Moničino studium 06 – Pan Juliš

Toto je 6 díl z 17 v seriálu Moničino studium

Lehce naštvaná Monika se převlékala a brblala si něco pod nosem.
„Co říkáš? Není ti rozumět,“ smála se jí Věra.
„Kušuj. Prý „nebylo nejhorší“. Příště z toho mouly vyšukám duši,“ odsekla jí rozezlená Monika.
Před chvílí jí totiž přišel mail:

Prý to nebylo nejhorší, ale máš značné rezervy v technice a výdrži. Ale velmi pozitivně byl hodnocen tvůj oděv. Vyfoť se v tom včerejším oblečení a pošli mi fotku.

Teď si natahovala triko, co měla na sobě včera. Věra čekala s nachystaným mobilem, aby ji vyfotila. Pak udělala fotku s halenkou i bez ní a Monika je poslala Q.

S tvou postavou a takto těsné triko? Naštěstí ta halenka ty špeky trochu zakryla. Pokud si nakonec zasloužíš být oficiálně mou hračkou, tak s tím něco uděláme. Nejdříve ti upravíme šatník. Zkusíme zakrýt ty špeky a zvýrazníme prsa.
Máš tento týden ve škole něco důležitého? Musíš se učit?

To Moniku trochu zabolelo. Věděla, že nemá zrovna konfekční velikost, že je ten typ krev a mlíko, ale slyšet to takto natvrdo?

Ve čtvrtek máme test z MTAPT, ale ten není tak důležitý, pokud chcete, abych plnila další úkol.

Tak na to zapomeň. Na prvním místě je škola!!! Přece nepřijdu o hračku jen proto, že ji vyhodí ze školy. Všechny testy, zápočty a samozřejmě zkoušky mi budeš hlásit, abychom upravili tvůj program tak, abys měla dost času na učení. A běda ti, jestli budeš mít problém projít do dalšího semestru.
Ve středu máš stejně školu dlouho. Pokud v pátek nepíšete test, budeš ve čtvrtek v 18:00 na adrese Havlíčkova 14. Tam zazvoníš na zvonek číslo 17. Ohlásíš se slovy – Objednaná kurva je tu.

Monika nechtěla Q zklamat, tak se ve středu po škole začala raději hned učit, aby test zvládla. Když si pak přečetla jeho zadání, povzdychla si, že se zbytečně šprtala a raději mohla šukat. Bylo to tak jednoduché, že to měla hotové za polovinu vymezeného času. Odpoledne začalo pršet, tak si k džínům vzala kromě halenky s výstřihem i jarní bundu. Oblékání se sice neobešlo bez Věřiny poznámky o vhodnosti volby spodního prádla, šlo hlavně o barevné sladění, ale Monika bohužel momentálně nic lepšího neměla. Vyrazila tak brzy, že po nalezení správného domu měla ještě 45 minut čas. Naštěstí kousek vedle byla cukrárna, tak tam zašla na zákusek s kakaem. Celou cestu, i teď nad zákuskem, přemýšlela, co by ji mohlo dnes čekat. Je ve zkušebním období, tak jaká zkouška ji asi čeká. Posledně to byl muž, tak by to dnes mohla být žena? Toho se trochu bála, ale začínala být zvědavá.

Přesně v šest odpoledne zazvonila na zvonek číslo 17. Jako naschvál se přesně v tu chvíli otevřely vchodové dveře a vyšel pár starších lidí. Z reproduktoru od zvonků se ozvalo: „Prosím?“
„Objednaná kurva je tu,“ odpověděla potichu Monika a zrudla. Pozorovala upřeně mřížku reproduktoru, aby se nemusela dívat na ty dva za sebou.
„Prosím? Je špatně slyšet. Strašně v tom praská,“ ozvala se odpověď.
„Objednaná kurva je tu!“ řekla hlasitěji Monika s pocitem, že jí shoří obličej.
„Pojďte dál. Je to páté patro nalevo od výtahu.“
Monika se otočila, chytila dveře a dělala, že si těch šokovaných obličejů nevšímá.
Vyjela výtahem do pátého patra, šla doleva a zaklepala na dveře, na kterých byla cedulka Čížek a nad kterými bylo fixem napsáno 17.
Otevřely se dveře a v Monice by se krve nedořezal. Byla to paní Čížková ze studijního a vypadala stejně překvapeně.
„Co si přejete slečno Pokorná?“ zeptala se.
„Objednaná kurva je tu,“ odpověděla Monika, ale hlas se jí ke konci zlomil a to „tu“ už ani nedořekla.
„Nevím, co to má znamenat, ale v tom interkomu tak praská, že jsem vám nerozuměla a myslela jsem, že nám přivezli pizzu. Jestli to má být žert, pak je opravdu špatný. Jestli jste na tom finančně špatně a musíte si takto vydělávat, pak se stavte zítra ke mně do kanceláře a zkusíme něco vymyslet. Ano?“
Monika byla tak zmatená, že řekla jen: „Děkuji,“ otočila se, sjela výtahem a šla pryč. Ve dveřích se málem srazila s klukem s pizzou v ruce.

