díky vám prožila nádherný orgasmus, a že jsem měla tu čest ochutnat vaši broskvičku,“ řekla uctivě.
„To už je lepší. Můžeš jít.“
„Na shledanou.“

Navigace v seriálu<< Moničino studium 16 – Hra
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
harai

Vypadá to, že se mám pořád co učit… Takhle pěkný prasárny nevymyslím ani já, a to je co říct 😀
Jako vždy je to dobré.

harai

A na soukromé představení pro kluky už se těším, ne že to vynecháš!

Frank

Jako vždy moc pěkný díl, jsem zvědavý na live show

JiaAl

Seriál je moc pěkně napsaný. Doufám, že jeho konec je ještě hodně daleko.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x