Stará panna 07

Toto je 7 díl z 9 v seriálu Stará panna

Až u dveří si Jarka uvědomila, že vlastně ani neví jestli si předané klíče opravdu ponechal Aleš. Se strachem se opatrně dotkla zvonku a čekala na rozzuřenou Romanu. V duchu si svatosvatě slibovala, jak už na žádné rande nepůjde, jak se bude držet doma a nebude dál obtěžovat okolní svět. Kousala se do rtů a čekala buď spršku výčitek a nebo další problém v podobě neotevřených dveří. Představa, že v pozdní noci bude obtěžovat u sousedčina bytu, ji úplně paralyzovala. S velikým oddechnutím se znovu uvolnila, když uslyšela cvaknutí kliky.

„Ahoj. Pojď potichu. Ať se nevzbudí,“ vítal ji Aleš s úsměvem a ukazoval šeptem na ložnici, kde spala Jarčina máma.
„Ahoj. Já se lekla, že budu muset zvonit u vás,“ zula si boty Jarmila už na chodbě, aby klapotem neprobudila nemocnou máti.

V tichosti se oba odkradli do kuchyně, kde Jarka dala vale unaveným nohám. Složila je na desce kuchyňského stolu i přesto, že se to moc nehodilo. Protáhla se a vyvalila tak nechtěně všechny své vnady. Prsa se drala ven, kýty se zvýraznily vyšponováním trupu a lačná zívající pusinka vábila hlídače k uvolnění.

„U nás zvonit? To bys tomu dala. Však i já jsem musel nakonec říct, že jdu na pivo. Romana je úplně nepříčetná. Hned jak jsem se vrátil z chodby, tak sondovala a když jsem jí nastínil, že jsi přišla zase s pohlídáním, tak zuřila,“ vysvětloval situaci Aleš.
„No jo. Já už s tím nebudu otravovat, slibuju!“ přísahala Jarmila s hlavou sklopenou.
„Proč? Mě to nevadí. Já budu rád když si něčeho užiješ. Romana mi všechno řekla. Fandím ti,“ chápavě ji chlácholil soused a nenápadně pohledy rentgenoval každý centimetr z proměněného těla.

„Co… co všechno ti řekla?“ zarazila se Jarmila a zrudla.
„No nezlob se na ni. Vysvětlovala pár věcí, které jsem po návratu z dovolené našel. Bála se, aby to nebylo na ni a tak, no…“ nedořekl Aleš a sledoval červenku se zalíbením, protože stud u ženy dlouho nezažil.
„Jaký věci? Co ti řekla?“ sedla si zralenka na židli už zase jako člověk a visela mu na rtech strachem z úplného prozrazení.
„Ten vydrhnutej flek na koberci například. I o Vojtovi vím. Hele nebudu ti to všechno vyjmenovávat. Prostě se bála, abych nežárlil. A taky si myslím, že o nic přece nejde. Jsem taky tvůj kamarád, ne?“ mrknul okem Alda.

Jarka se opřela překvapeně do opěradla a zakroutila hlavou, protože Romanino vyslepičení sice chápala, ale zároveň to brala jako zradu, protože šlo o věc, která se hodila jen do ženských uší.
S vědomím, že kdyby chtěla aby o tom věděl i muž, tak se sama netají, dál jen pohodila hlavou a se skřípnutím zubů zahodila poslední myšlenku na kamarádku.

„Tak se ti dodatečně omlouvám,“ zazvonila mu hláskem nahnutá do ouška a zase se opřela.
Znovu hodila nožky na stůl a hladila si unavená lýtka. Nad zkontrolováním času mávla rukou a dál si užívala svojí změny, která ji dokázala neskutečně hladit na duši.
„Neomlouvej se. To jsem nechtěl! Spíš jsem tím chtěl říct, že ve mně máš vždycky oporu,“ položil ji ruku na nohu.

Jarka se jen unaveně zadívala na Alešovu dlaň, která se stále držela na černé samodržce. Jakoby přes otisky vysílala chtivé signály, ucítila na tom místě příjemné horko. Tenhle moment jí stačil k tomu, aby se na kamaráda dlouze zadívala a dál ho mávnutím proutku proměnila v nevěrníka.
Zkusila malinko roztáhnout nohy a dala mu nahlédnout pod krátkou sukničku. V těsné mezeře mezi stehny vykukovaly chloupky vyhnané z úzce ušité krajky a Jarčin pohled vysílal najednou chtivé signály. Aleš se odhodlal se zpocenou dlaní projet po silonové dráze až k lemu šatů. Bez jediné brzdy se konečky prstů dotkl stehen a jel si odhodlaně dál. Hlídal Jarčino chování a bez ohledu na to kolik je hodin, se rozhodně plazil dlaní k vytoužené pokladnici.