Cestou zpět přemýšlela o tom, co se mohlo pokazit. V kabelce našla lístek, na který si zapsala adresu a podle něj byla na správném místě. Měla to být zkouška od Q, nebo jen nějaká nešťastná shoda náhod? Co jen si teď o ní Čížková pomyslí? Monice bylo do breku.

Když vešla do bytu na koleji, Věrka se na ni překvapeně podívala a řekla: „To bylo nějaké rychlé, ne?“, ale když viděla Moničin výraz v obličeji, zvážněla. „Co se stalo?“
„Je to hluboko v p…, milá zlatá. Otevřela mi Čížková ze studijního a navíc to byl omyl,“ povzdechla si Monika a rychle zapínala počítač.
„Jak omyl?“
„Nevím. Ty kráso, co já jí řeknu, až k ní půjdu s indexem?“
„Počkej, jaký omyl? To jako, že jsi neměla jít k nim?“
„Asi ne. Aspoň to tak vypadá,“ přikývla smutně Monika. Otevřela email a tam už na ni čekaly dvě zprávy.

Kde do prdele jsi? Co si myslíš, že děláš?

a

OKAMŽITĚ SE MI OZVI!!!!!!!

Jsem tady. Byla jsem na té adrese, ale asi byla špatná. Paní Čížková mě ani nepustila dovnitř.

Jaká Čížková? Měla jsi být u pana Juliše!!! Vždyť jsi měla adresu!!! Nebo jsi tak blbá, že nenajdeš Havlíčkovu 17? Toto je tvůj velký průšvih. Už se raději ani neozývej.
Sbohem

Monika se rozbrečela, ale pak jí v mysli vytanuly dveře od Čížků a nad nimi číslo 17.

Přestala brečet a rychle napsala:

Ale já jsem dostala adresu Havlíčkova 14, byt 17.

Ale odpověď nepřišla. Monika se učila a u toho občas kontrolovala mail. Učení jí moc nešlo, přeci jen myslela spíše na to, jestli si Q vůbec přečte její zprávu a jestli tedy u něj nekončí. V deset večer učení zabalila, připravila se na spaní a než si šla lehnout, ještě jednou zkontrolovala mailovou schránku. Byla tam odpověď.

Máš pravdu. Mělo to být Havlíčkova 17, byt 14. Zatím samozřejmě zůstáváš. Na tu adresu se dostavíš příští čtvrtek v 18:00. Celý příští týden tu nebudu, tak budeš mít volno, které využiješ k učení. Samozřejmě kromě čtvrtka.

Monika si oddechla a s viditelně lepší náladou šla spát.

Ráno si Věra všimla, že má Monika viditelně lepší náladu.
„Ti je nějak do zpěvu. Co se stalo?“ zeptala se.
„Q večer přiznal, že udělal chybu. Takže já jsem z toho venku, ha haaa,“ odpověděla Monika zvesela.
„Tak to se těším, až tu jeho chybu budeš vysvětlovat na studijním,“ prohodila Věra a tím Monice zkazila náladu.

Do čtvrtka byla dlouhá doba a Monice začínalo chybět vzrušení, které cítila při plnění úkolů. Došlo to tak daleko, že ve středu ráno si schválně neoblékla podprsenku a šla si nakoupit jen v tričku. Tentokrát si vzala volné, takže při každém kroku se její prsy pěkně houpaly, čímž poutala pozornost. Styděla se stejně jako posledně, ale nepřicházelo vzrušení z toho, že to má přikázané, takže před cestou do školy si podprsenku zase oblékla.