„Chceš mě?“ vybarvila se Jarka, když ani na vteřinu nepomyslela na dlouholeté přátelství s jeho ženou a naopak roztáhla víc nohy.
Její kunda mu zavoněla kousek od nosu. Viděl chlupatý zázrak a ještě přitažlivější flíček na kalhotkách. Bez odpovědi jen kývl hlavou, pracně polkl sucho v ústech a vystřelil prsty přímo k chundelici.
Jarmila napomohla ještě větším roztažením a s prvním dotykem, kterým se soused trefil přímo na klitoris, se chytila nadmutých koz. Přestala vnímat nervózního nemotoru a kroužením boků si s ním zahrála na chytanou. Alešova ruka honila její rozkrok a snažila se alespoň dotknout. S jazykem v koutku se nervózně snažil chopit se práce jako chlap a když ho zlobilka moc provokovala drapl po kalhotkové látce a zatahal.

„Buď hodná,“ přitáhl si voňavou krajku až se jejich guma zaryla do Jarčiných boků.
Párkrát zatahal a zaprosil o větší volnost. Naznačené dobývání nadzvedlo Jarčinu prdelku ze sedáku židle a jedním chvatem, naučeným v manželství, si Aleš rychle stáhl krajkovou trofej. Pohled na chundelatou černou chtíčku mu probral unavené oči. Pootevřel ústa a nedůvěřivě se dotkl načechraných chloupků. Prstem projel slepenou šťavnatou brázdu a znovu se dlouze zadíval na roztouženou Jarušku. Nevěřil celé situaci. Najednou sexy samice nabízela dlouho nepoužívanou kundičku a ke všemu v šatech od něho. Konečně se dočkal toho, co mu v sexu chybělo.
Zahodil za hlavu všechno trápení, když Romanu dlouze přemlouval k hrátkám. Místo toho se vždy dočkal pouze klasiky, při které oba unuděně čekali na konec. Bez jediného nápadu nebo okořenění si užívali pouze manželský sex bez trochy pepře. Teď měl jako na talíři před sebou to, po čem už nějaký čas dost toužil.

Jarmila se natáhla pro uloupené kalhotky a provokativně k nim přivoněla. Sama nechápala co jí to napadlo, nebo kde k tomu přišla, ale nasála kundí vůni a slastně přivřela oči. Prsty roztáhla gaťkový rozkrok a přilepila si jej znovu na nos, aby mohla očuchat svoji vlastní mokrou vůni. Po očku sledovala souseda, který při pohledu na ni viditelně kolaboval. Nezvládal svoji touhu a jen ručkoval po silonové punčoše, která se pevnou krajkou zarývala do stehna. Najednou jako by nevěděl, co dělat. Zbrkle hladil ladnou nožku na stejném místě až, musela Jarka zasáhnout.

„Tak se neupejpej,“ roztáhla najednou pysky a aby napomohla bez omezení, podržela si oňuchané kalhotky v zoubkách.
Aleš vyrazil s útokem. Konečně se mohl prsty sklouznout po mokrém poštěváku a prohlídnout těsnou dírku. V hlavě mu létala představa, jak asi dospělá Jarmila zaučovala jeho zajícoidního bratránka. Konečně si prohlížel červený vnitřek masa, schovaného za přírodním porostem.
Sehnul hlavu co nejblíž, natáhl nosem pičkův parfém a zabořil jazyk co nejhlouběji to šlo. Krev z mozku se mu vlila do už připraveného ocasníka a tak už jen za cinkotu přezky pásku, mohl svoje nářadí vypustit na svět. S pusou plnou pysků a chloupků si jazykem naháněl tvrdý klitoris mezi zuby, aby mohl Jarku dostat za hranice normálu.

Vylizoval slanou příchuť božské mrdnice a s kalhotami u kotníku si proháněl dlaň po prutu. S každým srolováním dal do pohybu i visící koule, ve kterých šejkroval smetánku pro pekelně chtivou sousedku. Lízal ji celou dobu, co si pochutnávala na svých kalhotkách. Nemínil se vzdát orální péče ani za mák. A už v žádném případě toho nenechal, když uslyšel výrazné vzdychání. Utápěl se v její micině, dusil se bez vzduchu, ale jazykem lítal všude kam jen dosáhl. Zkusil přidat i prsty, což Jarmilu rozdivočilo úplně. Asi poprvé zažila zapojené prsty a jen prudce vyrážela proti nim.

Aleš s rozcuchanými vlasy projížděl rudou tváří v chlupaté štěrbině a co nezvládl jazykem, to dodělal bradou. Ohýbal si nos o tuhého frajtra a lokal nepatrné doušky vzduchu, když se snažil nadechnout. Dokonce ani nemukl, když si ho Jarka přitáhla a přidržela za vlasy. Bez citu a skoro v bezvědomí, si držela jeho lízací zázrak u pysků a chrčela. Strnula v jedné poloze, přestala dýchat, zašilhala a do hrobového ticha vykřičela spokojenost. Rozkuckala se a vyrážela ze sebe trhaně slova chvály a díků.