Druhý den, přesně v 18:00, zazvonila na správný zvonek. Tentokrát věděla, že to bude muž, tak se cestou těšila, že bude mít zaplněnou kundičku. Proto ve chvíli, kdy hlásila: „Objednaná kurva je tu,“ měla již vlhké kalhotky. Ozval se bzučák, Monika si otevřela dveře a vyjela do pátého patra a hledala dveře označené Juliš. Pak si uvědomila, že páté patro jí hlásila před týdnem Čížková a rychle se vydala po schodech o patro níž. Pan Juliš už čekal u dveří a zval ji dál. Na první pohled Moniku nenadchl, měl asi 40 let, tak metr osmdesát a určitě přes 100 kg. Ale co se dalo dělat. Dostala úkol a musela ho splnit.

„Dáte si něco k pití?“ zeptal se.
„Ani ne, děkuji,“ odpověděla Monika.
Chvilku ani jeden nevěděli co dál, ale než to začalo být trapné, řekl pan Juliš: „Tam je záchod a vedle něj koupelna, pokud potřebujete, jinak se můžeme přesunout do obýváku,“ a ukazoval rukou, kam které dveře vedou.
„S dovolením si ještě odskočím,“ řekla Monika a zavřela se na záchodě.

Tento chlap se jí opravdu nelíbil. Ona sama sice byla trochu při těle, ale tomuto chlapovi přepadávalo břicho přes kalhoty. Nakonec se zhluboka nadechla a vyšla ven. Umyla si ruce a vešla do obýváku. Tomu vévodila poměrně velká sedačka a naproti ní obrovská televize. Film, který zrovna běžel, rozhodně nebyl určen mladistvým. Zrovna tam probíhala kuřba a slečna zřejmě někde zapomněla dávivý reflex, protože její nos se bořil do břicha kouřeného. A bylo to břicho mnohem lépe tvarované, než měl pan Juliš. Chvilku zůstala zabořená do břicha a pak odtáhla hlavu a čurák jí vyjel z pusy. Monika jen nasucho polkla. Měl snad 30 cm.

„Líbí se vám to?“ vyrušil ji pan Juliš.
„Obdivuji tu ženu. Já to tak hluboko nedokážu.“
„Však se to časem naučíte,“ s úsměvem dodal pan Juliš, přistoupil k Monice, chytil ji za prsa a začal je masírovat.
„Mám rád, když je ženskou za co chytit,“ řekl. Pak je pustil, chytil spodní lem Moničina trička a přetáhl jí ho přes hlavu. Chvíli si ji prohlížel v podprsence a pak přikázal, aby si ji sundala.
Monika to s malým zaváháním udělala.
„Je to zkouška a musíš ji zvládnout. Příště to třeba bude zase Tomáš, nebo někdo podobný,“ říkala si v duchu.
Pan Juliš jí je zase začal masírovat. Po chvíli přestal, poodstoupil od a řekl: „Tak ukaž co umíš.“

Monika si všimla boule v jeho kalhotách.
„To mu stačilo tak málo?“ pomyslela si a začala tu bouli přes kalhoty lehce třít. Pak před ním poklekla, rozepla zip a stáhla mu kalhoty i slipy zároveň. Před očima se jí zakomíhal pěkný macek. Vzala ho do pusy a začala ho zpracovávat. S údivem si uvědomila, že ještě porostl. Nebyl moc tlustý, ale délka se blížila tomu v televizi. Zkusila ho zasunout co nejhlouběji, ale rychle pochopila, že nemá šanci. Dostala se sotva kousek za žalud a začala se dávit. Nicméně se snažila, co to šlo.
Pan Juliš si chvíli užíval kuřbu a pak jí přikázal, ať si svlékne kalhoty a lehne si zády na sedačku tak, aby měla zadeček na kraji. Sotva Monika zaujala požadovanou polohu, zabořil svou hlavu do jejího klína. Prolíznul jí pěkně skulinku od spoda až k poštěváčku, na který zabrnkal jazykem. Potom to zopakoval, pak ještě jednou a znova a znova. Monika za chvíli začala vzdychat rozkoší. Když už se blížila k orgasmu, přestal, vstal a napil se minerálky ze skleničky na stole.

„Dáš si taky?“ zeptal se Moniky.
Té se chtělo řvát, že by chtěla, ale určitě ne pití. V odpověď jen zamítavě zavrtěla hlavou.