„Ty jsi neskutečná,“ pochválil ji udýchaný Aleš, když už zase hltal přísun vzduchu.
„A co ty?“ narovnala se na židli a chopila se připravené práce.
„Jestli nechceš, tak nemusíš,“ připomněl jí svobodu i když už začal doufat ve svůj výstřik.
„To by byl hřích!“ prohlížela mu ocas zblízka.

Pohledem škrtala o naběhlé žíly, palcem hladila uzdičku a po žaludu rozmazávala chtivé kapky sekretu. Vzpomněla si na dávivý pocit, když poprvé ochutnala Vojtův ohon a tak se zkusila do odplaty pustit ručně. Kroutila trčákem do stran, přetahovala kůžičku a mířila si okem v žaludu na prsa. Prsty šimrala i větší kuliska, když jí je Aleš nabídl s jemným upozorněním. Dál si ve stoje už jen liboval. Nechal si přetahovat kožený rolák, schovávat žalud do předkožky a zase ho obnažovat, aby s pokřivenou tváří od slastného pocitu, sledoval pohrávající si Jarmilu.

„Bože!“ vysykl ze sebe když se konečně po delší chvíli sousedka odhodlala jahodu alespoň olíznout.
„Co je? Něco špatně?“ zarazila se nad jeho zvoláním Jarka.
„Naopak. Tohle zbožňuju!“ uklidňoval ji pohlazením Aleš a doufal v další kluzký dotek.

Jarka se v rychlosti zadumala. Bylo jí líto, že nedokáže odplatit stejnou slastí, jakou jí před chvílí přivedl do ráje zadaný manžílek. Ještě teď dokázala cítit hbitý Alešův jazyk a proto se přemohla k tomu, aby nabídnuté kopí tvrdě nasála. S olíznutím rtů i žaludu se napíchla pusinou do půlky kolíku a zase rychle vyjela. Dávivý pocit poctivě rozdýchala a znovu se narazila. Párkrát vyzkoušela lofas omlaskat až se znovu odpíchla a jen mu trčouna chvíli olizovala. Sílu do dalšího přemáhání jí dodával sám Alda. Funěl, hekal, chválil a hladil, dokud nezaskučel těsně před výstřikem.

„Můžu zasunout do tebe? Můžu? Prosím!“ zrychlil celé hrátky, protože cítil spermovýbuch na kraji.
Nechtěl se ošidit o zásun a proto po zamumlaném souhlasu naposledy pohlédl na plnou Jarčinu pusu a už ji tahal na stůl.
„Tady! Sedni si tady!“ pleskal dlaní na květovaný ubrus a naznačoval místo, kde se měla nalepit Jarčina prdelka.

Zralenka ho poslechla bez okolků. Naplácla kejty na hranu stolu, zvedla roztažená stehna a nechala si je podebrat silnými chlapskými pažemi.
Opřená o předloktí nastavila micinu a čekala na první zápich. Zajel do ní jako po másle i přesto, že byla krásně těsná. Měl co dělat, aby si toho pizdího horka užil a nevystříkl dřív, než by aspoň trošku nepředvedl svůj smysl pro rytmus. Zajížděl do hlubokého nitra a nechal Jarku, aby si svobodně tahala za poštěváka. Neskutečný pohled na ženskou, která se převtělila do rajcovní samice a ještě se nestydatě ukájela přímo pod ním, ho zbavoval veškerého rozumu.
Poulil oči na představení, které mu jeho stydlivá žena nikdy nedopřála a zajížděl silou býka.

Jarka jezdila prsty všude okolo. Pod bušícím ocasem kradla lepkavé proudy šťáv a lesklými prsty masírovala poštěváka, naběhlého víc, než obvykle. Pysky měla nateklé, krásně rozkvetlé a ochotně mezi ně přijímala Alešova kluzáka.

„Promiň, ale já už nevydržím…“ zasoptil z posledních sil mrdák, vyškubl ocas z chlupatice a zalepil ji z venku bílými tkanicemi semene.
Jarka toho využila. Nabrala si spermatu plnou hrst, zapleskala s ní o rozšukanou micinu a ulepenými prsty dohonila prosícího poštěváka. Prohekala se nočním panelákem za spokojeného úsměvu udýchaného Aleše.

„Přešvihli jsme to?“ zasmála se unaveně.
„Myslím, že ne. Myslím, že to teprve přešvihnem,“ pohladil ji po vlasech a zbědovaně zaskuhral při pohledu na hodiny.
„Upaluj domů,“ vyháněla ho s pochopením Jarka, už jen proto, že se sama těšila do postele.

Měla před sebou potřebnou sprchu a už jen pár hodin spánku. Proto Aldu s důrazem vyhnala, rozloučila se a utíkala splnit večerní hygienu, aby si mohla v klidu před spaním srovnat všechny myšlenky.

Navigace v seriálu<< Stará panna 06Stará panna 08 >>

Autor

0 0 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x