Pan Juliš pomalu dopil a znovu přiklekl mezi Moničiny nohy. Ucítila, jak jazykem zase projel zespoda až k poštěváčku a obkroužil ho. Pak se přesunul zase dolů a Monika ucítila, jak jí něco stéká k zadní dírce. Pan Juliš zase zabrnkal jazykem na to nejcitlivější místo a pak ucítila jak prstem rozmazává sliny kolem análu. Zatímco se jeho jazyk činil v přední části klína, prstem se dobýval do zadní dírky. Monika se tomu trochu bránila, ale nakonec povolila a prst v ní klouzal tam a zpět. Pan Juliš občas přidal trochu slin, aby to lépe klouzalo.

Hlavně jazyk dělal Monice radost. Zase se začala blížit k vyvrcholení, když tu prst vyklouzl ven a jazyk opět přestal pracovat. Pan Juliš se postavil a nalil si novou sklenici minerálky.
„Dáš si taky?“ opět se zeptal Moniky.
Ta ho v duchu proklínala do čtvrtého kolena, ale tentokrát přikývla a pořádně se napila.
„Teď si klekni na sedačku a vystrč na mě tu svoji prdel,“ řekl Monice, když odložila sklenici.
Rychle to provedla. Pan Juliš mezitím odněkud vykouzlil lubrikační gel a pořádně si s ním potřel čuráka. Monika se tomu podivila, protože byla pořádně mokrá, ale ve chvíli, kdy ho pan Juliš nasadil na vchod zadní dírky, jí to došlo. Snažil se proniknou dovnitř, ale Monika stiskla svěrač a nechtěla ho pustit.
„Uvolni se,“ řekl pan Juliš.
Jemu se to lehko řeklo, ale pro Moniku to nebylo tak snadné. Její tělo se tomu vetřelci bránilo.
„Zatlač, jako bys byla na záchodě,“ instruoval ji, ale nešlo to. Po chvíli svou snahu vzdal a zkusil to opět prstem. Ten po chvíli vklouzl dovnitř. Zase jí tím prstem jezdil tam a sem, pak s ním vevnitř kroužil a zase tam a ven. Po chvíli ho vytáhl a zkusil to se dvěma prsty, ale Monika zase ucukla, stáhla svěrač a nechtěla ho pustit. Pana Juliše to přestalo bavit. Nasadil svého čuráka na vchod do Moničiny kundičky, chytil Moniku za boky a prudce přirazil. Monika vykřikla. Myslela, že ji ten čurák propíchl. Ale po pár dalších, stejně tvrdých, přírazech, kdy měla pocit, že jí prorazí žaludek, si zvykla a začala si to pořádně užívat. Pan Juliš nasadil zběsilé tempo. Monika už to nemohla vydržet a roztřásla se v neskutečném orgasmu. Podlomily se jí ruce a ona padla hlavou na sedačku. Kdyby ji pan Juliš nepřidržoval, asi by se jí podlomily i nohy. Tempo přírazů bylo stále neuvěřitelné. Monika už v duchu prosila, aby se rychle udělal a ona měla klid. Její prosby byly vyslyšeny a čurák vyklouzl z kundičky. Pak už jen cítila, jak první výstřik dopadá mezi lopatky. Další už nebyly tak daleko.

„Klekni si a očisti mě!“ přikázal pan Juliš.
Monika se těžce svezla ze sedačky, klekla si a začala olizovat toho čuráka, který jí před chvílí způsobil úžasný orgasmus. Když byl čistý, řekl pan Juliš: „Díky. Teď se můžeš obléct a jít.“
„Nemáte prosím nějaký papírový kapesník, abych se mohla utřít?“
„Nemám a pospěš si. Skončili jsme brzy, tak si ještě skočím na pivo,“ odpověděl.
Vzala tedy kalhotky, utřela si promáčenou kundičku a záda kam až dosáhla. Pak je hodila do kabelky, oblékla si zbytek oblečení a vyrazila zpět na kolej.

Naneštěstí se neutřela dokonale a zbytek spermatu se jí vsákl do trička, kde začal zasychat. Když si na pokoji sundala triko, byly na něm jasně viditelné zaschlé fleky. Rychle napsala zprávu Q, že splnila úkol. Těsně před odesláním se ještě zarazila a dopsala tam, že se nepovedl anální sex. Potom hodila tričko a kalhotky do umyvadla, aby se trochu odmočily, osprchovala se, povyprávěla Věrce své zážitky a šly spát.

Navigace v seriálu<< Moničino studium 05 – PrůšvihMoničino studium 07 – Zápočťák >>
3 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x